Zánět pochvy u feny: výtok, příznaky a léčba

Přehled

Vaginitida znamená zánět pochvy nebo její předsíně. Předsíň je oblast mezi vulvou a vlastní pochvou. Do stejné předsíně ústí močové i pohlavní cesty.

Pochva sahá od předsíně k děložnímu krčku. Její průměrná délka je u středně velké feny asi 10 cm. Zánět může mít i neinfekční příčinu.

Juvenilní vaginitida se objevuje před pohlavní dospělostí, obvykle u feny mladší 1 roku. Může se zjistit náhodně při běžné zdravotní prohlídce. Vaginitida dospělých začíná po prvním hárání.

Příčiny

Přesná příčina u mladých fen často zůstává neodhalena. K zánětu může štěně předurčovat nezralost pohlavního a imunitního systému. U dospělých může únik moči způsobit, že moč dráždí oblast pochvy.

Zúžení pochvy může bránit normálnímu odtoku moči a sekretů. Jedním z možných stavebních problémů předurčujících k zánětu je abnormálně uložený močovod. Podílet se může i znečištění okolí vulvy výkaly.

Cizí těleso v pochvě může způsobit místní podráždění. Další možnou příčinou je poranění sliznice při krytí. Odtok ze stejné oblasti může narušit i nádor.

Zánět může zahrnovat přemnožení bakterií, jako je Escherichia coli nebo streptokoky. Zánět pohlavních orgánů může způsobit psí herpesvirus. Brucella canis je vzácnou, ale důležitou infekční příčinou vaginitidy.

Zánět poševní sliznice může vyvolat i chemické podráždění. Za zánětem může například po poranění stát poševní hematom. Dalším možným zdrojem je místní absces, tedy ložisko hnisu.

Vaginitida se může objevit i s infekcí dělohy po porodu nebo s abscesem v pahýlu dělohy.

Rizikové faktory

Vaginitida může postihnout feny jakéhokoli věku i plemene. Mohou ji dostat kastrované i nekastrované feny. Vaginitida dospělých se často zjišťuje u kastrovaných fen.

K vaginitidě může předurčovat vulva skrytá v kožních řasách. Tento stavební problém se neomezuje na jedno plemeno. Zapadlá vulva je častější u kastrovaných fen středních, velkých a obřích plemen.

Nadváha může zhoršit potíže způsobené řasami zakrývajícími vulvu. Moč a sekrety hromadící se v řasách vytvářejí vlhké prostředí pro mikroby. Jedním z možných základních faktorů je souběžná infekce močových cest.

Typické příznaky

Doma si můžete všimnout těchto příznaků:

• Na srsti nebo pelíšku se objevuje hlenovitý nebo hnisavý výtok z vulvy.

• Fena si oblast olizuje víc než obvykle a neustále se jí věnuje.

• Fena během dne častěji žádá ven nebo se přikrčuje k močení.

• Fena se otírá nebo popojíždí zadkem po podlaze, aby si ulevila od podráždění.

• Oblast vulvy vypadá zarudlá nebo oteklá místo normálně.

• Psi mohou projevovat zájem, i když fena nehárá.

U štěňat může být výtok skrovný, čirý nebo zakalený a lepkavý. Celkové příznaky jsou u běžné juvenilní vaginitidy vzácné. Krev ve výtoku je méně častá než hlenovitý nebo hnisavý výtok.

Komplikace a následky

Pokud se predisponující stavební odchylka nenapraví, problém se může vracet. Zánět spojený s neopravenou odchylkou pohlavních orgánů může vystoupat do dělohy. Takový přetrvávající zánět pohlavních cest může snížit plodnost.

U mnoha fen příznaky odezní do 2–3 týdnů od zahájení léčby. U přetrvávající vaginitidy nebo vaginitidy související se stavbou těla závisí výhled na závažnosti a trvání problému. Nákaza Brucella canis může způsobit potraty a úhyny štěňat.

Genitální herpesvirová infekce může zahrnovat časné odumření zárodků a vstřebání plodů. Brucella canis se může přenést i ze psů na lidi. Přenos z psa bez příznaků na jinak zdravého člověka je však velmi nepravděpodobný.

Vyšetření u veterináře

Posouzení začíná anamnézou a klinickými nálezy. Veterinář zkontroluje stavbu vulvy a okolní kožní řasy. Vyšetření pochvy prstem může odhalit zúžení, abnormální membránu nebo nádor.

