Zánět zevního zvukovodu u psa: příznaky a léčba otitis externa

Přehled

Zvukovod sahá od ušního otvoru k bubínku. Otitis externa zahrnuje zánět této oblasti a postižen může být i ušní boltec. Zánět může být náhlý nebo dlouhotrvající a postihovat jedno nebo obě uši.

Zvukovod psa se na cestě k bubínku ohýbá. Výtok hluboko uvnitř proto nemusí být zvenku vidět ani se snadno odstraňuje. Kůže ztluštělá zánětem může zvukovod dále zúžit.

Otitis externa patří k nejčastějším důvodům, proč jsou psi přivedeni k veterináři. Zánět může zahrnovat mikroorganismy, nebo se rozvinout bez infekce.

Příčiny

Primární příčina spustí zánět v dříve zdravém uchu. K častým základním problémům patří alergické kožní onemocnění, nežádoucí reakce na krmivo, parazité a cizí těleso. Ucho je pokryto kůží, takže onemocnění postihující kůži obecně se může projevit i tam.

Malé množství bakterií a kvasinek je i ve zdravých uších. V zaníceném a změněném prostředí se mohou nadměrně namnožit a příznaky zhoršit. Samotný nález kvasinek proto nevysvětluje, proč potíže s uchem začaly.

Podráždění a zánět může vyvolat rostlinný materiál, například travní osina, který pronikne do zvukovodu. U staršího psa může zvukovod ucpat i nádor a umožnit rozvoj druhotné infekce.

Problém může udržovat i příliš energické nebo časté čištění. K možným sekundárním příčinám patří reakce na léčebné přípravky. Řekněte veterináři o každém přípravku, který jste použili, včetně těch, které nejsou léky na předpis.

K primárním příčinám patří i imunitně podmíněná kožní onemocnění, jako je pemfigus a zánět cév. Přispívat může snížená funkce štítné žlázy nebo nadměrná činnost kůry nadledvin. Prostředí ve zvukovodu mohou změnit i poruchy rohovatění kůže nebo funkce žláz.

Rizikové faktory

K zánětu mohou psa předurčovat povislé ušní boltce, úzké zvukovody a hustý porost chlupů. Dalším predisponujícím faktorem je vlhkost z plavání nebo prostředí.

Vnímavost plemen zčásti souvisí s tím, jak častá jsou u nich kožní onemocnění, například alergie. Tento základní sklon může přispívat k potížím s ušima například u retrívrů a teriérů. Jasné rozložení podle pohlaví není známo a mladá zvířata mohou být postižena častěji.

Vnímavost související se stavbou ucha se vyskytuje u plemen, jako je šarpej, který může mít úzké zvukovody. Dlouhé povislé ušní boltce baseta mohou omezovat větrání. U staršího psa může druhotný zánět udržovat i nádor ucpávající zvukovod.

Typické příznaky

Nejdříve si můžete všimnout svědění nebo neobvyklého zápachu. Příznaky se mohou postupně zhoršovat a pes se může začít vyhýbat dotyku hlavy. Podobné příznaky může alergické onemocnění uší způsobit i bez potvrzené mikrobiální infekce.

• Pes třepe hlavou nebo si škrábe ucho.

• Vnitřní plocha ucha je zarudlá.

• Je přítomen výtok nebo víc mazu než obvykle.

• Ucho neobvykle zapáchá.

• Dotyk vyvolává bolest nebo zjevnou snahu uhnout.

Kůže ucha může také otéct, poškodit se nebo se na ní mohou vytvořit vředy. Tyto změny vyžadují veterinární posouzení, protože bolestivou kůži nelze násilím drhnout do čista.

Pokud je zvukovod ucpaný, může se zhoršit sluch. Pes pak může na známé zavolání reagovat méně než obvykle.

Komplikace a následky

Dlouhotrvající zánět může zvukovod zúžit a trvale změnit jeho tkáně. Zánět může souviset i s poškozením bubínku a onemocněním středního ucha. To ztěžuje léčbu, i když jste o ucho doma dříve pečlivě pečovali. Změněný zvukovod může sám udržovat koloběh zánětu.

Pokud je zvukovod úplně ucpaný nebo zvápenatělý, léky už nemusí stačit. V nejtěžších případech se zvažuje operace s odstraněním zvukovodu. Včasné vyšetření a léčba opakující se základní příčiny se snaží zabránit postupu do tohoto stadia.

