Zánět nehtového valu u psa: příznaky a léčba

Přehled

Nehtový val tvoří měkký lem kolem kořene drápu. Vnější dráp je tvořen tvrdým keratinem. Dřeň drápu je na rozdíl od keratinu, který ji kryje, živá tkáň. Obsahuje nervy a cévy, proto je obnažená dřeň citlivá na bolest a krvácí.

Zánět se může omezit na nehtový val nebo být součástí rozsáhlejšího zánětu kůže tlapky. Zánět nehtového valu a rozštěpení keratinu drápu mohou postihnout stejný prst. Jeden zanícený dráp může následovat po úrazu, kdežto změny na několika drápech vedou i k hledání základního onemocnění.

Příčiny

Úraz a místní zánět

Ohnutý nebo utržený dráp může poškodit tkáň pod svým tvrdým krytem. Po úrazu se bakterie mohou dostat do tkání drápu a prstu. Přetrvávající zánět jednoho drápu může způsobit i nádor nehtového lůžka. Na chronické infekci nehtového lůžka se může podílet několik druhů bakterií. Ve výtoku z drápu a nehtového valu lze najít například stafylokoky.

Alergie, kvasinky a onemocnění postihující víc drápů

Atopická dermatitida může nehtové valy předurčovat k bakteriální nebo kvasinkové infekci. Za druhotným zánětem nehtového valu může stát i potravinová přecitlivělost. Kvasinky Malassezia se vyskytují i na zdravé psí kůži, proto se jejich přítomnost posuzuje spolu s kožními příznaky. Paronychii může způsobit přemnožení roztočů Demodex, neboli demodikóza. Symetrická lupoidní onychodystrofie, neboli SLO, je onemocnění drápů, při kterém mohou drápy odpadávat na několika tlapkách. Podráždění nehtového valu u SLO může souviset se samotným poškozením drápu nebo s přidruženou bakteriální infekcí. Houbová infekce drápu může zdrsnit jeho povrch nebo změkčit jeho strukturu. Při dermatofytóze postihující dráp se mohou jinde na tlapkách nebo čenichu objevit červená lysá místa.

Rizikové faktory

Příliš dlouhý dráp se může zachytit o povrch, například o mříž, a utrhnout se. Základní onemocnění může keratin drápu oslabit a předurčit ho k dalšímu poranění. Drápy staršího psa mohou být suché a křehké, takže se snáz lámou. Svědění vedle drápu může vést k opakovanému olizování nebo okusování tlapky. SLO může zpočátku postihnout jeden dráp, takže první poranění může vypadat jako běžná nehoda.

SLO byla popsána zejména u psů ve věku dvou až šesti let. V jiné sérii případů SLO byl průměrný věk při nástupu sedm let. U bradáčů byla náchylnost k SLO spojena s oblastí DLA genů imunitního systému psů.

Typické příznaky

• Pes opakovaně olizuje nebo okusuje bolestivou tlapku.
• Kůže u kořene drápu může zčervenat nebo se pokrýt strupy.
• Nehtový val nebo celý prst může otéct a být teplý.
• Vedle drápu může vytékat hnis, který může nepříjemně zapáchat.
• Pes může kulhat, pokud ho došlap na prst bolí.
• Zánět spojený s kvasinkami může způsobit hnědý výtok nebo rezavě hnědé zbarvení u kořene drápu.

Poraněný dráp se může zlomit, ohnout nebo zůstat připojený v nesprávné poloze. U SLO se nové poškození drápů může objevit na všech tlapkách během dvou až devíti týdnů od prvního postiženého drápu. Odpadlý dráp může obnažit citlivou dřeň, která bolí na dotek. U SLO se keratin drápu může oddělit bez zjevného vnějšího poranění. Bakteriální infekce ve více drápech může způsobit horečku nebo malátnost.

