Otok plic u psa: příznaky a pohotovostní léčba

Přehled

Otok plic je důsledkem různých onemocnění, takže léčba vyžaduje i vyšetření příčiny hromadění tekutiny. Kardiogenní znamená související se srdcem, nekardiogenní nesouvisející se srdcem. Obě formy mohou k udržení přísunu kyslíku vyžadovat kyslík.

Plicní sklípky obklopují vlásečnice, kde probíhá výměna plynů mezi krví a vdechovaným vzduchem. Tekutinu prosakující do plicní tkáně normálně odvádějí mízní cévy. Otok plic vzniká, když se tekutina hromadí rychleji, než ji lze odvést.

Liší se od výpotku v pohrudniční dutině, kdy je tekutina mimo plíce v hrudní dutině. Podobné dýchací potíže může způsobit i zápal plic, jde však o zánět nebo infekci v plicní tkáni.

Příčiny

Onemocnění srdce zvyšuje tlak v plicním oběhu

Levostranné srdeční selhání může zvýšit tlak v žilách natolik, že se tekutina přesune do plic. Základem může být netěsná mitrální chlopeň nebo onemocnění srdečního svalu. Tělo může zadržovat sůl a vodu, což zvyšuje objem krve a dále zatěžuje srdce. Náhlý kardiogenní otok plic může způsobit přetržení šlašinky podpírající chlopeň.

Nekardiogenních příčin je několik

K dalším příčinám patří poranění hlavy, těžké záchvaty, úraz elektrickým proudem a ucpání dýchacích cest. Dýchání proti ucpaným dýchacím cestám vytváří v hrudníku silný podtlak. To mění tlakové rozdíly v plicích a může nasávat tekutinu z vlásečnic do plicních sklípků.

Otok plic se může vyvinout i během léčby kvůli nadměrnému podání tekutin. Vzácnou samostatnou formou je znovurozepnutí dříve splasklé plíce, například po operaci hrudníku.

Zánět může zvýšit propustnost hematoalveolární bariéry, takže tekutina snáz proniká do plicní tkáně. Nekardiogenní otok plic může způsobit i tonutí nebo těžká zánětlivá odpověď. ARDS je syndrom akutní dechové tísně, zánětlivý stav plic, který může vzniknout z onemocnění plic nebo jinde v těle. U dreverů je známý i otok plic spojený s lovem, jeho přesný mechanismus však zůstává nejasný.

Rizikové faktory

Riziko kardiogenní formy závisí na přítomném srdečním onemocnění a jeho pokročilosti. Degenerativní onemocnění mitrální chlopně je časté zejména u starších malých a středně velkých psů. K predisponovaným plemenům patří kavalír king charles španěl a jezevčík. Samotné onemocnění chlopně neznamená otok plic: asi u 25–50 % se vyvinou známky klinického srdečního selhání.

Ucpání dýchacích cest, rozkousání elektrického kabelu nebo poranění hlavy předurčují jiným mechanismem než onemocnění srdce. Forma po lovu byla popsána u dreverů a jezevčíků. V jednom severoevropském dotazníku o příznacích u dreverů byl medián věku při nástupu 29,8 měsíce u psů a 43,3 měsíce u fen. Tyto údaje popisují psy s příznaky, ne riziko pro celou populaci dreverů.

Typické příznaky

Prvním příznakem hromadění tekutiny související se srdcem může být stoupající dechová frekvence, ještě před viditelnými dýchacími potížemi. Můžete si všimnout těchto změn:

• Dýchání v klidu nebo ve spánku je rychlejší než dřív.
• Dýchání vypadá namáhavé a hlubší než obvykle.
• Pes stojí nebo sedí, protože vleže se mu dýchá obtížně.
• Pes natahuje krk a drží lokty od těla.
• Pes kašle nebo hůř snáší pohyb.
• V těžkých případech je tlama otevřená a sliznice vypadají modře.

Kašel může otok plic provázet, u psů je však jeho příčinou často onemocnění dýchacích cest. Kašel spolu se srdečním šelestem proto srdeční selhání nepotvrzuje.

Komplikace a následky

Těžký otok plic může způsobit selhání dýchání a smrt. Výhled závisí na závažnosti poškození plic a odpovědném onemocnění. Zvlášť závažný je ARDS: úmrtnost psů byla ve dvou zpětných studiích 84 % a 92 %. Tyto údaje se týkají pacientů s ARDS, ne všech psů s otokem plic.

