Nemoci psů · Srdce a cévy
Srdeční červ a francouzský srdeční červ u psa – příznaky, vyšetření a léčba
Srdeční červ, Dirofilaria immitis, a plicní hlístice Angiostrongylus vasorum, nazývaná také francouzský srdeční červ, jsou odlišní parazité, i když oba žijí v plicních cévách. Srdeční červ se šíří komáry, zatímco obvyklou cestou francouzského srdečního červa je snědení nakaženého slimáka nebo plže. Příznaky mohou zahrnovat kašel a potíže s dýcháním, francouzský srdeční červ však může způsobit i abnormální krvácení.

Kdy ihned k veterináři
Pokud se dýchání nebo celkový stav náhle zhorší, jeďte na pohotovost. Zvlášť naléhavé jsou tyto situace:
- Pes namáhavě dýchá nebo začne vykašlávat krev.
- Pes zkolabuje, omdlí nebo náhle velmi zeslábne.
- Krvácení z malé rány se nezastaví nebo se objeví rozsáhlé modřiny.
- U psa se objeví náhlé neurologické příznaky.
- Po léčbě srdečního červa se zhoršuje kašel, objeví se vykašlávání krve nebo potíže s dýcháním.
Nechte psa odpočívat a řekněte pohotovostnímu veterináři o cestách, dovozu a již zahájené antiparazitární léčbě. Ošetření vám pomůže zajistit, když si najdete veterináře ve svém okolí.
Přehled
D. immitis, někdy nazývaná americký srdeční červ, je parazit psů vyskytující se zejména v jižní a jihovýchodní Evropě. Dospělí červi žijí hlavně v plicních tepnách, nikoli ve střevě jako běžní střevní červi.
Dospělý srdeční červ může dorůst délky asi 30 cm. Červi mohou ve psovi žít 5–7 let, takže neléčená nákaza může přetrvávat dlouho.
Dospělí francouzští srdeční červi jsou dlouzí asi 14–20 mm, jsou tedy mnohem menší než D. immitis. Nákazy D. immitis byly diagnostikovány i u psů dovezených do severní Evropy.
Jedna zpráva ze severní Evropy popsala francouzského srdečního červa diagnostikovaného u psa dovezeného z Francie už v roce 2005.
Podkožní hlístice Dirofilaria repens je jiný parazit než srdeční červ, i když i ona využívá jako přenašeče komáry.
Příčiny
Komáři jsou součástí životního cyklu srdečního červa
Komáři získají časné larvy srdečního červa, když sají krev nakažené psovité šelmy. Larva se musí vyvinout uvnitř komára, než může u jiného psa založit nákazu dospělými červy.
Infekční larvy vstupují do psa ranou po bodnutí komára. Pes se proto nákazou dospělými srdečními červy nenakazí jen tím, že je v blízkosti jiného psa.
Vývoj uvnitř komára potřebuje teplo: pod 14 °C se dozrávání larev zastaví. Larvy lze v krvi psa poprvé zjistit nejdříve asi 6 měsíců po nákaze, obvykle po 7–9 měsících.
Francouzský srdeční červ prochází měkkýši
A. vasorum potřebuje ve svém životním cyklu jako mezihostitele slimáka nebo plže. Pes se může nakazit i snědením žáby, která nese larvy.
Larvy, které se vylíhnou v plicích, jsou vykašlány do hrdla, spolknuty a nakonec odcházejí výkaly. Vylučování nových larev obvykle začíná 6–8 týdnů po nákaze.
Byla popsána i doba 28–108 dní od nákazy do vylučování, takže časný vzorek může být odebrán dříve, než začne zjistitelné vylučování. Bez léčby účinné proti parazitovi může nákaza trvat po zbytek života psa.
Nákaza francouzským srdečním červem může být možná i larvami uvolněnými z měkkýšů do prostředí, například do vody v kalužích.
Rizikové faktory
Důležitou součástí anamnézy expozice jsou cesty do oblasti výskytu srdečního červa a dovoz z ní. Možnost nákazy D. immitis ovlivňuje aktivita komárů a místní podnebí.
