Zánět tlustého střeva u psa: příznaky a léčba

Přehled

Zdravé tlusté střevo vstřebává ze střevního obsahu vodu a soli. Také uchovává trus až do vyprázdnění. Zánět snižuje vstřebávání vody, takže trus měkne. Zanícené střevo snáze reaguje na roztažení, což může vyvolat náhlé nucení na stolici.

Akutní kolitida může začít jedinou epizodou průjmu. Kolitida trvající alespoň tři týdny se považuje za chronickou. Při přetrvávajícím onemocnění se mohou ve sliznici hromadit lymfocyty a plazmatické buňky. Lymfoplazmocytární kolitida, ve které tyto buňky převažují, je častější než formy s převahou eozinofilů nebo neutrofilů.

Ve vzorku britské primární péče z roku 2016 byla kolitida zaznamenána u 155 psů, tedy u 0,69 %. Psi ve vzorku navštěvovali 784 klinik.

Zánět tlustého střeva mění jeho stahy, takže se trus posouvá ke konečníku rychleji. Bakterie tlustého střeva se živí některými sacharidy, které se nestrávily v tenkém střevě.

Příčiny

Běžné faktory dráždící tlusté střevo

Příznaky tlustého střeva může vyvolat stres. Průjem z tlustého střeva mohou způsobit tenkohlavci. Infekce salmonelou může způsobit zánět střev a krvavý průjem. Potravinově alergickou kolitidu může vyvolat bílkovina ve stravě. Při přetrvávajícím zánětu může imunitní obrana střeva nadměrně reagovat na mikroby ve střevním obsahu.

Poškození sliznice může vystavit imunitní buňky ve stěně střeva cizím látkám z obsahu. Zánět může zvýšit tvorbu hlenu pohárkovými buňkami. Vzácná pseudomembranózní kolitida souvisí s infekcí Clostridioides difficile. Přesná výchozí příčina zůstává v mnoha případech nejasná.

Granulomatózní kolitida

Při granulomatózní kolitidě pronikají do stěny tlustého střeva určité bakterie Escherichia coli. Mohou se množit uvnitř slizničních makrofágů, buněk pohlcujících materiál.

Rizikové faktory

Kolitida se často diagnostikuje u psů středního věku. Granulomatózní kolitida postihuje zejména mladé boxery a francouzské buldočky. Její příznaky často začínají před čtvrtým rokem věku. Zvířata, u kterých se rozvine eozinofilní kolitida, jsou často mladší než obvykle.

Příliš rychlá změna krmiva může vyvolat průjem. Syrové nebo nedostatečně tepelně upravené krmivo může psy vystavit salmonele. Antibiotikum měnící střevní mikroby může předurčovat ke vzácné kolitidě spojené s C. difficile.

Příznaky mohou začít po snědení kontaminované potravy. Kontaminovaná pitná voda může zanést salmonelu do střeva.

Typické příznaky

Jednotlivé stolice jsou přes časté vyprazdňování obvykle malé. Příznaky mohou zeslábnout a pak se znovu zhoršit.

• Naléhavá potřeba jít ven, protože nucení přichází náhle.
• Setrvávání v podřepu a tlačení po vyprázdnění.
• Hlen na trusu nebo v něm.
• Malé množství jasně červené krve ke konci vyprazdňování.
• Někdy bolestivé vyprazdňování.

Výrazný úbytek hmotnosti je častější, pokud je postiženo i tenké střevo. Granulomatózní kolitida může zahrnovat úbytek hmotnosti, i když je nejviditelnějším příznakem průjem z tlustého střeva. Zvracení se vyskytuje u méně než třetiny psů s kolitidou.

Výrazně zvýšená četnost vyprazdňování ukazuje spíše na onemocnění tlustého střeva než tenkého. Průjem z tenkého střeva naopak může zahrnovat větší objemy při každé stolici.

Komplikace a následky

V zanícené sliznici se mohou tvořit vředy. Přetrvávající kolitida může způsobit jizvení ve stěně střeva. Rozsáhlé jizvení zhoršuje výhled u chronické kolitidy. Granulomatózní zánět může stěnu ztlustit natolik, že zúží průsvit.

Vzácná kolitida spojená s C. difficile může způsobit těžkou dehydrataci. Při těžkém onemocnění může objem cirkulující tekutiny klesnout natolik, že způsobí šok. Příznaky chronické kolitidy se mohou po počáteční odpovědi na léčbu vrátit.

