Torze žaludku (GDV) u psa: jak poznat akutní stav

Přehled

Dilatace žaludku znamená nahromadění plynu a tekutiny v žaludku. Při volvulu žaludek změní polohu tak, že obsah nemůže normálně odcházet. Dohromady se tyto stavy označují zkratkou GDV. Prostou dilataci od torze nelze spolehlivě rozlišit pohledem na břicho psa; rozlišení vyžaduje veterinární vyšetření a rentgen.

Onemocnění se pojí zejména s velkými psy s hlubokým hrudníkem. Postiženi však mohou být i psi jiných velikostí. Bez medikamentózní a chirurgické léčby je torze žaludku smrtelná, proto naléhavost vyhledání pomoci určují příznaky, nikoli seznam plemen.

Příčiny

Onemocnění vzniká spolupůsobením několika faktorů. Přesné pořadí dilatace a stočení není známo. Plyn a tekutina zůstávají uvězněny v žaludku, protože stočení brání jejich normálnímu odchodu.

Zvětšený žaludek tlačí na velké cévy a snižuje návrat krve k srdci. Tkáně pak dostávají příliš málo krve a krevní tlak klesá. Toto selhání krevního oběhu se nazývá šok. Narušeno může být i prokrvení samotného žaludku. Do stočení může být zatažena i nedaleká slezina.

Velký žaludek může tlačit i na bránici, která se účastní dýchání. Dušnost proto není jen projevem bolesti nebo strachu. Může být součástí téhož vážného problému postihujícího oběh i břicho.

Při stáčení žaludku se může posunout i těsně připojená slezina. Natažení a poškození cév sleziny může způsobit vnitřní krvácení. Krev hromadící se v břišních cévách snižuje množství, které účinně koluje tělem. To ohrožuje prokrvení střev a zásobování tkání kyslíkem.

Rizikové faktory

Prokázanými rizikovými faktory jsou hluboký, úzký hrudník a blízký příbuzný, který GDV prodělal. Riziko roste také s věkem.

K ohroženým plemenům patří německá doga, německý ovčák, irský setr, výmarský ohař, bernardýn a velký pudl. Jasný rozdíl ve vnímavosti mezi pohlavími nebyl prokázán. S onemocněním se spojuje také hltavé žraní, velké porce a krmení jen zřídka.

S GDV se dává do souvislosti stres, bojácné nebo agresivní chování a dřívější odstranění sleziny. Příbuzným prvního stupně se rozumí rodič, sourozenec nebo potomek, jehož prodělaná GDV zvyšuje riziko psa. Popsanými rizikovými faktory jsou také štíhlá stavba těla a uvolnění vazů, které žaludek drží.

Typické příznaky

Zpočátku může být pes neklidný a opakovaně měnit polohu. Dávení je typicky neproduktivní, proto situaci neposuzujte jen podle toho, zda pes nakonec vyzvrátí potravu. Břicho se může zvětšovat postupně i rychle. S postupem příznaků může pes zeslábnout a přestat se běžně pohybovat.

• Opakované dávení, aniž by pes pořádně zvrátil.

• Více slinění a funění než obvykle.

• Neklidné přecházení a potíže uložit se k odpočinku.

• Zvětšené nebo zřetelně bolestivé břicho.

• Slabost, bledé dásně nebo kolaps.

Pes s bolestí může zaujmout protahovací polohu s nataženými předními končetinami a hrudníkem u země. Při ztíženém dýchání roztažený žaludek omezuje pohyb bránice.

Komplikace a následky

Narušený krevní oběh může poškodit stěnu žaludku natolik, že tkáň odumře. V nejhorších případech žaludek praskne. Poškozeným trávicím traktem mohou bakterie proniknout do krve a vyvolat sepsi. Při nedostatku kyslíku se mohou objevit i poruchy srdečního rytmu.

Výhled závisí na závažnosti onemocnění a na tom, jak dlouho se léčba odkládá. Pokud je nutné odstranit části žaludku nebo slezinu, může být prognóza opatrnější. Navrácení žaludku do správné polohy neodstraní okamžitě všechna rizika, a proto sledování v nemocnici pokračuje i po operaci.

Tkáně může poškodit i samotný návrat průtoku krve. Říká se tomu reperfuzní poškození: po narovnání stočení se do těla uvolní škodlivé látky nahromaděné v tkáních. Může se pojit s poruchami srdečního rytmu a sníženou funkcí ledvin nebo jater.