Ve velké části evropských oblastí výskytu trvá sezona přenosu zhruba od dubna do října, místní podnebí však tyto hranice mění. Riziko francouzského srdečního červa zvyšuje pojídání slimáků, plžů a dalších možných mezihostitelů.
Při udržování a šíření francouzského srdečního červa ve volné přírodě hrají roli lišky. Parazit se neomezuje na Francii: vyskytuje se v místních ohniscích v několika evropských zemích.
Běžný preventivní odčervovací přípravek nemusí pokrývat každého vnitřního parazita, proto záleží na spektru účinku přípravku.
Typické příznaky
Malý počet srdečních červů nemusí zpočátku způsobovat žádné příznaky, i když jsou červi už přítomni.
- S plicními změnami způsobenými kterýmkoli z parazitů může souviset přetrvávající kašel.
- Pes je při běžné procházce dušný nebo unavený dříve než dřív.
- S postupem onemocnění se dýchání ztěžuje nebo zrychluje.
- Pes hubne nebo klesá jeho chuť k jídlu.
- U francouzského srdečního červa může i malá rána krvácet neobvykle dlouho.
- Černá stolice, vykašlávání krve nebo krvácení pod kůži mohou souviset s poruchou krvácivosti způsobenou francouzským srdečním červem.
- Otok břicha může být následkem pravostranného srdečního selhání.
Dechová frekvence v klidu nad 30 dechů za minutu je u psa s D. immitis abnormálním nálezem. Francouzský srdeční červ může také nezpůsobovat vůbec žádné příznaky, takže jejich nepřítomnost nákazu nevylučuje.
Komplikace a následky
Srdeční červi poškozují plicní tepny a mohou zvýšit tlak v plicním oběhu. Tento zvýšený tlak může zatěžovat pravou stranu srdce a vést k srdečnímu selhání.
Při syndromu duté žíly blokuje velký počet červů průtok krve chlopní na pravé straně srdce. Tato akutní komplikace může bez rychlého odstranění červů způsobit smrt do 2 dnů.
Francouzský srdeční červ může způsobit těžké krvácení do plic a poruchy srážení krve. Larvy A. vasorum putující jinam v těle mohou způsobit například příznaky postihující mozek nebo oko.
Léčba mírného onemocnění srdečním červem často probíhá dobře, když je omezen pohyb, těžké onemocnění a další základní stavy však léčbu komplikují. Neléčená nákaza francouzským srdečním červem může skončit náhlou smrtí.
Imunitní reakce spojená se srdečním červem může poškodit filtrační struktury ledvin a způsobit ztráty bílkoviny močí.
Vyšetření u veterináře
Srdeční červ se hledá v krvi
Při podezření na D. immitis se kombinuje test na antigen dospělých červů s vyšetřením na kolující larvy, takzvané mikrofilárie. Test na antigen zachycuje hlavně bílkovinu uvolňovanou dospělými samicemi.
Antigen lze poprvé zjistit nejdříve asi 5 měsíců po nákaze. V praxi se testování často načasuje asi na 7 měsíců po možné expozici.
Negativní test u nedávno dovezeného psa proto může být nutné později zopakovat. Falešně negativní výsledky jsou možné i při malém počtu červů nebo nákaze jen samci.
Pozitivní výsledek antigenu se před zahájením léčby potvrzuje dalším vyšetřením. Rentgen a ultrazvuk posoudí poškození plic, plicních tepen a srdce a pomohou naplánovat léčbu.
Intenzita zbarvení pozitivního rychlotestu spolehlivě neukazuje počet červů u psa. Mikrofilárie nalezené v krvi se určují do druhu, protože mohou patřit jinému parazitovi než D. immitis.
Rentgenové nálezy podezření podporují, bez testů specifických pro parazita však současnou nákazu srdečním červem nepotvrdí.
