Nemoci psů · Oči, uši a dutina ústní
Absces u kořene zubu u psa: příznaky a léčba
Absces u kořene zubu je ložisko hnisu kolem kořene zubu psa. Může se projevit jako bulka pod okem nebo otok tváře či čelisti. Zdroj infekce řeší extrakce nebo ošetření kořenového kanálku.

Kdy ihned k veterináři
Pokud se u psa objeví nový otok obličeje nebo z tlamy či kůže vytéká hnis, kontaktujte veterináře ještě týž den. Pokud stav nebo příznaky psa ukazují na cokoli z následujícího, okamžitě volejte pohotovost.
- Pes má potíže s dýcháním.
- Jeho celkový stav se rychle zhoršuje.
- Bolest je silná: pes například nedovolí otevřít tlamu, protože ho to bolí.
- Z tlamy silně krvácí.
- Oko začne vystupovat z očnice nebo se náhle zhorší zrak.
Přehled
Viditelná část zubu, korunka, je pokryta tvrdou sklovinou, která chrání vnitřní struktury před bakteriemi. Pod sklovinou je dentin, jehož drobné kanálky vedou k zubní dřeni. Otvory na hrotu kořene umožňují šíření infekce z kořenového kanálku do okolní čelistní kosti. Zánět zubní dřeně se nazývá pulpitida.
Absces může vytvořit píštěl: kanálek, kterým hnis vytéká do tlamy nebo na kůži. Pokud hnis vytéká do tlamy, nemusí být na kůži vidět žádný otvor ani strup. Na dásni může odtokový otvor vypadat jako malý červený pupínek na přechodu dásně a ostatní sliznice tlamy. Infekce horního čtvrtého premoláru se může zvenku projevit vytékáním hnisu pod vnitřním koutkem oka.
Příčiny
Zlomeniny a onemocnění parodontu
Hluboká zlomenina může obnažit zubní dřeň bakteriím. I mělčí odštípnutí může obnažit dentin a umožnit bakteriím vstoupit jím do zubu. Silný úder může dřeň poškodit i bez viditelné zlomeniny. Bakteriální infekce může způsobit odumření tkáně dřeně. Při parodontitidě se infekce může šířit podél vnějšího povrchu kořene do okolních tkání.
Studie bakterií ve zlomených zubech vzorkovala kořenové kanálky 32 zubů se zdravými tkáněmi parodontu. Z vyšetřených kanálků bylo izolováno třicet různých bakteriálních druhů. Z izolovaných bakterií bylo 54 % gramnegativních. Anaerobní bakterie, které rostou bez kyslíku, tvořily 42 %. Z bakterií izolovaných z kořenových kanálků dokázalo 53 % růst s kyslíkem i bez něj.
Rizikové faktory
Zub může zlomit okusování tvrdých kostí, parohů nebo nylonových hraček. Psi si často zlomí špičáky nebo velké trháky, kterými uchopují předměty a žvýkají. Když pes kousne do tvrdého předmětu pod určitým úhlem, může se z zadního zubu odlomit plátek.
Riziko parodontitidy zvyšují pootočené zuby a vyšší věk. Těžká parodontitida může psa předurčit k abscesu u kořene zubu. Malá velikost a natěsnané zuby předurčují psy k parodontitidě, která pak může postupovat ke kořeni. Psi vážící méně než 5 kg jsou náchylní k těžké parodontitidě. Kolem natěsnaných zubů psa s krátkým čenichem se může hromadit i plak a předurčovat ho k těžké parodontitidě.
Typické příznaky
Pes může i přes bolest dál jíst, ale změní způsob, jak zachází s potravou nebo hračkami.
- Pes žvýká potravu jen na jedné straně tlamy.
- Při jídle mu potrava padá z tlamy.
- Pes přestane používat hračky na žvýkání, které dříve měl rád.
- Pes slintá víc než dřív.
- Pes se vyhýbá dotyku hlavy.
- Pes si otírá čenich o zem.
- Dáseň kolem bolestivého zubu zčervená a oteče.
- Dech psa může zapáchat víc než obvykle.