Pokračující hojný průjem způsobuje ztráty tekutin trusem a může psa dehydratovat. Současné zvracení může dehydrataci urychlit. Dehydratace může narušit rovnováhu elektrolytů.

Při těžké salmonelóze mohou bakterie přejít ze střeva do krevního oběhu. Pes může salmonelu vylučovat ještě týdny po skončení příznaků.

Vyšetření u veterináře

Anamnéza, vyšetření konečníku a vzorky

Před výběrem vyšetření veterinář zjistí začátek, trvání a závažnost příznaků. Vyšetření konečníku pohmatem může odhalit polyp způsobující příznaky podobné kolitidě. Flotace trusu, laboratorní metoda oddělující vajíčka, může hledat vajíčka tenkohlavců. Vylučování je přerušované, takže jeden negativní vzorek vždy infekci nevylučuje.

Při podezření na salmonelu je vyšetřením první volby bakteriologická kultivace průjmovitého trusu. Při přetrvávajících příznacích pomáhají krevní testy a vyšetření moči prověřit jiná onemocnění. Krevní výsledky mohou být normální i u chronické kolitidy. Veterinář může prověřit i hypoadrenokorticismus neboli Addisonovu chorobu.

Eozinofily v krvi se mohou zvýšit jak při eozinofilní kolitidě, tak při parazitární infekci.

Zobrazovací vyšetření a kolonoskopie

Kontrastní zobrazení může někdy odhalit zúžený úsek střeva.

Ultrazvuk břicha vyšetřuje stěnu tlustého střeva a hledá místní ložiska. Může posoudit i velikost blízkých mízních uzlin. Přetrvávající průjem z tlustého střeva přes vhodné léčebné pokusy může vést k endoskopii. Kolonoskopie se provádí v celkové anestezii. Tlusté střevo se předem vyprázdní, protože trus může zakrýt drobná ložiska na sliznici. Biopsie se odebírají z různých oblastí tlustého střeva, i když povrch vypadá normálně.

Sliznice, která se při endoskopii jeví křehká, může být abnormální i mikroskopicky. Vzorky tkáně mohou odlišit zánět od nádoru střeva. Při podezření na granulomatózní kolitidu může vyšetření FISH najít E. coli v zanícené sliznici. Výběr antibiotika pak pomáhá test citlivosti bakterií izolovaných z biopsie.

Pokud je ložisko mimo dosah endoskopu, může být někdy potřeba chirurgická biopsie. Velmi nízký albumin v krvi může ovlivnit vhodnost pro anestezii a lačnění nutné k přípravě.

Při výrazném úbytku hmotnosti nebo špatné chuti k jídlu může endoskopie vyšetřit i konec tenkého střeva.

Léčba

Podpůrná péče a strava

Veterinář předepíše léčbu podle závažnosti příznaků a zjištěné příčiny. Dehydratovaný pes může potřebovat tekutiny. U těžce postiženého psa může podpůrná péče začít ještě během zjišťování příčiny. Stabilní pacient může podstoupit dietní test trvající alespoň dva týdny, během kterého jí jen zvolené krmivo.

Vláknina, například psyllium, může v trusu vázat volnou vodu. Bakterie tlustého střeva přeměňují část vlákniny na mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které povrchové buňky využívají jako zdroj energie. Některým psům se může dařit lépe na stravě s nízkým obsahem vlákniny. Při podezření na přecitlivělost na potravu lze vyzkoušet stravu s bílkovinami rozloženými na menší části.

Většina psů se stresovou kolitidou se vrátí do normálu během tří až pěti dní. Dobře zvolená strava může pomoci chronickou kolitidu zvládat.

Pokud první strava nepomůže a pes zůstává stabilní, lze zvážit jinou s odlišným složením. V otevřeném sledování 37 psů poskytlo vysoce stravitelné krmivo a rozpustná vláknina dobrou nebo výbornou úlevu od chronického průjmu z tlustého střeva. U hydrolyzovaného krmiva má rozložení bílkovin snížit imunitní odpověď. Pokud strava přinese částečnou úlevu, může nejúčinnější krmivo pokračovat spolu s jinou léčbou.

