Nádory plic u psa: příznaky, vyšetření a léčba

Přehled

Primární nádor, který začíná v plicích, je u psů vzácný. Primární nádory plic tvoří asi 1 % všech psích nádorů. Nádory, které se do plic rozšířily odjinud, jsou u domácích zvířat častější než primární nádory plic. Většina primárních nádorů plic je zhoubná.

Mezi časté typy patří adenokarcinomy, které vycházejí ze žlázových buněk. Vyskytují se i nezhoubné adenomy, ty jsou však vzácné. Asi 25 % psů nemá s primárním nádorem plic spojené žádné příznaky. Nádor bez příznaků může být nalezen na rentgenu hrudníku pořízeném z jiného důvodu.

Asi 85 % zhoubných primárních nádorů plic u psů vychází z epitelových buněk, které vystýlají povrchy. Dalším možným typem zhoubného nádoru je plicní histiocytární sarkom.

Příčiny

Primární nádor plic obvykle začíná v drobných dýchacích cestách nebo plicních sklípcích. Vedle žlázové tkáně mohou nádory vycházet i z podpůrných tkání plic. Například fibrosarkom vychází z vaziva. Hemangiosarkom vychází z cév.

Nádorové buňky mohou do plic putovat krví a vytvořit druhotné nádory. Rakovina se do plic může šířit i mízním systémem nebo přímo ze sousedních tkání. Příklady rakovin, které se snadno šíří do plic, jsou rakovina mléčné žlázy, rakovina kostí a melanom dutiny ústní. Primární nádor plic se může šířit i do jiných částí plic.

Šíření podél dýchacích cest bylo popsáno asi u 50 % psů s plicním adenokarcinomem. Růst nádoru mohou pohánět genetické změny ovlivňující regulaci růstu buněk.

Nádor vycházející z chrupavky se nazývá chondrosarkom. Plíce mohou být jediným místem druhotných nádorů z rakoviny jinde v těle. Někdy se nádor plic vyvine jako samostatný primární nádor vedle jiného nádoru.

Rizikové faktory

Primární nádory plic se u psů diagnostikují v průměrném věku 10–12 let. Jednotná predispozice podle pohlaví nebyla stanovena. Nejednotné jsou i důkazy o vlivu plemene. K plemenům, která mohou být náchylnější, patří boxer a bernský salašnický pes.

Tabákový kouř a některé látky znečišťující ovzduší se považují za možné rizikové faktory nádorů plic. Příčinná souvislost mezi pasivním kouřením a rakovinou plic u psů je však nejistá. Srovnání založené na dotazníku, které zahrnovalo 135 psů s nádory plic, nezjistilo souvislost s pasivním kouřením.

Psi s anaplastickým neboli špatně diferencovaným karcinomem bývají často mladší než obvykle, v průměru 7,5 roku. Hromadění uhlíkového prachu v plicích, tzv. antrakóza, bylo spojeno se zvýšeným rizikem rakoviny plic.

Typické příznaky

Možné příznaky zahrnují:

• Přetrvávající suchý kašel bez vykašlávání hlenu.
• Rychlejší dýchání než obvykle v klidu.
• Dušnost nebo viditelně namáhavé dýchání.
• Únava na procházkách a snížená výdrž při pohybu.
• Snížená chuť k jídlu.
• Nechtěné hubnutí.
• Snížená energie.
• Kulhání bez zjevného zranění končetiny.

Vykašlávání krve bylo popsáno u 3–9 % psů s karcinomem plic. Kašel byl uveden u 52–93 % psů s karcinomem plic, kteří měli příznaky. Někteří psi hubnou, i když si udržují dobrou chuť k jídlu.

Nádor může tlakem na důležité struktury v hrudníku způsobit vracení potravy. Absence dýchacích příznaků nádor nevylučuje. V sérii 61 operovaných psů mělo deset, tedy 16 %, jen jiné než dýchací příznaky.

Dušnost byla popsána u 6–24 % psů s karcinomem plic. Snížená energie byla uvedena u 12–18 % pacientů. Kulhání bylo uvedeno asi u 4 %.

Komplikace a následky

Velká nádorová masa, druhotné nádory nebo tekutina hromadící se v hrudní dutině mohou způsobit náhlé dýchací potíže. Primární nádor plic se může šířit do bronchiálních mízních uzlin. Druhotné nádory se mohou vyvinout i v kostech a mozku. Kulhání může být důsledkem tvorby nové kosti pod okosticí končetin, tzv. hypertrofické osteopatie.

Rozsah šíření ovlivňuje výhled po operaci

Při sledování 61 psů operovaných v letech 2007 až 2017 závisel výhled zejména na velikosti a rozšíření nádoru. Medián přežití po operaci nádoru, který se rozšířil do mízních uzlin, byl 41 dní. Bez zjištěného rozšíření do mízních uzlin byl odpovídající medián 570 dní.

