Bronchitida u psa

Přehled

Akutní a chronická bronchitida

Zánět může začít náhle nebo přetrvávat. Současný zánět průdušnice se nazývá tracheobronchitida. Chronická bronchitida podle definice vyžaduje kašel trvající nejméně dva měsíce. Příznaky mohou vyžadovat vyšetření ještě před touto hranicí.

Britská studie specializovaného pracoviště zjistila chronickou bronchitidu u 80 z 329 psů s přetrvávajícím kašlem, tedy u 24,3 %. Kolaps průdušnice nebo průdušek byl častější, 30,7 %. Infekční psincový kašel se snadno šíří mezi psy ustájenými blízko sebe.

Japonská studie zjistila chronickou bronchitidu u 142 psů, tedy u 34,1 % psů odeslaných kvůli onemocnění průdušnice nebo průdušek. Onemocnění se mohou vyskytovat současně, například chronický zánět a kolaps průdušek.

Příčiny

Zánět, hlen a podráždění

Chronická bronchitida zahrnuje přetrvávající zánět stěny a nadbytek hlenu. Narušené řasinky odstraňující hlen mohou ponechat sekrety v průduškách. Změny stavby mohou zánět udržovat tím, že narušují transport hlenu. Kašel pomáhá hlen odstraňovat. Zánět se může vyskytovat bez bakteriální infekce. Chemické výpary mohou dráždit dýchací cesty a způsobit tracheobronchitidu. K bronchitidě může předurčovat i vdechnuté cizí těleso.

Infekce a jiné příčiny kašle

Psincový kašel mohou způsobit viry a bakterie. Jedním ze souvisejících virů je virus psí parainfluenzy. Několik původců se může vyskytovat současně. Bakteriální bronchitidu může způsobit Bordetella bronchiseptica. Chronickou bronchitidu může napodobovat plicní červ. U domácích psů byl zjištěn Crenosoma vulpis, liščí plicní červ. K dalším příčinám patří nádory plic a eozinofilní onemocnění plic.

Poruchy polykání mohou předurčovat k tomu, že se do plic dostane dráždivý materiál.

Rizikové faktory

Nejčastěji jsou postiženi psi středního a vyššího věku. Často se diagnostikuje u malých psů, onemocnět však mohou i velká plemena. Medián věku v japonské studii specializovaných pracovišť byl 120 měsíců. Toy pudlové měli v této populaci poměr šancí na diagnózu 2,37. Nadměrně zastoupeni byli i trpasličí jezevčíci. V britské studii přetrvávajícího kašle hmotnost chronickou bronchitidu nepředpovídala, když se zohlednily další zkoumané faktory.

Náhlé změny počasí nebo prostředí mohou chronické příznaky zhoršit, zejména u starších psů. Shromáždění psů, kteří dříve nebyli exponováni, zvyšuje riziko infekčního onemocnění dýchacích cest.

Typické příznaky

Hlavním viditelným příznakem je opakovaný kašel. Jeho zvuk vždy neprozradí hlen, protože psi mohou sekrety polykat.

• Záchvaty kašle po odpočinku.
• Kašel na začátku aktivity nebo procházky.
• Zhoršení při změnách prostředí.
• Větší únava při pohybu spolu s přetrvávajícím kašlem.
• Pískavé nebo praskavé dechové zvuky.

Akutní psincový kašel může po suchém kašli způsobit dávení. Horečka s únavou nebo nechutenstvím může ukazovat na zápal plic. Jednou z možných známek bakteriální infekce je hnisavý výtok z nosu.

Nejhorší příznaky akutní tracheobronchitidy mohou odeznít během dvou až tří dnů, přestože kašel trvá týdny. Typický psincový kašel se obvykle zlepší během prvních pěti dnů. Vykašlávání krve při přetrvávajícím kašli vyžaduje vyšetření jiných onemocnění, například nádorů.

Komplikace a následky

Bronchiektázie a kolaps

Přetrvávající zánět může provázet trvalé rozšíření průdušek, neboli bronchiektázie. Bronchomalacie způsobuje, že se některé průdušky při dýchání hroutí. Hlen může rozšířené průdušky ucpat a bránit proudění vzduchu. Bronchiektázii může provázet bakteriální infekce.

