Nosní roztoči u psa: příznaky, přenos a léčba

Přehled

Vědecký název psího nosního roztoče je Pneumonyssoides caninum. Stejný parazit je znám také jako Pneumonyssus caninum. Vyskytuje se po celém světě. Nosní roztoči jsou hlášeni zvlášť často v severní Evropě.

Typická nákaza nosními roztoči obvykle psa celkově neoslabí. Příznaky však mohou narušovat loveckou a stopařskou práci. V jedné severoevropské pitevní studii neslo nosní roztoče asi 20 % vyšetřených psů. V Norsku byla infekce v roce 1993 zjištěna u 7 % z 250 pitvaných psů.

Příznaky bývají obvykle mírné a postihují hlavně horní cesty dýchací. Parazit byl popsán i u stříbrných lišek.

Příčiny

Nosní roztoči se pohybují po povrchu nosní sliznice. Jejich dlouhé končetiny přesahují okraje těla. Roztoči byli nalezeni i v čelních dutinách. Jejich pohyb může způsobit svědění a podráždění sliznice.

Samice roztočů jsou dlouhé asi 1–1,5 milimetru. Jsou široké asi 0,6–0,9 milimetru. Tělo je oválné a nažloutlé. Parazit je viditelný pouhým okem. Samci a larvy jsou menší než samice.

Dospělí roztoči mají čtyři páry končetin. Larvy mají tři páry. Celý vývojový cyklus parazita není znám.

Pravděpodobnou cestou přenosu je přímý přenos mezi psy. Možný je i nepřímý přenos prostředím. Přesné cesty přenosu však nejsou plně objasněny. Rýma může nosní sliznici zarudnout a zduřet.

Byl zaznamenán pohyb roztočů rychlostí 1 centimetr za sekundu.

Rizikové faktory

Nákazy se vyskytují u psů všech věkových kategorií a plemen. Jedno pozorování zjistilo víc nákaz u psů starších tří let než u mladších. Stejné pozorování zjistilo víc nákaz u velkých psů než u malých plemen. V norské pitevní skupině nebyla zjištěna významná souvislost nákazy s věkem, pohlavím ani rozložením plemen.

Nakažení norští psi byli ve věku od čtyř měsíců do deseti let. Zastupovali 14 plemen. Deset bylo samců a osm fen. V jiné severoevropské zemi bylo 48 psů léčených kvůli příznakům ve věku od osmi měsíců do 14 let. Patnáct z nich byli lovečtí psi a 33 společenští nebo pracovní psi.

Zda se nákaza může přenést z březí feny na štěňata, je nejisté.

Typické příznaky

Příznaky odpovídající nosním roztočům zahrnují:

• Častější kýchání nebo odfrkování.
• Reverzní kýchání.
• Výtok z nosu.
• Třesení hlavou.
• Svědění čenichu a jeho tření o zem.
• Zhoršený čich nebo snadnější ztrácení pachové stopy.
• Někdy krvácení z nosu.

Majitelé mohou nákazu u psa s mírnými příznaky přehlédnout. U stopařského psa může být první zaznamenanou změnou ztráta stopy při výcviku nebo soutěži. Příznaky mohou být přerušované, nikoli trvalé. Podobné příznaky mohou způsobit i jiná onemocnění nosu.

Během epizody reverzního kýchání pes rychle nasává vzduch nosem. Pes často stojí s nataženým krkem a hlavou zakloněnou dozadu. Tlama obvykle zůstává zavřená a nozdry se rozšiřují. Epizoda může trvat od sekund po minuty.

Komplikace a následky

Nákaza může souviset s chronickým zánětem vedlejších dutin. U psů s nosními roztoči byl pozorován i častější zánět mandlí. Zhoršený čich může ztěžovat loveckou a stopařskou práci. Výhled po léčbě potvrzené nákazy nosními roztoči je obvykle výborný.

Nosní tkáně obvykle při pitvě nevykazují změny viditelné pouhým okem. Silný otok a výtok spojené s rýmou mohou zúžit nosní průduchy. Účinnost léčby nosních roztočů se odhaduje na více než 85 %.

V norské pitevní studii byl zánět vedlejších dutin zjištěn také u 60 % ze 16 psů se střední nebo silnou nákazou.

Příznaky po antiparazitární léčbě vždy úplně nezmizí. Přetrvávající příznaky může vysvětlit jiné současné onemocnění horních cest dýchacích. Ve skupině 48 psů vybraných jen podle příznaků bylo po osmi týdnech bez příznaků 35 psů, tedy 73 %.