Francouzský srdeční červ vyžaduje jiná vyšetření
A. vasorum lze hledat v čerstvých výkalech Baermannovou metodou, která určí larvy parazita. Doporučují se vzorky ze 3 po sobě jdoucích vyprázdnění během 1–2 dnů, protože vylučování larev kolísá.
Vzorky pro Baermannovu metodu se uchovávají odděleně a vyšetřují co nejčerstvější. Vyšetření může doplnit i krevní test na antigen A. vasorum a PCR.
Při známkách krvácení se posuzuje i srážení krve. Běžná flotace výkalů zachytí larvy méně spolehlivě než Baermannovo vyšetření zaměřené na tohoto parazita.
Léčba
Léčba srdečního červa a klid se plánují společně
Antiparazitární léčbu a sledování předepisuje veterinář podle zjištěného druhu, poškození způsobeného onemocněním a celkového stavu psa. Léčba D. immitis se snaží odstranit dospělé červy i vyvíjející se larvální stadia.
Těžce nemocný pes se před léčbou zaměřenou na dospělé červy stabilizuje. K léčbě dospělých srdečních červů lze použít melarsomin.
Doxycyklin míří na bakterie Wolbachia žijící uvnitř červů a omezuje poškození tkání spojené s odumíráním červů. Lék používaný proti larválním stadiím patří do skupiny makrocyklických laktonů.
Odumírající červi mohou ucpat plicní cévy, proto léčba nese riziko plicní tromboembolie. Pohyb, vzrušení a přehřátí se omezují po celou dobu léčby a zotavení.
Přísné omezení pohybu obvykle pokračuje ještě 6–8 týdnů po posledním podání melarsominu. Embolické komplikace s příznaky se často objevují během 7–10 dnů, popsány však byly mezi 5 dny a 4 týdny po léčbě.
Při syndromu duté žíly může být nutné červy, kteří se přesunuli do srdce, neodkladně odstranit zákrokem. Test na antigen k posouzení úspěchu léčby se obvykle provádí 9 měsíců po posledním podání melarsominu.
Kyselina acetylsalicylová se k prevenci tromboembolie při nákaze srdečním červem nedoporučuje, protože chybí přesvědčivé důkazy klinického přínosu. Samotná dlouhodobá léčba proti larvám se jako metoda první volby k odstranění dospělých srdečních červů nedoporučuje.
Léčba francouzského srdečního červa je samostatný plán
A. vasorum se léčí účinným antiparazitikem, například moxidektinem, milbemycin oximem nebo fenbendazolem. Délka léčby závisí na zvoleném léku.
Těžké potíže s dýcháním nebo krvácení mohou vyžadovat kyslík a podpůrnou léčbu ke zvládnutí krvácení. Klid je potřeba i při léčbě tohoto parazita, alespoň 2–3 dny a podle situace po celou dobu léčby.
U jednoho dovezeného psa léčeného v severní Evropě zůstaly rentgenové změny plic i po 6 měsících, přestože byl pes klinicky zdravý.
Prevence
Před cestou se antiparazitární ochrana plánuje podle cíle a expozice psa. Prevence srdečního červa využívá léky účinné proti larvám a opatření omezující kontakt s komáry.
Ochrana již nakaženého psa před komáry také omezuje přenos parazita na další zvířata. Prevence francouzského srdečního červa zahrnuje omezení pojídání slimáků a plžů a expozice při lovu.
V oblastech, kde je riziko nákazy významné, jsou i proti tomuto parazitovi k dispozici vhodné preventivní antiparazitární léky. Testy zvolené podle cest nebo dovozu jsou potřeba i u psa bez příznaků.
Zajištění čisté pitné vody snižuje potřebu pít z kaluží, které mohou obsahovat larvy parazita.
Důležité pro majitele psů
Zapište si země a místa, kde pes žil nebo kam cestoval, a datum poslední možné expozice. Přineste dřívější výsledky testů a přesné údaje o podaných antiparazitárních lécích. Slova „test na srdečního červa“ v dokladech ze zahraničí vždy neurčují, který druh nebo metoda testování byly použity.
