Nemoci psů · Oči, uši a dutina ústní

Zánět spojivek u psa: zarudlé oko s výtokem

Konjunktivitida je zánět spojivky oka. Může způsobit zarudnutí, svědění a výtok. U psů za ní často stojí alergie nebo podráždění, proto léčba začíná hledáním příčiny.

Zkontrolováno 6. listopadu 2026 · redakce Zvířinky

Zánět spojivek u psa: zarudlé oko s výtokem

Kdy ihned k veterináři

Pokud zarudlé oko doprovází některá z těchto známek, kontaktujte ihned veterináře:

  • Zjevná bolest, pes drží oko neustále zavřené.
  • Náhlá ztráta zraku nebo neschopnost vidět jako dříve.
  • Oko se zakalí nebo se zdá, že vystupuje ven.
  • Poranění víčka nebo povrchu oka nebo cizí předmět uvízlý v oku.

Při očním naléhavém stavu může být rychlé vyšetření a léčba rozhodující pro zachování zraku.

Péči najdete pomocí přehledu veterinářů.

Přehled

Spojivka pokrývá bělmo oka a vnitřní plochy víček. Pokrývá také třetí víčko ve vnitřním koutku oka. Zdravá spojivka je obvykle růžová. Podílí se na funkci slz a obraně oka.

Spojivka také napomáhá pohybu oka. Podílí se na hojení poranění rohovky.

Zanícená spojivka zčervená a oteče. Postiženo může být jedno nebo obě oči. Podle vzhledu obvykle nelze určit přesnou příčinu zánětu. Zarudlé oko může souviset i s onemocněním rohovky nebo vnitřku oka.

Výhled u nekomplikované konjunktivitidy je obvykle dobrý. U opakovaného nebo přetrvávajícího zánětu závisí výhled na základním onemocnění.

Příčiny

Spojivku mohou zanítit prach, kouř a další dráždivé látky z prostředí. Alergeny hromadící se na povrchu oka mohou alergickou reakci zesílit. Atopická konjunktivitida může být součástí širšího alergického onemocnění. Alergický zánět oka se však může objevit i bez zjevného současného zánětu kůže.

Při suchém oku nedostatek slz zanechává povrch oka suchý a zanícený. Dovnitř stočené víčko nebo nesprávně rostoucí chlupy se mohou o oko třít. K trvalému podráždění může předurčovat i příliš povislé víčko. Příznaky může udržovat úlomek rostliny nebo jiné cizí těleso, které zůstalo v oku.

S bakteriální konjunktivitidou mohou souviset stafylokoky a streptokoky. Bakterie mohou také zhoršit zánět již poškozené sliznice. Bakteriální infekce omezená na povrch oka je u psů méně častou příčinou než u lidí nebo koček. Oční příznaky mohou způsobit i některé celkové infekce, například psinka.

Místní podráždění a zánět může způsobit nádor oka nebo víčka. Ucpaný slzovod může souviset se zánětem okolních tkání. Konjunktivitida tedy může být samostatným onemocněním nebo důsledkem jiného očního onemocnění.

Alergie může změnit složení a stabilitu slzného filmu na povrchu oka. Snížená tuková složka může zvýšit odpařování slz. Klíčovým časným prostředníkem alergické reakce je histamin.

Rizikové faktory

Konjunktivitida je častější u psů s atopickým onemocněním. Ze 122 psů s alergickou konjunktivitidou mělo 115, tedy 94 %, také aktivní atopické kožní příznaky. Závažnost kožních příznaků však přímo neodpovídala závažnosti očních příznaků.

Folikulární konjunktivitida s lymfatickými folikuly je častá u psů mladších dvou let. Může se vyskytnout i u starších psů. Hluboká kapsa dolního víčka může shromažďovat pyl, prach a další nečistoty. U psa s krátkým čenichem může nedostatečná ochrana oka předurčovat povrch k vysychání.

Skupina 122 psů s alergickou konjunktivitidou zahrnovala psy ve věku od deseti měsíců do 13 let.

Typické příznaky

Mezi běžné známky, kterých si můžete doma všimnout, patří:

  • Zvýšené zarudnutí spojivky na okraji oka nebo uvnitř víčka.
  • Vodnatý, hlenovitý nebo žlutozelený výtok z oka.
  • Otok a spojivka, která vypadá silnější.
  • Tření oka tlapou nebo otírání obličeje o povrchy.
  • Častější mrkání, mhouření nebo držení oka zavřeného.

Ve skupině 122 psů s alergickou konjunktivitidou mělo otok 84 %. Zarudnutí se vyskytlo u 83 %. Svědění očí bylo zjištěno u 79 %. Všechny tři známky současně byly přítomny u 55 %.

