Všenky u psa – příznaky, šíření a léčba

Přehled

Všenky jsou bezkřídlý hmyz zploštělý shora dolů se šesti nohama. Dospělci bývají nažloutlí nebo světle hnědí a měří asi 1–2,5 milimetru.

Veš Linognathus setosus se živí krví, zatímco obvyklá psí všenka požírá materiál z tkání. Další psí všenka, Heterodoxus spiniger, upřednostňuje teplé oblasti a neobvykle se živí krví.

U psů se vyskytují vši i všenky, proto by se parazit nalezený v srsti měl určit do druhu. V Evropě jsou všenky časté jen v některých oblastech, v severských zemích se však vyskytují častěji než v mnoha jiných oblastech.

Jakmile je napadení určeno, lze ho obecně snadno léčit několika léky účinnými proti vnějším parazitům.

Příčiny

Šíření od jiného psa nebo společnými předměty

Hlavní cestou přenosu je přímý kontakt mezi psy, kteří všenky nesou. Vajíčka mezi psy mohou přenášet i společné kartáče, hřebeny a další pomůcky k péči o srst.

Pelíšky a oblečení pro psy mohou šíření udržovat, pokud se spolu s léčbou nevyčistí. Psí všenky k vývoji nepotřebují žádný jiný živočišný druh: celý jejich vývojový cyklus probíhá v srsti psa.

Všenky se obecně šíří v rámci stejného hostitelského druhu, nikoli z koček na psy nebo ze psů na lidi.

Vajíčka se přichytávají k chlupům

Stadium kukly chybí: malé nymfy se vylíhnou a v srsti se postupně vyvíjejí v pohlavně dospělé jedince. Samice pevně přilepuje vajíčka k chlupům blízko jejich kořínků.

Vajíčka se obvykle líhnou během 1–2 týdnů, proto se současně může vyskytovat několik vývojových stadií. Čerstvě vylíhlá nymfa připomíná malého dospělce a dospívá asi další 2–3 týdny.

Celý cyklus od vajíčka po další rozmnožující se generaci trvá asi 4–6 týdnů. Podle druhu může proběhnout i za 3–4 týdny, proto určení všenky odhad upřesní.

Dospělá samice žije asi 30–45 dní a denně klade vajíčka.

Rizikové faktory

Silná napadení postihují zejména velmi mladé, staré nebo oslabené psy. Mladá zvířata v přeplněném prostředí a ve stresu mohou vykazovat zřetelnější známky než ostatní.

Pes nesoucí parazity nemusí mít příznaky, a přesto může nakazit ostatní. Celý vrh se může napadnout těsným kontaktem mezi štěňaty.

Parazité v dlouhé nebo zplstnatělé srsti mohou zůstat nepovšimnuti, dokud se srst nerozhrne až ke kůži. Napadení se diagnostikují častěji v chladných měsících než v teplých obdobích.

Všenky se vyskytují častěji tam, kde se pravidelně nepoužívají přípravky proti blechám a klíšťatům.

Typické příznaky

Slabé napadení nemusí chování výrazně ovlivnit, zatímco velký počet parazitů může způsobit zřetelný neklid.

• Pes se opakovaně škrábe, tře nebo kouše na stejných místech kůže.
• Srst vypadá drsnější, neupravenější nebo zplstnatělejší než dříve.
• Na rozškrábaných místech vznikají lysiny nebo porušená kůže.
• Na jednotlivých chlupech jsou vidět přichycená malá, světlá vajíčka.
• Mezi chlupy blízko kůže lze najít živé nažloutlé parazity.
• Silné napadení může způsobit strupy a zanícená místa.
• Pes může být podrážděný, pokud pohyb parazitů neustále dráždí kůži.

Vajíčka jsou světlá, zčásti průsvitná a téměř oválná, což pomáhá najít je v tmavé srsti. Všenky se mezi chlupy aktivně pohybují, proto pozorná prohlídka může odhalit pohybujícího se živého parazita.

