Průjem u psa: příčiny, domácí péče a varovné příznaky

Přehled

Průjem je příznakem poruchy střeva nebo onemocnění jinde v těle. Za chronický se považuje, když trvá déle než tři týdny. Jako hranice se používá i trvání delší než tři až čtyři týdny.

Příznaky mohou dát první náznak, zda průjem postihuje hlavně tenké, nebo tlusté střevo. Jeden pes může mít rysy obou typů. U britských psů v primární veterinární péči byl odhadovaný roční výskyt diagnostikovaného akutního průjmu v roce 2019 8,18 %.

U většiny psů akutní průjem odezní do jednoho týdne. V britských ordinacích mělo 1 473 pacientů s průjmem, tedy 80,27 %, při první epizodě jen jednu návštěvu.

Příčiny

Akutní průjem může začít poté, co pes venku sní něco nevhodného. Příliš rychlá změna krmiva může stolici změkčit. Střeva některých psů reagují na stres, například při umístění do psího hotelu. Průjem může způsobit i cizí těleso uvízlé v trávicím traktu.

Prvoci Giardia mohou způsobit přerušovaný průjem tenkého střeva. Parvovirus může vyvolat nakažlivé střevní onemocnění, v těžkých případech s krvavým průjmem. Přetrvávající průjem může být následkem exokrinní nedostatečnosti slinivky, při které se potrava normálně netráví. Průjem může způsobit i hypoadrenokorticismus.

Při vodnatém průjmu se může do střeva vylučovat víc tekutiny než obvykle. Nestrávené živiny, které se dostanou do tlustého střeva, mohou vyvolat průjem, protože ve střevním obsahu zadržují vodu. Jednou z možných příčin opakovaného průjmu je chronický zánět střev.

Zánět může zhoršit vstřebávání živin, pokud jsou poškozeny vstřebávající povrchové buňky. Porucha funkce střeva může zhoršit i zpětné vstřebávání vody. Průjem mohou způsobit parazité, parazit nalezený ve výkalech však může být i náhodným nálezem.

Rizikové faktory

Parvovirem jsou zvlášť ohrožena štěňata ve věku šesti týdnů až šesti měsíců, jejichž mateřská ochrana zeslábla a očkovací ochrana ještě nevznikla. Odstav nebo změna krmení mohou štěňata předurčit k příznakům nákazy giardiemi. Přístup k výkalům jiných psů vystavuje psa infekcím přenášeným výkaly.

Ve Spojeném království byly diagnózy akutního průjmu častější u psů mladších tří let než u psů ve věku čtyř až pěti let. Ve stejném srovnání byly diagnózy častější i u psů starších devíti let než u psů ve věku čtyř až pěti let. Maltézští psíci měli šanci na diagnózu akutního průjmu 2,17krát vyšší než kříženci. Odpovídající poměr šancí u trpasličích pudlů byl 2,17.

Mnoho psů ve společném prostoru zvyšuje kontakt s giardiemi i u dospělých. V jedné severoevropské studii byly giardie zjištěny u 19 % štěňat bez příznaků. Ve stejné studii byly zjištěny u 5 % dospělých psů bez příznaků.

Typické příznaky

Průjem tlustého střeva často způsobuje náhlé nutkání vyprázdnit se. Při průjmu tenkého střeva může pes vyprazdňovat větší objemy bez zřetelného zvýšení četnosti.

• Časté vyprazdňování malých množství při průjmu tlustého střeva.
• Hlen na výkalech nebo v nich, zejména při onemocnění tlustého střeva.
• Tlačení, přestože odchází málo výkalů.
• Čerstvá jasně červená krev při příznacích tlustého střeva.
• Hubnutí při přetrvávajícím průjmu tenkého střeva.
• Zvracení spolu s průjmem.

V případech akutního průjmu vyšetřených v britských ordinacích bylo zvracení zaznamenáno také u 44,25 %. Chuť k jídlu byla snížená u 27,68 % těchto psů. Únava byla zaznamenána u 24,20 %. Krvavý průjem byl zaznamenán u 29,32 % všech přezkoumaných případů.

Při giardióze se mohou objevit páchnoucí plyny. Parvovirový průjem může provázet horečka. Výrazné hubnutí přes dobrou chuť k jídlu může ukazovat na nedostatečnost slinivky.

