Tříselná kýla u psa – příznaky, operace a výhled

Přehled

Mezi břichem a zadní končetinou vznikne otok

Tříselný otvor je normální otvor v břišní stěně u pánve. Pokud je příliš široký, může tkáň vniknout do tříselného kanálu nebo projít pod kůži. Kýla se skládá z kýlní branky, kýlního vaku a jeho obsahu. Obsahem může být tuk nebo předstěra, tuková tkáň podpírající břišní orgány.

Otok se může objevit v jednom nebo v obou tříslech. Kýla obsahující pouze tuk obvykle nezpůsobuje známky celkového onemocnění. Přesto může obsahovat orgány, například střevo, močový měchýř nebo dělohu. Určení obsahu proto ovlivňuje naléhavost léčby.

Mezi sledovanými dospělými samci byla tříselná kýla jednostranná u 17 z 20 psů, tedy u 85 %. Z nich bylo 10 vlevo a 7 vpravo. Oboustranná kýla se vyskytla u 3 z 20 psů, tedy u 15 %. Tato čísla se týkají získaných, neúrazových kýl u samců.

Příčiny

Vrozená nebo získaná kýla

Vrozená kýla je přítomna od narození. Kýla vzniklá později může souviset se slabostí svalů nebo s úrazem. Úraz může poškodit a oslabit svaly dolní části břicha. Při stejném zranění mohou vzniknout i jiné břišní kýly.

Kýla může procházet existujícím anatomickým otvorem, například tříselným prstencem. Vrozené kýly jsou obvykle nepřímé kýly tohoto typu. Přímá kýla naopak prochází trhlinou v břišní stěně.

Hormony, pevnost tkání a dědičnost

Estrogen může oslabit kolagen ve vazivu třísel. Hmotnost březí dělohy nebo tuk spojený s obezitou mohou roztáhnout již oslabený tříselný otvor. Břišní stěnu může oslabit i nadměrné působení glukokortikoidů.

U kokršpanělů a jezevčíků se předpokládá dědičná náchylnost zahrnující více genů. To se liší od jediné genetické vady prokázané u všech plemen.

Rizikové faktory

Získaná tříselná kýla se diagnostikuje zejména u fen středního a vyššího věku, malých plemen a nekastrovaných. Tříselný kanál feny je kratší a širší než u samce. Vrozená tříselná kýla se častěji vyskytuje u mladých samců malých plemen. Mezi plemena popisovaná jako predisponovaná patří basenji, pekinéz, pudl, cairn teriér a west highland white teriér.

Získaná tříselná kýla je přesto možná i u dospělého samce. 21 sledovaných dospělých samců mělo průměrný věk 8,7 roku se směrodatnou odchylkou 2,7 roku. Medián hmotnosti byl 9,8 kg v rozmezí 2,6–49,9 kg. Taková skupina pacientů neurčuje věk ani velikost každého psa s tříselnou kýlou.

Ve skupině dospělých samců s kýlou bylo 9 psů kastrovaných a 12 nekastrovaných. Získaná tříselná kýla tedy byla možná v obou skupinách.

Typické příznaky

Tříselná kýla může být jen místním otokem, nebo může zahrnovat i celkové příznaky. Doma si můžete všimnout:

• Měkkého, obvykle nebolestivého otoku v tříslech.
• Tvrdšího, většího a citlivého otoku, pokud je kýla komplikovaná.
• Zarudnutí nebo modřiny nad otokem.
• Zvracení, průjmu nebo bolesti břicha.
• Obtíží s močením.
• Únavy a větší skleslosti než obvykle.
• Abnormálního výtoku nebo krvácení z pochvy u feny.

Nekomplikovanou kýlu může veterinář při vyšetření vrátit do břicha. Uvězněná, bolestivá hmota se vrátit nemusí. Vratnost je nález, který veterinář posuzuje spolu s celou situací.

Mezi dospělými samci bez současné perineální kýly měl otok v tříslech jako jediný popsaný příznak 9 z 13 psů, tedy 69,2 %.

U samců byl vedle otoku v tříslech popsán i otok šourku nebo varlat. Dalším možným příznakem je snížená chuť k jídlu.

