Pyodermie u psa: bakteriální infekce kůže

Přehled

Tři hloubky infekce

Povrchová pyodermie na povrchu kůže se omezuje na nejsvrchnější zrohovatělou vrstvu kůže. Příkladem je zánět kožních záhybů a akutní mokvavý zánět kůže, tzv. hot spot. Povrchová pyodermie zasahuje do pokožky nebo ústí folikulů. Povrchová folikulitida postihuje horní část chlupového folikulu.

Impetigo štěňat může způsobit pustuly mezi folikuly na řídce osrstěné kůži. Hluboká pyodermie zasahuje do škáry a někdy do podkoží. Hluboká infekce může zůstat místní nebo se rozšířit na velkou plochu.

Pyodermie je u psů častá. Hluboká pyodermie je méně častá než infekce blíže povrchu. Jediná pustula nebo strup spolehlivě neprozradí hloubku infekce.

Příčiny

Nejčastější příčinou bakteriální infekce kůže psů je Staphylococcus pseudintermedius. Stejná bakterie se vyskytuje i na kůži a sliznicích zdravých psů. Infekce může začít, když obranyschopnost kůže zeslábne a její běžné bakterie se nadměrně namnoží. Při alergickém onemocnění kůže mohou svědění a poškození kůže předurčovat k bakteriální infekci.

S. pseudintermedius tvořil přes 90 % původců izolovaných z povrchové pyodermie. U hluboké pyodermie tvořil asi 60 %. Na hluboké infekci se mohou podílet i gramnegativní bakterie, například Pseudomonas. Prasknutí folikulu může zanést úlomky chlupů hluboko do kůže, kde udržují reakci na cizí těleso.

Místní hluboká infekce může začít i kousnutím, ranou nebo proniknutím cizího tělesa. Některé infekce povrchu kůže zahrnují velké množství bakterií i kvasinek Malassezia.

Rizikové faktory

Zvlášť náchylné k infekci jsou teplé, vlhké kožní záhyby. U psů s krátkým čenichem se infekce může vyvinout například v hlubokých záhybech na obličeji. Opakovaný tlak na loket může poškodit chlupové folikuly. Na zánětu mezi prsty se může podílet stavba tlapky, místní tlak nebo neustálé olizování.

K hluboké bakteriální infekci může předurčovat přemnožení roztočů Demodex. Opakovaná pyodermie může souviset se sníženou funkcí štítné žlázy nebo hyperadrenokorticismem. Pokud infekce začnou před třetím rokem věku a opakují se, patří alergické onemocnění kůže k nejpravděpodobnějším základním příčinám. Riziko infekce MRSP zvyšuje dřívější opakovaná celková léčba antibiotiky.

Protilehlé plochy v hlubokém kožním záhybu se mohou o sebe třít a udržovat zánět. K zánětu mezi prsty může předurčovat nadváha a zatížení osrstěné kůže. Za jediným zaníceným uzlem mezi prsty může stát úlomek rostliny zapíchnutý v kůži.

Typické příznaky

U stejného psa mohou být současně vidět různá stadia povrchové infekce. Z červeného pupínku se může stát malá pustula u chlupového folikulu. Po prasknutí pustuly může kolem ní zůstat šupinatý kroužek.

• Na kůži se mohou objevit malé červené pupínky.
• Některé hrbolky jsou světlé puchýřky obsahující hnis.
• Mohou vzniknout strupy a šupinaté okraje.
• Srst může prořídnout na několika malých místech.
• Hluboká infekce může způsobit bolestivé uzly a otok.
• Z hlubokého ložiska infekce může vytékat krví zbarvený hnis.

Ložiska povrchové folikulitidy se často objevují na trupu a spodní straně těla. U krátkosrstého psa mohou četná malá lysá místa způsobit, že srst vypadá skvrnitě. Hluboká infekce může být citlivá, i když ji pes neškrábe ani neolizuje. Příznaky hluboké folikulitidy po úpravě srsti mohou začít během 24–48 hodin po koupeli a zacházení poškozujícím kůži.

Hluboká infekce kůže může zvětšit blízké mízní uzliny. Postižené místo může nepříjemně zapáchat.

Komplikace a následky

Hluboká infekce kůže se může šířit do podkožních tkání. Při těžké hluboké infekci se bakterie mohou dostat do krve. Trvale zanícené místo se může zjizvit. Zjizvená kůže může zůstat trvale bez srsti.

