Plicní hypertenze u psa: příznaky a léčba

Přehled

Pravá komora čerpá krev do plic k okysličení. Tlak a odpor proti průtoku krve jsou v plicním oběhu normálně nízké. Vyšší tlak nutí pravou komoru pracovat víc. Dlouhodobá zátěž může změnit její stavbu.

Plicní hypertenze je abnormální stav krevního oběhu, jehož základní příčinu je třeba vyšetřit. Příčiny se u psů dělí do 6 hlavních skupin. U jednoho psa se jich může uplatňovat několik. Péče sleduje základní onemocnění i klinickou pohodu.

Primární plicní cévní hypertenze je u psů vzácná. Levá komora čerpá okysličenou krev z plic do zbytku těla.

Příčiny

Tlak může stoupnout, když plicními cévami proudí příliš mnoho krve. Průtok krve do plic může zvýšit například otevřená tepenná dučej nebo defekt mezikomorové přepážky. Dalším mechanismem je zvýšený odpor v plicních cévách. Odpor může zvýšit zúžení cév, ztluštělé stěny nebo krevní sraženina.

Tlak v plicních vlásečnicích může zvýšit i zvýšený tlak v levé síni. Jednou z možných příčin je postupující degenerace mitrální chlopně. Stejný problém může způsobit dilatační kardiomyopatie. Chronické tlakové přetížení levé strany může později změnit i stavbu plicních tepen.

Nedostatek kyslíku spojený s onemocněním dýchacích cest může plicní cévy zúžit. Mezi základní onemocnění patří plicní fibróza a kolaps průdušnice nebo průdušek. Samostatnou skupinu příčin tvoří plicní krevní sraženiny. Parazitární plicní hypertenzi mohou způsobit srdeční červ a plicní hlístice Angiostrongylus vasorum.

Angiostrongylus vasorum žije v plicních tepnách a pravé komoře. Dlouhodobá nákaza může zahrnovat zvýšený plicní tlak. Výjimečně stlačuje plicní cévu zvenku nádor nebo jiný útvar.

Rizikové faktory

Onemocnění spojené s vrozeným srdečním zkratem se může projevit ve štěněčím věku. Získaná onemocnění srdce a plic obvykle postihují dospělé psy. Psi s onemocněním mitrální chlopně a plicní hypertenzí bývají často starší a malí. Při posuzování kontaktu s parazity se zohledňuje pobyt v oblastech výskytu.

Při sledování 25 psů s plicní hypertenzí spojenou s dýchacími cestami byl medián věku 12,4 roku. Věk se pohyboval od 3,6 do 15,7 roku. Medián hmotnosti byl 6,5 kg, s rozmezím 2,2–32 kg.

K plicním sraženinám, a tím k plicní hypertenzi, může předurčovat Cushingova choroba, imunitně podmíněný rozpad červených krvinek a onemocnění ledvin se ztrátou bílkoviny.

Typické příznaky

Doma si můžete všimnout těchto příznaků:

• Snadnější únava na procházkách a snížená tolerance zátěže.

• Omdlévání, zejména při pohybu nebo vzrušení.

• Rychlejší dýchání než obvykle, i v klidu.

• Neobvykle pomalé uklidnění dechu po aktivitě.

• Kašel.

• Zvětšené břicho kvůli hromadění tekutiny.

• Výraznější krční žíly.

• Hubnutí.

Kašel může odrážet hlavně základní onemocnění dýchacích cest. Z uvedených 25 psů bylo 16, tedy 64 %, přivedeno kvůli omdlévání. Čtrnáct z 25, tedy 56 %, kašlalo. Osm, tedy 32 %, mělo potíže s dýcháním.

Komplikace a následky

Trvalá zátěž pravé strany srdce může vést k srdečnímu selhání. Selhání může způsobit tekutinu v břiše. Snížený srdeční výdej může zhoršit krevní oběh v celém těle. Těžké onemocnění může způsobit i náhlou smrt.

Z 25 psů s plicní hypertenzí spojenou s dýchacími cestami 8, tedy 32 %, zemřelo nebo bylo utraceno během prvního měsíce. Medián přežití všech 25 byl 6 měsíců od začátku sledování. Přesto 4 zůstali naživu 28–60 měsíců po diagnóze. Nejdéle přežívající pes žil více než 5 let.

V sérii 28 psů s plicní hypertenzí spojenou s nákazou Angiostrongylus přežilo do propuštění 26, tedy 92,9 %. Po 2 letech bylo ze 11 sledovaných psů stále naživu 6, tedy 54,5 %. Výhled proto velmi závisí na základním onemocnění.

