Zápal plic u psa

Přehled

Co se děje v plicích?

Plicní tkáň zahrnuje drobné dýchací cesty, plicní sklípky a okolní intersticiální tkáň. Zánět může sklípky vyplnit tekutinou a zánětlivými buňkami. To zhoršuje přestup kyslíku do krve. Normální obranné mechanismy pomáhají zápalu plic předejít i po kontaktu s bakteriemi. Onemocnění může být těžké a náhlé, nebo se rozvíjet pomalu s dlouhotrvajícími mírnými příznaky. Zánět průdušek a okolní tkáně se nazývá bronchopneumonie. První příznaky mohou odrážet základní onemocnění. Bakteriální infekce plic se u psů diagnostikují každý rok.

Příčiny

Bakterie a viry

Bakteriální zápal plic často následuje po poškození obrany dýchacích cest jiným onemocněním. Psí parainfluenza může poškodit drobné dýchací cesty a předurčit k bakteriální infekci.

Zápal plic může způsobit i těžká psinka. Mezi bakterie dolních cest dýchacích mohou patřit streptokoky, Escherichia coli a Pasteurella. Primární bakteriální zápal plic může vyvolat Bordetella bronchiseptica. Americká studie ji zjistila u 49 % z 65 pacientů se zápalem plic mladších jednoho roku.

Severoevropská studie 20 pacientů s bakteriálním zápalem plic zjistila parainfluenzu ve vzorcích z dýchacích cest u sedmi psů. Respirační koronavirus se objevil u jednoho. Průkaz viru nebyl v této studii spojen s vyšší závažností.

Aspirace a další příčiny

Aspirací se do dýchacích cest dostanou zvratky, potrava nebo tekutina. Kyselý žaludeční obsah může vyvolat chemický zánět plic. Vdechnuté bakterie mohou infikovat poškozenou tkáň. Vdechnutý travní osin může vyvolat zánět soustředěný na jeden lalok. Zánět mohou způsobit i plicní parazité.

Plísňový zápal plic obvykle postupuje pomalu. Může začít po vdechnutí spor z půdy.

Rizikové faktory

Megaezofagus předurčuje k aspiraci, protože potrava se může vracet do tlamy. Porucha funkce hrtanu může snížit ochranu před potravou nebo tekutinou. K aspiraci může dojít i při probouzení z anestezie. Riziko může zvýšit změněné vědomí při záchvatech.

Onemocnění nebo léčba oslabující imunitu zvyšují riziko bakteriálního zápalu plic. Porucha funkce řasinek zhoršuje odstraňování hlenu a může k zápalu předurčovat. Potíže s polykáním mohou u brachycefalických psů zvýšit riziko aspirace.

U irských vlkodavů se mohou vyvinout opakované zápaly plic. Bronchiektázie, tedy místní rozšíření průdušek, se objevila u 10 z 11 vyšetřovaných kvůli opakovanému bakteriálnímu zápalu plic. Medián věku při první epizodě byl 5,0 roku. Při vstupu do studie měli za sebou v mediánu pět předchozích epizod.

Typické příznaky

Zápal plic může začít rychle. U severoevropských pacientů s bakteriálním zápalem plic byl medián trvání příznaků při příjezdu na pohotovost jeden den.

• Suchý nebo vlhký kašel.
• Rychlé dýchání i v klidu.
• Zvýšená únava.
• Snížená chuť k jídlu.
• Horečka.
• Výtok z nosu.

U irských vlkodavů s opakovaným bakteriálním zápalem plic hlásili majitelé rychlejší dýchání ve všech 47 epizodách. Kašel se objevil u 37. Nechuť si lehnout se objevila u 10. Horečka byla zjištěna u 16–50 % pacientů s bakteriálním zápalem plic.

Chronický plísňový zápal plic může způsobit postupné hubnutí. Objevit se může hustý hlen z nosu.