Odběr moči a vyšetření buněk

Vyšetřuje se i zánět močového měchýře, protože se může objevit současně. Moč lze odebrat jehlou přímo z močového měchýře, takzvanou cystocentézou. Některá národní doporučení pro akutní infekci močových cest psů doporučují kultivaci a vyšetření citlivosti ze vzorku odebraného cystocentézou.

Vzorek buněk z pochvy se vyšetřuje na zánětlivé a jiné abnormální buňky. Při výkladu se zohledňuje fáze pohlavního cyklu. Fáze po hárání může normálně zahrnovat mnoho neutrofilních bílých krvinek.

Růst bakterií ve vzorku z pochvy feny bez příznaků sám o sobě neznamená infekci. Bakterie u feny s vaginitidou se mohou podobat normální poševní mikroflóře. Pokud jsou léky potřeba, pomáhá vyšetření citlivosti vybrat vhodné antibiotikum.

Běžné testy krve a moči mohou být u feny s vaginitidou normální. Vyšetření okolí vulvy může doplnit cytologie nebo kožní seškrab ze zanícené řasy. Krevní obraz a biochemie mohou hledat známky souběžného onemocnění nebo potíží s ledvinami.

Neutrofily mohou při bakteriálním zánětu vykazovat známky rozpadu. Vzorky buněk z chronického zánětu mohou obsahovat více lymfocytů a makrofágů.

Na Brucella canis se myslí zejména tehdy, když výtok provázejí potraty nebo jiné reprodukční potíže. Hlavní screeningovou metodou brucelózy bez příznaků je vyšetření protilátek. Nákazu s příznaky lze potvrdit například bakteriologickou kultivací krve nebo výtoku z dělohy.

Vaginoskopie a další vyšetření

Vaginoskopie prohlíží výstelku pochvy kamerou. Může lokalizovat cizí těleso, nádor nebo vřed na sliznici. Bolestivý zánět může k vyšetření vyžadovat sedaci.

Vyšetření také určí, zda výtok pochází z dělohy, pochvy nebo předsíně. Úzká přední část pochvy má průměr asi 5–7 mm. Nástroj proto musí být pro vyšetřovanou fenu dostatečně malý.

Stavební odchylky pomáhá vyšetřit ultrazvuk nebo kontrastní rentgen. Při podezření na pyometru pomáhá diagnózu potvrdit ultrazvuk dělohy. Biopsie podezřelé tkáně může odlišit zánět od nádoru.

V severoevropské sérii endoskopií dolních močových cest byla pochva vyšetřena u 43 fen. Odchylky pochvy byly zjištěny u 8 z nich. Biopsie pochvy prokázaly zánět a nezhoubný zánětlivý polyp.

Léčba

Veterinář volí léčbu podle zjištěné příčiny. Mírná vaginitida nemusí vždy vyžadovat léky. U mírně postižené feny udržujte oblast vulvy v čistotě, abyste pomohli předejít druhotným bakteriálním infekcím.

Sledování mladých fen a načasování kastrace

Juvenilní vaginitida může po prvním hárání odeznít sama. Pokud se vaginitida zjistí před plánovanou kastrací, operace se odloží, dokud zánět neustoupí. Pokud příznaky ustanou před prvním háráním, není nutné s kastrací na toto hárání čekat.

Léčba základní příčiny

Zúžení, únik moči a možná pyometra se vyšetří nebo léčí ještě před antibiotiky. Případné potřebné antibiotikum se volí podle výsledků kultivace a citlivosti. Antibiotika mohou také změnit normální poševní bakterie.

Zevně lze použít jemný mycí prostředek doporučený veterinářem. Vnitřní výplachy pochvy se obecně nedoporučují. Odstranění cizího tělesa nebo nádoru může vyžadovat operaci.

Korekční operace kožních řas

Kožní řasy zakrývající vulvu lze v případě potřeby odstranit vulvoplastikou, nazývanou také epizioplastika. Operace se zvažuje zejména tehdy, když se předpokládá, že závažný stavební problém zadržuje moč. Aktivní kožní zánět v této oblasti se předem vyléčí.

Před anestezií mohou krevní testy posoudit červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky. Abnormální výsledky mohou před plánovanou korekční operací vyžadovat další vyšetření nebo léčbu.