Komplikace a následky

Hojný průjem může psa odvodnit, když ztráta tekutin převýší vstřebávání. Souběžné zvracení ztráty tekutin zvyšuje. Dehydratace může narušit rovnováhu elektrolytů. Těžká dehydratace může zatížit ledviny.

Při syndromu akutního hemoragického průjmu může krevní oběh selhat dříve, než je dehydratace navenek patrná. Těžké případy mohou zahrnovat sepsi, závažnou celkovou reakci na infekci. Ztráta bílkovin spojená s chronickým onemocněním střev může způsobit hromadění tekutiny v břiše.

Velká ztráta tekutin může způsobit selhání oběhu, šok. Chronická zánětlivá enteropatie může zhoršit stav výživy, zejména při ztrátách bílkovin střevem. Přetrvávající ztráta bílkovin může snížit albumin v krvi.

Vyšetření u veterináře

Celkové vyšetření a krevní testy

Veterinář se zeptá, kdy průjem začal a zda je trvalý, nebo se vrací. Součástí anamnézy je i krmení a možný kontakt s jinými psy. Prohmatání břicha pomáhá posoudit například bolest a abnormální náplň střev. Pes s mírnými příznaky a dobrým celkovým zdravím obvykle nepotřebuje rozsáhlá okamžitá vyšetření.

Středně těžký nebo těžký akutní průjem si žádá krevní obraz a biochemii. Krevní testy posuzují mimo jiné dehydrataci a změny elektrolytů, aby řídily tekutinovou terapii. CRP může sledovat závažnost zánětu a jeho změny. Při opakovaném akutním průjmu může pomoci test funkce nadledvin.

Při chronickém průjmu může krevní cTLI vyšetřit nedostatečnost slinivky. Při přetrvávajícím průjmu tenkého střeva pomáhá posoudit funkci střeva kobalamin v krvi.

V první den návštěvy nebyla v britských ordinacích provedena žádná laboratorní vyšetření u 82,34 % případů akutního průjmu.

Vzorky výkalů a zobrazovací metody

Test na parvovirus je vhodný při akutním průjmu u štěňat mladších šesti měsíců. Při akutním krvavém průjmu se doporučuje u psů mladších 12 měsíců. Neočkovaný pes může potřebovat testování v jakémkoli věku. Pokud je podezření silné i přes negativní rychlotest, může výsledek ověřit PCR.

Mladý pes může být testován na giardie, zejména při přetrvávajícím nebo opakovaném průjmu. Vyšetření na parazity může vyžadovat výkaly ze tří po sobě jdoucích dnů, protože vylučování je přerušované. Bakteriologické vyšetření výkalů není při akutním průjmu běžné. Může pomoci, pokud se podobné příznaky objeví u několika zvířat nebo lidí v domácnosti.

Při přetrvávajícím zvracení nebo zhoršující se bolesti břicha může veterinář použít rentgen nebo ultrazvuk. Zobrazovací metody jsou potřeba zejména při podezření například na neprůchodnost nebo zánět slinivky. Biopsie střeva může pomoci odlišit zánětlivé onemocnění od nádoru.

Pozitivní výsledek na giardie se posuzuje podle příznaků, protože nákazy dospělých psů bývají často bez příznaků.

Léčba

Podpůrná péče a léčba zjištěné příčiny

Mírný průjem lze sledovat doma, pokud pes zůstává čilý jako obvykle. Jakmile případné zvracení ustoupí, lze nabízet malé porce vysoce stravitelného krmiva. Jednoduchá domácí strava se může hodit krátkodobě, neobsahuje však všechny živiny potřebné dlouhodobě. Dehydratovaný pes může dostat tekutinovou terapii od veterináře.

Při těžkém hemoragickém průjmu se nitrožilní tekutiny zahajují rychle. Při plánování tekutinové terapie se zohledňují průběžné ztráty tekutin. Potvrzenou nákazu giardiemi u psa s průjmem lze léčit lékem účinným proti tomuto prvokovi.

Kdy může být potřeba antibiotikum?

Mírný akutní průjem se antibiotiky neléčí, pokud je celkové zdraví dobré a nejsou známky dehydratace. Samotné trochu krve antibiotika neodůvodňuje, pokud veterinář posoudí onemocnění jako mírné. Středně těžké onemocnění obecně antibiotika nepotřebuje, pokud se celkové příznaky spojené s dehydratací zlepší s tekutinami. Výjimkou mohou být změny krevního obrazu naznačující těžký zánět, například nízký počet neutrofilů.