Zánět středního ucha může zhoršit funkci lícního nervu a způsobit suché oko. Při ochrnutí lícního nervu může být pysk nebo střední čára čenichu přetažena ke zdravé straně. Zánět vnitřního ucha může způsobit naklonění hlavy, nejistotu a trhavé pohyby očí.

Narušená funkce lícního nervu a vysychání povrchu oka mohou souviset se zánětem a vředy rohovky. Neléčený zánět středního ucha se může rozšířit do vnitřního ucha nebo protrhnout dříve neporušený bubínek.

Vyšetření u veterináře

Veterinář vyšetří kromě uší i kůži a celkový stav psa. Prohmatání uší pomáhá posoudit bolest, otok a chronické změny. Užitečné jsou dřívější výsledky vyšetření a odpovědi na léčbu, zejména u opakujícího se onemocnění.

Otoskopem se prohlíží zvukovod a pokud možno i bubínek. Pohled mohou zakrývat výtok a otok. Důkladné vyšetření bolestivého ucha může vyžadovat sedaci nebo úvodní léčbu zánětu před dalším vyšetřením.

Vzorek výtoku se odebírá před čištěním. Pod mikroskopem se v něm hledají nálezy, jako jsou kvasinky, bakterie a zánětlivé buňky. Nazývá se to cytologie, tedy vyšetření vzorku buněk. Vzorek umožní zvolit léčbu přesněji, než by umožnil samotný zápach. K dalšímu vyšetření se v případě potřeby používá bakteriologická kultivace a vyšetření citlivosti.

Pokud zánět zasahuje do středního ucha, pomáhá určit rozsah změn CT nebo magnetická rezonance. Podle výsledků může veterinář zvážit otevření bubínku a výplach středního ucha.

Další vyšetření se volí podle podezřelého základního problému. Například krevní testy mohou posoudit funkci štítné žlázy nebo celkové onemocnění, pokud k tomu nálezy dávají důvod.

Velké množství mikroorganismů vždy neznamená infekci vyžadující antimikrobiální lék. Význam nálezu pomáhá posoudit přítomnost zánětlivých buněk. Rozhodnutí o léčbě proto spojují mikroorganismy zjištěné cytologií se zánětlivou odpovědí ucha.

Léčba

Léčbu předepisuje veterinář podle nálezů. Bolest, svědění a otok se zmírňují, zatímco se léčí potvrzené přemnožení bakterií nebo kvasinek. V případě potřeby se léčí parazité nebo se odstraní cizí těleso. Plánuje se i léčba alergie nebo jiného základního onemocnění, protože zvládnutí jen druhotného zánětu ponechá příčinu návratů na místě.

Místní léčba může obsahovat antibakteriální lék, antimykotikum a kortikosteroid ke zmírnění zánětu. Volba závisí na vzorku a stavu ucha. Antibiotika podávaná ústy nejsou běžnou léčbou každé otitis externa. Zánět středního ucha může změnit požadavky na léčbu, proto nepředpokládejte, že způsob podání bude stejný jako při předchozí kúře.

Stav bubínku ovlivňuje bezpečnost přípravků aplikovaných do ucha. Nezačínejte se starými kapkami ani domácími směsmi bez vyšetření ucha. Pokud se během léčby objeví nové naklonění hlavy, závrať nebo změna sluchu, přestaňte daný ušní lék podávat a kontaktujte ošetřujícího veterináře.

Čištění pomáhá odstranit výtok, který brání léku dostat se k postiženému místu. Pokud čištění bolí, přestaňte a požádejte o radu. Při silném zánětu může domácí čištění počkat, dokud úvodní léčba nezmírní bolest a otok.

Akutní bakteriální nebo kvasinková infekce obvykle odezní během 2–4 týdnů. Zvládnutí chronického onemocnění může trvat měsíce a někteří psi potřebují trvalou udržovací léčbu. Odeznění infekce potvrdí klinická kontrola a opakovaná cytologie.

Celková délka léčby se podle přípravku, diagnózy a závažnosti onemocnění pohybuje od 7–10 dnů po několik měsíců. Zpočátku se zánětlivý výtok a mikroorganismy posuzují při kontrolách jednou za týden nebo za dva týdny, dokud infekce přestane být zjistitelná.