Některé změny srdce a plic zůstávají trvalé, a důraz se pak přesouvá na zmírnění příznaků.

Vyšetření u veterináře

Ultrazvuk srdce odhadne pravděpodobnost onemocnění

Vyšetření spojuje příznaky, anamnézu, klinické vyšetření a zobrazení srdce. Nejčastějším způsobem vyšetření plicního tlaku je dopplerovská echokardiografie. Měření krevního tlaku na končetině nebo ocase měří tlak ve velkém oběhu. Přímé měření tlaku v plicnici vyžaduje katetrizaci pravého srdce.

Katetrizace se u psů provádí jen vzácně, protože je invazivní a nese rizika. Ultrazvuk posoudí nízkou, střední nebo vysokou pravděpodobnost plicní hypertenze. Doppler měří nálezy, mezi které patří rychlost trikuspidální regurgitace, TRV. K posouzení přispívají stavební změny pravého srdce a plicnice.

Podezření podporuje zvětšení pravé komory a ztluštění její stěny. Vidět může být i oploštění mezikomorové přepážky a zvětšení pravé síně. Měření ovlivňuje spolupráce psa a namáhavé dýchání. Samotný ultrazvukový odhad tlaku spolehlivě neodráží závažnost příznaků.

Trikuspidální regurgitace může způsobit šelest na pravé straně srdce. Chrůpky v plicích mohou souviset například s fibrózou nebo plicním edémem. U onemocnění spojeného s chronickým onemocněním levého srdce bývá levá síň obvykle zvětšená.

Základní onemocnění se vyšetřuje samostatně

Rentgen hrudníku posoudí změny srdce, plicních tepen a plicní tkáně. EKG pomáhá odhalit poruchy rytmu, které mohou způsobit podobné příznaky. Krevní obraz, biochemie a vyšetření moči mohou odhalit predisponující základní onemocnění. Okysličení může sledovat pulzní oxymetrie nebo měření krevních plynů.

Zvýšené NT-proBNP v krvi není pro plicní hypertenzi specifické. Testy na parazity závisejí na riziku nákazy a cestovní anamnéze. Plicní sraženinu může pomoci najít CT hrudníku s kontrastem.

Další vyšetření onemocnění plic může vyžadovat bronchoskopii a vzorek z laváže. Onemocnění připomínající plicní fibrózu se může ukázat jako cévní onemocnění nebo chronická plicní tromboembolická nemoc. Jako idiopatické, tedy neznámé příčiny, ho lze zařadit až po důkladném vyšetření. Nákazu Angiostrongylus lze vyšetřit hledáním larev ve výkalech nebo PCR. Larvy se výkaly vylučují přerušovaně.

Léčba

Akutně nemocní psi potřebují podpůrnou péči

Veterinář plánuje léčbu podle příčiny plicní hypertenze. Pes, který lapá po dechu, může potřebovat hospitalizaci a kyslík. Namáhavá aktivita se omezuje, protože zvyšuje riziko omdlení. Tekutinu v břiše nebo hrudníku lze v případě potřeby odsát jehlou, aby se ulevilo dýchání a nepohodlí.

Ultrazvukový nález u psa bez příznaků automaticky nevede k lékům snižujícím plicní tlak.

Léky míří na správný mechanismus

Sildenafil je inhibitor fosfodiesterázy typu 5, který rozšiřuje plicní cévy. Může omezit omdlévání. Léčba může pomoci i zvládat hromadění tekutin. Může také zlepšit toleranci zátěže. Ultrazvukový odhad tlaku však nemusí klesnout, i když se pohoda zlepší. Další možností ze stejné skupiny je tadalafil. Srovnání zjistilo, že ani jeden nezlepšil kvalitu života víc než druhý.

Když plicní hypertenzi způsobuje onemocnění levého srdce, léčba se primárně zaměřuje na toto onemocnění a srdeční selhání. Inhibitor PDE5 není v této skupině léčbou první volby. Rozšíření cév v nesprávné situaci může zvýšit riziko plicního edému. Vybraným srdečním pacientům však může při pečlivém sledování prospět doplňkový lék.

Onemocnění spojené s dýchacími cestami vyžaduje i léčbu základní poruchy plic nebo dýchacích cest. U těžkého kolapsu průdušnice lze zvážit stent. Zúžení dýchacích cest u psa s krátkým čenichem může vyžadovat korekční operaci. Onemocnění spojené s plicními sraženinami vyžaduje léčbu tlumící srážení.

Parazitární onemocnění vyžaduje léčbu zjištěné nákazy srdečním červem nebo Angiostrongylus. Významný vrozený zkrat zleva doprava lze za určitých podmínek uzavřít. Uzavření zkratu zprava doleva může vyvolat akutní pravostranné srdeční selhání.