Korekce se provádí v celkové anestezii. Odstraní se nadbytečná kůže a v případě potřeby i tuk pod ní. Uzavření rány nadzvedne kožní řasu, takže oblast vulvy může lépe osychat.

Nevstřebatelné kožní stehy se obvykle odstraňují po 10–14 dnech. Pohyb se omezuje první 2 týdny po korekci. K zabránění olizování se obvykle 1–2 týdny používá ochranný límec.

Možnou komplikací je rozpad rány. Pokud zůstane příliš mnoho nadbytečné kůže, mohou původní příznaky pokračovat. Únik moči může přetrvávat i přes úspěšnou korekci vulvy.

Bolest a otok po korekci kožní řasy lze léčit nesteroidním protizánětlivým lékem předepsaným veterinářem. Nadměrné běhání a skákání může hojící se ránu znovu otevřít. Malá část fen potřebuje další operaci, pokud první korekce nestačí.

Prevence

Udržování oblasti vulvy mírně postižené feny v čistotě snižuje riziko druhotné bakteriální infekce. Hubnutí u feny s nadváhou může zmírnit potíže způsobené zakrývajícími kožními řasami. Udržení normální hmotnosti po korekci pomáhá předejít novým nadbytečným řasám.

Prevence opakovaných infekcí močových cest stojí na odhalení jejich základní příčiny. Některá národní doporučení k prevenci brucelózy doporučují testovat zejména dovezené psy a psy ze zahraničí používané v chovu.

Zbytečná preventivní antibiotika mohou omezit ochrannou slizniční mikroflóru. Opakované nebo dlouhodobé používání antibiotik může také podpořit infekce způsobené odolnými bakteriemi.

Důležité pro majitele psů

Zaznamenejte, kdy výtok začal, jeho barvu, množství a zápach a zda je stálý, nebo přerušovaný. Poznamenejte si poslední hárání a případné datum kastrace. Řekněte veterináři o krytí, vrzích, dřívějších infekcích močových cest a všech používaných lécích.

Sledujte, jak často fena močí, zda pomočuje pelíšek a zda se změnil příjem vody. Viditelný výtok vyfoťte na návštěvu. Zeptejte se, odkud výtok podle všeho pochází a zda jsou potřeba samostatné vzorky moči nebo z pochvy. Domluvte se, jak se bude mírné juvenilní onemocnění sledovat a kdy se má znovu posoudit.

Samotná absence výtoku uzavřenou pyometru nevylučuje. Příznaky pyometry začínají nejčastěji 4–8 týdnů po hárání.

Časté otázky

Odezní vaginitida u štěněte sama?

Mírná juvenilní vaginitida často odezní po prvním hárání. Mírný zánět nemusí vždy vyžadovat léky. Celkové příznaky jsou u běžného juvenilního onemocnění vzácné. Udržujte oblast v čistotě, aby místní podráždění nepředurčovalo k dalším bakteriálním infekcím.

Vyžaduje vaginitida vždy antibiotika?

Antibiotika nejsou u mírně postižené feny automatickou léčbou. Růst bakterií v pochvě feny bez příznaků může být součástí normální mikroflóry. Pokud jsou léky potřeba, výběr řídí kultivace a vyšetření citlivosti. Vyšetřuje se i možný podíl úniku moči nebo zúžení pochvy.

Může mít kastrovaná fena vaginitidu?

Ano, vaginitida dospělých se často zjišťuje u kastrovaných fen. Za ní může stát únik moči nebo vulva zakrytá kožními řasami. Samotná kastrace proto neodstraní každý místní faktor předurčující k zánětu pochvy. Součástí posouzení je vyšetření souběžného zánětu močového měchýře.

Jak se vaginitida liší od pyometry?

Vaginitida postihuje pochvu nebo předsíň. Pyometra postihuje dělohu. Pyometra vyžaduje neodkladnou veterinární péči. Může způsobit zvýšené pití, zvracení a výraznou únavu. U uzavřené pyometry nemusí být vidět žádný výtok.

Proč se vaginitida po léčbě vrací?

Návrat je častý, pokud původní predisponující problém zůstane neopravený. Zúžení nebo únik moči mohou udržovat hromadění moči a sekretů. Léčba se pak zaměřuje i na zjištěnou základní příčinu. Závažnou kožní řasu zakrývající vulvu lze v případě potřeby chirurgicky upravit.