Odhadovaná úmrtnost je kolem 15–30 %. Z psů, kteří podstoupí medikamentózní a chirurgickou léčbu, přežije více než 80 %. Příznaky trvající před léčbou déle než 6 hodin prognózu zhoršují. Riziko úmrtí zvyšuje také nutnost odstranit část žaludku nebo slezinu.

K méně častým nebezpečím po operaci patří zánět pobřišnice a rozsáhlá porucha srážení krve. Zánět pobřišnice a sepse jsou rovněž nálezy spojené s vyšším rizikem úmrtí. Dlouhotrvající šok může zhoršit funkci orgánů, i když operace polohu žaludku napravila.

Vyšetření u veterináře

Veterinář zjistí, kdy příznaky začaly, a vyšetří celkový stav psa a břicho. Velikost psa, anamnéza a kombinace příznaků mohou silné podezření vzbudit už při příjezdu. Cílem vyšetření je odhalit stočení a zároveň posoudit, nakolik už byl zasažen krevní oběh.

Rentgen břicha pomáhá odlišit stočení od prosté dilatace. EKG, tedy elektrokardiogram, ukáže poruchy srdečního rytmu, které se mohou během onemocnění rozvinout. Krevní testy zkoumají mimo jiné krvinky, rovnováhu elektrolytů a poruchy látkové výměny. Tato vyšetření diagnózu nejen pojmenují: jejich výsledky řídí i bezpečnou léčbu.

Laktát v krvi zčásti odráží dopady narušeného oběhu a zánětlivé reakce. Krevní tlak a elektrická činnost srdce se mohou sledovat nepřetržitě, protože se stav během léčby může měnit.

Úspěšné zavedení sondy do žaludku k jeho odlehčení samo o sobě torzi nevylučuje.

Na rentgenu se může žaludek plný plynu jevit rozdělený na samostatné oddíly, protože se jeho stěna přeložila. Plyn viditelný ve stěně žaludku naznačuje poškození tkáně. Volný plyn v dutině břišní může ukazovat na prasklý žaludek.

Hladina laktátu v krvi nad 6 mmol/l se pojí s vyšší pravděpodobností odumření tkáně žaludku a jeho částečného odstranění. Krevní obraz, ledvinové hodnoty, glykémie a hladiny elektrolytů pomáhají posoudit stav celého těla. K posouzení těžce nemocného pacienta patří i testy srážlivosti.

Před plánovanou preventivní fixací žaludku se vyšetření volí podle věku a celkového zdraví psa. Krevní obraz a biochemie mohou před anestezií posoudit funkci jater a ledvin. U staršího psa se může doporučit i vyšetření moči nebo rentgen hrudníku.

Léčba

Veterinář začne stabilizovat krevní oběh a tlumit bolest. Základem léčby šoku je nitrožilní podávání tekutin. Někteří pacienti potřebují i kyslík nebo krevní transfuzi. Vyšetření, stabilizaci a přípravu k operaci může být nutné rychle sladit; načasování operace závisí na stavu pacienta.

Veterinář uleví tlaku v žaludku odstraněním plynu a obsahu. Může k tomu použít žaludeční sondu nebo nástroj zavedený stěnou břicha. Tyto zákroky patří do veterinárního prostředí. Nezkoušejte psovi sami propíchnout břicho ani zavádět sondu; bez odkladu ho odvezte k odbornému ošetření.

Mohou se použít antibiotika, protože z poškozeného střeva mohou do těla pronikat bakterie.

Během operace se žaludek vrátí do normální polohy a zkontroluje se životaschopnost tkání. Odumřelou tkáň žaludku nebo poškozenou slezinu může být nutné odstranit. Přichycení žaludku na místě, nazývané gastropexe, snižuje riziko dalšího stočení. Žaludek se při ní přišije ke stěně břicha; samotné odstranění plynu tuto nápravu nenahradí.

Po operaci pokračuje v nemocnici sledování a podpůrná péče. Doma se omezí pohyb, aby se rána zahojila, a krmení se podává v menších dávkách podle pokynů k léčbě.

Ne každá porucha srdečního rytmu zjištěná po operaci potřebuje k zvládnutí specifický lék. Některé jsou přechodné, jejich význam se však posuzuje sledováním.

