Nemoci psů · Trávicí soustava

Střevní parazité u psa: příznaky, vyšetření a léčba

Střevní parazité jsou červi nebo mikroskopičtí prvoci žijící v trávicím traktu psa. Dospělý pes může nosit střevní červy bez viditelných příznaků. Střevní parazité mohou štěňata vážně ohrozit.

Zkontrolováno 6. listopadu 2026 · redakce Zvířinky

Střevní parazité u psa: příznaky, vyšetření a léčba

Kdy ihned k veterináři

Pokud se stav psa spolu s průjmem nebo zvracením rychle zhoršuje, vyhledejte pohotovostní péči.

  • Kolaps nebo nereagování vyžaduje okamžitou pohotovostní péči.
  • Výrazně bledé dásně se slabostí vyžadují okamžitou pomoc.
  • Hojný krvavý průjem nebo černý dehtovitý průjem vyžaduje pohotovostní vyšetření.
  • Silné nebo přetrvávající zvracení vyžaduje pohotovostní péči.

Pohotovostní péči najdete v přehledu veterinářů.

Přehled

Mezi střevní červy psů patří škrkavky, měchovci, tenkohlavci a tasemnice. Mezi střevní prvoky patří například Giardia a kokcidie Cystoisospora. Dospělé škrkavky Toxocara canis mohou dorůst délky 15 cm. Měchovci jsou dlouzí asi 0,5–1,5 cm.

Severoevropská studie publikovaná v roce 2024 zahrnovala 664 vzorků trusu psů starších šesti měsíců. Vnitřní parazité byli zjištěni u 3,5 % těchto psů. Vajíčka škrkavek byla ve stejné studii nalezena u 0,9 %. V jedné severoevropské veterinární laboratoři bylo v roce 2025 pozitivních 28 ze 111 vzorků psího trusu vyšetřených na giardie.

V severoevropském vzorku sebraném v letech 2001–2002 byla vajíčka střevních červů nalezena u 32 z 541 psů, tedy u 5,9 %. Vajíčka měchovce Uncinaria stenocephala byla nalezena u 2,6 %. Ve studii publikované v roce 2024 byla vajíčka tenkohlavců nalezena u 0,2 %.

Dospělí tenkohlavci žijí v tlustém střevě. Dospělí měchovci žijí v tenkém střevě. Echinococcus canadensis může žít ve střevě psa bez viditelných příznaků.

Příčiny

Vajíčka, larvy a mezihostitelé

Psi se mohou nakazit škrkavkami spolknutím vajíček, která se stala infekčními v půdě. Toxocara canis může během březosti přejít z matky na štěně přes placentu. Štěňata ji mohou získat i mlékem. Infekční larvy měchovců se mohou dostat do těla tlamou z prostředí. Některé larvy měchovců mohou proniknout i kůží.

K nákaze tenkohlavci dochází spolknutím infekčního vajíčka z prostředí. Tasemnicí Dipylidium se pes nakazí spolknutím nakažené blechy nebo všenky. Některými tasemnicemi se pes nakazí sežráním tkání nebo orgánů mezihostitele.

Hlodavec, kterého pes sežere, může mít ve tkáních klidové larvy škrkavek. Larvy měchovce Ancylostoma caninum mohou přejít na štěňata mateřským mlékem. Uncinaria stenocephala mlékem nepřechází.

Přenos prvoků

Giardia se šíří cystami vylučovanými trusem. Cysty jsou infekční ihned po vyprázdnění. Giardie může přenášet voda znečištěná trusem. Infekční stadia Cystoisospora mohou v prostředí přežívat několik měsíců.

Psí Cryptosporidium se množí v povrchové vrstvě tenkého střeva. Jeho oocysty mohou být přenášeny vodou, protože jsou malé a pomalu se usazují.

Vylučování oocyst Cystoisospora začíná asi šest až deset dní po jejich spolknutí.

Rizikové faktory

Toxocara canis je zvláště důležitá u štěňat, která mohou mnoho parazitů získat od matky ještě před narozením. K první nákaze Cystoisospora obvykle dochází během kojení, ve věku tří až osmi týdnů. Klinická kokcidióza se obvykle diagnostikuje ve dvou až čtyřech měsících. Expozice giardiím se může zvýšit, když v chovatelském zařízení žije mnoho psů blízko sebe.

Lovečtí psi se mohou nakazit tasemnicemi sežráním kořisti. Žraní syrových orgánů jelenovité zvěře může psa vystavit Echinococcus canadensis. Echinococcus multilocularis je běžný v Estonsku.

Špatná hygiena v přeplněném ustájení psů může zvýšit šíření prvoků přenášených trusem. Cryptosporidium obecně způsobuje nejzávažnější příznaky u zvířat s oslabenou imunitou.

Uncinaria stenocephala snáší chladnější podnebí než Ancylostoma caninum. Mladá štěňata se mohou nakazit Cystoisospora od sourozenců z vrhu ještě před přechodem na pevnou potravu.