U nádorů menších než 3 centimetry byl medián přežití 1 155 dní. U nádorů měřících nejméně 3 centimetry to bylo 330 dní. Psi s dalšími nádorovými ložisky v plicích měli medián přežití 125 dní. Bez plicních metastáz byl odpovídající medián 630 dní.

Častou příčinou úmrtí související s nádorem je návrat nebo rozšíření nádoru. Výhled rakoviny, která se do plic rozšířila odjinud, je obecně špatný.

Ve stejném chirurgickém sledování byl medián přežití 330 dní u nádorů v blízkosti báze plicního laloku. U nádorů na okraji plicního laloku to bylo 650 dní. Dlouhodobé údaje ze sledování byly k dispozici u 50 psů.

Vyšetření u veterináře

Zobrazení a kontrola rozšíření

Vyšetření obvykle začíná rentgenem hrudníku. Nádor plic se může jevit jako jeden nebo několik ohraničených útvarů. Někdy se odchylka podobá rozsáhlejší oblasti husté plicní tkáně. Poslech plic nemusí i přes přítomnost nádoru odhalit žádné odchylky.

Výpočetní tomografie, tzv. CT, odhalí i změny, které na rentgenu vidět nejsou. Vedle odchylek plic posoudí CT i spádové mízní uzliny. Ultrazvuk břicha může pomoci najít původní nádor, když se rakovina rozšířila do plic. Krevní testy a vyšetření moči před léčbou prověří jiná onemocnění.

Záznamy o dříve odstraněných nádorech pomáhají prověřit původ druhotných nádorů. Rozsah šíření se posuzuje před operací. Určení stadia zohledňuje samotný nádor, mízní uzliny a vzdálené metastázy.

Zda jsou malá nádorová ložiska viditelná, závisí na zobrazovací metodě. Ve srovnání zahrnujícím 18 psů ukázal rentgen jen 9 % plicních uzlíků zjištěných na CT. Nejmenší uzlíky viditelné na CT měřily 1 milimetr. Ve stejném srovnání nebyly na rentgenu vidět uzlíky menší než 7–9 milimetrů.

Vzorky buněk a tkáně určí typ nádoru

Z útvaru u hrudní stěny lze odebrat vzorek tenkou jehlou. Odběr lze navádět ultrazvukem nebo CT. Buňky se vyšetří pod mikroskopem, aby se určil typ nádoru. Definitivní diagnózu může potvrdit vzorek tkáně.

Histologické vyšetření odstraněného plicního laloku určí typ nádoru. Důležitý je i odběr vzorků z bronchiálních mízních uzlin během operace. Malá jehlová biopsie vždy nestačí k posouzení, jak je nádor diferencovaný. Odběr přes hrudní stěnu nese riziko pneumotoraxu nebo krvácení do plic.

Léčba

Operace se hodí zejména u ohraničeného nádoru

Léčbou první volby u osamoceného primárního nádoru plic je obvykle operace. Obvykle se odstraní celý postižený plicní lalok. Malý nádor na okraji laloku lze někdy odstranit částečnou lobektomií. Pravá a levá plíce se skládají z několika laloků, které lze odstraňovat jednotlivě.

Operace může zahrnovat otevření hrudníku, nebo ve vhodných případech torakoskopický přístup. Torakoskopie se hodí zejména pro vybrané nádory na okraji plicního laloku. Během operace se posoudí i spádové mízní uzliny. Při mnohočetných druhotných nádorech lze místo operace zvážit léčbu léky.

Po operaci odvádí hrudní drén vzduch a tekutinu, které se hromadí v hrudní dutině. Drén obvykle zůstává na místě 12–24 hodin. Možnými komplikacemi operace jsou krvácení a únik vzduchu z uzavřeného pahýlu průdušky. Dostatečné tlumení bolesti pomáhá psovi po operaci zhluboka dýchat.

Pes může jít domů, jakmile je drén odstraněn, dýchání je uspokojivé a bolest je zvládnuta léky ústy. Pohyb se obvykle omezuje na 10–14 dní, aby se rána zhojila. Schody mohou být obtížné až dva týdny. Olizování rány může zabránit ochranný límec.

Další léčba rakoviny a zmírnění příznaků

U nádoru, který se rozšířil nebo není vhodný k operaci, lze zvážit chemoterapii. Spolehlivé důkazy o její účinnosti proti karcinomu plic u psů jsou však omezené. Léčba léky se může snažit zpomalit postup onemocnění a udržet dobrou kvalitu života. Při volbě léčby se zohledňují i jiná onemocnění.

