Nemoci psů · Srdce a cévy

Srdeční selhání u psa: příznaky, vyšetření a léčba

Srdeční selhání je stav, kdy závažné onemocnění srdce brání srdci udržet normální krevní oběh nebo tlak v cévách. Nejčastější příznaky souvisejí s hromaděním tekutiny v plicích nebo jinde v těle.

Zkontrolováno 6. listopadu 2026 · redakce Zvířinky

Srdeční selhání u psa: příznaky, vyšetření a léčba

Kdy ihned k veterináři

Potíže s dýcháním vyžadují okamžité pohotovostní posouzení.

  • Pokud břišní svaly při každém nádechu silně pracují, vyhledejte pohotovost.
  • Namodralé dásně nebo čenich mohou ukazovat na těžký nedostatek kyslíku.
  • Dýchání s otevřenou tlamou a lapání po dechu v klidu vyžadují neodkladnou péči.
  • Náhlý kolaps nebo nereagování vyžadují pohotovostní péči.

Pohotovostní péči najdete v přehledu veterinářů.

Přehled

Onemocnění srdce může dlouho zůstat bez příznaků, protože srdce se zvýšené zátěži zpočátku přizpůsobí. Zvětšení může zpočátku pomoci komoře přečerpat víc krve při každém stahu. Když je tlak v žilách a vlásečnicích příliš vysoký, může tekutina přecházet z cév do tkání nebo tělních dutin. Selhání způsobující hromadění tekutin se nazývá městnavé srdeční selhání.

Při levostranném selhání se zvýšený tlak přenáší do plicních cév a může způsobit plicní edém. U psů s pravostranným selháním se tekutina nejčastěji hromadí v dutině břišní. U některých psů je hlavním problémem nedostatečný průtok krve tkáněmi.

Příčiny

Nejčastější příčinou levostranného srdečního selhání u psů je myxomatózní onemocnění mitrální chlopně, MMVD. Netěsná mitrální chlopeň propouští při stahu část krve zpět do levé síně. Při dilatační kardiomyopatii se srdeční sval stahuje slaběji než normálně. Vrozený zkrat krve může srdce přetížit a vést k selhání.

Náhlé přetržení šlašinky podpírající mitrální chlopeň může rychle zvýšit tlak v levé síni. Přetrvávající mitrální regurgitace může vést k tomu, že ledviny zadržují sůl a vodu. Přetížení tekutinami narůstá, pokud se srdce už nedokáže většímu objemu krve přizpůsobit.

Pravostranné selhání může způsobit i trikuspidální regurgitace, která zvyšuje tlak v pravé síni a žilách. Komora může ztluštět, pokud zúžená chlopeň nebo jiná překážka zvýší tlak, proti kterému musí čerpat.

Rizikové faktory

Riziko selhání souvisí se závažností onemocnění srdce, nikoli jen s věkem. Degenerace mitrální chlopně je s věkem častější, zejména u malých psů. Odhaduje se, že postihuje zhruba každého třetího psa staršího deseti let. Tento odhad se týká onemocnění chlopně, které může být i přes existující změny srdce bez příznaků.

K predisponovaným plemenům patří kavalír king Charles španěl. U velkých psů může selhání způsobit dilatační kardiomyopatie, která se vyskytuje například u dobrmanů a německých dog. Pravou stranu srdce může zatěžovat zvýšený tlak v plicnici.

Při degenerativním onemocnění chlopní je alespoň ve 30 % případů postižena i pravostranná trikuspidální chlopeň. U kavalír king Charles španělů se změny chlopní mohou vyvinout v mladším věku než u mnoha jiných plemen.

Typické příznaky

Časnou známkou plicního edému může být rychlejší dýchání, s přibývající tekutinou pak namáhavé dýchání. Selhání se může zdát náhlé, i když se změny vyvíjely postupně.

  • Rychlejší dýchání než obvykle ve spánku nebo v klidném odpočinku.
  • Neklidné přecházení, pokud je dýchání obtížné.
  • Snížená schopnost chodit nebo si hrát tak dlouho jako obvykle.
  • Kašel u některých psů s plicním edémem.
  • Zakulacené břicho, jak se tekutina hromadí v dutině břišní.
  • Hubnutí při dlouhotrvajícím selhání.

Omdlení může souviset se souběžným onemocněním srdce nebo poruchou rytmu; samotná epizoda plicní edém neprokazuje. Pes, který lapá po dechu, může natahovat hlavu a krk, aby získal víc vzduchu.

Komplikace a následky

Velké množství tekutiny v plicích brání přestupu kyslíku z vdechnutého vzduchu do krve. Pravostranné selhání může zvětšit játra. Svalová hmota může klesat, i když váha neklesá. Při těžce narušeném oběhu může krevní tlak klesnout natolik, že vznikne kardiogenní šok.

