Zánět hrtanu u psa – příznaky, rizika pro dýchání a léčba

Přehled

Zánět mění hlas a může zúžit dýchací cesty

Hrtan pomáhá tvořit zvuk a zánět může štěkot změnit. Při mírném zánětu může být hlavním příznakem kašel. V závažnějších případech zužuje vstup do hrtanu otok sliznice a tkáně pod ní. Onemocnění může souviset s infekcí dýchacích cest nebo s přímým místním podrážděním.

Zánět hrtanu se odlišuje od obrny hrtanu, i když oba mohou způsobit podobné příznaky. Zánětlivé změny tkáně se mohou podobat i nádoru. Samotný chraplavý hlas nebo kašel proto diagnózu neurčí.

Zánětlivé útvary v hrtanu jsou u psů vzácné. Jedna série případů zkoumala 5 psů s oboustrannými pohyblivými zánětlivými ložisky. Představují zvláštní chronickou zánětlivou formu, nikoli obvyklý průběh každého zánětu hrtanu.

Příčiny

Dráždivé látky, zranění a infekce dýchacích cest

Hrtan může zanítit vdechnutý prach, kouř a dráždivé plyny. Místní podráždění může způsobit i cizí těleso. Tkáň hrtanu může poranit dýchací trubice použitá při operaci. Další možnou příčinou zánětu je nadměrné štěkání. Předměty, jako jsou klacky, mohou psům způsobit poranění hrtanu.

Zánět hrtanu se může objevit při psincovém kašli. Mezi příčiny psincového kašle patří několik virů a bakterie, jako je Bordetella a mykoplazmata. Zánět hrtanu může zahrnovat i psinka. Infekční příčina ovlivňuje, jak se předchází vystavení dalších psů.

Otok a chronické změny tkáně

Otok hrtanu může způsobit i alergická reakce. U krátkolebého psa nebo psa s nadváhou může silné zrychlené dýchání a dýchací úsilí vést k zánětu a otoku.

Chronická zánětlivá ložiska mohou zahrnovat přibývání vaziva neboli fibrózu. Mohou zahrnovat i rozšířené mízní cévy a otok tkáně. Byla navržena souvislost mezi zánětem a vychlípením malých váčků hrtanu, přesný mechanismus však není znám.

Rizikové faktory

K otoku hrtanu spojenému s dýchacím úsilím předurčuje krátký čenich, obezita a obrna hrtanu. U těchto psů může situaci vyvolat přehřátí a rozrušení. Jedním z krátkolebých plemen je mops.

Psi ve studii pohyblivých zánětlivých útvarů měli medián věku 11 let, v rozmezí 7–16 let. Jejich medián hmotnosti byl 3,50 kilogramu, v rozmezí 2,85–5,38 kilogramu. Tři byli jorkšírští teriéři. Dva z nich byli rodič a potomek. Výzkumníci považovali dědičnou náchylnost za možnou, její mechanismus však zůstal nejasný. Tyto případy nemohou určit celkové riziko onemocnění plemene.

Typické příznaky

Prvním příznakem zánětu hrtanu, kterého si všimnete, bývá často kašel. Zpočátku může být suchý, krátký a hlasitý a později vlhčí. Doma můžete pozorovat:

• Změněný nebo chraplavý štěkot.
• Kašel, který vypadá bolestivě.
• Hlučnější dýchání než obvykle.
• Obtížné nebo bolestivě vypadající polykání.
• Stání se sklopenou hlavou a otevřenou tlamou.
• Možný zápach z tlamy.

Kašel může vyvolat tlak na hrtan, prašný vzduch nebo polknutí hrubé potravy. Takto vyvolaný kašel ještě neurčuje příčinu zánětu.

Obvyklá dechová frekvence zdravého psa je asi 12–30 dechů za minutu. Zúžení hrtanu však může dýchání zpomalit, zatímco dýchací úsilí roste. Zřetelné dýchací úsilí je proto varovným příznakem i bez zrychleného dýchání.

Ve studii chronických pohyblivých zánětlivých útvarů hrtanu měli všichni psi mírné, přerušované příznaky. Hlučné, vysoké dýchání se objevilo u 4 psů a změna hlasu u 3. Chrápání se objevilo u 3 a kašel u 2. Medián trvání příznaků před vyšetřením byl 30 dní, v rozmezí od 3 dnů do asi 3 let.