Komplikace a následky

Dřeň drápu se spojuje s kostí prstu, takže hluboká infekce se může z drápu šířit do kosti. Infekce kosti se nazývá osteomyelitida. Těžká osteomyelitida může vyžadovat odstranění postiženého prstu. Pes s bolestivým poraněním drápu se může vyhýbat došlapu a hýbat se méně než obvykle. Dráp dorůstající po SLO může být nerovný a křehký, i když nejhorší zánět odezněl. Nový dráp se může znovu rozštěpit, pokud je měkký, křehký nebo neobvykle tvarovaný. Přetrvávající zánět může udržovat bolest tlapky i po zhojení původního poranění.

Vyšetření u veterináře

Vyšetření všech tlapek

Veterinář se zeptá, zda příznaky začaly náhle, například po utržení drápu. Vyšetří se všechny tlapky, drápy i zbytek kůže. Pokud jsou postiženy alespoň dva drápy, k možným příčinám patří parazité, houbová onemocnění a imunitně podmíněné onemocnění drápů. Velmi oteklý prst lze rentgenovat kvůli podezření na infekci kosti nebo nádor. Pokud se ložisko na jednom prstu po počáteční léčbě nezlepší, může odběr tkáně pomoci určit, zda jde o nádor. Přetrvávající otok jednoho prstu u staršího psa může být důvodem k vyšetření nádoru nehtového lůžka.

V sérii 2 912 vzorků z odstraněných prstů a drápů bylo 42,7 % ložisek hodnoceno jako nenádorová. Z nenádorových ložisek bylo 92 % zánětlivých. Ve stejné sérii byly nádory zjištěny v 1 528 vzorcích. Série zahrnovala jen prsty a drápy, které byly odstraněny a odeslány k vyšetření tkáně.

Cytologie, kultivace a další kožní testy

Cytologie výtoku z nehtového valu může posoudit bakterie, kvasinky a zánětlivé buňky. Bakterie uvnitř zánětlivé buňky podporují diagnózu bakteriální infekce. Samotné hnědé zbarvení kvasinkovou infekci nehtového valu neprokáže.

Jedna studie porovnala tři způsoby odběru cytologických vzorků z nehtového valu. Psi byli rozděleni do tří skupin podle toho, zda byli zdraví nebo alergičtí a zda byl viditelný zánět nehtového valu. Víc mimobuněčných koků bylo zjištěno u psů s alergií i paronychií. Vzorky odebrané párátkem obsahovaly víc kvasinek než vzorky lepicí páskou nebo otiskem. Obsahovaly i víc mimobuněčných koků. Přestože byly kvasinky častěji zjištěny u alergických psů, jejich počty se mezi skupinami významně nelišily.

Kultivace a test citlivosti pomáhají vybrat léky při hluboké bakteriální infekci. Pokud jsou kolem nehtového valu i jiné kožní změny, mohou kožní seškraby hledat roztoče Demodex. Materiál od kořene drápu nebo chlupy vytržené v jeho okolí lze v případě potřeby poslat na kultivaci na houby. SLO lze často rozpoznat podle příznaků a změn drápů, jakmile se prověří jiné možnosti. Při podezření na potravinovou přecitlivělost může vyšetření zahrnovat eliminační dietu na 6–8 týdnů. U typické SLO může stačit posouzení vzhledu drápů a dřívějších příznaků bez biopsie nehtového lůžka.

Léčba

Místní léčba a tlumení bolesti

Uvolněnou část poraněného drápu může být nutné odstranit, aby se nehtové lůžko dál netrhalo. Při ošetření bolestivého poranění drápu lze použít sedaci a místní znecitlivění. Po odstranění poškozené části může být tlumení bolesti stále potřeba. Obvaz může po zákroku chránit obnažené nehtové lůžko před nečistotami. Po odstranění keratinu drápu lze podle pokynů veterináře v případě potřeby použít lehký obvaz tlapky až na dva dny. Může také omezit krvácení po zákroku.

Potřeba antibiotik závisí na rozsahu zánětu a nálezech vyšetření. Hluboká bakteriální infekce nehtového lůžka může vyžadovat celkový antimikrobiální lék. Veterinář ho vybírá podle výsledků kultivace a testu citlivosti. Během léčby kontroluje, zda bakteriální infekce nehtového valu odezněla a zda je potřeba péči upravit. Pokud cytologie zjistí přemnožení kvasinek odpovídající příznakům, lze mírný zánět léčit místním antimykotikem.