Tekutina kolem plic může omezit jejich roztažení a ztížit dýchání. Při pravostranném selhání mohou být vystouplé krční žíly. Těžce narušený oběh může způsobit chladné tlapky a uši.

Sledování v registru zahrnulo 445 psů se stabilizovaným srdečním selháním z MMVD po léčbě. Příznaky související s tekutinami se během 180 dnů vrátily u 106 psů. S návratem souvisela větší levá komora, měření však návrat u jednotlivého psa spolehlivě nepředpovědělo.

Pravostranné selhání může způsobit i otoky končetin nebo jiných okrajových částí těla.

Vyšetření u veterináře

Je hromadění tekutiny způsobeno srdcem?

Veterinář se zeptá, jak se změnilo dýchání, energie a další příznaky. Šelest u kašlajícího psa neprokazuje, že kašel způsobuje srdeční selhání. Častou příčinou dlouhodobého kašle u psů je chronické onemocnění průdušek. Rentgen hrudníku hledá změny odpovídající hromadění tekutiny a posuzuje velikost srdce.

Plicní edém může být na rentgenu obtížně rozpoznatelný, když je tekutiny málo. Namáhavé dýchání se před dalšími vyšetřeními stabilizuje.

Úzkostný pes může v ordinaci dýchat rychleji než v klidu doma. Při chronickém levostranném selhání je levá síň obvykle výrazně zvětšená. Pokud plicní edém následuje po náhlém přetržení šlašinky, nemusela se síň ještě stihnout zvětšit.

Základní onemocnění a závažnost

Echokardiografie určí onemocnění srdce, které hromadění tekutiny způsobuje. Ultrazvuk srdce tekutinu v plicní tkáni neprokáže. EKG pomáhá odhalit poruchy rytmu provázející srdeční selhání. Krevní testy posuzují mimo jiné funkci ledvin a rovnováhu elektrolytů. NT-proBNP v krvi může pomoci posoudit, zda dýchací příznaky mají srdeční původ.

Krevní tlak se měří zejména při plánování léků na srdeční selhání. Specifická hmotnost moči doplňuje posouzení funkce ledvin a vodní rovnováhy. Normální NT-proBNP činí srdeční selhání méně pravděpodobným vysvětlením kašle nebo dušnosti. Dopplerovský ultrazvuk může vyšetřit i nálezy naznačující zvýšený tlak v plicnici.

Ve stadiu C podle ACVIM má pes s MMVD v současnosti nebo v minulosti známky srdečního selhání. Zvládnutí příznaků léčbou nevrací psa do stadia onemocnění chlopně bez příznaků. Stadium D znamená, že běžná léčba už příznaky dostatečně nezvládá.

Léčba

Stabilizace dýchání

Během pohotovostní péče se v případě potřeby podává kyslík. Pomáhá zvýšit kyslík v krvi, když plicní edém zhoršuje jeho přestup. Diuretikum snižuje tekutinu v plicích tím, že zvyšuje vylučování soli a vody močí. Velké množství tekutiny v břiše, které způsobuje nepohodlí nebo ovlivňuje dýchání, lze v ordinaci odsát.

Kyslíkový box umožňuje podávat kyslík s minimem manipulace. U nejtěžšího plicního edému může umělá plicní ventilace podporovat dýchání, dokud léky nezačnou působit.

Sledování v nemocnici zahrnulo 100 psů s plicním edémem způsobeným MMVD. Medián věku byl 12,0 roku. Medián hmotnosti byl 3,31 kg. Medián pobytu v nemocnici byl 34 hodin. Medián trvání kyslíkové terapie byl 20 hodin. Do propuštění přežilo devadesát pět ze 100 psů.

Medián dechové frekvence při přijetí byl 64 dechů za minutu. Při propuštění už 91 ze 100 psů nemělo zřetelné známky plicního edému.

Údaje ze sledování byly získány u 93 propuštěných psů. Sedmnáct jich do dvou měsíců od propuštění zemřelo nebo bylo utraceno kvůli onemocnění srdce. Z ostatních 76 bylo 22 během dvou měsíců od propuštění znovu hospitalizováno kvůli plicnímu edému.

Pokračující léčba a sledování

Dlouhodobá léčba diuretiky se snaží zabránit hromadění tekutin. Součástí dlouhodobé péče mohou být léky podporující čerpací funkci srdečního svalu. Při fibrilaci síní může veterinář zvolit léčbu ke zpomalení příliš rychlé frekvence komor. Při selhání souvisejícím s chlopní se ledvinové hodnoty a elektrolyty kontrolují 3–14 dní po zahájení diuretika. U některých psů lze zvážit opravu mitrální chlopně ve specializovaném centru.