Komplikace a následky

Největším nebezpečím je ucpání dýchacích cest

Otok hrtanu se může vyvinout během hodin. Zúžené dýchací cesty mohou zabránit dostatečnému proudění vzduchu. Nedostatek kyslíku může sliznice zbarvit do modra. Výrazné neléčené zúžení může způsobit kolaps.

Ucpání dýchacích cest může v horku zhoršit regulaci tělesné teploty psa. Tělesná teplota může výrazně stoupnout. Těžké zúžení může zahrnovat i plicní edém.

Bolestivé polykání a nepřijímání potravy mohou způsobit dehydrataci a zhoršení celkového stavu. Úmrtí udušením je možné, ale vzácné; u psů se často podílí jiný základní problém, jako je obrna hrtanu. Toto riziko se posuzuje podle dýchacího úsilí a základního onemocnění.

Vyšetření u veterináře

Posouzení dýchání a endoskopie hrtanu

Veterinář projde anamnézu příznaků a vyšetří dýchání. Poslech nad hrtanem pomáhá určit místo abnormálního dýchacího zvuku. Vysoký zvuk při nádechu může ukazovat na zúžení dýchacích cest mimo hrudník, například v hrtanu. Částečné ucpání velkých dýchacích cest může být slyšet i bez fonendoskopu. Pokud je ohroženo proudění vzduchu, posouzení a léčba dýchacích cest probíhají rychle. Měření saturace kyslíkem může pomoci, nesmí však péči zdržet.

Diagnóza se potvrzuje přímým vyšetřením hrtanu nebo endoskopií. U psů to obecně vyžaduje anestezii nebo analgezii. Při zavádění dýchací trubice lze posoudit otevírání hlasivkových chrupavek při nádechu, a tak vyšetřit i funkci hrtanu. Pokud to čas a okolnosti dovolí, vyšetří se celá dutina ústní a hltan. Posouzení odliší onemocnění podobající se zánětu, jako je oboustranná obrna hrtanu, absces nebo poranění hltanu. Dalšími možnostmi jsou prodloužené měkké patro, kolaps průdušnice a cizí těleso.

Z tkáňových změn lze odebrat vzorek

Při vyšetřování chronického zánětlivého útvaru může rentgen ukázat stín měkké tkáně uvnitř hrtanu. Zkoumané útvary měly na rentgenu medián největšího průměru 1,7 centimetru, v rozmezí 1,3–2,0 centimetru. Skiaskopie ukáže pohyb při dýchání. Pohyblivý útvar může odhalit i ultrazvuk hrtanu. Histologie odstraněných ložisek v sérii případů potvrdila chronický zánět. Při endoskopii byly tyto útvary růžové nebo načervenalé a stopkaté. Jejich slizniční povrch byl neporušený, nikoli zvředovatělý. Při dýchání se pohybovaly sem a tam.

Normální krevní testy místní zánětlivý útvar nevylučují: u 4 psů ve studii 5 psů nebyly zjištěny žádné významné odchylky. U jednoho typického, nekomplikovaného případu psincového kašle obecně není testování patogenů potřeba. Těžké onemocnění nebo nákaza šířící se ve skupině mohou vyžadovat rozsáhlejší odběr vzorků.

Léčba

Na prvním místě je zajištění proudění vzduchu

Veterinář volí léčbu podle příčiny a stupně zúžení dýchacích cest. V pohotovostní situaci lze ucpaný hrtan obejít otvorem do průdušnice na krku a dýchací trubicí. Cílem je udržet dýchání, zatímco se řeší jiný problém. Tracheostomie může být potřeba zejména tehdy, když problém hrtanu znemožní běžné zavedení trubice ústy. Součástí pohotovostní péče o dýchací cesty je i kyslík.

Zánětlivý otok může zmírnit kortikosteroid. Pokud se nehodí, může veterinář posoudit použití nesteroidního protizánětlivého léku. U otoku hrtanu a případného plicního edému lze výběrově použít diuretikum. Léčba může vyžadovat i léky tlumící kašel. O lécích a jejich vhodnosti rozhoduje ošetřující veterinář.

K léčbě bakteriální infekce se používají antimikrobiální léky. Běžný nekomplikovaný psincový kašel obecně antimikrobiální lék nepotřebuje. Takový psincový kašel obvykle odezní bez léčby do 7–14 dnů. Tato doba se týká psincového kašle, nikoli ucpání dýchacích cest nebo každé formy zánětu hrtanu.

