Sarkoptový svrab u psa: příznaky a léčba

Přehled

Roztoč svrabu je tak malý, že se hledá pod mikroskopem. Jeho délka se popisuje asi na 0,2–0,5 mm. Délka dospělců se uvádí i 0,2–0,6 mm. Dospělci mají čtyři páry krátkých nohou.

U různých živočišných druhů se vyskytují různé kmeny stejného druhu roztoče. Kmen přizpůsobený psům je znám jako Sarcoptes scabiei var. canis. Svrab šířící se mezi lidmi obvykle způsobuje kmen přizpůsobený člověku. Psí roztoči svrabu však mohou u lidí vyvolat přechodné kožní příznaky.

Roztoč je zhruba kulatý s drobnými ostny na povrchu. Samice jsou téměř dvakrát větší než samci. Sarkoptový svrab se liší od demodikózy, při které se roztoči Demodex nadměrně množí ve vlasových folikulech.

Příčiny

Vývoj od vajíčka k dospělci trvá asi dva až tři týdny. Celý životní cyklus probíhá na kůži psa a trvá asi 17–21 dní. Samice se zavrtávají do zrohovatělé vrstvy, aby kladly vajíčka. Dospělci se živí blízko povrchu kůže a tvoří drobné chodbičky a kapsy.

Intenzivní svědění souvisí s přecitlivělostí na roztoče a jejich výměšky. Roztoči mohou přecházet mezi psy přímo kontaktem kůže. Roztoči, kteří opustí kůži, mohou zůstat v pelíšcích nebo pomůckách na úpravu srsti. V chladném, vlhkém prostředí mohou přežít až tři týdny.

Přežívání v prostředí podporuje dostatečná vlhkost a teploty kolem 10–25 °C.

Larvy vylíhlé z vajíček se pohybují po kůži a živí se odloupnutým materiálem. Samice může klást vajíčka ve svých chodbičkách několik měsíců. V pokusu přežívali psí roztoči svrabu mimo hostitele 19 dní při 10 °C a 97% relativní vlhkosti. V pokojových podmínkách při 21 °C a 40–80% vlhkosti přežívali psí i lidští roztoči svrabu 24–36 hodin.

Rizikové faktory

Pes se může svrabem nakazit úzkým kontaktem s liškou nebo psíkem mývalovitým. Napadení je možné i z nory nebo odpočívadla využívaného volně žijícími zvířaty. Roztoče může šířit i pes bez viditelných kožních příznaků. Na místech s mnoha kontakty psů, jako jsou psí hotely a psí výběhy, se napadení může šířit prostředím.

Vnímavější může být starý pes nebo pes s oslabenou imunitou. Jasná predispozice podle plemene nebo pohlaví není známa. Jedna severoevropská zpráva ze sledování volně žijících zvířat zaznamenala v roce 2025 28 potvrzených případů svrabu. V předchozím roce bylo potvrzeno 17 případů u volně žijících zvířat.

Čtrnáct nálezů z roku 2025 se týkalo psíků mývalovitých. Svrab byl u volně žijících zvířat zjištěn v různých oblastech.

Typické příznaky

Svědění může začít ještě před viditelnými změnami kůže. První příznaky se mohou objevit deset dní až osm týdnů po napadení. Závažnost se liší a někteří psi mohou být dočasně bez příznaků.

• Intenzivní škrábání okrajů uší.
• Svědící, zarudlé lokty a hlezna.
• Drobné pupínky na hrudníku a břiše.
• Silné nažloutlé strupy.
• Ztráta srsti na poškrábaných místech.
• Snížená chuť k jídlu u těžce postižených psů.

Kožní ložiska mohou zpočátku postihovat jen několik míst. Bez léčby se mohou rozšířit po velké části těla. Pes, který svrab už prodělal, může mít po opakovaném napadení příznaky do několika hodin.

Svědění a ložiska se mohou objevit i kolem čenichu. Pravidelně koupaný pes může zřetelně svědit, i když má kvůli opakovanému mytí málo strupů nebo šupin.

Komplikace a následky

Intenzivní škrábání může způsobit rány na kůži. V poškozené kůži se může rozvinout druhotná bakteriální nebo kvasinková infekce. Přetrvávající rozsáhlý svrab může kůži ztluštit a způsobit silné strupovatění. Pokročilé napadení může zvětšit mízní uzliny.

Při těžkém neléčeném svrabu může pes hubnout a slábnout. U člověka v úzkém kontaktu s postiženým psem se může objevit svědivá vyrážka. U lidí může být zvlášť vidět na pažích a břiše.

Při pokročilém onemocnění může ztluštělá kůže tvořit řasy. Rozsáhlé pokročilé napadení může ohrozit život. Psí kmen roztoče žije na jiných hostitelských druzích obvykle jen dočasně.

Vyšetření u veterináře

Příznaky, expozice a kožní seškraby

Veterinář se zeptá, kdy svědění začalo, a na možný kontakt se zvířaty se svrabem. Důležitým vodítkem je souběžné svědění u dalších zvířat nebo lidí v domácnosti. Podobné příznaky může způsobit atopické onemocnění, potravinová alergie i alergie na blechy. K vyšetření souběžných bakteriálních a plísňových infekcí se mohou odebrat i jiné kožní vzorky.

Roztoči se hledají v několika povrchových kožních seškrabech, například z okrajů uší, loktů a hlezen. Ideálně se volí místo nepoškozené škrábáním. Mikroskopie může odhalit roztoče, vajíčka nebo trus. Citlivost seškrabu může být jen 20 %, takže negativní výsledek svrab nevylučuje.