Při těžkém onemocnění mohou být antibiotika potřeba, pokud celkové příznaky přetrvávají i přes dostatečné tekutiny. V souhrnných výsledcích trval průjem s antibiotiky v průměru o 0,28 dne kratší dobu než u kontrol. Tento rozdíl byl kratší než 24 hodin, tedy pod předem stanovenou klinicky významnou hranicí. Některá antibiotika mohou měnit střevní mikroby ještě týdny po skončení léčby.

Probiotika

Probiotika neprokázala při léčbě akutního průjmu klinicky významný přínos.

Krmení při přetrvávajícím průjmu

Při přetrvávajících střevních příznacích lze hledat vhodné krmivo s hydrolyzovanou nebo novou bílkovinou. Při přetrvávajícím průjmu tlustého střeva může veterinář posoudit, zda by pomohla změna obsahu vlákniny. Při dietní zkoušce u zánětlivé enteropatie je dohodnuté krmivo jedinou stravou nejméně dva týdny, aby bylo možné odpověď posoudit.

Prevence

Krmivo měňte postupně, protože rychlá změna může vyvolat průjem. Základem prevence parvovirového průjmu je očkování. Odstavená štěňata potřebují ochranu před kontaktem s parvovirem, dokud se nevytvoří imunita po očkování.

Rychlé odklízení výkalů pomáhá omezit giardie přenášené výkaly. Psa s průjmem nevoďte do psího výběhu, kde by se nákaza mohla šířit. Pokud krmíte syrovou stravu, uchovávejte ji odděleně od potravin pro lidi. Po manipulaci s ní si umyjte ruce, aby se bakterie nešířily.

Infekční stadia giardií mohou v chladném a vlhkém prostředí přežít měsíce. Při giardióze lze pratelné psí textilie prát na program alespoň 60 °C. Pes nakažený parvovirem obvykle vylučuje virus jeden až dva týdny.

Důležité pro majitele psů

Mějte k dispozici čerstvou vodu, aby pes mohl ztracené tekutiny nahradit pitím. Pokud se zvýšila potřeba vyprazdňování, zajistěte častější venčení. Zaznamenávejte konzistenci a četnost stolice a případné zvracení. Pokud o to veterinář požádá, přineste vzorek výkalů.

Pokud se mírný průjem nezlepší do dvou až tří dnů, kontaktujte veterináře, i když pes zůstává čilý. Nepodávejte sami humánní léky proti průjmu, protože mohou uškodit. Dokud průjem neustoupí, vynechte tučné pamlsky.

Zaznamenejte i nedávnou změnu krmiva, protože rychlý přechod může vysvětlit začátek obtíží. Pokud chuť k jídlu zmizí nebo je pes skleslý, kontaktujte veterináře dříve.

Časté otázky

Mohu průjem psa sledovat doma?

Mírný akutní průjem lze zpočátku sledovat doma, pokud je pes čilý a pije. Opakované zvracení vypité vody vyžaduje veterinární péči. I mírný průjem si žádá veterinární posouzení, pokud se do dvou až tří dnů nezlepší.

Co mohou znamenat černé výkaly?

Černé dehtovité výkaly mohou obsahovat částečně natrávenou krev. Krvácení může pocházet z horní části trávicího traktu, například ze žaludku nebo tenkého střeva. Čerstvá červená krev je typičtější pro příznaky tlustého střeva. Při černém dehtovitém průjmu vyhledejte neodkladnou veterinární péči.

Potřebuje pes s průjmem antibiotikum?

Mírný průjem obecně antibiotika nepotřebuje, pokud je celkové zdraví dobré. Lze je zvážit u těžkého onemocnění, jehož celkové příznaky se při dostatečných tekutinách nezlepšují. Krev se může objevit i u psa, který se uzdraví s podpůrnou péčí.

Může se průjem přenést na jiného psa?

Nakažlivost závisí na příčině: například příliš rychlá změna krmiva není infekce. Giardie se mohou šířit výkaly ihned po vyloučení infekčních cyst. Parvovirus se obvykle šíří výkaly nakaženého psa.

Co ukáže vzorek výkalů?

Vzorky výkalů mohou mimo jiné vyšetřit parazity, kteří průjem způsobují. Parvovirus lze v průjmových výkalech hledat imunologickým nebo molekulárním testem. Jeden pozitivní výsledek na giardie příčinu neurčuje, protože mnoho dospělých psů má nákazu bez příznaků.