Úspěšné odstranění dospělých srdečních červů může tlak v plicnici snížit. Pravostranné srdeční selhání pak může také odeznít.

Sledování se zaměřuje zejména na pohodu

Stabilního pacienta lze přehodnotit 2 týdny po zahájení nebo změně léčby. Pokud pohoda zůstává stabilní, mohou kontroly pak probíhat každé 3–6 měsíců. Zhoršující se příznaky vyžadují dřívější posouzení. Sledování se soustředí na energii, omdlévání, dechové úsilí a známky srdečního selhání.

Při sledování plicní hypertenze spojené s dýchacími cestami se skóre kvality života po jednom měsíci zlepšilo u 15 psů, kteří se kontroly dožili. Ne každý stabilní pacient potřebuje opakovaný ultrazvuk srdce.

Prevence

Řízení rizika postupu zahrnuje prevenci respiračních infekcí a řešení rizika parazitů. Infekčním onemocněním dýchacích cest pomáhá předejít i očkování. Psi se Angiostrongylus vasorum nakazí snědením slimáka nebo plže s larvami. Preventivní antiparazitární léky se v oblastech výskytu plánují podle rizika.

U psů s diagnostikovanou plicní hypertenzí se březost nedoporučuje. Doporučuje se vyhnout se letecké dopravě a cílům ve vysoké nadmořské výšce. Zbytečné zákroky vyžadující celkovou anestezii potřebují zvlášť pečlivé zvážení.

Zúžení dýchacích cest u psů s krátkým čenichem se pokud možno odhaluje a léčí včas.

Důležité pro majitele psů

Zaznamenávejte epizody omdlení a situace, ve kterých se mění dýchání nebo výdrž. Sledujte i dechovou frekvenci a úsilí v klidu nebo ve spánku. Zejména při zahájení léčby vazodilatačními léky vyžaduje dechová frekvence v klidu nebo ve spánku trvale nad 30–40 dechů za minutu veterinární posouzení k vyloučení plicního edému.

Každodenní život udržujte co nejklidnější a bez stresu. Vyhněte se tabákovému kouři, nadměrnému horku a velmi studenému, suchému vzduchu. Postroj místo obojku může u psa s onemocněním dýchacích cest omezit dráždění ke kašli. Hubnutí u psa s nadváhou může dechové příznaky zmírnit.

Řiďte se léky předepsanými veterinářem. Krmivo se volí podle základního onemocnění. Normalizace každého měření na ultrazvuku srdce není jediným měřítkem odpovědi.

Novou slabost nebo neobvyklou únavu po podání léku nahlaste.

Časté otázky

Je plicní tlak totéž co běžný krevní tlak?

Běžné měření na končetině nebo ocase posuzuje krevní tlak ve velkém oběhu. Plicní tlak se obvykle posuzuje dopplerovskou echokardiografií. Potvrzující přímé měření tlaku v plicnici vyžaduje katetrizaci pravého srdce. Vedle ultrazvuku se zohledňují příznaky a další nálezy.

Může plicní hypertenze úplně odeznít?

Může odeznít, pokud se podaří zvládnout léčitelnou základní příčinu. U jednoho psa s eozinofilním onemocněním plic příznaky i zvýšený plicní tlak s léčbou základního onemocnění vymizely. U jiných psů zůstávají trvalé změny srdce a plic.

Jak dlouho může pes s plicní hypertenzí žít?

Přežití závisí na základním onemocnění. Při sledování 25 psů s onemocněním spojeným s dýchacími cestami byl medián přežití 6 měsíců. Jeden žil více než 5 let. V sérii spojené s Angiostrongylus bylo po 2 letech naživu 6 z 11 psů se známým sledováním.

Dostává každý pes stejný lék?

Léčba závisí na příčině zvýšeného plicního tlaku. Onemocnění levého srdce se léčí především řešením srdečního onemocnění a případného srdečního selhání. Plicní sraženiny vyžadují léčbu tlumící srážení. Zjištěná nákaza srdečním červem nebo Angiostrongylus potřebuje specifickou veterinární léčbu.

Jak se má změnit každodenní život a pohyb?

Při těžké plicní hypertenzi se kvůli riziku omdlení omezuje aktivita. Péči podporuje klidný denní režim. Postroj může u kašlajícího pacienta s dýchacími potížemi omezit dráždění ke kašli způsobené obojkem. Při diagnostikované plicní hypertenzi se doporučuje vyhnout se létání a pobytu ve vysoké nadmořské výšce.