Typické příznaky

Povaha průjmu se liší podle parazita. Případné příznaky giardiózy obvykle začínají jeden až dva týdny po nákaze.

  • Přerušovaný průjem u štěněte s giardiemi.
  • Silně zapáchající plynatost při giardióze.
  • Hlenovitý, krvavý trus při silné nákaze tenkohlavci.
  • Škrkavky viditelné ve zvratcích.
  • Úbytek hmotnosti při měchovcích.
  • Svědění kolem řitního otvoru způsobené články tasemnice.

Ve srsti kolem řitního otvoru mohou být vidět bledé články Dipylidium dlouhé asi 1 cm. Zaschlé připomínají zrnka rýže a mohou se najít v pelechu.

Štěně se škrkavkami může přibývat na hmotnosti pomaleji, než se očekává. Břicho může vypadat kulaté a nafouknuté. Cryptosporidium může u štěňat způsobit vodnatý průjem.

Larvy škrkavek procházející plícemi mohou u štěněte vyvolat kašel. Při nákaze Ancylostoma caninum může velká ztráta krve ve střevě způsobit černý dehtovitý trus.

Komplikace a následky

Ancylostoma caninum se živí krví ze střevní sliznice. Nákaza získaná mlékem může u mladého štěněte způsobit náhlou, život ohrožující chudokrevnost. Uncinaria stenocephala nese nižší riziko chudokrevnosti.

Těžká nákaza tenkohlavci může snížit sodík v krvi. Kokcidióza může u štěňat způsobit těžký krvavý průjem. Putující larvy škrkavek mohou u štěňat způsobit zápal plic. Velmi silná nákaza Dipylidium může ucpat tenké střevo.

Larva psí škrkavky se může vzácně dostat do sítnice člověka a zhoršit zrak. Při nákaze člověka Echinococcus canadensis může rostoucí larvální cysta ve vnitřním orgánu zhoršit například funkci plic.

Tenkohlavci se přichycují ke sliznici tlustého střeva a živí se jejími buňkami. Z míst přichycení Uncinaria stenocephala může do střeva unikat bílkovina a koncentrace bílkovin v krvi může klesnout o více než 10 %.

Vyšetření u veterináře

Hledání různých parazitů v trusu

Veterinář se kromě příznaků zeptá na způsob života a možné zdroje nákazy. Flotace využívá vhodně koncentrovanou tekutinu, která vynese vajíčka parazitů ze vzorku trusu k mikroskopii. Dokáže najít i oocysty Cystoisospora. Viditelné články lze určit přímým mikroskopickým vyšetřením.

Vajíčka tasemnic se mohou vylučovat jen přerušovaně, takže běžné vyšetření na vajíčka může nákazu minout. Vajíčka rodů Taenia a Echinococcus nelze mikroskopicky odlišit. Vyšetření vajíček metodou PCR dokáže určit druh Echinococcus. Trus ze tří po sobě jdoucích dní lze u dospělých psů pro vyšetření na červy spojit, protože vylučování nemusí probíhat denně.

Načasování vyšetření ovlivňuje výsledky

Měchovci mohou u mladých štěňat způsobit příznaky dříve, než se vajíčka objeví v trusu. Nákaza tenkohlavci potřebuje k vylučování vajíček asi devět až deset týdnů. Některé testy antigenu v trusu zachytí tenkohlavce nebo měchovce ještě před vylučováním vajíček. Giardie lze hledat například imunofluorescenčním vyšetřením.

Vyšetření tří vzorků během tří až pěti dnů pomáhá najít cysty giardií, protože vylučování kolísá. Test antigenu giardií může být pozitivní, i když se cysty právě nevylučují.

Vajíčka parazitů spolknutá v trusu jiného zvířete mohou projít střevem psa a objevit se ve vzorku, aniž by byl pes nakažen. Zda vajíčka jen procházejí, pomůže zjistit opakovaný vzorek nebo test antigenu v trusu.

Vajíčka tenkohlavců mají pod mikroskopem tvar připomínající citron. Příliš koncentrovaný flotační roztok může cysty giardií zdeformovat a ztížit jejich určení. Druh Cryptosporidium lze v případě potřeby určit PCR a sekvenováním. Jeho oocysty mohou mít průměr jen 3–6 mikrometrů.

Léčba

Léčba závisí na parazitovi

Veterinář předepíše léčbu podle zjištěného nebo podezřelého parazita. Na tasemnici Dipylidium se používá například praziquantel. Léčba zahrnuje i ochranu proti blechám a všenkám, aby se předešlo opakované nákaze. Citlivost měchovců na léky se může mezi druhy lišit.

Těžce chudokrevný pes s měchovci může potřebovat krevní transfuzi. Pokud je u psa s průjmem zjištěna giardióza, použije se lék účinný proti giardiím. Nález giardií u domácího psa bez příznaků obvykle léky nevyžaduje. V chovatelském zařízení, kde má průjem mnoho štěňat, lze kvůli riziku přenosu zvážit léčbu i giardie-pozitivních psů bez příznaků.