Komplikace a následky

Těžké onemocnění a návrat

Zanítit se může i pohrudnice obklopující plíce. Rozsáhlé onemocnění může snížit hladinu kyslíku natolik, že je nutné ho podávat. Těžký bakteriální zápal plic může zahrnovat sepsi, závažnou celkovou reakci na infekci. Nedostatečné okysličení navzdory podávání kyslíku a únava dýchacích svalů mohou vyžadovat umělou plicní ventilaci.

Opakovaný zápal plic může trvale poškodit průdušky. Bronchiektázie může k návratu předurčovat. Zadržená cizí tělesa mohou způsobit návrat příznaků po přechodném zlepšení. Opakované epizody u irských vlkodavů dělily v průměru tři měsíce.

Vyšetření u veterináře

Dýchání, krevní testy a zobrazovací metody

Anamnéza zahrnuje například silné zvracení nebo nedávnou anestezii. Nad zhuštěnou tkání se mohou ozývat chrůpky. Mírné onemocnění nemusí při základním vyšetření vykazovat žádné odchylky. Pulzní oxymetrie posuzuje nasycení krve kyslíkem. Arteriální vzorky měří parciální tlak kyslíku.

Počet bílých krvinek se může zvýšit. Zhuštěná tkáň, která normálně obsahuje vzduch, se na rentgenu jeví bělejší. Změny po aspiraci často postihují přední a spodní oblasti plic. Časný zápal plic může ukázat jen intersticiální změny. Ultrazvuk dokáže odhalit zhuštění na povrchu plic. CT může lokalizovat ložiskové změny tkáně. Ukazuje také například bronchiektázie hledané u opakovaného onemocnění irských vlkodavů. Zobrazovací metody mohou vyšetřit podobně vypadající ložiska, jako jsou abscesy nebo nádory.

Zánětlivé ukazatele a vzorky z dýchacích cest

C-reaktivní protein v krvi, CRP, se může při bakteriálním zápalu plic zvýšit. Severoevropská studie zjistila u 22 nemocných psů medián 121 mg/l. Srdeční plicní edém měl medián 19 mg/l. Mezikvartilové rozpětí u zápalu plic bylo 68–178 mg/l. Výška CRP v severoevropské studii sledování neukazovala na závažnost.

Laváž ověřuje přítomnost bakterií uvnitř buněk. Kultivace určí původce. Ze stejného vzorku lze vyšetřit citlivost. Stabilní psi se ideálně vzorkují před podáním antimikrobiálních léků. U psů závislých na kyslíku může být odběr nebezpečný. Mykoplazmata mohou vyžadovat specifickou kultivaci. Samotné výtěry z hltanu vzorky z dolních cest dýchacích nenahradí.

Léčba

Podpora dýchání a léčba příčiny

Při nedostatečném okysličení krve se podává kyslík. Lze ho podávat v kyslíkovém boxu nebo nosní sondou. Těžké onemocnění může vyžadovat sledování a péči v nemocnici. Severoevropská studie z pohotovosti hospitalizovala 14 z 20 psů. Medián pobytu byl 1,8 dne. Potřeba tekutin se posuzuje podle stavu.

Bakteriální zápal plic vyžaduje antimikrobiální lék zvolený veterinářem. Těžké onemocnění se léčí bez čekání na výsledky vzorků. Kultivace a vyšetření citlivosti mohou vést ke změně léku. Čistě chemický zánět po aspiraci nemusí antimikrobiální léky vyžadovat.

Plísňový zápal plic vyžaduje léčbu antimykotiky. Tlumení kašle může při bakteriálním onemocnění bránit odstraňování hlenu. Nebulizace může pomoci uvolnit sekrety. Zadržená cizí tělesa v průduškách lze někdy odstranit endoskopicky.

Na prvním místě je klinické zlepšení

Severoevropská studie sledování zjistila, že CRP u mnoha pacientů s bakteriálním zápalem plic s léčbou rychle klesalo. U pěti z 11 psů s opakovanými měřeními se však během prvních 24 hodin ještě zvýšilo. Alveolární změny na rentgenu vymizely v mediánu za 10 dní. Desátý den vymizely změny u devíti ze 13 zpočátku postižených psů.

