Nemoci psů · Oči, uši a dutina ústní

Vady skusu u psa: problémy se skusem a léčba

Malokluze znamená abnormální postavení zubů nebo čelistí, které ovlivňuje, jak do sebe zuby při zavření tlamy zapadají. Častým problémem vyžadujícím léčbu je dolní špičák, který tlačí do patra. Cílem léčby je dosáhnout pohodlného, funkčního skusu.

Zkontrolováno 7. listopadu 2026 · redakce Zvířinky

Vady skusu u psa: problémy se skusem a léčba

Kdy ihned k veterináři

Pokud se špičák štěněte při zavření tlamy zabodává do dásně nebo patra, domluvte si brzy vyšetření. Pokud má pes známky akutního poranění tlamy nebo se jeho stav rychle zhoršuje, kontaktujte ihned pohotovostního veterináře.

  • Z tlamy silně krvácí.
  • Pes po úrazu nemůže zavřít tlamu.
  • Tlama je tak bolestivá, že ji pes nemůže normálně používat.
  • Dýchání se ztíží.

Najděte si pohotovostního veterináře ve svém okolí.

Přehled

Jak do sebe zuby zapadají?

Úplný chrup dospělého psa obsahuje 42 zubů. Při nůžkovém skusu se hroty dolních řezáků opírají o zadní plochy horních řezáků. Při pohledu zepředu horní řezáky překrývají asi 1/3 korunek dolních řezáků. Dolní špičák zapadá do mezery mezi krajním horním řezákem a horním špičákem. Jeho hrot je při zavřené tlamě vidět a nedotýká se horní dásně ani patra. Horní a dolní třenové zuby do sebe zapadají.

Předkus, podkus a další vady skusu

Při zubní malokluzi, MAL1, mají čelisti normální předozadní vztah, ale jeden nebo více zubů je v nesprávné poloze. Při předkusu, MAL2, je dolní zubní oblouk vůči horní čelisti posunut dozadu více než normálně. Při podkusu, MAL3, je vůči horní čelisti posunut dopředu více než normálně. Při malokluzi MAL4 jsou čelisti vůči sobě nesouměrné, například ze strany na stranu. Otevřený skus ponechává při zavření tlamy abnormální mezeru mezi horními a dolními zuby.

Při klešťovém skusu se hroty horních a dolních řezáků setkávají přímo. Při zkříženém skusu řezáků je dolní řezák před horním řezákem, i když zbytek skusu může být normální.

Příčiny

Skeletální malokluze může vzniknout nepoměrem délky nebo šířky čelistí. Délka čelistí a velikost zubů jsou dědičné znaky. Vývoj skusu pravděpodobně ovlivňuje více genů. I rodiče s normálním skusem mohou mít štěně se skeletální malokluzí. Poranění kousnutím ve štěněcím věku může poškodit vyvíjející se stálý zub, takže prořízne na nesprávném místě. Infekce ve zlomeném mléčném zubu může také poškodit stálý zub ještě před jeho prořezáním.

Psi obvykle začínají měnit mléčné zuby ve věku 4–5 měsíců. Stálé zuby jsou obvykle zcela prořezané v 7–9 měsících. Pokud stálý zub prořízne mimo svou správnou polohu, kořen mléčného zubu se nemusí vstřebat a mléčný zub zůstane v tlamě. Úzká dolní čelist může způsobit, že hrot dolního špičáku při zavření tlamy naráží do horní dásně. Dolní špičák nakloněný směrem k jazyku může vadu skusu způsobenou úzkou dolní čelistí zhoršit.

Rizikové faktory

U krátkolebých plemen může krátká horní čelist vést k podkusu typickému pro plemeno. Podkus je typický například pro boxery. Perzistující mléčné zuby se vyskytují zejména u malých plemen. Dopředu nakloněné horní špičáky, někdy nazývané kopinaté špičáky, se vyskytují zejména u šeltií a čínských chocholatých psů.

Když bylo vyšetřeno 297 štěňat ve věku 8–12 týdnů, mělo 77 z nich malokluzi mléčných zubů. Podkusy odpovídající standardu plemene se v této studii štěňat počítaly jako normální skus. V celé skupině štěňat se výskyt malokluze mezi psy s průkazem původu a kříženci významně nelišil.

V jednom severoevropském zdravotním průzkumu českých teriérů z roku 2022 uvedli majitelé malokluzi u 12 psů.

Typické příznaky

Bolest tlamy způsobenou malokluzí může být těžké rozpoznat, protože pes může dál jíst.

  • Na horní dásni může být otisk hrotu dolního špičáku.
  • Na patře může být rána v místě, kde se o něj tře hrot zubu.
  • Pes se může zdát skleslejší než obvykle.
  • Pes může slinit více než obvykle.
  • Pes se může škrábat na čenichu.
  • Při nesouměrném skusu nemusí středové čáry horních a dolních řezáků lícovat.
  • Těžké špatné postavení špičáku může bránit úplnému zavření tlamy.

