Onemocnění mitrální chlopně u psa: příznaky, vyšetření a léčba

Přehled

Mitrální chlopeň leží mezi levou síní a levou komorou. Při stahu srdce by se měla zavřít, aby krev proudila správným směrem. Degenerovaná chlopeň se nezavírá těsně a část krve proudí zpět do síně. Tomu se říká nedomykavost chlopně. Onemocnění se zkracuje jako MMVD.

Onemocnění srdce a srdeční selhání jsou odlišné stavy. Chlopeň může být strukturálně nemocná bez viditelných příznaků. Při srdečním selhání už onemocnění srdce způsobuje funkční potíže, například hromadění tekutiny v plicích. Někteří psi do tohoto stadia nikdy nedospějí.

Degenerativní onemocnění síňokomorových chlopní tvoří asi 75 % onemocnění srdce u psů. Asi 60 % postižených psů má změny omezené na mitrální chlopeň. Asi u 30 % je postižena i trojcípá chlopeň v pravé polovině srdce.

Příčiny

Degenerace mění podpůrnou stavbu chlopně a ztlušťuje její cípy. Šlašinky, které chlopeň podpírají, mohou také zeslábnout a někdy prasknout. Přesná spouštěcí příčina není známa. Dědičná složka je uznávána zejména u některých plemen.

Když krev prosakuje zpět do síně, musí srdce zvládat větší objem krve než obvykle. Tato zátěž navíc může zvětšit síň i komoru. Tělo dokáže netěsnost dlouho vyrovnávat, takže pes se může zdát normální i přes významné strukturální onemocnění.

Součástí vyrovnávání je i to, že ledviny zadržují více vody a sodíku. Objem krve se zvětšuje a pomáhá srdci udržet průtok krve vpřed i přes netěsnou chlopeň. Nepokoušejte se však tento mechanismus řídit tím, že sami omezíte pitnou vodu.

Pokud tlak v levé síni dostatečně stoupne, zvýší se i tlak v plicních cévách a tekutina se může přesunout do plicní tkáně. Nazývá se to kardiogenní otok plic. To vysvětluje, proč nejnebezpečnější viditelnou změnou při onemocnění chlopně mohou být dýchací potíže, nikoli otok břicha nebo končetin.

Rizikové faktory

Onemocnění je s věkem častější a zvlášť časté je u malých a středně velkých psů. Postiženi mohou být i větší psi a kříženci.

Dědičná náchylnost je uznávána u kavalír king charles španělů a jezevčíků. Onemocnění se vyskytuje i u plemen, jako jsou malí pudlové, čivavy a pomeraniani.

Onemocnění je u psů asi 1,5krát častější než u fen. Zvlášť často se diagnostikuje u psů vážících méně než 20 kg. U velkých psů často postupuje rychleji a porucha funkce srdečního svalu může být výraznější.

Kavalír king charles španělé mohou onemocnět chlopní v mladším věku než mnoho jiných malých plemen.

Typické příznaky

Zpočátku nemají psi často žádné známky, kterých byste si mohli všimnout. Šelest může být slyšet při vyšetření dlouho předtím, než se rozvine zjevné onemocnění. Později si můžete všimnout, že pes nezvládá pohyb tak dobře jako dříve.

• Snížená tolerance procházek nebo hry.
• Kašel.
• Zrychlené dýchání nebo dýchací potíže.
• Slabost nebo kolaps.
• Neklid spolu s dýchacími příznaky.

Samotný kašel srdeční selhání neprokazuje. Tito psi mohou mít i onemocnění průdušnice a průdušek, která kašel vysvětlují.

Pokročilé srdeční selhání může zahrnovat úbytek svalů. Úbytek hmotnosti není vždy zjevný, i když už svalová hmota ubyla.

Komplikace a následky

Hlavní komplikací je srdeční selhání se souvisejícím otokem plic. Se zvětšováním srdce se mohou rozvinout i poruchy srdečního rytmu. Vzácně praskne šlašinka podpírající chlopeň nebo se natrhne stěna síně, což může způsobit náhlý, vážný stav vyžadující pohotovost.

U mnoha starších psů onemocnění postupuje pomalu a délku života nakonec neomezí.