Otok tváře nebo pod okem se může objevit dříve, než absces praskne. Pokud absces vytéká do nosní dutiny, může z nosní dírky vytékat hnis. Otevírání tlamy může bolet, zejména když infekce sahá za oko.
Komplikace a následky
Šíření infekce za oko nebo pod čelist
Infekce horních zadních premolárů a molárů se může šířit do očnice. Infekce nebo absces za okem může ohrozit zrak. V jedné sérii psů s infekcí měkkých tkání nebo abscesy za okem byl základní příčinou ve 23,7 % absces u kořene zubu. V této skupině ztratilo do návštěvy zrak 6 psů (15,8 %). V jiné studii 66 psů s onemocněním za okem posouzených pomocí CT byla jako příčina zjištěna zubní infekce jen u 1.
Vzácně může infekce kolem kořene dolního zubu prorazit hustou vnější kost a vytékat pod čelistí. U malého psa zabírají kořeny dolního prvního moláru velkou část nosné stavby čelisti, takže pokročilá parodontitida může čelist oslabit.
Vyšetření u veterináře
Vyšetření tlamy a dentální rentgen
Skus a viditelné zlomeniny může veterinář posoudit u psa při vědomí. Důkladné vyšetření tlamy se provádí v celkové anestezii. Měření dásňových kapes pomáhá posoudit stav tkání, které zub drží. Intraorální dentální rentgen pomáhá určit zub, který absces způsobuje, a posoudit oblast kolem jeho kořenů.
Úbytek kosti kolem kořene se může na rentgenu jevit jako tmavá oblast u jeho hrotu. Čerstvý absces u kořene zubu může bolet ještě dříve, než se objeví zřetelné rentgenové změny. Kořenový kanálek mrtvého zubu může vypadat širší než kanálek odpovídajícího zdravého zubu u stejného psa. Jakmile dřeň přestane fungovat, kanálek si ponechá svou stávající šířku, zatímco kanálek zdravého zubu se s věkem zužuje. Ve studii povrchových zlomenin korunky horních čtvrtých premolárů byly rentgenové změny zjištěny u 27 ze 111 zubů (24,3 %). U 500 neporušených čtvrtých premolárů použitých ke srovnání tyto změny chyběly (0 %). Studie zlomenin počítala rentgenové změny, které mohou ukazovat na onemocnění kolem kořene.
Jak se absces odliší od jiných bulek?
Tmavá oblast u hrotu kořene může být absces, zánětlivé tkáňové ložisko zvané granulom, nebo cysta kolem kořene. V sérii 10 psů s cystami vycházela každá cysta z mrtvého zubu. Devět z těchto 10 psů mělo měkký, tekutinou vyplněný otok pod sliznicí tlamy nebo dásní. Mikroskopické vyšetření ukázalo ve stěně cysty epitelovou vrstvu vystýlající dutinu.
Bulka pod čelistí se může podobat potížím se slinnou žlázou nebo zvětšené mízní uzlině. U jednoho 14letého psa se zpočátku předpokládalo, že bulka o velikosti asi 3 cm vychází ze slinné žlázy. Ultrazvuk zjistil pod čelistí dutinu, slinná žláza však vypadala normálně. CT ukázalo kanálek od kořene dolního pravého prvního moláru přes vnější kost až pod čelist. Vzorek z abscesu tohoto psa neukázal po 48 hodinách žádný růst aerobních bakterií.
CT s kuželovým svazkem může odhalit ložisko u hrotu kořene, které běžný dentální rentgen přehlédl. Techniky byly porovnány ve studii, která oběma metodami vyšetřila 46 zubů u 16 psů. Vyšetření tkáně dřeně bylo dostupné u 18 zubů. Zobrazení kuželovým svazkem omezuje překrývání sousedních kostí a zubů na snímcích.
Léčba
Extrakce infikovaného zubu nebo ošetření jeho kořenového kanálku
Extrakce odstraní zdroj infekce z čelistní kosti. Pokud je infekce rozsáhlá, může veterinář odstranit i infikovanou tkáň kolem odtokového kanálku. Lůžko po extrakci lze uzavřít lalokem dásně. Zlomený hrot kořene ponechaný na místě může později způsobit bolest a infekci.