Bakteriální infekce se může vracet, pokud zůstane predisponující kožní onemocnění neléčené. S. pseudintermedius odolný vůči meticilinu se označuje zkratkou MRSP. Infekce MRSP se může léčit hůř, protože účinných antibiotik je méně.

V jedné severoevropské zprávě o sledování z roku 2024 bylo asi 5 % kmenů S. pseudintermedius izolovaných ze vzorků infekcí psů MRSP. Ve stejném sledování tvořilo penicilinázu 81 % z 298 testovaných kmenů S. pseudintermedius. Penicilináza je bakteriální enzym, kvůli kterému jsou některá antibiotika proti danému kmeni neúčinná. Údaje popisují bakterie izolované z klinických vzorků infekcí; vzorky ze screeningu nosičství byly vyloučeny.

Zjizvená kůže může zůstat křehčí než normální. V nejtěžších případech může šíření bakterií do krve způsobit závažnou celkovou infekci.

Vyšetření u veterináře

Cytologie určuje povahu zánětu

Veterinář posoudí typ a umístění ložisek, což pomáhá určit hloubku infekce. Zarudnutí nebo pustula se mohou objevit i u jiných kožních onemocnění, proto se bakteriální infekce potvrzuje cytologií. Před výběrem antimikrobiálního léku se z ložiska odebere vzorek buněk. Bakterie nalezené pod mikroskopem uvnitř zánětlivých buněk podporují diagnózu bakteriální infekce. Stejný vzorek může ukázat kvasinky Malassezia, které se na zánětu podílejí.

U povrchové infekce lze vzorek odebrat z neporušené pustuly, zpod strupu nebo z okraje šupinatého kroužku. Ze suchého nebo mastného ložiska lze odebrat vzorek lepicí páskou. Hluboký uzel může vyžadovat vzorek tenkou jehlou nebo biopsii tkáně. U chronicky olizovaného ložiska na končetině odpovídala kultivace z povrchu bakteriím nalezeným hlouběji jen u osmi z 22 psů.

Bakteriální kultivace a hledání základní příčiny

Kultivace určí bakterie rostoucí z léčeného ložiska. Test citlivosti pomáhá zjistit, která antibiotika mohou na nalezené bakterie působit. Kultivace a test citlivosti jsou zvlášť důležité u hluboké nebo opakované pyodermie, když je potřeba celkové antibiotikum. Stafylokoky mohou v kultivaci vyrůst i ze zdravé kůže, proto se výsledky posuzují spolu s cytologií a ložisky.

Kožní seškraby mohou hledat roztoče Demodex udržující zánět folikulů. Vzorky chlupů nebo vzorky na houby mohou prověřit, zda podobná ložiska nezpůsobují dermatofyty. Pokud vzorky kůže a příznaky základní příčinu neodhalí, mohou být nutné testy krve nebo moči.

Léčba

Místní léčba povrchové infekce

Léčbu a případné léky předepisuje veterinář. Místní antimikrobiální léčba je první volbou u povrchové pyodermie. Obecně se volí antiseptikum, například chlorhexidin, dřív než místní antibiotikum. U rozsáhlých ložisek může být vhodnější šampon než ubrousek nebo krém určený na malou plochu. Místní léčbu může podpořit odstranění výtoku a strupů z kůže.

Klinické vyléčení a normalizaci cytologie u pyodermie na povrchu kůže lze obvykle potvrdit během 7–14 dní. Ve studiích místní léčby povrchové folikulitidy se ložiska začala zlepšovat během jednoho až dvou týdnů. U většiny těchto psů ložiska vymizela během tří až čtyř týdnů. Odpověď povrchové infekce na místní léčbu se obvykle posuzuje po dvou až třech týdnech.

Dlouhou nebo zplstnatělou srst lze zkrátit, aby léčba dosáhla přímo na kůži. Místní léčba byla účinná u povrchové bakteriální folikulitidy ve 12 ze 13 publikovaných klinických studií.

Hluboká infekce a sledování odpovědi

Hluboká pyodermie obvykle vyžaduje i celkové antibiotikum. Některá národní doporučení radí vybírat antibiotikum pro hlubokou infekci kůže podle kultivace a testu citlivosti. Při závažné infekci může veterinář zahájit léčbu po odběru vzorků ještě před výsledky kultivace. Léčba může zahrnovat i místní péči o kůži, jakmile místo přestane být příliš bolestivé na ošetřování. Pes s bolestivou hlubokou infekcí může potřebovat tlumení bolesti.