Odstranění chronického útvaru a sledování

Ve studii pohyblivých zánětlivých útvarů byla ložiska u všech psů odstraněna chirurgicky. Dýchací příznaky se po operaci rychle zlepšily u každého psa. Během mediánu sledování 13 měsíců, v rozmezí 6–27 měsíců, se neobjevily žádné nové příznaky ukazující na útvar.

Někteří psi měli kontrolní rentgen po 7–10 dnech a jiní po 1 měsíci. Snímky potvrdily, že nejsou vidět žádné útvary. Pooperační endoskopie se neprováděla, takže bezpříznakový návrat nebylo možné vyloučit. Tyto výsledky se týkají konkrétně odstraněných pohyblivých ložisek.

Podpora zotavení

Polykání může usnadnit měkké nebo tekuté krmivo. Tlumení bolesti pomáhá zvířeti jíst. Součástí opatření ke zmírnění příznaků může být dýchání zvlhčeného vzduchu. Podpůrnými opatřeními jsou čisté prostředí a vyhýbání se prachu. Během léčby se vyhýbá námaze a stresu.

Prevence

Prach, kouř a dráždivé plyny mohou způsobit místní zánět, proto se vystavení omezuje. Užitečné je i zjistit stres nebo podněty, které stojí za nadměrným štěkáním. Vyhýbání se horku a výraznému rozrušení je zvlášť důležité u psa náchylného ke zúžení dýchacích cest.

Součástí prevence infekcí dýchacích cest je vhodné očkování. I pes očkovaný proti psincovému kašli může mít příznaky a vylučovat patogeny. Očkovaní psi však mají po vystavení obecně méně onemocnění. Očkování nechrání například před místním poraněním cizím tělesem.

Důležité pro majitele psů

Zaznamenávejte změny hlasu a zhoršování dýchání

Zaznamenejte, kdy se změnil štěkot a kdy pes kašle. Řekněte veterináři o možném vystavení kouři, nadměrném štěkání, hraní s klacky a nedávné anestezii. Tyto údaje pomáhají prověřit základní příčinu.

Sledujte polykání, chuť k jídlu, dýchací úsilí a celkový stav. Pokud je to možné, natočte krátké video abnormálních dýchacích zvuků, pokud natáčení nezdrží vyhledání péče. Na hrtan kvůli vyzkoušení příznaku netlačte: tlak může vyvolat kašel.

Psa s dýchacími potížemi převážejte v klidu v chladném autě. Pokud pes nedokáže stát, převážejte ho vleže na hrudní kosti s podepřenou bradou a nataženým krkem. Pohotovostnímu veterináři můžete předem zavolat, aby se mohl na váš příjezd připravit. Při propuštění si ujasněte, které příznaky znamenají návrat k ošetření a jak bude zajištěna případná pooperační kontrola.

Časté otázky

Může nadměrné štěkání způsobit zánět hrtanu?

Ano. Nadměrné používání hlasu je jednou z možných příčin místního podráždění a zánětu hrtanu. Podobné příznaky však může způsobit infekce dýchacích cest, vdechnutá dráždivá látka nebo cizí těleso. Změněný štěkot se vyšetřuje a dýchací potíže vyžadují okamžitou pomoc.

Je chraplavý štěkot vždy známkou zánětu?

Ne. Zánět hrtanu může štěkot změnit. Podobné příznaky mohou vzniknout například z obrny hrtanu, abscesu nebo změn okolních tkání. Veterinář je rozliší vyšetřeními; potvrzení zánětu hrtanu obecně vyžaduje přímé vyšetření hrtanu nebo endoskopii.

Potřebuje pes vždy antibiotikum?

Ne automaticky. Bakteriální infekci lze léčit antimikrobiálním lékem. Zánět hrtanu však může být i důsledkem přímého podráždění nebo nadměrného používání hlasu. Většina případů psincového kašle je virová, takže antimikrobiální lék obecně není potřeba. O lécích rozhoduje veterinář podle nálezů psa.

Může se dýchání se zhoršující se situací zpomalit?

Ano. Při otoku hrtanu může dechová frekvence klesat, zatímco úsilí získat vzduch roste. Samotné počítání dechů proto nestačí. Namodralé dásně, natahování krku nebo kolaps jsou varovné dýchací příznaky vyžadující pohotovostní pomoc.

Je útvar v hrtanu vždy rakovina?

Ne. Útvary v hrtanu mohou být nádory nebo zánětlivá ložiska. V malé sérii případů u psů odpovídala histologie všech odstraněných útvarů chronickému zánětu. Samotný vzhled proto povahu ložiska neurčuje; diagnóza může vyžadovat vyšetření tkáně.