Zánět se může šířit do plicní tkáně jako zápal plic. Těžké chronické onemocnění může zhoršit okysličení krve.

Bronchoskopie zjistila hlenové zátky u 41 z 86 psů s bronchiektázií, tedy u 48 %. Těžká bronchomalacie souvisela s kratším přežitím po zohlednění věku a tlaku v plicnici. Sledování zjistilo zápal plic nebo jiný zánět plicní tkáně u 25 ze 71 psů s bronchomalacií, tedy u 35,2 %. Studie ze severní Evropy 47 psů s chronickým nedostatkem kyslíku zahrnovala 13 psů s chronickou bronchitidou.

Vyšetření u veterináře

Vyšetření a zobrazení hrudníku

Veterinář poslouchá nad průdušnicí a hrudníkem. Rentgen hrudníku hledá změny vysvětlující přetrvávající kašel. Posuzuje i velikost srdce a možné srdeční příčiny. Stěny průdušek se mohou jevit zesílené. Rentgen však může být normální, přestože výplach obsahuje zánětlivé buňky. Porovnání snímků při nádechu a výdechu může odhalit kolaps. CT zmapuje postižené oblasti plic.

Endoskopie, výplach a bakteriální nálezy

Bronchoskopie ukáže sliznici průdušek a odchylky. Malým kartáčkem lze během ní odebrat buňky sliznice. Výplach posuzuje typy zánětlivých buněk. Bakterie uvnitř buněk podporují aktivní infekci. Kultivace pomáhá vybrat antimikrobiální léky. PCR může někdy ve výplachu hledat Bordetellu nebo Mycoplasmu. Průkaz Mycoplasmy může občas odrážet kontaminaci z dutiny ústní. Slabý růst bez bakterií uvnitř buněk může odrážet běžnou flóru dýchacích cest. Nálezy z výplachu a kartáčku se mohou lišit.

Liščího plicního červa lze hledat Baermannovým vyšetřením trusu. Při podezření na nedostatek kyslíku lze měřit kyslík v tepenné krvi. V jedné studii zjistilo CT bronchiektázii u všech 34 vybraných psů, kteří ho podstoupili. Rentgen ji ve stejné studii ukázal u 50 z 83 psů, tedy u 60 %.

Zánětlivé ukazatele v krvi

Studie ze severní Evropy zjistila u chronické bronchitidy medián C-reaktivního proteinu, neboli CRP, 13 mg/l. Bakteriální zápal plic měl medián 121 mg/l. Bakteriální tracheobronchitida měla v tomto srovnání zánětlivých ukazatelů medián 23 mg/l. Zvýšený CRP proto může spolu s dalšími nálezy podpořit podezření na bakteriální zápal plic. Jiné srovnání ze severní Evropy zjistilo, že vysoce citlivý CRP neodlišil bakteriální bronchitidu od jiných příčin chronického kašle.

Léčba

Tlumení přetrvávajícího zánětu

Léčba závisí na bakteriální infekci nebo jiném léčitelném základním onemocnění. Kortikosteroidy mohou zmírnit chronický zánět průdušek. Inhalační flutikason může léčit přetrvávající kašel při zánětlivém onemocnění dýchacích cest. Kortikosteroidy mohou zvýšit pití a močení. Zvýšit se může i chuť k jídlu. Dlouhodobé používání může mít celkové nežádoucí účinky. Pokud se protizánětlivá léčba vysadí, příznaky se mohou vrátit.

Studie flutikasonu sledovala kašel u 32 psů. Mezi psy, kteří podstoupili bronchoskopii, mělo 88 % zánětlivé onemocnění i kolaps. Průměrné skóre příznaků kvality života kleslo z 28,1 na 11,3. Závažnost kašle se zlepšila během dvou týdnů sledování. Ne u každého psa však úplně vymizel. Méně kašle během léčby chronického zánětu nemusí znamenat obnovu stavby.