Nález Cystoisospora u jednoho štěněte může vést k léčbě celého vrhu, protože sourozenci sdílejí expozici. Přetrvávající průjem může vést k opakovanému vyšetření na giardie, pokud se nenajde jiná příčina. Příznaky pokračující po léčbě mohou odůvodnit opakované vyšetření trusu na červy.

Pes s příznaky a nálezem Cryptosporidium může dostávat podpůrné tekutiny. Pokud je účinnost odčervování v chovatelském zařízení zpochybněna, může úspěch léčby ověřit vyšetření trusu.

Účinnost léčby u psa nosícího Echinococcus lze posoudit PCR z trusu 7–14 dní poté. Při potvrzené nákaze lze srst umýt, aby se odstranila přilnulá vajíčka červů. Rozsáhlé používání stejného léku v chovatelském zařízení může zvýhodnit odolné kmeny parazitů.

Prevence

Sběr trusu omezuje množství vajíček parazitů v prostředí. Vajíčka tenkohlavců mohou zůstat v půdě infekční po celé roky. Úklid prostor pro porod a vysušování povrchů snižují přežívání kokcidií. Při giardióze lze omyvatelné pelechy a hračky prát při alespoň 60 °C.

Zajistěte čistou pitnou vodu a zabraňte pití z louží. Zabránění přístupu k syrovým vnitřnostem omezuje expozici echinokokům. U zdravého dospělého psa s malou expozicí může potřebu odčervení posoudit vyšetření trusu.

Vajíčka škrkavek se v prostředí stanou infekčními asi za dva až čtyři týdny. Během giardiózy pomáhá mytí misek na krmivo a vodu horkou vodou předejít opakované nákaze.

Pes, který zůstává v kontaminovaném výběhu, se může z vajíček ve stejné půdě znovu nakazit tenkohlavci. Štěňata se často nakazí poprvé velmi brzy, proto chovatelé plánují ochranu proti parazitům už během kojení.

Důležité pro majitele psů

Řekněte veterináři o cestování, lovu nebo žraní syrových orgánů. Viditelného červa nebo článek seberte k určení do samostatné nádobky. Před odběrem si ověřte, zda laboratoř nepotřebuje zvláštní nádobku nebo konzervační prostředek.

Po sběru trusu si umyjte ruce mýdlem. Psa s průjmem držte mimo psí parky. Před cestou se psem si ověřte podmínky vstupu cílové země u její národní veterinární správy.

Při přivezení štěněte domů požádejte chovatele o záznamy o dřívějším odčervení. Naučte děti mýt si ruce po hře venku, protože vajíčka škrkavek z půdy se mohou dostat do úst.

Trus odeberte co nejčerstvější do čisté, pevně uzavíratelné nádobky.

Časté otázky

Může mít pes střevní parazity bez příznaků?

Nákaza škrkavkami u dospělého psa může být bez příznaků, přestože ve střevě žijí červi produkující vajíčka. Cysty giardií může vylučovat i pes bez příznaků. U zdravého domácího psa bez příznaků se vyšetření na giardie obvykle nepotřebuje. Tasemnice rodu Taenia také u psů jen vzácně způsobují znatelné příznaky.

Co mohou být bílé kousky podobné rýži v pelechu psa?

Malé kousky podobné rýži mohou být zaschlé články Dipylidium. Články se mohou vyskytovat i v čerstvém trusu nebo ve srsti kolem řitního otvoru. Spolknutí nakažené blechy může psa nakazit znovu.

Vylučuje negativní vzorek trusu červy?

Na začátku nákazy mohou být červi už přítomni, aniž by šlo zjistit vajíčka. Nepravidelné vylučování vajíček tasemnic snižuje citlivost běžného vyšetření trusu. Zachycení může zlepšit vyšetření vzorků sebraných v různé dny.

Mohou psí střevní parazité nakazit lidi?

Člověk se může nakazit Toxocara spolknutím půdy nebo potravy s infekčními vajíčky. Vajíčka Echinococcus canadensis se mohou dostat na ruce ze srsti nakaženého psa. Nejčastějšími skupinami giardií u psů jsou C a D, které se považují za přizpůsobené psovitým šelmám.

Potřebuje zdravý dospělý pes vždy odčervení?

U zdravého dospělého psa s malou expozicí lze vyšetřit trus a léčit podle nálezů. U psa, který žere kořist nebo syrové orgány, se riziko tasemnic posuzuje samostatně, protože běžný odběr vzorků může vajíčka minout. Před cestou si ověřte požadavky cílové země pro danou cestu.

Zdroje

Informace nenahrazují návštěvu veterináře. V naléhavém případě kontaktujte nejbližší veterinární pohotovost: Komora veterinárních lékařů ČR.

Další články o nemocech psů