Ošetření kořenového kanálku může zachovat zub důležitý pro funkci, například špičák nebo trhák. Rozsáhlá zlomenina nebo špatné ukotvení v čelistní kosti mohou ošetření kořenového kanálku učinit nevhodným. Během ošetření se odstraní infikovaná nebo odumřelá tkáň dřeně a kořenový kanálek se vyčistí a zaplní. Nakonec se otvory v korunce zapečetí, aby bakterie znovu nepronikly do kanálku.
Bolest se léčí léky proti bolesti předepsanými veterinářem. Pokud je otok obličeje akutní a zákrok nelze brzy provést, může veterinář jako dočasnou léčbu použít antibiotikum. Antibiotikum může zklidnit příznaky, zatímco infikovaný zub zůstává na místě a stále potřebuje ošetření.
Hojení a kontrolní rentgeny
Kontrolu místa po extrakci lze naplánovat na 2 týdny později, aby veterinář mohl posoudit hojení rány v tlamě. Po extrakci dolního moláru a vyčištění kanálku u výše popsaného psa vypadaly rány při kontrole po 7 dnech čistě. Píštěl stejného psa se zhojila do 4 týdnů. Při kontrole po 3 měsících se nevrátila.
První rentgenová kontrola po ošetření kořenového kanálku se obvykle provádí po 3–6 měsících a poté se zub sleduje jednou ročně. Ošetřený zub lze rentgenovat už po 3 měsících a znovu rok po zákroku. Zvětšení tmavé oblasti u hrotu kořene během sledování ukazuje na selhání ošetření kořenového kanálku.
Studie ošetření kořenových kanálků zahrnující různé typy zubů sledovala 281 zubů u 204 psů. Podle rentgenových nálezů bylo ošetření plně úspěšné u 199 zubů (71 %). Ložiska se zmenšila nebo zůstala beze změny bez známek selhání u 71 zubů (25 %). Ošetření bylo hodnoceno jako neúspěšné u 11 zubů (4 %). Ve studii omezené na zlomené horní čtvrté premoláry se podle rentgenových kritérií zhojilo 109 ze 120 ošetřených zubů (90,83 %).
Během sledování zlomených premolárů nevykazovalo 10 zubů žádné známky selhání (8,33 %). Ošetření kořenového kanálku selhalo u 1 premoláru (0,83 %). Ve stejné studii premolárů souviselo ložisko u hrotu kořene před ošetřením s horším výsledkem.
Prevence
Každodenní čištění zubů odstraňuje plak podél okraje dásní. Můžete s ním začít už ve štěněčím věku, zpočátku jemným otíráním zubů gázou nebo kartáčkem na prst. Snadným místem pro začátek jsou řezáky a špičáky, protože se na ně kartáčkem snadno dosáhne. K pravidelnému čištění se hodí měkký zubní kartáček pro zvířata. Do povrchu měkké žvýkačky by mělo jít nehtem vtisknout stopu. Odštípnutý zub nechte vyšetřit: i zlomenina, která dřeň ponechá zakrytou, může souviset s ložiskem kolem kořene.
Důležité pro majitele psů
Řekněte veterináři, kdy otok nebo výtok začal a zda pes změnil způsob žvýkání. Dřívější úrazy a ošetření zubů pomáhají veterináři posoudit, který zub může příznaky způsobovat. Bolestivému psovi tlamu násilím neotevírejte.
Po extrakci podávejte měkkou stravu podle pokynů ordinace, často asi 7–14 dní. Měkkou možností během zotavení může být namočené suché krmivo. Během zotavení mějte hračky a kosti na žvýkání mimo dosah. Tlama může nejvíc bolet 1–2 dny po extrakci. Mírný otok čenichu po extrakci obvykle odezní do 3–5 dnů. Pokud rána mokvá, zčervená nebo nepříjemně zapáchá, kontaktujte veterináře, který psa ošetřil.
Pokud výrazný otok přetrvává nebo se poprvé objeví až po 5 dnech, kontaktujte veterináře. Pokud je otok silný a psa trápí, ozvěte se dříve.
Časté otázky
Může bulka pod okem pocházet ze zubu?