Po začátku srdečního selhání kvůli degenerativnímu onemocnění mitrální chlopně žije mnoho léčených psů ještě asi 12–18 měsíců. Tento odhad se týká onemocnění chlopně, ne poškození plic po úrazu elektrickým proudem nebo ucpání dýchacích cest. Otok spojený s lovem se u dreverů může vracet: 52,9 % psů v dotazníku o příznacích prodělalo nejméně pět epizod.

Vyšetření u veterináře

Nejdřív se posuzuje bezpečnost dýchání

Při příjezdu se před stresujícími vyšetřeními posuzuje dýchací úsilí, barva sliznic a postoj. Mohou být slyšet praskoty v plicích, dechové zvuky však mohou být i normální. Okysličení se sleduje pulzní oxymetrií nebo měřením krevních plynů v tepenné krvi. U psa s nebezpečnými dýchacími potížemi začíná stabilizace před rozsáhlým zobrazením.

Důležitou součástí anamnézy je onemocnění srdce a případný záchvat, dušení, úraz elektrickým proudem nebo ponoření do vody. U loveckých psů pomáhá posoudit otok spojený s lovem souvislost dýchacích příznaků s pronásledováním zvěře.

Zobrazení vyšetřuje plíce i srdce

Rentgen hrudníku hledá tekutinu v plicích a změny srdce nebo plicních cév. Echokardiografie ukáže změny chlopní, srdečních oddílů a čerpací funkce. Ultrazvuk plic přímo u pacienta může pomoci s rychlým posouzením a sledováním odpovědi.

Ultrazvuk plic se obecně provádí ve stoje nebo vleže na hrudníku, což umožňuje posoudit obě strany bez změn způsobených ležením na boku. Holení obvykle není nutné, pokud však srst brání dostatečnému zobrazení, může být nutné místní ostříhání. Vyšetření je zevní a přenosný přístroj vytváří obraz v reálném čase. Může hledat i tekutinu v pohrudniční dutině, pneumotorax nebo jiné změny plicní tkáně. Ultrazvukové B-linie ukazují na změněnou plicní tkáň, mohou se však vyskytovat i u stavů, jako je fibróza.

Krevní testy posuzují před léčbou srdečního selhání mimo jiné funkci ledvin a elektrolyty. Test NT-proBNP může pomoci posoudit závažnost srdečního onemocnění. Výplachu plic se během těžkých dýchacích potíží obecně vyhýbá, dokud se situace neuklidní.

Léčba

Počátečním cílem je přísun kyslíku a snazší dýchání

V nemocnici se podle potřeby podává kyslík, například v kyslíkovém boxu nebo nosem. Klidné prostředí a sedace zvolená veterinářem mohou zmírnit tíseň spojenou s dýcháním. Pokud kyslík nestačí a pes se dýcháním unavuje, může být nutná intubace a umělá plicní ventilace. Vysokoprůtokový kyslík nosem se před podáním zvlhčuje a ohřívá. U psů s nízkou hladinou kyslíku zlepšil okysličení a snížil dýchací úsilí ve srovnání s běžným kyslíkem nosem. Ventilace se zvažuje mimo jiné tehdy, když nasycení kyslíkem nelze i přes podávání kyslíku udržet nad 90 %. Uvolní se ucpání dýchacích cest a léčí se i základní příčina, například záchvatové onemocnění. Veterinář volí léky podle příčiny a stavu psa.

Tekutinu v pohrudniční dutině lze podle potřeby odstranit torakocentézou; tento zákrok neléčí tekutinu v plicních sklípcích.

Léčba související se srdcem často pokračuje doma

U kardiogenního onemocnění pomáhá diuretikum snížit tekutinu v plicích. Potřeba mohou být i léky podporující funkci srdce a další léčba srdečního selhání. Odstranění tekutiny však neopraví stavebně degenerovanou mitrální chlopeň. Srdeční pacient, který se zotavuje z akutní dýchací krize, proto potřebuje dlouhodobý plán léčby a sledování.

Funkce ledvin a elektrolyty se obecně kontrolují do 3–14 dnů od zahájení diuretika. Léčba může ovlivnit bilanci tekutin a funkci ledvin, proto jsou kontroly součástí bezpečnosti léčby. Jakmile začne diuréza, musí být k dispozici pitná voda. Vyhýbejte se zbytečné soli ve stravě a zároveň zajistěte dostatek energie a bílkovin.

