Keratitida u psa: zánět rohovky a léčba

Přehled

Co se děje v rohovce?

Rohovka propouští světlo do oka a chrání jeho vnitřní struktury před prostředím. Její povrch pokrývá epitel, tvořený několika vrstvami buněk. Většinu tloušťky rohovky tvoří stroma pod touto povrchovou vrstvou. Mezi stromatem a nejvnitřnější vrstvou buněk leží tenká vrstva zvaná Descemetova membrána.

Povrchový vřed postihuje epitel rohovky. Hluboký vřed může procházet stromatem až k Descemetově membráně. Rohovka se může zanítit a prorůst cévami i bez vředu na povrchu. Zakalení může být následkem otoku, zánětlivých buněk, pigmentu nebo tvorby vazivové tkáně.

Příčiny

Tření, suchost a infekce

Keratitidu postihující jen jedno oko často způsobuje poranění. Cizí těleso může rohovku poškodit a udržovat zánět, dokud není odstraněno. Okraj dovnitř stočeného víčka může povrch oka dřít. Rohovku mohou škrábat i nadpočetné řasy rostoucí z okraje nebo vnitřní plochy víčka. Pokud se víčka správně nezavírají, slzy se nemohou rozprostřít po celém povrchu.

Při suchém oku může být vodné složky slz nedostatek, což předurčuje povrch oka k zánětu. Bakterie, které normálně žijí na povrchu oka, mohou proniknout do poškozeného místa, když se ochranný epitel poruší. Když bylo ve Spojených státech kvůli podezření na bakteriální keratitidu vyšetřeno 476 psů, tvořily stafylokoky 32,3 % izolovaných bakterií. Streptokoky tvořily 19,1 % bakteriálních nálezů. Druhy rodu Pseudomonas tvořily 12,5 %.

Kvasinka Candida albicans byla zjištěna jako příčina zánětu obou očí u čtyřleté čivavy.

Imunitně podmíněný zánět a pigment

Při pannu pronikají do rohovky od jejího okraje imunitní buňky. Pannus je chronická povrchová keratitida, která obvykle postupuje v obou očích. Tečkovitá keratitida je dědičné imunitně podmíněné onemocnění, které způsobuje drobné tečkovité vředy rohovky. Při pigmentové keratitidě může dlouhodobé dráždění vést k ukládání pigmentu v povrchu rohovky a přední části stromatu. Pigmentová keratitida se může objevit i bez zjevného anatomického vysvětlení.

Rizikové faktory

K poranění rohovky mohou předurčovat vystouplé oči u psů s krátkým čenichem. K vředům rohovky může předurčovat nosní kožní řasa, zejména u krátkolebých plemen. Rohovka mopse může mít sníženou citlivost. Ve studii psů v primárních veterinárních ordinacích v Anglii v roce 2013 byly vředy rohovky zaznamenány u 834 psů (0,80 %). V této studii měli krátkolebí psi ve srovnání s kříženci poměr šancí vředu rohovky 11,18. Vředy rohovky byly zaznamenány u 5,42 % mopsů. U boxerů byl podíl 4,98 %. U shih-tzu to bylo 3,45 %.

K plemenům predisponovaným k pannu patří německý ovčák, belgický ovčák varianty tervueren a border kolie. Tečkovitá keratitida se vyskytuje zejména u dlouhosrstých jezevčíků, u kterých lze změny zjistit ve věku 1,5–4 let. Z 210 mopsů vyšetřených na akcích v Británii mělo pigmentovou keratitidu alespoň v jednom oku 193 (91,9 %). Ze 193 postižených mopsů mělo 176 změny v obou očích (91,2 %). Pigmentové změny byly častější u starších mopsů. Závažnější byly u mopsů s výraznějším stočením vnitřního koutku dolního víčka dovnitř. Jedna severoevropská chovatelská zpráva o mopsech zaznamenala keratitidu u 9 ze 47 vyšetřených mopsů.

Typické příznaky

Bolest z vředu rohovky bývá často zjevnější než samotný vřed.

• Pes mžourá nebo drží oko zavřené.
• Oko tvoří víc čirých slz než obvykle.
• Pes se vyhýbá ostrému světlu.
• Otok může způsobit, že rohovka vypadá namodrale a zakaleně.
• Z oka může vytékat výtok obsahující hlen a hnis.
• Na povrch oka mohou prorůstat jemné, rozvětvené cévy.