Vyšetření ušního boltce může vyvolat škrábavý pohyb zadní nohou. V jedné studii kožních onemocnění se tento ušně-tlapový reflex objevil u 45, tedy asi 82 %, z 55 psů se svrabem. Objevil se také u 33, tedy 6,2 %, z 533 psů s jinými kožními onemocněními. U psů se svrabem a zanícenými ušními boltci se objevil u 90 %, tedy 36 psů. Reflex podezření podporuje, napadení roztoči však nepotvrzuje.

Protilátky a zkušební léčba

Krevní test ELISA může hledat protilátky proti roztočům svrabu. U jednoho psího testu může být vzestup protilátek poprvé zjistitelný tři až čtyři týdny po napadení. Záchyt může trvat i nejméně pět týdnů. Pozitivní výsledek protilátek může ukazovat na současné nebo nedávné napadení. Pokud je podezření silné, ale roztoči se nenajdou, může veterinář posoudit odpověď příznaků na antiparazitární léčbu.

Odhalit roztoče nebo vajíčka může pomoci laboratorní zpracování kožních vzorků. Časný negativní výsledek protilátek napadení nevylučuje, protože zjistitelné protilátky se ještě nemusely vytvořit. Mohou se objevit zkřížené reakce, například s roztoči z prachu, proto se výsledky posuzují spolu s kožními příznaky a dalšími vyšetřeními. V některých případech se může vyšetřit kožní biopsie, pokud příčina ložisek zůstává nejasná.

Léčba

Antiparazitární léčba a psi v domácnosti

Léčbu a případné léky předepisuje veterinář. Svrab se léčí antiparazitárním lékem účinným proti roztočům. K dispozici jsou účinné léky k nanesení na kůži i k podání ústy. Léčbu volí veterinář, protože některá antiparazitika nejsou vhodná pro psy s určitou citlivostí na léky. Psi v domácnosti se léčí podle veterinárního plánu, i když někteří nemají příznaky.

Během léčby se napadený pes drží odděleně od psů, kteří nejsou léčeni současně. Druhotná bakteriální infekce kůže může vyžadovat místní léčbu nebo ve vybraných případech antibiotikum. Silné svědění a škrábání mohou vedle léčby proti parazitům zmírnit léky zvolené veterinářem.

V případě potřeby lze kůži podle pokynů veterináře omýt, aby se silné strupy změkčily. Cílem léčby je roztoče zcela odstranit, aby se nemohli znovu množit.

Odpověď na léčbu a zotavení kůže

Většina psů se začne zlepšovat asi do dvou týdnů. Úplné vymizení příznaků může trvat šest až osm týdnů. Součástí úspěšné léčby je kontrolní vyšetření naplánované veterinářem.

Svědění pokračující během léčby může odrážet i zánět způsobený odumírajícími roztoči.

Prevence

Riziko snižuje zabránění kontaktu s liškou nebo psíkem mývalovitým se svrabem. Roztoče může přenést i nora, silniční propustek nebo jiné odpočívadlo využívané napadeným zvířetem. Pelíšek a další místa ke spaní postiženého psa se čistí, aby nedošlo k opětovnému napadení roztoči zbývajícími v prostředí. Pratelné deky lze prát nebo zahřát na 60 °C, pokud to materiál dovolí.

Napadení mohou přenést i společné pomůcky na úpravu srsti, proto se před použitím u jiného psa čistí. Praní obojků a vodítek odstraní nečistoty a sníží možnost šíření.

Důležité pro majitele psů

Řekněte veterináři o nedávném kontaktu s jinými psy nebo volně žijícími zvířaty. O napadení informujte majitele psů, kteří byli v úzkém kontaktu. Při manipulaci s postiženým psem nebo špinavými dekami noste ochranné rukavice. Pokud se u vás objeví svědivá vyrážka, kontaktujte zdravotníka a zmiňte podezření na svrab u psa.

Řekněte ošetřujícímu veterináři o všech dalších živočišných druzích v domácnosti. Vedle svědění sledujte i chuť k jídlu a energii, protože těžké napadení může ovlivnit celkové zdraví. Řiďte se domluveným veterinárním plánem, i když se pes zdá mnohem lépe.

Časté otázky

Může pes přenést roztoče svrabu na člověka?

Psí roztoči svrabu mohou u lidí vyvolat přechodnou svědivou vyrážku. Svrab šířící se mezi lidmi obvykle způsobuje kmen přizpůsobený člověku. Pokud se vám po onemocnění psa objeví na kůži svědivé pupínky, kontaktujte zdravotníka a zmiňte podezření na svrab u psa.

Vylučuje negativní kožní seškrab svrab?

Ne: roztoče může být obtížné najít i u napadeného psa. Vzorky lze odebrat z několika oblastí kůže, aby se zvýšila šance na záchyt. Při odůvodněném podezření může veterinář posoudit, zda se příznaky zlepší s léčbou účinnou proti roztočům svrabu.

Potřebuje léčbu i pes bez příznaků ze stejné domácnosti?

Psi v domácnosti se léčí společně, i když nesvědí všichni. Pes bez příznaků může dočasně nést roztoče a šířit je na ostatní. Majitelé dalších exponovaných psů by měli být informováni, aby veterinář mohl posoudit potřebu léčby.

Jak brzy se svědění zlepší?

Většina psů se zlepší do dvou týdnů. Úplné vymizení může trvat šest až osm týdnů. Případná bakteriální infekce může vyžadovat samostatnou léčbu. Zotavení se sleduje při veterinárních kontrolách, které posuzují hojení kůže a zbývající příznaky.

Může se pes svrabem nakazit i bez setkání s liškou?

Ano: pes se může nakazit z odpočívadla nebo nory lišky či psíka mývalovitého. Roztoči mohou přejít i z jiného psa přímo nebo prostřednictvím společných pomůcek na úpravu srsti. Chladné, vlhké prostředí přežívání roztočů prodlužuje.