Ze 30 nekomplikovaných případů znovu vyšetřených kolem 12. dne vymizely příznaky u 28. Rentgenové změny v té době vymizely asi u 46 %. Kolem 28. dne byly snímky normální u 25 z 30. Menší studie zjistila změny 60. den u tří z osmi psů, přestože příznaky a zánětlivé změny krevního obrazu vymizely.

Prognózu ovlivňuje rozsah a závažnost. Zotavení ovlivňuje i schopnost imunitního systému. Severoevropské sledování 19 pacientů s bakteriálním zápalem plic zjistilo, že do propuštění přežilo 17. Přehodnocení probíhá obvykle nejpozději do 10–14 dnů. Kontroly posuzují příznaky spolu s krevním obrazem a podle potřeby zobrazením hrudníku.

Prevence

Očkování brání psince. Virové a bakteriální infekce psincového kašle se přesto dál vyskytují. Některé kynologické kluby doporučují účastníkům akcí očkování proti psincovému kašli. Některé vyžadují po psincovém kašli alespoň dva týdny bez příznaků před účastí na akci. Jejich omezení se vztahují i na další psy ze stejné domácnosti.

Zvládání predisponujících onemocnění, jako je megaezofagus, může omezit návraty. Násilné krmení může způsobit vdechnutí potravy. Při narušeném pohybu jícnu může krmení ve vzpřímené poloze podle pokynů veterináře pomoci průchodu potravy do žaludku.

Přečtěte si o očkování psů.

Důležité pro majitele psů

Řekněte, kdy příznaky začaly a zda byl pes v možném kontaktu s respiračním onemocněním. Zmiňte nedávné zvracení nebo anestezii. Při potížích s dýcháním volejte až cestou, pokud by telefonát zdržel odjezd. V autě udržujte chládek, protože funění kvůli horku může dechové úsilí zvýšit.

Choďte na plánované kontroly kvůli zotavení i základnímu onemocnění. Pokud se vrátí horečka nebo se zrychlí dýchání v klidu, znovu kontaktujte veterináře. Pokud nedojde ke zlepšení do 48–72 hodin léčby, následuje přehodnocení.

Časté otázky

Může mít pes zápal plic bez kašle?

Ano, kašel se neobjevuje v každé epizodě. U 47 opakovaných epizod u irských vlkodavů ho majitelé hlásili v 37. Rychlejší dýchání se v této skupině objevilo pokaždé. Namáhavé dýchání v klidu vyžaduje pohotovostní péči i bez kašle.

Jak se liší psincový kašel?

Mírný psincový kašel je infekční zánět dýchacích cest, který často odezní během sedmi až 14 dnů. Zápal plic může být jeho druhotnou komplikací. Horečka, ztráta chuti k jídlu nebo rychlejší dýchání spolu s kašlem jsou důvodem vyšetřit, zda není zasažena plicní tkáň.

Je zápal plic nakažlivý?

Riziko závisí na příčině. Při aspiraci se materiál, například zvratky, dostane do vlastních dýchacích cest psa. Během infekčního respiračního onemocnění se vyhněte kontaktu s jinými psy, aby se nákaza nešířila. Například psinka se může šířit dýchacími sekrety.

Může rentgen zůstat po uzdravení abnormální?

Změny mohou přetrvávat déle než příznaky. Jedna studie zjistila změny 60. den u tří z osmi psů bez příznaků. Při posouzení zotavení se využívá i klinický stav a krevní výsledky.

Mohu psovi dát humánní lék proti kašli?

Humánní léky podávejte jen podle pokynů veterináře. Tlumení kašle může při bakteriálním zápalu plic zadržet hlen a sekrety. Některé sirupy obsahují xylitol, který je pro psy nebezpečný. Nevhodné mohou být i léky předepsané jinému zvířeti.