Pannus často začíná zarudnutím a prorůstáním povrchových cév na okraji rohovky. Změny způsobené pannem se mohou mezi očima lišit závažností. Pannus může provázet ztluštění a ztráta barvy podél okraje třetího víčka. Pigmentová keratitida se často projevuje jako tmavá oblast šířící se z vnitřního koutku ke středu rohovky.

Komplikace a následky

Tající vředy a zhoršený zrak

U tajícího vředu rohovky rozkládají stroma enzymy z bakterií a zanícené tkáně. Hluboký vřed může rohovku proděravět. Proděravělým vředem může do defektu vyhřeznout duhovka. Hluboký vřed rohovky může způsobit i zánět uvnitř přední části oka.

Britská nemocnice zkoumala tající vředy rohovky u 106 psů v letech 2014–2018. Odstranění oka bylo nutné ve 14 případech (13 %), kdy rozpad tkáně pokračoval i přes léčbu. Pravděpodobnost ztráty oka byla vyšší, když z vředu vyrostl jen Pseudomonas. Osm odstraněných očí mělo čistou kulturu Pseudomonas aeruginosa.

U neléčeného pannu mohou cévy, pigment a jizvení pokrýt rohovku natolik, že jí světlo neprojde. Zrak může zhoršit i pigmentová keratitida, pokud se tmavá oblast rozšíří před zornici.

Vyšetření u veterináře

Vyšetření a barvení rohovky

Veterinář rohovku podrobně prohlédne zvětšující štěrbinovou lampou a posoudí hloubku případného vředu. Zkontroluje také, zda se o rohovku netře víčko nebo cizí těleso. Barvivo fluorescein ulpívá na místech, kde chybí epitel rohovky. Pod kobaltově modrým světlem se obarvené místo jeví zeleně. Fluorescein může pomoci i ověřit, zda rohovkou neuniká tekutina z nitra oka. Schirmerův slzný test měří tvorbu vodné složky slz během 1 minuty.

Změny pannu typicky začínají na okraji rohovky a mohou postupovat ke středu, takže jejich umístění pomáhá s určením. Pigmentovaný povrch může souviset i se suchým okem, které může způsobit zánět a hustý výtok.

Kdy je potřeba vzorek?

Hustý světlý nános na okraji nebo dně vředu může ukazovat na bakteriální infekci poškozeného místa. Z hlubokého nebo tajícího vředu rohovky lze odebrat vzorek k bakteriologické kultivaci a vyšetření citlivosti. Cytologické vyšetření vzorku z vředu může pomoci nasměrovat výběr antimikrobiálního léku. Ze 476 psů s podezřením na bakteriální keratitidu nevykázalo 220 kultivací žádný růst (46,2 %).

Ze 112 vředů rohovky vyšetřených v Berlíně v letech 2021–2024 vyrostly při kultivaci mikroby u 89 (79,5 %). Šestnáct vzorků bez růstu pocházelo z očí, které už byly léčeny antibiotickými kapkami (69,6 %).

Léčba

Léčba vředové keratitidy

Veterinář řeší příčinu trvalého dráždění rohovky, například vadu víčka nebo cizí těleso uvízlé na povrchu. U povrchového vředu lze použít místní antimikrobiální lék k prevenci bakteriální infekce. U hlubokého nebo tajícího vředu se volba antibiotika řídí citlivostí bakterií zjištěných kultivací. Kortikosteroidní kapky se do oka s vředem používat nesmějí. K léčbě bolesti způsobené poškozením rohovky může veterinář použít léky proti bolesti.

Když bylo ztraceno alespoň 50 % tloušťky stromatu, posoudí potřebu operace veterinář se zaměřením na oftalmologii. Jedním ze způsobů, jak podpořit oslabenou rohovku, je překrýt defekt spojivkovým štěpem. V britské studii tajících vředů dostalo vedle léčby léky štěp 63 očí (57 %). Hojení štěpu se sleduje opakovanými vyšetřeními očí. Po štěpu mohou v rohovce zůstat jizvy a pigment.

