Nemoci psů · Oči, uši a dutina ústní

Zánět očních víček u psa

Blefaritida je zánět postihující kůži, okraje nebo žlázy očních víček. Víčko může zčervenat, otéct a svědit. Silné mhouření nebo zakalení povrchu oka vyžaduje rychlé vyšetření.

Zkontrolováno 7. listopadu 2026 · redakce Zvířinky

Zánět očních víček u psa

Kdy ihned k veterináři

Při přetrvávajícím nebo opakovaném zarudnutí, strupech nebo svědění kontaktujte veterináře během několika dní. Při těchto známkách volejte ihned pohotovostní kliniku.

  • Držení oka zavřeného kvůli bolesti nebo silné mhouření.
  • Náhlé zakalení průhledného povrchu.
  • Náhle vzniklé zjevně abnormální vidění.
  • Zřetelná změna tvaru nebo vystupování oka.
  • Úrazové poranění oka nebo víčka.

Najděte si pohotovostního veterináře ve svém okolí.

Přehled

Víčka chrání povrch oka

Zavírající se víčka chrání rohovku před vysycháním a poraněním. Vnitřní plochu vystýlá spojivka, tenká blána. Tenká tuková vrstva překrývá vodnatější vrstvu slz pod ní. Meibomské žlázy podél okrajů vylučují do slzného filmu mastný sekret. Ten zpomaluje odpařování. Bakteriální zánět může postihnout jednu žlázu nebo se rozšířit po celém víčku.

Zanítit se může i okolní kůže. V německém souboru 102 psů mělo 69 % současný zánět kůže kolem očí. Psi byli vybráni pro blefaritidu s potvrzeným kožním onemocněním. Jen 2,9 % mělo blefaritidu bez dalších kožních změn. Dvacet dva psů mělo zánět víček bez postižení okolí očí, ale s ložisky jinde. U šesti nebylo možné odlišit případy postihující jen víčka od případů postihujících i okolí očí.

Příčiny

Kožní onemocnění, infekce a parazité

Svědění a zarudnutí kolem očí může doprovázet atopickou dermatitidu. Víčka mohou postihnout i potravinová alergie nebo reakce na bodnutí hmyzem. Alergické kožní onemocnění stálo za 52 % německých případů. Infekce nebo parazité tvořili 21,5 %. Autoimunitní onemocnění tvořilo 17,7 %. Nádory tvořily 4,9 %.

Roztoči Demodex se mohou množit ve folikulech a vytvářet zarudlá lysá místa. Blefaritida způsobená parazity může postihovat i okolní kůži. Bakterie mohou infikovat žlázu a způsobit místní ječné zrno. Prasklé meibomské žlázy mohou uvolnit mastný sekret do tkáně. Zánět kolem uniklého materiálu může vytvořit pevnou bulku nazývanou chalazion.

Změny víček a onemocnění obličeje u štěňat

Dovnitř stočená víčka se mohou třít o povrch oka a předurčovat k blefaritidě. Nádory žláz mohou povrch oka dráždit. Juvenilní sterilní granulomatózní dermatitida může způsobit otok obličeje a ušních boltců. Některé případy zůstávají přes vyšetření nevysvětleny.

U dvou atopických šicu byla jako příčina zánětu kůže kolem očí podezírána kapka na glaukom. Příznaky začaly 94 a 104 dní po zahájení očních léků.

Rizikové faktory

Krátkolebí psi byli v německé skupině nadměrně zastoupeni. Velké oční štěrbiny mohou bránit úplnému zavření a předurčovat k poranění povrchu oka. U psů s velmi krátkým čenichem se mohou rohovky dotýkat výrazné chlupy nosní řasy. Stočení vnitřní části dolního víčka dovnitř může změnit i polohu ústí slzovodu. Slzy pak mohou přetékat na tvář místo normálního odtoku. Nadpočetné řasy se mohou třít, pokud směřují k oku.

Atopické známky kolem očí se mohou objevovat spolu se zánětem uší nebo tlap. U většiny atopických psů se první příznaky objeví mezi šesti měsíci a třemi lety. Juvenilní sterilní granulomatózní dermatitida se typicky objevuje mezi třemi týdny a čtyřmi měsíci věku.