Častými místy jsou hlava, krk a oblast ocasu. Parazité se mohou shlukovat i kolem ran a tělních otvorů, kde hledají vlhkost.

Komplikace a následky

Poranění kůže a možná tasemnice

Intenzivní škrábání může poškodit kůži a vést k jejímu zánětu. Výrazná ztráta srsti může být zčásti následkem snahy psa ulevit si od svědění, nejen samotného žíru parazitů.

Trichodectes canis může působit jako mezihostitel tasemnice Dipylidium caninum. K nákaze je nutné spolknout všenku nesoucí infekční larvální stadium.

Zejména krev sající vši mohou u mladých psů nebo psů s oslabenou imunitou způsobit chudokrevnost. Chudokrevnost může provázet i mimořádně silné napadení všenkami, proto je nutné příčinu bledosti vyšetřit.

Porušená kůže se může bakteriálně infikovat; to se posuzuje samostatně a neléčí se jen odstraněním živých parazitů. Vzácná nákaza tasemnicí je možná i u člověka, který náhodně spolkne všenku nesoucí infekční larvy.

Zotavení může komplikovat i základní onemocnění nebo nedostatek živin.

Vyšetření u veterináře

Nález parazita nebo jeho vajíček určuje diagnózu

Diagnóza vychází z parazita nebo vajíčka nalezeného v srsti spolu s příznaky. Srst se systematicky rozhrnuje až ke kůži, protože prohlídka povrchu může drobné parazity přehlédnout.

Hustým hřebenem lze dospělce a vajíčka zachytit k podrobnějšímu vyšetření. Lupa a světlý podklad pomáhají odlišit nálezy od běžných lupů.

Všenka má hlavu širší než hruď, což odpovídá kousacímu ústnímu ústrojí používanému mezi chlupy. Psí veš má naopak hlavu užší než hruď a ústní ústrojí přizpůsobené k bodání.

Vši se často pohybují pomaleji a jejich ústní ústrojí může být přichycené ke kůži. Typ parazita v případě potřeby potvrdí mikroskopie.

Parazity lze zachytit i lepicí páskou a přenést na sklíčko k určení. Samotné svědění napadení neprokazuje, protože intenzivní škrábání mohou způsobit i alergie.

Při silném napadení se posuzuje i celkový zdravotní stav a možná základní onemocnění.

Léčba

Výběr léku pro psa a určeného parazita

Vhodnou léčbu a případné další léky předepisuje veterinář podle věku, zdravotního stavu a druhu parazita. Proti všenkám účinkuje i několik přípravků proti blechám a klíšťatům.

Běžnou lékovou formou jsou roztoky typu spot-on, dostupné jsou však i jiné formy určené pro psy. Účinnost byla prokázána například u fipronilu, imidaklopridu a selamektinu.

Podle určeného druhu a indikace přípravku lze zvážit i izoxazolinové léky. Vhodnost pro velmi mladá štěňata se ověřuje samostatně, protože přípravky mají minimální věk.

Léčí se všechna zvířata stejného druhu, která byla v kontaktu, aby napadení nepřetrvávalo prostřednictvím psa bez příznaků. Insekticidní přípravek účinný u psa nelze automaticky použít u kočky v domácnosti, protože mnoho takových látek je pro kočky nebezpečných.

Vajíčka, zplstnatělá srst a další zdravotní otázky

Vajíčka odolávají mnoha antiparazitikům, proto se posuzuje i ochrana proti jedincům, kteří se vylíhnou později. Zda je potřeba pokračovat v léčbě nebo přípravek aplikovat znovu, rozhodne veterinář u každého přípravku zvlášť.

Vajíčka se mohou líhnout ještě 2–3 týdny, i když počet dospělců výrazně klesl. Běžné mytí pevně přilepená vajíčka neodstraní, proto čistě vypadající srst ještě neprokazuje vymizení napadení.

Samotné vyčesávání vajíček také nezabije vylíhlé všenky, které potřebují účinnou léčbu. Pokud se zjistí bakteriální infekce a rány po škrábání, může veterinář předepsat i antibiotika nebo jiné cílené léky.