Srdeční selhání se rozvine asi u 30 % psů s mitrální nedomykavostí. Odhady podílu psů, u nichž se rozvinou klinické známky srdečního selhání, se pohybují i mezi 25–50 %, proto ne každý pes s onemocněním chlopně dospěje do stadia s příznaky.

Po začátku srdečního selhání žijí někteří psi při vhodné péči déle než 1 rok. Typická doba přežití s léčbou je asi 12–18 měsíců od začátku srdečního selhání, individuální rozdíly jsou však značné. Tyto doby se týkají srdečního selhání s příznaky, nikoli data, kdy bylo diagnostikováno onemocnění chlopně bez příznaků.

Úbytek svalů spojený s onemocněním srdce zhoršuje výhled a snáze se mu předchází, než se později léčí.

Vyšetření u veterináře

Častým prvním nálezem je šelest slyšitelný fonendoskopem. Vzniká vířivým prouděním krve způsobeným netěsností. Spolu se šelestem se posuzuje průběh příznaků a celkový stav psa. Ultrazvuk ukazuje stavbu chlopní a srdce i průtok krve. Cílem je potvrdit typ onemocnění a posoudit zátěž, kterou pro srdce představuje.

Rentgen hrudníku poskytuje informace o velikosti srdce a tekutině v plicích. U psa s příznaky pomáhá odlišit srdeční selhání od jiných onemocnění dýchacích cest. Krevní test odrážející zátěž srdce může posouzení doplnit, nemůže však nahradit úplné vyšetření. K vyšetření srdečního rytmu se v případě potřeby používá EKG.

Rentgen hrudníku pořízený ještě před objevením příznaků může být později užitečný. Poskytuje srovnání, pokud pes začne kašlat nebo neobvykle dýchat. Zaznamenejte si, kde a kdy bylo dřívější zobrazovací vyšetření provedeno.

U psa s příznaky svědčí normální nebo téměř normální výsledek krevního testu měřícího zátěž srdce proti srdečnímu selhání jako jejich příčině.

Léčbu řídí určení stadia onemocnění. Stadium ACVIM B1 znamená fázi bez příznaků, ve které změny srdce nesplňují kritéria pro preventivní léky. Ve stadiu ACVIM B2 je pes stále bez příznaků, zvětšení srdce však pokročilo natolik, že splňuje kritéria léčby.

Stadium ACVIM C znamená současné nebo dříve diagnostikované srdeční selhání způsobené onemocněním. Pes v tomto stadiu zůstává, i když léky příznaky dostanou pod kontrolu. Ve stadiu ACVIM D už standardní léčba příznaky dostatečně nezvládá.

Měří se také krevní tlak, aby se odhalila souběžná hypertenze. Ultrazvuk srdce může odhalit i zvýšený tlak v plicním oběhu. Závažnost nedomykavosti chlopně se posuzuje mimo jiné podle velikosti síně; velikost zpětného proudu na barevném dopplerovském zobrazení k tomuto účelu není spolehlivým měřítkem.

Krevní obraz, biochemie krve a vyšetření moči mohou být u psa s degenerací chlopně normální. Pokud praskne šlašinka podpírající chlopeň, může se akutní srdeční selhání rozvinout i bez výrazného zvětšení síně.

Léčba

Veterinář předepisuje léky podle stadia onemocnění. Mírné onemocnění bez příznaků lze sledovat bez léků. Jakmile je srdce dostatečně zvětšené, může pimobendan pomoci oddálit nástup srdečního selhání.

Léčba srdečního selhání zahrnuje diuretika a léky podporující funkci srdce. Těžký otok plic může vyžadovat nemocniční péči, kyslík a rychlou léčbu diuretiky. Neměňte množství léků podávaných doma, pokud vám veterinář nedal písemné pokyny určené právě pro vašeho psa.

Léky zvládají příznaky a zátěž srdce, degenerovanou chlopeň však neopraví. Ve vybraných případech lze chirurgickou opravu chlopně nebo jiné specializované zákroky probrat s veterinářem se zkušenostmi s onemocněními srdce. Tyto techniky nejsou široce dostupné a vhodnost se posuzuje individuálně.

Sledování zahrnuje celkový stav, krevní tlak a v případě potřeby krevní testy a zobrazovací vyšetření. Při sledování srdečního selhání a léků záleží zejména na funkci ledvin a rovnováze elektrolytů.