Komplikace a následky

Uvěznění a uskřinutí orgánu

Orgán, který vnikne do kýly, se může v otvoru uvěznit neboli inkarcerovat. U uskřinuté kýly může být narušeno i krevní zásobení orgánu. Poškozený úsek střeva může být nutné při operaci odstranit. Jednou z komplikací vyžadujících okamžitou operaci je zánět pobřišnice. Výhled u komplikované kýly závisí na tom, jak velké poškození orgánu vznikne před operací.

Současná perineální kýla u samce

Ve skupině zkoumající získané tříselné kýly u samců starších 1 roku mělo 8 z 21 psů, tedy 38,1 %, také perineální kýlu. Perineální kýla je v jiné oblasti a může způsobit obtíže při vyprazdňování nebo neprůchodnost spojenou s přemístěním močového měchýře. Vyšetření dospělého samce s tříselnou kýlou proto prověřuje i perineální kýlu. Toto číslo se netýká fen ani štěňat s vrozenou tříselnou kýlou.

Vyšetření u veterináře

Vyšetření určí obsah otoku

Veterinář může v tříslech nahmatat rozšířenou kýlní branku. Současně posuzuje měkkost, citlivost a vratnost. Zda jsou zapojeny orgány, obvykle zjistí ultrazvuk nebo rentgen. Samotná vnější velikost otoku proto neurčuje jeho obsah.

I snadno vratná kýla může obsahovat střevo. Ultrazvuk může ukázat střevo nebo tuk procházející tříselným kanálem. Povahu otoku někdy pomůže určit vzorek odebraný tenkou jehlou pod kontrolou ultrazvuku. Dodatečné vyšetření může v případě potřeby poskytnout CT nebo magnetická rezonance.

U popsaného štěněte s oboustrannou tříselnou kýlou byly předoperační laboratorní testy normální. Ultrazvuk přesto ukázal, že v kýlách byla přítomna i část tenkého střeva. U téhož psa nebylo možné obsah nahmatat vleže na zádech, protože se snadno vracel do břicha.

Abnormálně vypadající obsah kýly lze při operaci odebrat k histologickému vyšetření. U jednoho dospělého samce byl v takovém vzorku tukové tkáně zjištěn adenokarcinom. Tento ojedinělý nález neznamená, že běžná tříselná kýla je nádor.

Krevní testy a celkový stav

Krevní obraz může odhalit zvýšený počet bílých krvinek, který může doprovázet uskřinutí střeva. Biochemické krevní testy posuzují poruchy včetně nerovnováhy elektrolytů. Součástí úvodních vyšetření může být i vyšetření moči. Kombinace bolesti, zvracení a obtíží s močením ovlivňuje naléhavost vyšetření a operace.

Před plánováním operace se u dospělého samce posuzuje i oblast hráze. Tříselná a perineální kýla mohou vyžadovat samostatné chirurgické zákroky. To neznamená, že každý pes s tříselnou kýlou má obě onemocnění.

Léčba

Korekční operace a její načasování

Tříselná kýla se po diagnóze obvykle řeší chirurgicky, protože odklad může zákrok ztížit. Kýla spojená s bolestí, zánětem pobřišnice nebo uvězněním orgánu vyžaduje okamžitou operaci. Cílem je vrátit tkáně do břicha a uzavřít abnormální otvor. Poškozená tkáň se v případě potřeby odstraní. Veterinář volí léčbu podle nálezů při vyšetření a stavu psa.

Otevřená operace může využít přístup nad tříslem nebo středem břicha. Přístup středem břicha umožňuje i prohlédnout břišní dutinu. Kýlní branka se pokud možno uzavírá pomocí zdravé okolní tkáně. Při operaci se bere ohled na cévy a nervy procházející tříslem.

Laparoskopická operace a jiné zákroky

U vybraných psů lze kýlu operovat laparoskopicky. Popsaná technika byla vhodná zejména pro snadno vratné vrozené kýly. Laparoskopii mohou ztížit srůsty a neživotaschopná tkáň. Vhodnost proto neurčuje jen velikost rány.

Mezi 16 operovanými dospělými samci bylo 15 otvorů uzavřeno sešitím tkání k sobě. Jeden pes vyžadoval k uzavření síťku. Současně lze provést i kastraci, pokud je součástí plánu léčby.

Sledování kýly u štěněte

Některé vrozené tříselné kýly se mohou uzavřít přibližně do 12 týdnů věku. Veterinář posoudí, zda je vhodné sledování, nebo je nutná operace. Uvěznění orgánu nebo silná bolest vyžadují naléhavou léčbu i u štěněte. Sledování proto neznamená čekat doma s bolestivou kýlou.