Vřed ve středu rohovky prorůstá cévami pomaleji než vřed blízko okraje. Povrchový vřed se může zhojit za 3–5 dní, pokud hojení nezdržuje dráždění nebo infekce. Hojení povrchového vředu může trvat i 7–14 dní. Pokud okraj epitelu zůstává volný a vřed se neuzavírá, může jít o spontánní chronický defekt epitelu rohovky, SCCED. Při tomto stavu může veterinář odstranit volnou povrchovou tkáň, aby se nový epitel mohl přichytit.

Po odstranění povrchové tkáně rohovky lze k ochraně hojícího se povrchu použít měkkou kontaktní čočku.

Pannus, suché oko a pigmentová keratitida

Místní protizánětlivá léčba pannu obvykle pokračuje po celý život psa. Po vyloučení vředu může veterinář na pannus předepsat cyklosporin nebo místní kortikosteroid. Léčba může omezit zánět rohovky a prorůstání cév, i když pigment na povrchu zůstane. V jednom sledování léčby se zarudnutí spojivky spojené s pannem zmírnilo během 1 týdne. Ve stejném sledování pigment rohovky zcela zmizel u 3 psů do 6 měsíců.

Pokud se pannus při přerušení léčby zhorší, může být obtížnější zánět znovu zvládnout.

Povrch oka u psů se suchým okem mohou chránit umělé slzy. Oční lék zvyšující tvorbu slz může omezit i zánět spojený se suchým okem. U pigmentové keratitidy lze upravit vadu víčka ve vnitřním koutku, pokud dráždění udržuje.

Prevence

Když okraj víčka neustále dře rohovku, úprava příčiny omezuje trvalé poškozování povrchu. Léčba suchého oka chrání povrch před vysycháním a souvisejícími vředy. Pannus může zhoršovat ultrafialové záření. V případě potřeby může pes s pannem nosit venku sluneční brýle určené pro psy. Větší UV expozice u psů žijících ve vysoké nadmořské výšce může zvládnutí pannu ztížit. Chov psa s diagnostikovaným dědičným pannem se nedoporučuje. Z chovu by měli být vyřazeni i psi s tečkovitou keratitidou.

Důležité pro majitele psů

Pokud se oční příznaky vrátí, nezačínejte sami znovu se starými kortikosteroidními kapkami. Ochranný límec může během hojení zabránit hrabání a mnutí bolestivého oka. Při podávání předepsaných očních kapek držte hrot lahvičky mimo povrch oka a víčka. Psa může během kapání klidně přidržet druhá osoba. Hojení poškození rohovky posoudí veterinář při kontrolním vyšetření.

Po podání očních kapek psa odměňte, aby mu zážitek příště připadal známější. Pokud se bolest nebo zakalení před plánovanou kontrolou zhorší, kontaktujte ordinaci.

Časté otázky

Je keratitida totéž co zánět spojivek?

Při keratitidě postihuje zánět průhledný přední povrch oka, rohovku. Spojivka pokrývající bělmo může vypadat zarudle, i když je skutečné poškození v rohovce. Barvení pomáhá odhalit poškození zasahující epitel rohovky.

Může být tmavá skvrna na oku keratitida?

Při pigmentové keratitidě se v povrchových vrstvách rohovky hromadí tmavý pigment. Pigmentovaná oblast může růst z vnitřního koutku ke středu rohovky. Zrak se může zhoršit, pokud se pigment rozšíří přímo před zornici a zablokuje část cesty světla.

Proč oko kontrolovat, když pes přestal mžourat?

Při kontrole veterinář ověří, zda se poškození rohovky hojí podle očekávání. Barvení fluoresceinem ukáže, zda v epitelu zůstává otevřené místo. Pokud je vřed rohovky hluboký nebo se nehojí podle očekávání, může být pes odeslán k veterináři se zaměřením na oční onemocnění.

Může být keratitida nebolestivá?

Změny rohovky při pannu obvykle nebolí, protože se na povrchu netvoří vřed. Zánět však může postupovat od okraje rohovky ke středu. Bez léčby mohou změny zhoršit zrak, jak pigment, jizvy a cévy rohovku pokrývají.

Mohu použít oční kapky předepsané minule?

Kapky s kortikosteroidem se do oka s vředem používat nesmějí. Nové mžourání nebo zakalení povrchu rohovky vyžaduje rychlé vyšetření očí. Při návštěvě pomůže barvení fluoresceinem zjistit, zda je povrch rohovky tentokrát poškozen.