Vyšetření u veterináře

Odlišení příznaků od jiných onemocnění nosu

Příznaky horních cest dýchacích mohou ukazovat na nosní roztoče, samotné příznaky však nákazu nepotvrzují. Podobné příznaky může způsobit cizí těleso v nose. Další možnou diagnózou je nádor nosu. Výtok z nosu může vysvětlit onemocnění zubů nebo abnormální spojení mezi dutinou ústní a nosní.

Další možnou příčinou přetrvávajících nosních příznaků je plísňová infekce. Se zánětem nosní sliznice může souviset i jiné chronické zánětlivé onemocnění. Pokud léčba předpokládaných nosních roztočů příznaky nezmírní, je potřeba další vyšetření.

Reverzní kýchání může vyvolat i rozrušení. Stejný reflex může způsobit silné tahání na vodítku. Dalšími možnými spouštěči jsou rychlé jedení nebo pití. U krátkolebého psa mohou podobné příznaky souviset s prodlouženým měkkým patrem.

Při rýmě se vodnatý výtok může kvůli druhotné bakteriální infekci změnit na hlenovitý. Hnis ve výtoku může souviset se zánětlivými buňkami hromadícími se ve sliznici. Stopařské schopnosti se během konzultace posuzují obtížně.

Nález roztoče potvrdí diagnózu

Roztoče viditelného pouhým okem lze někdy spatřit v nosní dírce psa. Parazité se mohou najít v nosním hlenu nebo vodnatém výtoku. Občas pes roztoče vykýchne s nosním výtokem. Majitelům se však roztoče žijící uvnitř nosu podaří spatřit jen zřídka. Roztoči byli někdy vidět vylézat z nosní dírky během anestezie.

Nejužitečnějšími vyšetřeními jsou rinoskopie a výplach nosu. Rinoskopie může odhalit roztoče pohybující se uvnitř nosní dutiny. Ohebný endoskop může vyšetřit i zadní otvory do nosohltanu. K tomu lze endoskop zavést tlamou za měkké patro.

Výplach nosu se obvykle provádí v celkové anestezii. Dýchací cesty během zákroku chrání trubice s manžetou zavedená do průdušnice. K výplachu se používá fyziologický roztok. Zachycená tekutina se pod zvětšením vyšetří na roztoče.

Negativní vzorek z výplachu nosní roztoče nevylučuje. Roztoči mohou být ve vedlejších dutinách, kam je obtížné dosáhnout. Nákaza se potvrdí určením parazita při rinoskopii nebo v tekutině z výplachu. Nález roztočů neurčuje, zda vysvětlují všechny nosní příznaky psa.

Další vyšetření závisí na příznacích

Výpočetní tomografie ukáže stavbu nosních a vedlejších dutin. Pokud se zobrazení provádí, předchází rinoskopii, výplachu nebo biopsii, které tkáně mění. Jinak by se změny způsobené zákrokem mohly zaměnit s původními změnami onemocnění.

Krevní obraz a biochemie krve mohou pomoci prověřit jiná současná onemocnění. Krvácení z nosu může vyžadovat kontrolu počtu krevních destiček a srážení krve. Krevní testy protilátek nemají při diagnostice nosních roztočů nesporný přínos. Samotné zvýšení eozinofilů není užitečným potvrzujícím testem.

Léčba

Antiparazitární léčbu plánuje veterinář

Nosní roztoči se léčí léky na předpis, které předepisuje veterinář. Pokud příznaky odpovídají nosním roztočům, ale žádný parazit není vidět, může veterinář zvážit léčebný pokus. Na tuto nákazu lze použít antiparazitární léky ze skupiny makrocyklických laktonů.

Antiparazitární léky se používaly jako tablety i spot-on přípravky.

Příklady zahrnují milbemycin, selamektin a moxidektin. Při volbě léku se zohledňuje riziko nežádoucích účinků. Ivermektin může způsobit závažné nežádoucí účinky, zejména u kolií a příbuzných plemen. Optimální obecný léčebný režim pro nosní roztoče zatím nebyl stanoven.

Sledování příznaků během léčby

Pokud se funění nezlepší asi do týdne od zahájení léčby, pes se dále vyšetřuje kvůli jiným příčinám. Ve skupině 48 psů léčených podle příznaků bylo po čtyřech týdnech bez příznaků 19 psů. V té době mělo reverzní kýchání ještě 29.

Po osmi týdnech mělo příznaky stále třináct psů. U deseti z nich se příznaky zmírnily, ale neustaly. Zbylí tři měli příznaky také nadále. Majitelé zaznamenali mírnou únavu u dvou psů.