Velmi dlouhou nebo zplstnatělou srst může být nutné ostříhat, aby byla možná léčba a prohlídka kůže. Nedostatky živin a souběžná onemocnění se léčí spolu s parazity.

Srst pravidelně kontrolujte alespoň dva týdny po posledním pozorovaném jedinci, abyste odhalili případné zbývající parazity. Po léčbě vraťte psa do vyčištěného prostředí, aby napadení neudržoval kontaminovaný pelíšek.

Prevence

Před těsným kontaktem s jinými psy zkontrolujte srst nového psa. Napadeného psa držte odděleně, dokud nebude léčba náležitě provedena.

Společné pelíšky a pomůcky k péči o srst vyperte nebo zahřejte nad 60 °C. Pokud to materiál dovolí, lze předměty alternativně přes noc zmrazit.

Mezi předměty k vyčištění zahrňte i obojek, protože byl v těsném kontaktu s napadenou srstí. Živé i mrtvé všenky odstraněné ze srsti seberte do uzavíratelného sáčku nebo jiné uzavřené nádoby a rychle je zlikvidujte.

Suché teplo urychluje vysychání vajíček a dalších stadií na předmětech, proto může čištění vhodných textilií doplnit sušička. Zkontrolujte a vyčistěte i další místa, se kterými pes přišel do kontaktu, aby se zabránilo přenosu.

Odhadované přežití mimo hostitele je 3–7 dní, u všenek se však popisuje i několik týdnů.

Důležité pro majitele psů

Zapište si, kdy svědění začalo a se kterými psy byl váš pes v těsném kontaktu. Zmiňte i společné kartáče, pomůcky k úpravě srsti, pelíšky a případné nové psy v domácnosti.

Pokud můžete bezpečně odebrat vzorek, přineste fotografii nebo uzavřený vzorek parazita. Poznamenejte si název a datum aplikace přípravku proti vnějším parazitům, který jste už použili, aby se zabránilo překrývající se léčbě.

Současně dohodněte léčbu psů, kteří byli v kontaktu, a vyčištění společných předmětů. Sledujte rány na kůži a celkový stav. Pokud svědění po léčbě přetrvává, nové posouzení pomůže zjistit, zda parazité zůstali, nebo svědění způsobuje jiný problém.

Časté otázky

Mohou se všenky mého psa přenést na lidi?

Psí všenky jsou vysoce vázané na hostitele a na lidech normálně nežijí. Členové domácnosti proto kvůli všenkám psa nepotřebují antiparazitární léčbu. Napadení naopak šíří kontakt mezi psy a společné pomůcky a součástí tlumení je úklid.

Jak odlišit vajíčko všenky od lupů?

Vajíčko je přilepené k jednotlivému chlupu blízko jeho kořínku. Vyšetření může usnadnit světlý podklad a lupa. V případě potřeby lze vzorek chlupů nebo pásky vyšetřit v ordinaci mikroskopicky a nespoléhat se jen na vzhled.

Musí se léčit i psi bez příznaků?

Zvířata stejného druhu, která byla v kontaktu, se zahrnou do léčebného plánu, i když nesvědí všechna. Někteří psi nesou parazity bez příznaků a mohou napadení udržovat. Psí všenky se však obvykle nepřenášejí na kočku v domácnosti, jejíž potřeba léčby se posuzuje podle jejích vlastních nálezů.

Stačí psa umýt?

Potvrzené napadení se léčí přípravkem účinným proti všenkám. Vajíčka v srsti mohou léčbu přežít, proto plán počítá i s líhnutím. Vyčištění pelíšků a kartáčů snižuje možnost opětovného napadení.

Mohou všenky přenášet tasemnici?

Psí všenky mohou jako mezihostitel nést larvy Dipylidium caninum. K nákaze může dojít, pokud pes spolkne infekční všenku, například při čištění srsti. Při zvažování další ochrany proti parazitům a případné potřeby odčervení řekněte veterináři i o všenkách.