Bakteriální infekce a zmírnění příznaků

Antibiotika léčí potvrzenou nebo silně podezřelou bakteriální infekci. Léky se mohou změnit podle výsledků citlivosti. Některé bakteriální infekce odezní po jedné kúře antimikrobiálních léků. Podezření na návrat může vyžadovat odběr vzorků před dalším rozhodnutím o lécích. Léčba základního zánětu může snížit návraty druhotné bakteriální bronchitidy. Liščí plicní červ vyžaduje účinné antiparazitikum.

U přetrvávajícího suchého kašle lze zvážit lék tlumící kašel. Potřeba se zvlášť pečlivě posuzuje u bronchiektázie. Vlhký kašel odstraňuje sekrety, proto léky tlumící kašel nepodávejte z vlastní iniciativy. Malá studie osmi psů zjistila po maropitantu méně kašle. Podíly zánětlivých buněk ve výplachu se významně nezměnily.

Prevence

Omezení kontaktu s kouřem odstraní jedno dráždidlo. Špatný vzduch v interiéru může u psů s existujícím onemocněním zvýšit podráždění sliznice. Vakcíny proti psincovému kašli chrání před některými infekčními příčinami. Očkování nenahrazuje vyšetření přetrvávajícího kašle. Na plicní parazity myslete zejména u dovezených psů nebo psů, kteří cestovali.

Malá studie 20 psů s onemocněním dýchacích cest zjistila buněčné změny spojené se znečišťujícími látkami v ovzduší. Očkovaní psi mohou psincový kašel přesto dostat, protože se může vyskytovat několik původců současně.

Přečtěte si o očkování psů.

Důležité pro majitele psů

Zaznamenávejte, jak často pes kašle a jak dlouho jednotlivé záchvaty kašle trvají. Poznamenejte si, zda je kašel nejhorší po odpočinku nebo když se pes začne hýbat. Sdělte veterináři, pokud se spolu s kašlem objeví výtok z nosu nebo pes ztratí chuť k jídlu. Pokud pes dostává kortikosteroidy, sledujte také, kolik pije a močí. Při podezření na infekční psincový kašel držte kašlajícího psa mimo jiné psy.

Při hodnocení léčby zaznamenávejte závažnost a dopad na každodenní život. Každodenní fungování je důležité, protože odpověď na léčbu zahrnuje kromě příznaků i kvalitu života.

Časté otázky

Kdy je kašel chronický?

Kašel psa se označuje jako chronický, jakmile trvá nejméně osm týdnů. Za přetrvávajícím kašlem může stát několik různých onemocnění. Veterinář posuzuje například to, zda příznaky odpovídají zánětu průdušek nebo kolapsu dýchacích cest.

Je chronická bronchitida totéž co psincový kašel?

Psincový kašel je infekční onemocnění dýchacích cest způsobené viry nebo bakteriemi. Chronická bronchitida znamená dlouhodobý zánět průdušek. Mohou ji provázet bakterie, zánět však může přetrvávat i bez nich. Vyšetření vzorku z výplachu průdušek může určit typ přítomného zánětu.

Vylučuje normální rentgen bronchitidu?

Průdušky mohou být zanícené, i když na rentgenu nejsou vidět žádné odchylky. Vzorek z výplachu může ukázat, které zánětlivé buňky jsou v průduškách přítomny. Bronchoskopie může veterináři pomoci odhalit i změny stavby dýchacích cest. CT může určit, jak rozsáhle tyto změny plíce postihují.

Potřebuje bronchitida vždy antibiotika?

Antibiotika se po posouzení veterinářem používají při bakteriální infekci. Výběr léku může řídit bakteriální kultivace a test citlivosti ze vzorku z dýchacích cest. Chronický zánět bez známek bakterií lze léčit kortikosteroidy.

Proč může kašel přetrvávat i přes léčbu?

Zánět průdušek a s ním spojená nadměrná tvorba hlenu mohou psa udržovat v kašli. Pokud se v průduškách vyvinulo trvalé rozšíření, samotné tlumení zánětu ho nezvrátí. Opakující se příznaky mohou někdy vyžadovat další vzorek z výplachu a bakteriální kultivaci.