Léčba základního onemocnění a zotavení

Pokud problémy s nehtovým valem souvisejí s alergií, samotná léčba místní infekce neodstraní predispozici danou kožním onemocněním. Počáteční péče u SLO se soustředí na bolest a v případě potřeby na odstranění částečně uvolněných drápů. Dlouhodobá léčba může být nutná, pokud se příznaky na drápech po ukončení léčby SLO vracejí. Nehtový val, který už při prohmatání nebolí, je jednou ze známek dostatečné odpovědi. Sleduje se uchycení nového drápu, protože zánět nehtového lůžka může odeznít dřív, než dráp vypadá normálně. V malé studii léčby SLO se příznaky zlepšily u 13 ze 14 psů. Studie porovnávala cyklosporin s doplňkem mastných kyselin u psů krmených stravou s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin. Mezi léčebnými skupinami nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Drápy zdravých psů ve studii rostly o 0,7–2,1 mm týdně, proto se tvorba nového drápu posuzuje v čase. Pes se SLO si může ponechat neobvykle tvarované drápy, i když už nebolí.

Prevence

Udržování drápů přiměřeně krátkých snižuje jejich zachytávání o povrchy, například mříže. Pravidelně kontrolovat a zastřihovat je potřeba i paspárky. Stříhejte vždy jen kousek, abyste nestřihli do dřeně obsahující cévy. Osušení tlapek po procházce snižuje vlhkost, ve které se kvasinky a bakterie snadno množí. Manipulaci s drápy trénujte od štěněcího věku odměňováním klidného podávání tlapky. V zimě se drápy mohou obrušovat pomaleji, takže jejich délku může být nutné sledovat pečlivěji. Ostré kleštičky určené pro psy omezují štěpení drápu při stříhání.

Důležité pro majitele psů

Před vyšetřením zabraňte olizování bolestivého drápu. Částečně uvolněný dráp sami neodtrhávejte: jeho odstranění může vyžadovat místní znecitlivění nebo sedaci. Kontrolujte, zda obvaz přiložený veterinářem zůstává čistý a suchý. Venku ho může před vlhkostí a nečistotami chránit ochranná botička. Pokud prsty vyčnívající z obvazu otečou nebo změní barvu, kontaktujte ordinaci. Důvodem ke kontaktu ordinace je i mokrý nebo špinavý obvaz.

Časté otázky

Znamená červený nehtový val vždy bakteriální infekci?

Zarudnutí a otok ukazují na zánět, který může souviset i s poškozením drápu nebo základním onemocněním drápů. Cytologie pomáhá zjistit, zda jsou přítomny bakterie nebo kvasinky. Při podezření na hlubokou infekci lze použít kultivaci.

Proč veterinář vyšetřuje i ostatní drápy?

Změna na jednom drápu může být důsledkem místního poranění nebo nádoru. Poškození dalších drápů může odhalit onemocnění postihující víc tlapek. Například SLO může začít na jednom drápu a potom postihnout další.

Znamená hnědý dráp určitě kvasinky?

Zánět spojený s kvasinkami Malassezia může dráp nebo tlapku zbarvit rezavě hnědě. Kvasinky žijí i na zdravé kůži, proto se spolu s barvou posuzují příznaky a cytologie. Veterinář může ve stejné oblasti vyšetřit i bakteriální infekci.

Doroste poraněný dráp normálně?

Poškozenou část lze odstranit tak, aby se živá dřeň pokud možno zachovala. Dorůstání trvá: drápy zdravých psů rostly podle měření o 0,7–2,1 mm týdně. U SLO může dorůstající dráp zůstat křehký nebo nerovný.

Kdy zánět jednoho drápu vyžaduje další vyšetření?

Pokud otok jednoho prstu přetrvává i přes léčbu, může veterinář vyšetřit hlubší struktury. Rentgen pomáhá odhalit změny kosti prstu odpovídající infekci nebo nádoru. Vzorek tkáně může určit, zda je ložisko zánětlivé, nádorové nebo spojené s cizím tělesem.