Typické příznaky

Postiženo může být jedno nebo obě oči. Zanícená víčka mohou svědit. Podráždění povrchu oka může způsobit rychlé mrkání nebo mhouření.

  • Zarudlá kůže víček.
  • Ztluštění v důsledku otoku.
  • Ztráta srsti na víčkách nebo kolem nich.
  • Strupy na okrajích víček.
  • Tření tlapou nebo o povrchy.
  • Vodnatý nebo hnisavý výtok.

Ztráta nebo řídnutí srsti postihlo 97 % ze 102 německých pacientů. Zarudnutí se vyskytlo u 93 %. Otok se vyskytl u 50 %. Strupy se vyskytly u 39,2 %.

Přetrvávající zánět může snížit pigmentaci kůže. Mohou se tvořit drobné hrbolky nebo pustuly. Místní otok může postihnout jednu nebo několik žláz na okraji víčka. Štěňata s náhlým sterilním granulomatózním zánětem obličeje mohou mít i zvětšené podčelistní mízní uzliny. Kůže ušních boltců může současně mokvat.

Komplikace a následky

Slzný film a rohovka

Porucha funkce žláz může oslabit tukovou vrstvu. Slzy se pak mohou odpařovat rychleji. Německá studie zjistila sníženou tvorbu slz u 10 z 53 měřených psů. Jiná studie zahrnovala 81 psů s onemocněním povrchu oka. Porucha funkce žláz postihla 105 ze 150 očí, tedy 70 %. Výsledky slzného testu nebyly s poruchou funkce statisticky spojeny.

Tření může poranit rohovku. Škrábání zaníceného víčka může poškodit i okolní kůži. Těžký zánět se může rozšířit na spojivku. Může dosáhnout i rohovky. Chronické vysychání může rohovku zakalit a zhoršit zrak. Tření dovnitř stočeného víčka může způsobit bolestivý vřed.

Vyšetření u veterináře

Vyšetření očí a kůže

Veterinář posoudí víčka a povrch obou očí. Okraje víček se kontrolují kvůli řasám, které se o oko třou. Rozsáhlejší kožní známky vedou k vyšetření jiných míst kvůli základnímu onemocnění. Při podezření na bakterie lze odebrat vzorek například zpod strupu.

Schirmerův test měří tvorbu slz. Doporučuje se u každého psa s blefaritidou. Fluorescein odhalí povrchové poranění rohovky. Infračervené zobrazení může prověřit podezření na poruchu funkce žláz.

Jedna zpráva popsala dvouletého křížence s blefaritidou a sebaceózní adenitidou. Jeho meibomské žlázy se na snímcích jevily kratší a tenčí.

Vzorky odliší příčiny

Cytologie vyšetřuje vzorek na zánětlivé buňky a bakterie. Kožní seškraby lze vyšetřit na roztoče Demodex. Když je seškrab u oka obtížný, lze vyšetřit vytržené chlupy. Léčbu bakteriální infekce řídí kultivace a test citlivosti. Podezřelé bulky na víčku lze bioptovat. Histologie může odhalit i sterilní zánět připomínající nádor. Nevysvětlené místní onemocnění může odůvodnit krevní testy na základní onemocnění.

Léčba

Ochrana víčka a léčba příčiny

Veterinář volí léčbu podle příčiny blefaritidy. Dočasnou úlevu může přinést teplý obklad doporučený veterinářem. Sterilní oční výplach může před předepsanou místní léčbou odstranit výtok. Límec může chránit povrch oka před opakovaným škrábáním.

Potvrzená místní bakteriální infekce může vyžadovat předepsanou oční antibiotickou mast nebo kapky. Léčba hluboké bakteriální infekce kůže se může řídit výsledky kultivace a citlivosti. Zánět způsobený roztoči Demodex vyžaduje účinný antiparazitární lék. Abnormální postavení víčka, které se tře o rohovku, lze napravit operací. Dráždivý nádor lze chirurgicky odstranit. Prognóza zánětu spojeného s vrozeným špatným postavením víčka je dobrá, pokud se náprava podaří. Některé nevysvětlené případy lze zvládat místními očními léky.