Zotavení a výhled

Chirurgická prognóza nekomplikované tříselné kýly je obecně výborná. Uskřinutá kýla má podle poškození orgánů opatrnější výhled. Ve skupině dospělých samců se pooperační komplikace vyskytly u 3 z 16 psů, tedy u 18,8 %. Patřil k nim aspirační zápal plic, hematom šourku a zácpa.

Údaje z dalšího sledování byly k dispozici u 14 psů. U žádného nebyl do poslední kontroly zaznamenán návrat kýly. Medián sledování však byl jen 18,5 dne v rozmezí 2–1 697 dní. Výsledek proto nepopisuje celoživotní riziko návratu u každého psa.

Sedmiměsíční štěně samce léčené laparoskopicky mělo před operací otoky v tříslech o průměru asi 2–4 centimetry. Pes šel domů 1 den po operaci. Po 1 roce nebyl pozorován návrat kýly. Šlo o výsledek jednoho psa, který neurčuje dobu propuštění u jiných pacientů.

Prevence

Udržování zdravé hmotnosti může snížit riziko získané tříselné kýly. Kastrace feny snižuje působení estrogenu a může snížit riziko spojené s oslabením tkání. Chov se samcem s vrozenou tříselnou kýlou se nedoporučuje. Některá chovatelská doporučení pro finského laponského psa nedoporučují chov se psem, u kterého byla diagnostikována tříselná kýla.

Během zotavování zabraňte olizování a škrábání operační rány. V případě potřeby poskytne ochranu límec. Špinavý nebo mokrý obvaz se vymění.

Chovatelská omezení u vrozené tříselné kýly odrážejí možnost přenosu náchylnosti na potomky.

Důležité pro majitele psů

Pozorování před operací a po ní

Zaznamenávejte změny velikosti, citlivosti nebo barvy kůže otoku v tříslech. Sledujte zvracení, močení a celkový stav. Tvrdá, bolestivá kýla a další celkové příznaky vyžadují rychlé posouzení veterinářem.

Po propuštění sledujte zarudnutí, otok a výtok z rány. Hustý nebo zapáchající výtok a narůstající bolest jsou důvodem kontaktovat ošetřujícího veterináře. Zabraňte olizování nebo škrábání operované oblasti. Kontroly a zvyšování pohybu plánujte podle pokynů při propuštění.

Časté otázky

Je měkká tříselná kýla neškodná?

Nekomplikovaná tříselná kýla je často měkká a nebolestivá. I snadno vratná kýla však může obsahovat střevo. Veterinář proto k určení obsahu využívá zobrazovací vyšetření. Samotná nepřítomnost bolesti není důvodem nechat nový otok v tříslech nevyšetřený.

Může kýla u štěněte zmizet sama?

Vrozená kýla se může samovolně uzavřít během přibližně prvních 12 týdnů života. Veterinář podle nálezů u štěněte posoudí, zda je sledování vhodné. Silná bolest nebo orgán uvězněný v kýle vyžadují okamžitou léčbu. Tato věková hranice proto není důvodem odkládat vyšetření štěněte s příznaky.

Potřebuje tříselná kýla vždy síťku?

Síťka není součástí každé operace: ve skupině operovaných dospělých samců mělo 15 psů otvor uzavřený sešitím tkání k sobě. Operace jednoho psa vyžadovala síťku. Cílem operace je využít zdravou, pevnou okolní tkáň. Metoda se přizpůsobuje uzavíranému otvoru.

Může mít tříselnou kýlu i pes samec?

Vrozená tříselná kýla se vyskytuje zejména u mladých samců malých plemen. Získaná tříselná kýla se může vyvinout i u staršího samce. Vyšetření dospělého samce prověřuje i možnou perineální kýlu. Otok v tříslech u samce se proto vyšetřuje stejně jako u feny, i když nejčastější skupiny pacientů se liší.

Kdy kontaktovat veterináře kvůli operační ráně?

Narůstající otok, zarudnutí a bolest a hustý nebo zapáchající výtok jsou důvodem kontaktovat veterináře. V případě potřeby zabrání olizování rány límec. V pokynech při propuštění si ověřte ochranu rány, domluvené kontroly a to, které změny máte hlásit ošetřujícímu veterináři.