Vyhýbejte se zbytečně slaným pamlskům a zároveň zajistěte, aby pes jedl dost a přijímal dostatek energie a bílkovin. Neomezujte stravu tak přísně, aby pes hubl nebo odmítal jídlo.

U mírného onemocnění bez příznaků se další ultrazvukové vyšetření obvykle provádí po 6–12 měsících, podle nálezů. Po rozvoji srdečního selhání se krevní tlak a krevní testy typicky sledují každé 3–6 měsíců a po změnách léků.

Prevence

Přesná příčina onemocnění chlopně není známa a neexistuje spolehlivé domácí opatření, které by mu předešlo. Pravidelné zdravotní prohlídky však mohou odhalit šelest dřív, než se objeví příznaky. Včasné rozpoznání umožňuje plánované sledování a posouzení, kdy mohou léky začít pomáhat. Poslech srdce zdánlivě zdravého ohroženého psa je proto užitečnou součástí běžné prohlídky.

Pokud je zvětšení srdce minimální, lze o psa normálně pečovat spolu s dohodnutými kontrolami. Meze pohybu a každodenních činností dohodněte s vlastním veterinářem podle případných příznaků nebo dalších onemocnění.

Některé programy chovatelských klubů vyžadují ultrazvuk srdce před chovem, pokud je při vyšetření slyšet šelest.

Důležité pro majitele psů

Nacvičte si sledování dýchání, když pes spí nebo je v úplném klidu. Výsledky zapisujte na jedno místo, aby byla vidět změna oproti obvyklé výchozí hodnotě. Požádejte veterináře o individuální hranici pro kontakt a pokyny, jak dechy počítat. Pokud má pes dýchací potíže, obraťte se na veterinární tým a nezdržujte se vyplňováním deníku.

U psa s dřívější epizodou srdečního selhání je dechová frekvence ve spánku nebo v úplném klidu obvykle pod 30 dechů za minutu. Nejde o hranici, pod kterou je každý příznak neškodný. Vždy zohledněte výchozí hodnotu psa a námahu spojenou s dýcháním a s ošetřujícím veterinářem dohodněte, co dělat při neobvyklé změně.

Mějte aktuální seznam léků a zapisujte podanou léčbu, pokud se o psa stará více lidí. Při kontrolách se ptejte na stadium onemocnění, cíl dalšího vyšetření a na to, co dělat při náhlé změně. Cestovní plány nebo změny režimu zmiňte předem, aby bylo možné zajistit dostatečnou zásobu léků a případné sledování.

Časté otázky

Znamená srdeční šelest vždy srdeční selhání?

Ne. Šelest z nedomykavosti chlopně může být slyšet dřív, než se rozvinou klinické příznaky, a někteří psi zůstávají dlouho bez příznaků. Vyšetření posuzují stavbu srdce, jeho zvětšení a případné hromadění tekutiny. Léčba závisí na těchto celkových nálezech, nikoli jen na tom, zda je šelest přítomen.

Potřebuje pes bez příznaků léky na srdce?

Někteří ano a někteří ne. Klíčové je, jak moc se srdce změnilo a zda jsou splněna kritéria léčby. Mírné onemocnění se sleduje bez léků, zatímco dostatečné zvětšení srdce může léky odůvodnit ještě před objevením příznaků.

Znamená kašel u psa s onemocněním srdce vždy otok plic?

Ne. Tentýž pes může mít i onemocnění průdušnice nebo průdušek. Příčinu kašle je proto nutné vyšetřit a potřebu diuretik nelze odvodit jen z kašle. Dýchací potíže nebo zřetelně zvýšená klidová dechová frekvence vždy vyžadují rychlý kontakt s veterinářem.

Proč sledovat dýchání, když pes spí?

Dechová frekvence ve spánku nebo v úplném klidu pomáhá sledovat psa, zejména po dřívější epizodě srdečního selhání. Změna oproti jeho vlastní výchozí hodnotě je pro veterináře užitečnou informací. Požádejte o individuální pokyny k počítání a výkladu výsledků s jasným plánem, kdy se ozvat.

Mohou léky netěsnou chlopeň opravit?

Léky zvládají důsledky onemocnění a příznaky srdečního selhání, stavbu chlopně však neopraví. Oprava chlopně se může ve vybraných případech zvážit samostatně. S ošetřujícím veterinářem proberte, čeho má léčba dosáhnout a které možnosti jsou v praxi dostupné.