Odběr výkalů si domluvte dřív, než cokoli seberete, aby vzorky dorazily ke správnému vyšetření čerstvé. Sledujte kašel, dýchání, toleranci zátěže a případné krvácení. Počítejte dechy v klidném odpočinku a zaznamenávejte změny, aby je bylo možné při kontrole porovnat.
Pokud je pes léčen kvůli D. immitis, naplánujte, jak celá rodina zvládne klidový režim. Zahrňte i ty, kdo o psa pečují, návštěvy a situace, které psa obvykle rozruší. Nezkracujte domluvenou dobu klidu, když se příznaky zlepší, a nezačínejte další odčervení mimo plán veterináře.
Časté otázky
Jsou srdeční červ a francouzský srdeční červ stejný parazit?
Jde o různé hlístice s různými cestami přenosu: D. immitis se šíří komáry a A. vasorum obvykle slimáky nebo plži. I diagnostika a volba léčby jsou specifické pro druh parazita. Krevní test na srdečního červa nenahrazuje vzorek výkalů na francouzského srdečního červa.
Může pes nakazit jiného psa běžným kontaktem?
D. immitis potřebuje k vývoji komára, takže nákaza dospělými červy se běžným kontaktem přímo nešíří. Obvyklý životní cyklus francouzského srdečního červa zahrnuje měkkýše jako mezihostitele, kteří nákazu přenášejí, když je pes sní. Cyklus parazita mohou v prostředí udržovat lišky a další volně žijící psovité šelmy.
Stačí negativní krevní test hned po návratu ze zahraničí?
Čerstvá nákaza může uniknout, protože zjistitelný antigen se tvoří až poté, co se červ vyvine. Testování na D. immitis se obvykle načasuje asi na 7 měsíců po možné nákaze a veterinář plánuje případné potřebné opakované testy spolu s dřívějšími výsledky.
Proč musí pes odpočívat, když už nekašle?
Odumírající srdeční červi a zánět, který vyvolávají, mohou ucpat plicní cévy i poté, co se pes začal cítit lépe. Omezení pohybu snižuje riziko srdečních a plicních komplikací během léčby. Klid pokračuje po dobu zotavení předepsanou veterinářem, i když se viditelné příznaky zlepší dříve.
Mohou se lidé těmito parazity od psa nakazit?
D. immitis může výjimečně nakazit lidi prostřednictvím komárů a způsobit například granulom v plicích. Francouzský srdeční červ nemá žádné známé srovnatelné zdravotní riziko pro lidi a neměl by se zaměňovat s jinými druhy rodu Angiostrongylus, které lidi nakazit mohou.
Zdroje
- ESCCAP Guidelines, European Scientific Counsel Companion Animal Parasites, citováno 14. listopadu 2026.
- Cestování se zvířaty v zájmovém chovu, Státní veterinární správa, citováno 14. listopadu 2026.
- Heartworm, Companion Animal Parasite Council, citováno 3. listopadu 2026.
- Angiostrongylus vasorum, Companion Animal Parasite Council, citováno 3. listopadu 2026.
- Canine Heartworm Guidelines, Revised2024 (current official2025 file), American Heartworm Society, citováno 3. listopadu 2026.
- Worm Control in Dogs and Cats: Guideline1, Seventh Edition2025, ESCCAP, citováno 3. listopadu 2026.
Informace nenahrazují návštěvu veterináře. V naléhavém případě kontaktujte nejbližší veterinární pohotovost: Komora veterinárních lékařů ČR.
Další články o nemocech psů
- Syndrom chorého sinu u psa – příznaky a léčba kardiostimulátorem
- Von Willebrandova choroba u psa – příznaky, vyšetření a léčba
- Vrozené srdeční vady u psa: příznaky a léčba
- Srdeční selhání u psa: příznaky, vyšetření a léčba
- Srdeční blokáda u psa: pomalá srdeční frekvence a léčba
- Poruchy srážení krve u psa: příznaky a léčba