Alergický a sterilní zánět

U alergické blefaritidy může pomoci léčba alergie a vyhýbání se spouštěčům. Juvenilní sterilní granulomatózní dermatitida vyžaduje imunosupresivní léčbu. Současná bakteriální infekce kůže může vyžadovat léčbu podle vzorku. Kortikosteroidní oční léky nejsou vhodné při vředech rohovky.

Soubor čtyř psů se vzácným sterilním granulomatózním zánětem kolem očí zjistil po imunosupresi vyléčení u všech. Během průměrného sledování 17,3 měsíce se u žádného zánět nevrátil.

Kříženec se sebaceózní adenitidou se během tří týdnů zlepšil. Vývody žláz zůstaly na snímcích ucpané.

Prevence

Léčba základní alergie omezuje související příznaky. Víčka může dráždit tabákový kouř. Dlouhé chlupy dotýkající se povrchu oka lze zastřihnout, aby přestaly dráždit. Šetrná manipulace kolem očí od štěněcího věku může usnadnit pozdější podávání předepsaných kapek. Během sezónních zhoršení atopie kontrolujte kůži kolem očí pečlivěji. Hlaste přetrvávající slzení i bez strupů.

Důležité pro majitele psů

Zaznamenejte, zda je postiženo jedno nebo obě oči a další místa na kůži. Před novou léčbou nahlaste současné oční léky. Nepoužívejte léky pro lidi ani léky jiného zvířete bez rady veterináře. Hrot kapátka držte mimo oko a víčko. Před aplikací i po ní si umyjte ruce, abyste zabránili kontaminaci a šíření. Pokud se po aplikaci zvýší zarudnutí nebo zánět, kontaktujte ošetřujícího veterináře.

Časté otázky

Je blefaritida totéž co zánět spojivek?

Blefaritida postihuje víčka a projevuje se například zarudnutím, otokem nebo strupy. Zánět spojivek postihuje blánu pokrývající povrch oka a vnitřní plochu víček. Tentýž pes může mít zánět víčka i spojivky. Při blefaritidě mohou být kožní změny vidět i jinde na těle.

Co když je na víčku bulka?

Místní bulka může být například zanícená žláza víčka nebo nádor. Veterinář vyšetří, kde bulka leží a zda se dotýká povrchu oka. Při podezření na nádor může povahu bulky pomoci určit vzorek tkáně. Bulka může vzniknout i zánětlivou reakcí na sekret unikající ze žlázy do tkáně víčka.

Jsou vždy potřeba antibiotika?

Volba léčby závisí na tom, co zánět způsobuje. K léčbě roztočů Demodex se používá antiparazitární lék. Vyšetření vzorku buněk může odhalit zánět způsobený bakteriemi. V případě potřeby pomáhají výsledky kultivace veterináři vybrat antibiotikum účinné proti bakteriím. Léčba sterilního granulomatózního zánětu se naopak může opírat o potlačení imunitní reakce.

Mohu víčka čistit doma?

Výtok kolem oka lze odstranit sterilním výplachem určeným k použití kolem očí. Pokud je oko bolestivé nebo zakalené, potřebuje pes rychlé vyšetření veterinářem. Hrot lahvičky s výplachem držte mimo oko a jiné povrchy. Před manipulací s kůží kolem očí nebo podáním kapek si umyjte ruce.

Proč se blefaritida může vracet?

Pokud za zánětem stojí atopie, mohou se u psa objevovat příznaky na víčkách při zhoršení kožního onemocnění. Abnormální postavení víčka může udržovat podráždění, pokud se víčko dál tře o oko. Opakované bakteriální infekce vedou k hledání základní příčiny, která psa k zánětu předurčuje. Při stejné návštěvě může veterinář změřit tvorbu slz a vyšetřit povrch oka.

Zdroje

Informace nenahrazují návštěvu veterináře. V naléhavém případě kontaktujte nejbližší veterinární pohotovost: Komora veterinárních lékařů ČR.

Další články o nemocech psů