Ve stejné skupině 122 psů mělo 62 % hlenovitý nebo hlenohnisavý výtok z očí. Svědění očí může být obtížné rozpoznat a odlišit od svědění kůže obličeje. Konjunktivitidu může doprovázet i kýchání, výtok z nosu nebo kašel.

Komplikace a následky

Škrábání a tření může poškodit víčka nebo povrch oka. Přetrvávající alergický zánět může souviset se zánětem rohovky, tzv. keratitidou. Keratitida byla zjištěna u 15 % ze skupiny 122 alergických psů. Poškození rohovky může zhoršit zrak.

Největším nebezpečím může být přehlédnutí jiného onemocnění, které zarudlé oko způsobuje. Opožděná léčba onemocnění rohovky nebo vnitřku oka může zanechat trvalé poškození. Atopické onemocnění a suché oko mohou vyžadovat dlouhodobou, někdy celoživotní léčbu.

Vyšetření u veterináře

Vyloučení jiných příčin zarudlého oka

Veterinář zjistí anamnézu a vyšetří oko a okolní struktury. Kontrolují se obě oči, i když příznaky má jen jedno. Posuzuje se i celkové zdraví kvůli známkám celkového onemocnění. Posouzení zraku a očních reflexů pomáhá odhalit závažnější oční onemocnění.

Schirmerův slzný test měří tvorbu slz k prověření suchého oka. Barvení fluoresceinem ověří, zda není porušen povrch rohovky. Měří se nitrooční tlak k posouzení glaukomu a zánětu uvnitř oka. K vyšetření spojivky, rohovky a přední části oka pomáhá štěrbinová lampa.

Cizí těleso se může skrývat hluboko ve spojivkových řasách nebo za třetím víčkem. Kontroluje se postavení víček a chlupy, které se o oko třou. Místní bulka nebo neobvyklý otok může vyžadovat odběr buněk nebo biopsii. Při podezření na ucpaný odtok slz lze slzovod vyšetřit propláchnutím.

K posouzení průchodnosti slzovodu může v případě potřeby pomoci i fluoresceinové barvivo.

Vzorky a posouzení alergické konjunktivitidy

Při podezření na bakteriální zánět pomáhá diagnózu potvrdit odběr vzorku. Vzorek buněk ze spojivky může pomoci posoudit příčinu zánětu. Bakteriologickou kultivaci lze kombinovat s testem citlivosti na antimikrobiální látky. Alergická konjunktivitida se diagnostikuje vyloučením jiných příčin a zjištěním odpovídajících klinických nálezů.

Sledování alergického zánětu může zahrnovat samostatné hodnocení šesti očních známek. Známky lze hodnotit od nuly do tří, od nepřítomných po závažné. To pomáhá popsat změny mezi návštěvami. Do posouzení vstupují i pozorování svědění majitelem doma.

Na zadní ploše třetího víčka se normálně vyskytují drobné lymfatické folikuly. Zvětšené folikuly vypadají jako průsvitné hrbolky na spojivce. Při podezření na alergii se posuzuje i závažnost případných atopických kožních příznaků.

Samotný nález folikulů neprokazuje alergii jako příčinu zánětu oka.

Léčba

Léčba zdroje podráždění

Veterinář volí léčbu podle zjištěné příčiny. Cizí těleso nalezené v oku se odstraní. Vada víčka nebo problém s řasami, které způsobují tření, mohou vyžadovat operaci. Suché oko se léčí léky podporujícími tvorbu slz a lubrikanty.

Omezuje se kontakt s dráždivými látkami a pokud možno i alergeny. Vypláchnutí roztokem určeným pro oči může pomoci odstranit dráždivý materiál. Lubrikační gel může vytvořit ochrannou bariéru mezi dráždivými látkami a povrchem oka.

Léky závisejí na nálezech

Antibiotika nejsou standardní léčbou každého psa s konjunktivitidou. Při potvrzeném nebo silně suspektním bakteriálním zánětu může být předepsán místní antimikrobiální přípravek. Bakteriální zánět může přes léky přetrvávat, pokud zůstane neléčena jiná predisponující příčina. U alergické konjunktivitidy může veterinář použít místní lék proti alergii nebo lék potlačující zánět.

Kortikosteroidní oční kapky vyžadují nepřítomnost vředu rohovky. Dlouhodobé místní používání kortikosteroidů nese riziko komplikací rohovky. Oční příznaky může zmírnit i léčba širšího alergického onemocnění. V případě potřeby se léčba plánuje s veterinářem se zkušenostmi v oftalmologii nebo dermatologii.

Zotavení z folikulární konjunktivitidy

Folikuly jsou součástí reakce v lymfatické tkáni spojivky. Někteří mladí psi mají méně příznaků, jak se vyvíjí imunitní tolerance. Neexistují spolehlivé důkazy, že mechanické odstranění folikulů prospívá. Seškrabávání může zánět zhoršit.