Kořeny horního čtvrtého premoláru a prvního moláru leží pod okem. Infekce kolem těchto kořenů proto může způsobit otok tváře, i když problém zpočátku vypadá jako onemocnění oka nebo rána na kůži. Infikovaný zub hledá veterinář pomocí intraorálního rentgenu.
Může mít pes absces, i když dobře jí?
Pes může i s bolestivým zubem k misce přicházet s chutí. Bolest může být patrnější na způsobu žvýkání: může přesouvat potravu na druhou stranu tlamy. Pes může také dávat přednost měkké stravě před suchým krmivem.
Potřebuje prasklý absces stále léčbu?
Hnis může z abscesu vytéct na kůži nebo do tlamy i bez zásahu. CT může odhalit kanálek vedoucí od kořene zubu ke kůži. Veterinář léčí zdroj infekce extrakcí zubu nebo ošetřením kořenového kanálku, i když se absces už vyprázdnil.
Proč samotná antibiotika nestačí?
Antibiotikum může dočasně zmírnit příznaky, pokud má pes oteklý obličej a zub nelze hned ošetřit. Infikovaný zub však zůstává na místě a i po zlepšení příznaků potřebuje zákrok. Ošetření kořenového kanálku odstraní z kanálku infikovanou tkáň dřeně.
Lze zub zachránit, když je kolem jeho kořene absces?
Ošetření kořenového kanálku může zub zachovat, pokud zbývající korunka vydrží zatížení a jeho ukotvení v čelistní kosti je dostatečné. Vhodnost se posuzuje vyšetřením zubu a zobrazením jeho kořenů. Volbu léčby ovlivňuje poškození kosti kolem kořene.
Zdroje
- Endodontic Disease in Small Animals, MSD Veterinary Manual, citováno 7. listopadu 2026.
- Tooth Root Abscess in Dogs, VCA Animal Hospitals, citováno 7. listopadu 2026.
- Odontogenic Cutaneous Fistula-Induced Submandibular Abscess in a Dog: A Rare Presentation, Veterinary Sciences, citováno 7. listopadu 2026.
- Periapical cysts in dogs: 10 cases (2000–2020), Frontiers in Veterinary Science, citováno 7. listopadu 2026.
- Evaluating cone-beam computed tomography vs. intraoral radiography for the detection of endodontal disease in dogs, Frontiers in Veterinary Science, citováno 7. listopadu 2026.
- Radiographic outcome of root canal treatment in dogs: 281 teeth in 204 dogs (2001–2018), Journal of the American Veterinary Medical Association / Crossref, citováno 7. listopadu 2026.
- Outcomes of root canal treatments for 120 fractured maxillary fourth premolar teeth in dogs, Frontiers in Veterinary Science, citováno 7. listopadu 2026.
- Treating Endodontic Disease in Veterinary Patients, University of Illinois College of Veterinary Medicine, citováno 7. listopadu 2026.
- Clinical Features and Computed Tomography Findings Are Utilized to Characterize Retrobulbar Disease in Dogs, Frontiers in Veterinary Science, citováno 7. listopadu 2026.
- Canine Retrobulbar Cellulitis and Abscessation in the Southeastern United States: A review of case management, diagnostic imaging, bacterial isolates, and susceptibility patterns, Veterinary Ophthalmology / Crossref, citováno 7. listopadu 2026.
- Microbiological Aspects of Naturally Occurring Primary Endodontic Infections in Dogs, Journal of Veterinary Dentistry / Crossref, citováno 7. listopadu 2026.
- The Incidence of Radiographic Lesions of Endodontic Origin Associated With Uncomplicated Crown Fractures of the Maxillary Fourth Premolar in Canine Patients, Journal of Veterinary Dentistry / Crossref, citováno 7. listopadu 2026.
- Risks from a fractured tooth, Cornell University College of Veterinary Medicine, citováno 7. listopadu 2026.
- Dog Tooth Extraction Aftercare: Pain, Feeding, and Healing, Kato Animal Hospital, citováno 7. listopadu 2026.
Informace nenahrazují návštěvu veterináře. V naléhavém případě kontaktujte nejbližší veterinární pohotovost: Komora veterinárních lékařů ČR.