Po preventivní gastropexi se doporučuje 10–14 dní klidového režimu doma a omezeného pohybu. Ránu je třeba chránit před olizováním, aby se nezanítila nebo neotevřela. Tato doporučení pro rekonvalescenci po plánovaném zákroku nepopisují, jak dlouho potřebuje intenzivní péči pacient v šoku.

Podpůrná péče po operaci zahrnuje nitrožilní tekutiny a tlumení bolesti. O tom, kdy začne krmení, rozhoduje veterinární tým; popisuje se období bez potravy 12–48 hodin po zákroku. Při přetrvávajícím zvracení se může podat lék proti nevolnosti. Po zákroku pokračuje sledování krevního tlaku, glykémie, elektrolytů a laktátu.

Prevence

U psa s vysokým rizikem lze zvážit preventivní gastropexi. Může se provést spolu s jinou plánovanou operací nebo jako samostatný zákrok. Rozhovor zohledňuje stavbu těla psa, rodinnou anamnézu a zdravotní stav. Fixace žaludku snižuje riziko stočení, žaludek se však stále může roztáhnout. Prodělaný zákrok proto není důvodem ignorovat později dávení nebo nafouklé břicho.

Preventivní gastropexi lze provést otevřenou operací nebo s laparoskopickou asistencí. Volba techniky závisí na dostupných zkušenostech a okolnostech psa.

Rozdělte denní dávku krmiva do 2–3 menších jídel místo jedné velké porce. Velikost porcí vám pomůže určit kalkulačka krmení. Po jídle omezte námahu. Vyhněte se vyvýšené misce na krmení.

Po gastropexi se popisuje riziko opakování 3–5 %, oproti až 80 % bez fixace. Fixace stočení brání, nezabrání však tomu, aby se žaludek znovu roztáhl.

Důležité pro majitele psů

Uložte si adresu veterinární pohotovosti a předem si naplánujte, jak v případě potřeby dostat velkého psa do auta. Veďte si záznam o názvech a datech dřívějších břišních operací. V akutní situaci zmiňte nejdříve neproduktivní dávení, nafouklé břicho a změny stavu psa. Poznamenejte si, kdy jste si příznaků všimli poprvé a kdy byl pes naposledy ve své kůži.

Během rekonvalescence si připravte seznam otázek pro ošetřujícího veterináře: co může pes jíst, jak zvládat procházky, kdo a kdy zkontroluje ránu a kdy lze pohyb zvyšovat. Požádejte o písemné pokyny a sdílejte je se všemi, kdo o psa pečují. Zaznamenávejte skutečně snědená jídla a změny stavu, aby se kontrolní rozhovory mohly opírat o víc než jen celkový dojem lepšího nebo horšího dne.

Časté otázky

Může torze žaludku odeznít sama?

Podezření na torzi žaludku je nutné brát jako akutní stav. Léčba vyžaduje rychlé veterinární posouzení a chirurgickou nápravu; neexistuje žádná bezpečná obecná rada čekat doma. Jeďte na pohotovost podle příznaků a zavolejte předem, aby se tým mohl připravit.

Může torzi žaludku dostat i malý pes?

Ano, i když je onemocnění mnohem častější u velkých psů s hlubokým hrudníkem. Samotná velikost ho nevylučuje. Pokud malý pes naprázdno dáví, nafoukne se mu břicho nebo se mu přitíží, potřebují tyto příznaky veterinární posouzení stejně jako u většího psa.

Brání gastropexe i nadmutí?

Cílem gastropexe je zabránit stočení žaludku, nezabrání však každé dilataci. Nafouklé břicho a břišní příznaky je třeba brát vážně i po zákroku. Řekněte na pohotovosti, že pes gastropexi podstoupil, a vezměte s sebou případnou zprávu z předchozí operace.

Proč je pes po operaci stále sledován?

Následky onemocnění nekončí tím, že je žaludek zpět na svém místě. Po operaci tým sleduje problémy, jako jsou poruchy srdečního rytmu a silný zánět, a poskytuje podpůrnou péči. Propuštění závisí na zotavení, proto se délka hospitalizace může u psů léčených se stejnou diagnózou lišit.

Je vyvýšená miska dobrým způsobem prevence GDV?

Vyvýšená miska na krmení se jako prevence GDV nedoporučuje. Celkový režim krmení proberte s veterinářem: rozhovor ovlivňuje velikost porcí, hltavé žraní i individuální riziko. Volba misky nenahrazuje zvážení preventivní gastropexe u rizikového psa ani vyhledání pohotovosti při rozvoji příznaků.