Klinické sledování folikulární konjunktivitidy zahrnovalo 153 psů a 276 očí. Mladou skupinu tvořilo 83 psů mladších 18 měsíců. Dospělou skupinu tvořilo 70 psů ve věku alespoň 18 měsíců. Po měsíci příznaky odezněly u 100 ze 124 očí v dospělé skupině, tedy u 80,64 %. V mladé skupině byl odpovídající výsledek 94 ze 152 očí, tedy 61,84 %.

Volba léků závisela na závažnosti příznaků. Výsledek po jednom měsíci nepopisuje budoucí průběh onemocnění u každého psa. Těžký nebo opakovaný zánět oka vyžaduje sledování a nové posouzení základní příčiny.

Prevence

U psa, který si oko silně tře, může poškození víčka nebo povrchu oka zabránit ochranný límec.

Omezte vystavení očí kouři, prachu a agresivním chemikáliím. Vyhýbání se známému alergickému spouštěči může pomoci příznaky zvládat. Chlup nebo vada víčka, které se o oko trvale třou, se léčí, aby se omezilo opakované podráždění. Pokračující léčba suchého oka chrání povrch před opakovaným vysycháním.

Očkování pomáhá předcházet některým očním příznakům spojeným s celkovými infekcemi. Opakované zarudnutí oka je třeba vyšetřit, i když se někdy zlepší.

Důležité pro majitele psů

Nezačínejte sami znovu podávat léky z dřívějšího očního problému. Stejný vnější příznak může mít tentokrát jinou příčinu. Bolest oka nebo změna zraku vyžaduje rychlé vyšetření.

Zaznamenejte, zda příznaky začaly na jednom, nebo obou očích, jak vypadá výtok a kdy si pes oči tře. Všímejte si případných kožních příznaků, nových vlivů prostředí a použitých očních přípravků. Při konzultaci může být užitečné krátké video tření nebo mhouření doma.

Svědění očí se vždy neprojeví podobnou kožní vyrážkou kolem očí. Ve skupině 122 alergických psů byly příznaky u 73 % stejně závažné na obou očích. Zbývajících 27 % mělo mezi očima různou závažnost. Proto se sledují i změny na méně postiženém oku.

Dodržujte pokyny veterináře k léčbě a kontrolám. Pokud se oko nezklidní, příznaky se vrátí nebo nedokážete léky podat, kontaktujte kliniku znovu. Náhlé zhoršení zraku, narůstající bolest nebo zakalení vyžadují naléhavé posouzení.

Časté otázky

Potřebuje konjunktivitida vždy antibiotikum?

Ne, konjunktivitidu u psů často způsobuje alergie nebo podráždění z prostředí. Místní antibiotikum se volí, když to bakteriální infekce odůvodňuje. Léčbu vyžaduje i případné základní suché oko nebo chlupy, které se o oko třou. Bakteriální diagnózu může pomoci potvrdit odběr vzorku.

Mohu psovi dát staré oční kapky?

Léky předepsané při dřívější epizodě mohou být nevhodné nebo škodlivé, pokud současné zarudnutí způsobuje jiné onemocnění. Například před použitím kortikosteroidních kapek musí být vyloučen vřed rohovky. Příčinu zarudlého oka proto před volbou léků vyšetří veterinář.

Znamená žlutavý výtok z oka vždy bakteriální infekci?

Barva výtoku nestačí k určení přesné příčiny zánětu. Hlenovitý nebo hlenohnisavý výtok mohou mít i psi s alergickou konjunktivitidou. Bakterie se však mohou podílet druhotně. Bakteriální diagnózu může pomoci potvrdit odběr vzorku.

Proč se konjunktivitida u psa stále vrací?

Návrat může souviset se suchým okem, alergií nebo strukturou, která se trvale tře o povrch oka. Léky z předchozí epizody nemusí tuto základní příčinu řešit. Při opakovaných potížích mohou další vyšetření zahrnovat slzný test, odběr vzorků nebo posouzení veterinářem se zkušenostmi v oftalmologii.

Jak rychle se konjunktivitida zlepší?

Zotavení závisí na příčině a závažnosti zánětu. U folikulární konjunktivitidy příznaky po měsíci odezněly u 100 ze 124 očí v dospělé skupině, tedy u 80,64 %. Nejde o obecnou dobu zotavení pro každou konjunktivitidu. Suché oko nebo atopické onemocnění mohou vyžadovat celoživotní zvládání příznaků.

Zdroje

Informace nenahrazují návštěvu veterináře. V naléhavém případě kontaktujte nejbližší veterinární pohotovost: Komora veterinárních lékařů ČR.

Další články o nemocech psů