Léky závisejí na příčině a stavu

Mírný akutní krvavý průjem se obecně léčí bez antibiotik, pokud je celkové zdraví dobré a pes není dehydratovaný. Antibiotika mohou být potřeba, pokud těžké onemocnění způsobuje celkové příznaky přetrvávající i přes dostatečné tekutiny. Při silném podezření na tenkohlavce lze zvážit odčervení i přes negativní vyšetření vajíček. U potvrzené granulomatózní kolitidy spojené s E. coli se antibiotikum volí podle testu citlivosti bakterií izolovaných z biopsie střeva.

Léčba eozinofilní kolitidy může kombinovat stravu s protizánětlivým glukokortikoidem. Chronický zánět může vyžadovat imunosupresivní léky, pokud dietní léčba nestačí.

Laboratorní citlivost vždy neznamená, že stejný lék zapůsobí proti zánětu ve stěně střeva. Před zahájením léků potlačujících imunitní obranu střeva se prověřují infekční příčiny. Antibiotika se u akutního průjmu obvykle nezahajují, pokud celkové příznaky po tekutinách odezní.

Prevence

Krmiva měňte postupně, protože rychlá změna může vyvolat průjem. Důkladné tepelné zpracování drůbeže snižuje riziko salmonely. Pro syrové krmivo psa a potraviny pro lidi používejte oddělená prkénka. Nedovolte psům jíst mrtvé ptáky, kteří mohou přenášet salmonelu.

Trus psa vylučujícího salmonelu sbírejte, abyste snížili množství bakterií v prostředí. Při přecitlivělosti na potravu odstraňte vyvolávající složku.

Misky na krmivo a vodu myjte, protože bakterie mohou na jejich povrchu přežívat. Při potvrzené salmonele snižuje pečlivé mytí rukou po sběru trusu riziko pro lidi.

Důležité pro majitele psů

Během průjmu mějte trvale k dispozici čerstvou vodu. Pokud pes naléhavě potřebuje na stolici, choďte s ním ven častěji. Zaznamenávejte pro veterináře četnost stolice a konzistenci trusu. Zmiňte i změny chuti k jídlu a úbytek hmotnosti.

Nepodávejte lidské léky proti průjmu bez rady veterináře. Pokud se mírný průjem u jinak zdravého psa nezlepší do 48–72 hodin, kontaktujte veterináře. I bílkoviny v pamlscích mohou narušit vyhodnocení dietního testu.

Seznam dřívějších pamlsků pomáhá vybrat pro test skutečně novou bílkovinu. Kvůli čerstvé krvi v trusu kontaktujte veterináře, i když pes stále normálně jí.

Přineste aktuální seznam léků, protože je součástí vyšetření střevních příznaků.

Časté otázky

Jak obvykle vypadá průjem z tlustého střeva?

Pes se může vyprazdňovat často, ale pokaždé jen malé množství. Trus může obsahovat hlen a malé množství čerstvé krve. Tlačení může pokračovat i poté, co trus odešel.

Jak rychle se může stresová kolitida zlepšit?

Většina postižených psů se vrátí do normálu během tří až pěti dní. Opakovaný průjem z tlustého střeva někdy vyžaduje vyšetření jiných příčin, například polypu. Rychlé zhoršení nebo hojný krvavý průjem vyžadují pohotovostní posouzení.

Potřebuje kolitida vždy antibiotikum?

Mírný akutní krvavý průjem u zdravého psa se obecně léčí bez antibiotik, pokud nejde o dehydrataci nebo celkové onemocnění. U potvrzené granulomatózní kolitidy lze antibiotikum zvolit podle citlivosti bakterií z biopsie střeva. Dostatečné tekutiny mohou upravit celkové příznaky způsobené ztrátou tekutin.

Pomáhá vláknina každému psovi s kolitidou?

Některým psům s chronickou kolitidou prospívá vláknina vázající vodu ve střevním obsahu. Jiným se daří lépe s krmivem s nízkým obsahem vlákniny. Veterinář zvolí testovací krmivo podle dřívějšího krmení a příznaků.

Proč se odebírají biopsie tlustého střeva?

Biopsie z různých míst tlustého střeva určí zánětlivé buňky ve sliznici. Mohou pomoci odlišit kolitidu od nádoru s podobnými příznaky. Při podezření na granulomatózní kolitidu lze tkáň vyšetřit na bakterie uvnitř sliznice.