Při jemném nadzvednutí pysků mohou být vpředu v tlamě vidět hroty řezáků setkávající se hranou na hranu.

Pokud se skus náhle změní a pes nemůže jíst, může za tím být úraz, například zlomenina dolní čelisti.

Komplikace a následky

Rány v tlamě a obrušování zubů

Špičák opakovaně narážející do patra může poškodit sliznici dutiny ústní. Hluboké poranění patra může vytvořit píštěl spojující dutinu ústní a nosní dutinu. Při podkusu se může vnitřní plocha dolního špičáku obrušovat, pokud se o ni tře krajní horní řezák. Natočené, natěsnané zuby předurčují psa k parodontitidě, zánětu tkání podpírajících zuby. Část korunky dopředu nakloněného horního špičáku může zůstat skrytá pod dásní, takže kolem ní vzniká abnormálně hluboká dásňová kapsa. Do sebe zaklesnuté zuby na jedné straně tlamy štěněte mohou nesouměrně narušovat růst čelistí.

Vyšetření u veterináře

Posouzení skusu a rentgen zubů

Veterinář může posoudit skus a odhalit viditelné poškození zubů, zatímco je pes při vědomí. Zepředu kontroluje, zda jsou čelisti a středové čáry chrupu rovné. Ze strany posuzuje vztah horních a dolních zubů podél celého zubního oblouku. Důkladné vyšetření dutiny ústní a zubů se provádí v celkové anestezii. Zubní karta zaznamenává špatné postavení zubů spolu s nálezy, jako jsou zlomeniny a změny dásní. Patro se kontroluje, zda není poškozené v místě kontaktu s dolním špičákem.

Před extrakcí mléčného špičáku může rentgen určit polohu vyvíjejícího se stálého zubu. Pokud zub není vidět, rentgen zjistí, zda chybí, nebo se neprořezal. Pokud se plánuje zkrácení korunky, ovlivňuje stadium vývoje hrotu kořene posouzení léčby vnitřních tkání zubu.

Pokud malokluze vznikla po úrazu, pomáhá CT určit rozsah možné zlomeniny čelisti nebo vykloubení čelistního kloubu.

Léčba

Mléčné zuby u štěňat

Mléčný špičák zabodávající se do patra lze extrahovat ještě před prořezáním stálého zubu, čímž přestane tlak na měkkou tkáň. Extrakce může uvolnit zaklesnutí zubů, které omezuje růst čelisti. Stálý skus se znovu kontroluje, jakmile se prořežou dospělé zuby.

Ve studii sledující vady skloviny po extrakci byla štěňata v době zákroku stará 8–12 týdnů. Po výměně zubů potřebovalo 28 ze 74 štěňat další léčbu, aby stálý dolní špičák nepoškozoval patro nebo dáseň (37,8 %). Ve stejné studii 74 štěňat byly po extrakci mléčných špičáků zjištěny vady skloviny stálých zubů u 13 štěňat (17,5 %). Vady byly zjištěny u 21 stálých špičáků po extrakci celkem 143 mléčných zubů (14,6 %). V jiném sledování 17 štěňat se u 9 vyvinul normální dospělý skus (52,9 %). Hned po extrakci přestal hrot, který se dotýkal měkké tkáně, poraňovat tlamu u všech psů v této studii 17 štěňat.

Ve stejném sledování 17 štěňat se u všech 6 štěňat s původně normálním poměrem čelistí vyvinul normální stálý skus (100 %). Mezi štěňaty s předkusem se normální stálý skus vyvinul u 27,27 %.

Ortodontická léčba stálých zubů

Při mírném špatném postavení špičáku může zub navést ven míček vhodné velikosti zvolený veterinářem. Pokrok léčby míčkem lze posoudit asi po 3 týdnech a pak rozhodnout, zda pokračovat. Ortodontickou léčbu stálých špičáků lze zvážit brzy po jejich prořezání, často ve věku asi 6–8 měsíců. Prodloužení korunky vyžaduje v horním zubním oblouku dostatek místa pro dolní špičák. Nástavec ze stomatologického výplňového materiálu může dolní špičák navést do zamýšleného prostoru. Šikmá rovina připevněná k horní čelisti navádí dolní špičáky při zavření tlamy směrem ven. Fixní aparát vyžaduje alespoň 2 celkové anestezie k nasazení a odstranění.