Antibiotika lze zvážit i u povrchové infekce, pokud je místní léčba nepraktická nebo nedává dostatečnou odpověď. Pokud se hluboká ložiska přestanou zlepšovat, může opakovaná cytologie posoudit, zda bakteriální infekce přetrvává. Pokud jsou stále vidět bakterie uvnitř buněk, může být nutná nová kultivace. Červená kůže vždy neznamená přetrvávající bakteriální infekci: zánět může pokračovat i po vyléčení infekce.

Prevence

Opakované pyodermii se předchází léčbou onemocnění, které ji udržuje, například alergie. Pravidelná ochrana proti vnějším parazitům snižuje podráždění kůže parazity, které může předurčovat k další infekci. Pokud důvod opakování zůstává nejasný, mohou se základní příčiny podle příznaků přehodnocovat každých šest až 12 měsíců.

MRSP se mezi psy nejčastěji šíří kontaktem. Šířit se může i přes kartáče, misky a další sdílené pomůcky. Vyhýbání se zbytečné léčbě antibiotiky pomáhá omezit šíření odolných bakterií.

Pokud poškození kůže souvisí s opakovaným tlakem, může měkká podložka snížit zátěž kůže. Zhubnutí psa s nadváhou může snížit opakovanou mechanickou zátěž.

Důležité pro majitele psů

Sdělte veterináři dřívější antibiotika a to, zda se ložiska vracejí na stejná místa. Pokud byl u psa zjištěn MRSP, zmiňte to při objednávání, aby ordinace mohla zabránit šíření. Olizování zabraňte podle pokynů veterináře, například vhodným ochranným límcem. Pokud ložisek neubývá podle očekávání, kontaktujte ordinaci, protože kůže může potřebovat nové vyšetření.

Nezačínejte sami podávat zbylá antibiotika: nová infekce může potřebovat jiný lék. Úspěch léčby se posuzuje podle zlepšení ložisek a v případě potřeby podle opakované cytologie.

Po ošetření infikované kůže si umyjte ruce, protože odolné bakterie se mohou přenášet na rukou.

Chlorhexidin nesmí přijít do očí, protože může poškodit rohovku. Místní přípravek zvolený veterinářem nanášejte tak, aby se přes srst dostal na postiženou kůži.

Časté otázky

Může se pyodermie přenést na jiného psa?

Bakteriální infekce často začíná z vlastních kožních bakterií psa, když jiný faktor oslabí obranyschopnost kůže. MRSP se však mezi zvířaty může přenášet kontaktem. Nosičství bakterie neznamená, že má pes kožní infekci. Pokud je o psovi známo, že má MRSP, zmiňte to při objednávání.

Potřebuje pyodermie vždy antibiotikum?

U povrchové pyodermie často stačí místní léčba antiseptiky. Celkové antibiotikum veterinář zvažuje zejména u hluboké infekce nebo když se povrchová infekce místní léčbou nezlepšuje. Test citlivosti pomáhá zvolit vhodné antibiotikum.

Proč se kožní infekce po léčbě vrací?

Infekce se může vracet, pokud základní příčina, například alergické onemocnění kůže, pokračuje. Zbylé kožní změny po léčbě také nemusí souviset s novou bakteriální infekcí. Opakovaná cytologie pomáhá odlišit přetrvávající infekci od jiného zánětu kůže.

Lze MRSP poznat podle vzhledu boule?

Ne: ložiska způsobená MRSP mohou vypadat stejně jako ložiska způsobená stafylokokem citlivějším na antibiotika. Odolnost vůči meticilinu se zjišťuje bakteriální kultivací a testem citlivosti. Povrchová pyodermie způsobená MRSP však může stále reagovat na místní léčbu antiseptiky.

Kdy by se měla kůže při místní léčbě začít zlepšovat?

Ložiska povrchové folikulitidy se začala zlepšovat během jednoho až dvou týdnů místní léčby. Veterinář odpověď obvykle posuzuje po dvou až třech týdnech. Pokud se kůže zhoršuje nebo pes trpí bolestí, vyhledejte posouzení dřív.