Přesně cílená stereotaktická radioterapie může vybraným pacientům nabídnout alternativu k operaci. Vhodnost se obvykle posuzuje pomocí CT. Radioterapie se podává v anestezii, aby se pes nehýbal. Může způsobit zjizvení plicní tkáně kolem nádoru.

Symptomatická péče se snaží omezit bolest a další nepohodlí. Nevolnost, zvracení a nechutenství lze zvládat podpůrnými léky vybranými veterinářem. Stav výživy se posuzuje při diagnóze i během léčby. Dietním cílem je chutné, nutričně úplné krmivo, které pes sní v dostatečném množství.

Medián přežití u 19 psů léčených stereotaktickou radioterapií byl 343 dní. Z těchto psů bylo po jednom roce naživu 38 %. Ve stejném sledování byl medián doby bez progrese 238 dní. Léčba cílila celkem na 21 primárních karcinomů plic.

Tlumení bolesti podle potřeby kombinuje léčbu působící různými způsoby. Při volbě stravy se zohledňují i jiná onemocnění, například zánět slinivky nebo onemocnění ledvin. Přetrvávající nechutenství může vyžadovat krmnou sondu, pokud léky nestačí.

Léčbu léky plánuje veterinář podle potvrzeného typu nádoru a rozsahu šíření.

Prevence

K zabránění vystavení psa tabákovému kouři doma se doporučuje přestat kouřit. Zbytky kouře se do bytu přenášejí na vlasech a oblečení, i když se kouří venku. Dalším potenciálně škodlivým vystavením z prostředí je azbest. Vyhýbání se kouři je preventivní opatření: příčinná souvislost mezi pasivním kouřením a primární rakovinou plic u psů nebyla potvrzena. Když už byla rakovina diagnostikována jinde v těle, je klíčovým cílem léčby zabránit šíření buněk z původního nádoru a vzniku nových druhotných nádorů v plicích.

Důležité pro majitele psů

Pokud má pes dýchací potíže, odvezte ho k pohotovostnímu veterináři rychle a v klidu. Během převozu udržujte v autě chládek. Horko může zrychlit dýchání a zhoršit dýchací potíže.

Zaznamenejte, kdy začal kašel, změny výdrže při pohybu, chuti k jídlu a hmotnosti. Na konzultaci přineste výsledky týkající se dřívějších nádorů a údaje o současných lécích.

Kontrolní zobrazení může po operaci prověřit návrat nebo rozšíření nádoru. Chemoterapie může způsobit zvracení, nevolnost, průjem a útlum kostní dřeně. Krmení syrovou stravou se u psů s rakovinou nedoporučuje kvůli zvýšenému riziku bakteriální infekce.

S ošetřujícím veterinářem se domluvte, koho kontaktovat, pokud se objeví nové příznaky nebo nežádoucí účinky léčby. Doma posuzujte také spánek psa, jeho pohyblivost a zájem o známé činnosti.

Časté otázky

Může mít pes nádor plic, aniž by kašlal?

Ano: asi 25 % psů s primárním nádorem plic nemá žádné příznaky. Odchylka může být nalezena náhodně na rentgenu pořízeném při jiném vyšetření. Někteří psi mají hlavně úbytek hmotnosti nebo sníženou energii. Ani poslech plic nemusí odhalit vůbec žádné odchylky.

Jsou metastázy v plicích totéž co primární rakovina plic?

Metastázy jsou rakovina, která se do plic rozšířila odjinud z těla. Primární nádor začíná přímo v plicní tkáni. Možností léčby metastáz bývá obvykle méně než u ohraničené rakoviny vycházející z plic. Jedním ze způsobů, jak hledat zdroj metastáz, je ultrazvuk břicha.

Lze nádor plic psa odstranit operací?

Osamocený, ohraničený primární nádor lze často odstranit chirurgicky. Obvykle se odstraní celý postižený plicní lalok. Před zákrokem se posoudí rozsah šíření. Stav mízních uzlin má velký vliv na výhled po operaci. Plánování léčby ovlivňují i jiná onemocnění.

Proč veterinář doporučuje CT?

CT pomáhá najít drobné odchylky plic, které na běžném rentgenu vidět nejsou. Posoudí také spádové mízní uzliny. Informace o šíření pomáhají usměrnit léčbu a posoudit výhled. K určení přesného typu nádoru se používají i vzorky buněk nebo tkáně.

Jak dlouho může pes s nádorem plic žít?

Přežití závisí mimo jiné na velikosti, typu a rozšíření nádoru. Při sledování operovaných psů byl medián přežití bez rozšíření do mízních uzlin 570 dní. S rozšířením do mízních uzlin byl odpovídající medián 41 dní. Častou příčinou úmrtí související s nádorem je jeho návrat.