Studie šikmé roviny sledovala 118 dolních špičáků u 72 psů. Zub se posunul do polohy zcela mimo tkáň v 84 případech (71,2 %). U 30 zubů se hrot stále dotýkal tkáně, ale už ji neporaňoval (25,4 %). Po léčbě šikmou rovinou zůstala malokluze poraňující u 4 zubů (3,4 %). Medián délky léčby byl 42 dní v rozmezí 11 až 174 dní. Během léčby bylo nutné upravit nebo vyměnit 37 aparátů se šikmou rovinou (31,4 %). Průměrná délka léčby byla 55 dní při předkusu a 30 dní při zubní malokluzi. Po odstranění aparátu se 17 zubů alespoň částečně vrátilo do abnormální polohy (14,4 %). V norské studii prodloužení korunky si dolní špičáky udržely pohodlnou, funkční polohu bez další opory u 56 ze 72 psů (77,8 %).

K udržení funkčního skusu zůstalo 20,8 % psů trvalé prodloužení korunky o 1–2 mm.

Kopinatý špičák lze korigovat zámky připevněnými k zubům a ortodontickým drátem, pokud lze zub posunout do funkční polohy.

Zkrácení korunky nebo extrakce

Pokud není dost místa k bezpečnému posunutí dolního špičáku, lze korunku zkrátit. Při zkrácení může veterinář provést částečnou pulpotomii s cílem udržet zub živý. První rentgenová kontrola zkráceného zubu se často provádí asi po 6 měsících a pak každoročně. Zub poškozující tkáně dutiny ústní lze také extrahovat. Dlouhý kořen dolního špičáku je součástí podpůrné stavby dolní čelisti, zejména u malých psů. Někdy lze odstranit jiný zub, aby se vytvořilo místo pro špičák a ten se zachoval. Hojení rány lze zkontrolovat 10–14 dní po extrakci.

Prevence

Skus štěněte je vhodné posoudit brzy, protože mléčný zub poškozující měkké tkáně může narušit normální růst čelistí. Odstranění perzistujícího mléčného zubu vedle stálého zubu může stálému zubu pomoci prořezat se do vhodnější polohy. V chovu je třeba se vyhnout spojením, která by mohla na potomky přenést malokluzi poškozující zdraví. Chovatelské programy některých chovatelských klubů stanovují konkrétní doporučení týkající se skusu a zubů.

Některá chovatelská doporučení pro české teriéry vylučují z chovu psy s těžkou malokluzí ovlivňující pohodu nebo se špatně postavenými špičáky.

Důležité pro majitele psů

Sledujte zuby štěněte během jejich výměny: mléčný zub a odpovídající stálý zub normálně nezaujímají stejné místo současně. Pokud mléčný špičák zůstane vedle stálého špičáku, nechte zuby vyšetřit veterinářem. Řekněte veterináři, pokud pes utrpěl úder do čelisti nebo mu byly dříve extrahovány mléčné zuby. Psovi s fixním ortodontickým aparátem dávejte jen předměty ke žvýkání povolené pokyny kliniky. Zuby a aparát čistěte denně podle pokynů veterináře. Při kontrole může veterinář posoudit, zda je potřeba retainer, aby se zub nevrátil do abnormální polohy.

Časté otázky

Potřebuje podkus vždy léčbu?

Podkus je součástí obvyklé stavby některých krátkolebých plemen, například boxerů. Obecně nevyžaduje žádný zákrok, pokud se zuby o sebe neodírají ani nepoškozují dásně. Veterinář posuzuje újmu podle nálezů, jako je obrušování zubů a poškození sliznice dutiny ústní.

Proč extrahovat mléčný špičák u mladého štěněte?

Mléčný špičák narážející do patra nebo horní dásně způsobuje bolest. Extrakce může zastavit pokračující poškozování hrotem a uvolnit zaklesnutou čelist, aby mohla růst. Poloha stálých zubů se posuzuje samostatně po výměně zubů.

Mohu si vady skusu všimnout, i když pes jí?

Pes může jíst i přes bolest zubů nebo sliznice dutiny ústní. Otisk hrotu zubu na horní dásni nebo patře může ukazovat, že dolní špičák naráží do měkké tkáně. Veterinář posoudí, zda se tkáň poraňuje při každém zavření tlamy.

Dá se dolní špičák zachránit?

Dolní špičák dotýkající se tkáně lze někdy ortodonticky posunout do polohy, kde jeho hrot už tlamu neporaňuje. Pokud pro zub není dost místa, může veterinář zkrátit jeho korunku. Léčba zkráceného zubu může usilovat o zachování živé dřeně.

Proč kontrolovat skus po odstranění aparátu?

Korigovaný zub se může po odstranění fixního aparátu částečně vrátit do předchozí abnormální polohy. Při kontrole veterinář ověří, zda zub znovu nepoškozuje tkáň. Pokud si zub nedokáže udržet polohu bez opory, může veterinář posoudit potřebu retaineru.

Zdroje

Informace nenahrazují návštěvu veterináře. V naléhavém případě kontaktujte nejbližší veterinární pohotovost: Komora veterinárních lékařů ČR.

Další články o nemocech psů