Pokud cytologie ukáže mikroorganismy bez zánětlivých buněk, může se léčba zaměřit na kortikosteroid a čištění místním antiseptikem. Lék na potvrzenou mikrobiální infekci u otitis externa se obvykle aplikuje místně. Chronickou otitis externa často provází zánět středního ucha, který mění potřebná vyšetření a léčbu.

Hustý výtok může bránit tomu, aby se místní lék dostal hluboko do zvukovodu. Bakterie a kvasinky mohou zůstat ve vrstvách výtoku a po léčbě způsobit novou infekci. Hnis může také snížit účinnost některých léků.

Prevence

Prevence návratů spočívá hlavně ve zvládnutí základní příčiny a v udržování uší čistých a suchých způsobem, který psovi vyhovuje. Pes, který plave, může potřebovat jinou péči o uši než jiný pes. Opakované mytí zdravého, čistého ucha není samo o sobě cílem, protože nadměrné čištění ho může dráždit.

Nezasouvejte do zvukovodu vatové tyčinky, protože mohou výtok posunout hlouběji. Ani ze zdravého zvukovodu není nutné rutinně vytrhávat chlupy, protože to může vyvolat zánětlivou odpověď. Pokud stavba ucha psa úpravu chlupů vyžaduje, naplánujte ji s veterinářem.

I čisticí přípravek se volí podle stavu ucha. Přípravky s alkoholem nebo peroxidem vodíku se k domácímu čištění obecně nedoporučují. Zanícené ucho mohou dráždit i domácí octové směsi.

Udržovací čištění předepsané veterinářem může být potřeba například každé 1–2 týdny. Interval závisí na tom, zda léčíte aktivní zánět, nebo udržujete ucho, které se už zklidnilo. Nadměrná manipulace se zdravým uchem může zvukovod dráždit.

Důležité pro majitele psů

Veďte si deník péče, kam zapisujete, které ucho je postižené, zápach, výtok a citlivost. Poznamenejte si i plavání, další kožní příznaky a použité přípravky. Na návštěvu přineste názvy léků nebo obaly. Pokud vám pes nedovolí uši ošetřovat nebo nemůžete pokyny dodržet, řekněte to veterináři včas a jasně; plán musí být doma proveditelný.

Požádejte o písemné pokyny, které uvádějí, který přípravek patří do kterého ucha, pořadí čištění a léku a kdy je kontrola. Pokud jsou uši v různém stavu, ověřte si pokyny pro každé zvlášť. Úspěch léčby neposuzujte jen podle toho, že se pes dočasně zklidnil; řiďte se domluveným plánem kontrol. Pokud vám to pomůže zapamatovat si, kdy se změna objevila, vyfoťte viditelnou změnu telefonem.

Časté otázky

Znamená zapáchající ucho vždy kvasinkovou infekci?

Podle samotného zápachu nelze rozlišit kvasinky, bakterie nebo jiné onemocnění ucha. Cytologie pomáhá zjistit, co se v uchu děje a jakou léčbu potřebuje. Pokud se ucho bez vyšetření léčí na domnělé kvasinky, může zůstat neléčená i základní příčina.

Mohu použít kapky z minulé infekce?

Nezačínejte s nimi sami. Současný zánět může mít jinou příčinu a bezpečnost ovlivňuje stav bubínku. Řekněte veterináři o předchozím léku a požádejte o aktuální pokyny poté, co bude ucho a případné potřebné vzorky vyšetřeny.

Měly by se zdravé uši pravidelně čistit?

Potřeba čištění závisí na psovi a stavu uší. Zdravé, čisté ucho není nutné mýt jen proto, že to říká kalendář, a nadměrná manipulace ho může dráždit. Plavání, opakující se potíže a stavba ucha jsou důvodem požádat o individuální plán udržovací péče.

Proč se zánět ucha stále vrací?

Může za tím stát neléčená alergie nebo jiná primární příčina spolu se změnami, které se ve zvukovodu vyvinuly. Nová epizoda proto nemusí odeznít stejnou kúrou jako dříve. Požádejte o plán, který zánět zvládne a zároveň dlouhodobě vyšetří a řeší příčinu návratů.

Mohou potíže s uchem způsobit naklonění hlavy?

Ano, vyžaduje to však vyšetření. Onemocnění vnitřního ucha může zahrnovat naklonění hlavy a potíže s rovnováhou. Nový příznak tohoto druhu je důvodem rychle kontaktovat veterináře, zejména pokud pes dostává ušní léky nebo má i trhavé pohyby očí.