Jednomu psovi se kýchání zesílilo jeden až dva týdny po zahájení léčby. Všech 48 psů bylo diagnostikováno jen podle příznaků, bez potvrzení roztočů. Výsledky se hodnotily podle pozorování majitelů.

V malé experimentální studii bylo nakaženo 12 biglů. Šest dostalo selamektin. Zbylých šest tvořilo neléčenou kontrolní skupinu. Při pitvě léčených psů nebyli nalezeni žádní roztoči.

Pět ze šesti kontrolních psů mělo roztoče stále. Výsledek se hodnotil 39–46 dní po experimentální nákaze. Klinická odpověď na léčbu je něco jiného než nepřítomnost roztočů prokázaná při pitvě.

Hodnocení příznaků majiteli psů z této skupiny nebyla vzájemně jednotná.

Prevence

Nosní roztoči se mohou přenášet mezi psy v úzkém kontaktu. Možnou cestou nepřímého přenosu jsou společná místa ke spaní. Riziko nákazy mohou zvýšit i společné aportovací předměty. Psi ve stejné domácnosti se ošetřují současně, i když někteří nemají příznaky. Selamektin a kombinace imidaklopridu s moxidektinem se považují za potenciálně schopné nákaze předejít.

Bylo uvedeno, že roztoči přežívají mimo hostitele 19 dní a ve vlhkém prostředí až tři týdny.

V suchém prostředí roztoči uhynou během jednoho až dvou dnů.

Psí nosní roztoči nepředstavují pro lidi žádné známé riziko nákazy.

Ve vlhkých podmínkách bylo přežití pozorováno při pokojové teplotě i při teplotě lednice.

Důležité pro majitele psů

Zaznamenejte, kdy se odfrkování objevuje a zda je trvalé, nebo záchvatovité. U stopařského psa sledujte i schopnost najít známou stopu a sledovat ji. Prvním zaznamenaným příznakem může být zhoršený čichový výkon.

Řekněte veterináři o dalších psech v domácnosti a jejich případných příznacích. Loveckého psa s funěním je vhodné nechat vyšetřit s dostatečným předstihem před začátkem lovecké sezóny. Psi obvykle dokážou po odstranění parazitů lépe využívat čich.

Při krvácení z nosu udržujte psa v klidu. Do nosní dírky nedávejte vatu ani jiný materiál. Dotyk materiálu s vnitřkem nosu může zvýšit kýchání a zhoršit krvácení. Přetrvávající krvácení nebo dýchací potíže vyžadují okamžité veterinární posouzení.

Bez rady veterináře nepodávejte na krvácení z nosu žádné léky.

Krátké video přerušované epizody odfrkování můžete natočit a ukázat při konzultaci.

Časté otázky

Znamená reverzní kýchání vždy nosní roztoče?

Reverzní kýchání odpovídá nosním roztočům, může ho však způsobit i jiné onemocnění. Podobné příznaky může vysvětlit cizí těleso v nose, nádor nebo onemocnění zubů. Nákazu potvrdí nález roztoče při rinoskopii nebo v tekutině z výplachu. Stavbu nosních a vedlejších dutin může vyšetřit výpočetní tomografie.

Mohou roztoči zůstat i po negativním vzorku z výplachu?

Negativní vzorek z výplachu nákazu nevylučuje. Roztoči mohou být skryti ve vedlejších dutinách, kam je obtížné dosáhnout. Parazita lze zkusit najít i rinoskopií. Při silném podezření může veterinář zvážit léčebný pokus. Výplach nosu se obvykle provádí v celkové anestezii.

Jak rychle by se měly příznaky zlepšit?

Pokud se funění nezlepší asi do týdne od zahájení léků, pes se vyšetřuje kvůli jiným příčinám. Ze 48 psů léčených na základě příznaků bylo po osmi týdnech zcela bez příznaků 35, tedy 73 %. Jejich nákazy nebyly potvrzeny nálezem roztočů.

Může bezpříznakový domácí pes nákazu nést?

Nosní roztoče může nést i pes bez příznaků. Parazit se pravděpodobně šíří úzkým kontaktem mezi psy. Další psi v domácnosti se proto ošetřují současně se psem, který má příznaky. Psí nosní roztoči se nepovažují za známé riziko nákazy pro lidi.

Mohou za špatný čich nosní roztoči?

Nosní roztoči mohou psovi zhoršit čich. Pracovní pes může ztrácet známou stopu nebo ji vůbec nenajít. Využívání čichu se obvykle usnadní, jakmile jsou parazité odstraněni. Přetrvávající nosní příznaky však mohou souviset s jiným současným onemocněním horních cest dýchacích.