Vazodilatancium může usnadnit průtok krve snížením cévního odporu. Během léčby se může sledovat draslík, protože některá diuretika ho mohou snižovat. Pokud hromadění tekutin zůstává nezvládnuté, hledá veterinář faktory, jako je onemocnění ledvin ovlivňující odpověď na léky.

Randomizovaná studie u psů se selháním souvisejícím s chlopní měřila dobu do srdečního úmrtí, eutanazie kvůli srdečnímu selhání nebo selhání léčby. S pimobendanem vedle jiné léčby byl medián doby do tohoto společného cíle 267 dní. S benazeprilem vedle jiné léčby to bylo 140 dní.

Dostatečný příjem energie pomáhá předejít hubnutí spojenému se srdečním selháním. Krmivo poskytuje dostatek bílkovin, pokud těžké onemocnění ledvin nevyžaduje jiný přístup. Posouzení příjmu soli zahrnuje i pamlsky, zbytky ze stolu a potravu používanou k podávání léků.

Pokud chuť k jídlu klesá, zvažuje veterinář i to, zda jedení neovlivňují léky. Ohřátí krmiva může povzbudit jedení, když jinak psa neláká.

Prevence

Poslech srdce při zdravotní prohlídce může odhalit šelest odpovídající mitrální regurgitaci ještě před rozvojem selhání. U malých plemen predisponovaných k MMVD se jako součást zdravotních prohlídek doporučuje poslech srdce jednou ročně. Ve stadiu B1 bez příznaků mohou být kontrolní zobrazení podle nálezů od sebe vzdálena šest až 12 měsíců.

Ve stadiu B2 onemocnění chlopně bez příznaků je srdce už zřetelně zvětšené. Léčba v tomto stadiu se snaží oddálit srdeční selhání. Psi s dědičným onemocněním srdce by se neměli používat v chovu.

Mírné stadium B1 bez příznaků nemusí nevyhnutelně postoupit do srdečního selhání. Chovatelská rozhodnutí zohledňují i zdravotní informace o příbuzných.

Důležité pro majitele psů

Počítejte dechy, když pes klidně spí a nefuní. Jeden zdvih a pokles hrudníku počítejte jako jeden dech a pokračujte minutu. Dechová frekvence ve spánku je obvykle pod 30 dechy za minutu. Pokud opakovaně přesahuje 30 nebo zřetelně stoupne nad obvyklou úroveň psa, kontaktujte ošetřujícího veterináře.

Po zahájení léčby diuretiky mějte k dispozici pitnou vodu. Vedle dechové frekvence zaznamenávejte i dechové úsilí a změny chuti k jídlu. Pravidelné vážení pomáhá zachytit změny, jejichž příčinu lze vyšetřit při kontrole. Pokud je dýchání obtížné, vezměte psa okamžitě na pohotovost a pokud možno předem zavolejte.

Časté otázky

Znamená srdeční šelest srdeční selhání?

Šelest může být přítomen i při onemocnění chlopně bez příznaků. Hlasitost šelestu obecně přímo neukazuje, zda se v plicích nahromadila tekutina. Pokud pes kašle, posuzuje veterinář i možné onemocnění dýchacích cest, například chronickou bronchitidu, která je u psů častá.

Proč je nejlepší počítat dechy ve spánku?

Horko nebo úzkost mohou způsobit funění a rychlejší dechovou frekvenci. Měření během klidného spánku v chladné místnosti se snáze porovnávají. Opakovaně stoupající hodnoty mohou varovat před zhoršováním onemocnění srdce.

Zmizelo srdeční selhání, když se dýchání zklidní?

Léčba může dýchání zklidnit, jakmile je hromadění tekutin pod kontrolou. Pes s onemocněním chlopně však zůstává v dříve stanoveném stadiu srdečního selhání i bez viditelných příznaků. Domácí sledování zaznamenává dechovou frekvenci ve spánku, aby se návrat tekutin zachytil co nejdříve.

Proč se může psovi zvětšit břicho?

Pravostranné selhání může způsobit hromadění tekutiny v břiše. Velký objem může tlačit na bránici, takže plíce mají při dýchání méně prostoru k roztažení. Při výrazném hromadění může veterinář tekutinu odsát a zlepšit tak pohodlí.

Proč se sledují ledvinové hodnoty?

Pes se srdečním selháním může mít i onemocnění ledvin. Po zahájení diuretik lze kreatinin a elektrolyty porovnat s hodnotami před léčbou. Výsledky sledování pomáhají veterináři plánovat další péči podle stavu psa.

Zdroje

Informace nenahrazují návštěvu veterináře. V naléhavém případě kontaktujte nejbližší veterinární pohotovost: Komora veterinárních lékařů ČR.

Další články o nemocech psů