U nekardiogenního onemocnění je zásadní podpůrná péče

Základem nekardiogenní léčby je udržení okysličení a odstranění spouštěče. Diuréza nemá stejný účinek, když přes poškozenou bariéru prosakuje tekutina bohatá na bílkoviny. Klinické důkazy pro léky u této formy jsou omezené a srdeční léky se na ni automaticky nepoužívají. Nitrožilní tekutiny se plánují opatrně, aby nezvýšily zátěž plic tekutinou.

U drevera s otokem spojeným s lovem se příznaky mohou klidem zlepšit a žádná specifická léčba není známa. Nové dýchací potíže přesto vyžadují posouzení, protože podobné příznaky mohou způsobit jiná onemocnění srdce nebo plic.

Prevence

Prevence míří na příčinu: časné sledování srdečního onemocnění se liší od předcházení úrazu elektrickým proudem nebo dušení. Poslech srdce je součástí pravidelných zdravotních prohlídek psů náchylných k onemocnění chlopní. Sledování onemocnění chlopně bez příznaků může podle nálezů probíhat každých šest až 12 měsíců. Léky u dostatečně zvětšeného srdce mohou oddálit nástup srdečního selhání.

Elektrické kabely a předměty, kterými se pes může udusit, uchovávejte mimo dosah. Vyhýbejte se škrcení kolem krku, protože může způsobit otok plic spojený s ucpáním dýchacích cest. Onemocnění spojené s lovem u dreverů zahrnuje i dědičnou náchylnost. Upřednostnění psů bez příznaků v chovu proto může pomoci predispozici snížit, nemůže však předejít každému případu.

Důležité pro majitele psů

Jakmile dýchací potíže začnou, vyhledejte péči a převoz udržujte co nejklidnější. Nenuťte psa ležet na zádech nebo na boku, pokud se snaží dýchat vsedě. Předem sdělte ordinaci dýchací příznaky, onemocnění srdce a případný úraz. Přineste aktuální seznam léků.

Sledování doma začíná, jakmile je pes stabilní a veterinář vám dal pokyny k propuštění. Dechovou frekvenci zaznamenávejte ve spánku nebo úplném klidu. Normální dechová frekvence spícího psa je obecně pod 30 dechů za minutu. Vzestup nad individuální výchozí hodnotu může u srdečního pacienta varovat před zhoršením.

Zaznamenávejte i chuť k jídlu, energii a to, zda byly podány předepsané léky. Při propuštění si domluvte jasné hranice pro kontaktování ordinace a termíny kontrol. Při dýchacích potížích neodkládejte odjezd k ošetření kvůli měření. U loveckého psa zaznamenávejte souvislost epizod s pronásledováním zvěře a další využití plánujte až po vyšetření.

Časté otázky

Může otok plic u psa odeznít?

Tekutina v plicích může při léčbě zaměřené na příčinu ubývat. Výhled závisí na základním onemocnění. U srdečního pacienta mohou léky zvládnout příznaky, zatímco poškození stavby chlopně přetrvává. ARDS má nejistější výhled než jiné nekardiogenní formy.

Znamená kašel u psa se srdečním onemocněním vždy tekutinu v plicích?

Kašel může souviset i s onemocněním průdušnice nebo průdušek. Šelest a kašel proto automaticky neznamenají otok plic. Dýchací potíže vyžadují naléhavé posouzení. U stabilního psa vyšetření spojuje klinické příznaky, zobrazení a posouzení funkce srdce.

Kdy je dýchání spícího psa příliš rychlé?

Dechová frekvence spícího psa je obvykle pod 30 dechů za minutu. U srdečního pacienta je užitečným varováním vzestup oproti jeho vlastní výchozí hodnotě. Měřte během klidného spánku v chladném prostředí. Viditelně namáhavé dýchání vyžaduje okamžitou péči bez ohledu na číslo.

Pomáhají diuretika u každé formy otoku plic?

Diuretikum je důležitou součástí kardiogenní léčby. U nekardiogenního otoku s únikem tekutiny bohaté na bílkoviny nemá stejný účinek. Přednost pak má okysličení a léčba základní příčiny. Veterinář volí léky podle příznaků a nálezů vyšetření.

Co je otok plic spojený s lovem u dreverů?

Jde o nekardiogenní otok plic popsaný u dreverů v souvislosti s lovem. Může způsobit kašel, rychlejší dýchání a únavu. Jeho mechanismus není přesně objasněn. Než se epizoda připíše otoku spojenému s lovem, je nutné vyšetřit jiná onemocnění srdce a plic.