Natažení svalu u psa – příznaky a léčba

Přehled

Poranění svalu může být malé, místní poškození vláken nebo rozsáhlé přetržení, které narušuje normální funkci svalu. Mírná natažení často zůstanou bez veterinárního vyšetření, proto je jejich celkovou četnost obtížné odhadnout.

U sportovních psů vznikají jak akutní poranění, tak poranění z přetížení způsobená opakovaným tréninkem. Poškození může postihnout bříško svalu nebo spojení svalu a šlachy.

Častým příkladem poranění pánevní končetiny je poranění bedrostehenního svalu (iliopsoas), který ohýbá kyčel. Kulhání při poranění iliopsoatu může být akutní nebo dlouhodobé.

Hojení svalu a jeho šlachového úponu může vyžadovat různé omezení pohybu. Přesné umístění poranění ovlivňuje příznaky, které pes vykazuje.

Příčiny

Častou příčinou je přetažení svalu při běhu nebo skoku. Spojení svalu a šlachy je zranitelné, protože je nejslabší částí jednotky svalu a šlachy.

Pohyb, který natahuje silně stažený sval, může překročit schopnost vláken zátěž vydržet. Uklouznutí, při kterém se pánevní končetiny rozjedou do stran, může poranit ohýbač kyčle.

Přímý úder může poškodit i cévy uvnitř svalu. Hluboké říznutí nebo zlomenina kosti mohou sval přímo přetrhnout.

Z přetržených drobných cév krvácí do tkáně. Krvácení a otok mohou narušit normální stah svalu.

Jizvovitá tkáň vznikající v hojícím se místě může omezit pružnost. Trvalé zkrácení svalu, nazývané kontraktura, může nakonec zhoršit i pohyb sousedního kloubu.

Pohmoždění může vytvořit i hematom, tedy místní nahromadění krve ve svalu. Sval se může poranit i během operace.

Iliopsoas se skládá z kyčelního svalu a velkého bederního svalu. Ty se společně upínají na malý chocholík stehenní kosti.

Kromě ohýbání kyčle pomáhá iliopsoas stabilizovat kyčel a páteř.

Rizikové faktory

Intenzivní sport a práce vystavují svaly špičkovému zatížení. Agility vyžaduje od svalů rychlost, koordinaci a rovnováhu.

Dostihy kladou důraz na rychlost a sílu, zatímco tažná práce vyžaduje vytrvalost. Dříve poraněný sval je náchylnější k dalšímu poranění.

Opakovaný trénink může způsobit poranění i bez zjevné jednotlivé nehody. U 72 psů z agility s poraněním iliopsoatu vyšetřených v letech 2009–2015 se věk pohyboval od 1,5 do deseti let.

Závažnost poranění u těchto psů zřetelně nesouvisela s věkem ani hmotností. Poranění iliopsoatu se může rozvinout i jako následek jiného problému končetiny.

U sledovaných psů z agility nevykazovala závažnost poranění zřetelnou souvislost s pohlavím ani plemenem.

Typické příznaky

• Pes kulhá nebo bolavou končetinu odlehčuje.
• V okolí svalu je otok.
• Pod kůží se objeví modřina.
• Manipulace nebo pohmat vyvolává zjevnou bolest.
• Klesá ochota k tréninku nebo výkon.
• Při poranění iliopsoatu se může zkrátit krok a snížit natažení kyčle.
• Pes z agility může při skoku natahovat pánevní končetiny méně než obvykle.

Mírné natržení může být doma obtížné zpozorovat.

Chronické poranění iliopsoatu může způsobit opakované nebo postupně se zhoršující kulhání na pánevní končetinu.

Může se objevit místní bolest svalu a křeče.

Ne všechna poranění svalů způsobují viditelné kulhání.

Při slalomu na agility překážkách může klesnout odraz vpřed z pánevních končetin.

U zjizveného poranění svalu v oblasti lopatky se tlapka může při chůzi vytáčet ven.

Bolest může psa přimět přenášet váhu na zdravější končetiny.

Komplikace a následky

Těžké přetržení svalu může zanechat trvalé omezení funkce. Rozsáhlá jizvovitá tkáň může pracující sval zkrátit a snížit jeho schopnost stahu.

Dlouhodobé úplné znehybnění může předurčovat psa k trvalé kontraktuře svalu. Zjizvení podhřebenového svalu, tedy svalu za ramenem, nemusí změnit chůzi dřív než 2–4 týdny po poranění.

Pes pak může začít hrudní končetinu při pohybu vpřed švihat do strany. Zlepšení kulhání proto vždy neznamená, že se funkce svalu vrátila k normálu.

I po zhojení je možné další poranění svalu. Souběžný problém s kolenem nebo kyčlí může udržovat bolest a ztížit posouzení zotavení.

Pohmoždění svalu se obvykle hojí bez dlouhodobého omezení funkce.

Vyšetření u veterináře

Určení místa bolesti

Veterinář zjistí, zda kulhání začalo náhle nebo postupně a co pes dělal, než příznaky začaly. Vyšetření posuzuje chůzi a klus.

Svaly, klouby a záda se prohmatávají, aby se určilo místo bolesti. Vyšetřuje se i neurologická funkce, protože za kulháním mohou být nervy nebo mícha.

Význam poranění svalu se posuzuje spolu s nálezy v jiných tkáních. V souboru 72 psů z agility s poraněním iliopsoatu mělo 73,6 % i jiné ortopedické nálezy.

Ve stejném souboru mělo 27,8 % nestabilitu zkříženého vazu. Poranění iliopsoatu bylo jedinou zjištěnou příčinou bolesti pohybového aparátu u 26,4 %.

Bolest z poranění iliopsoatu může být zřetelnější, když veterinář natahuje kyčel a současně ji vytáčí dovnitř. Poranění zkříženého vazu a dysplazie kyčlí se mohou vyskytovat současně s bolestí svalu.

Pokud bolest nebo napětí brání spolehlivému vyšetření, může být potřeba sedace. Končetiny se kontrolují i na rozdíly mezi stranami, úbytek svalové hmoty a otok kloubů.

Záda se vyšetřují na bolest a svalové napětí. V případě potřeby se každá končetina vyšetří od prstů až po kyčel nebo rameno.

K vyšetření nenápadného kulhání u sportovního psa lze použít analýzu na silové plošině. Pohyb v přímce a v kruzích může odhalit různé způsoby, jak pes upravuje chůzi, aby si ulevil od bolesti.

Otáčení zvyšuje zatížení vnitřních končetin. Veterinář se ptá i na dřívější léky a jejich vliv na příznaky.

Posouzení chůze může porovnávat pohyb na různých površích.

Zobrazovací vyšetření a rozsah poranění

Ultrazvuk může ukázat narušení svalových vláken a pomoci poranění lokalizovat. Chronické poškození úponu šlachy iliopsoatu se může na rentgenu projevit jako zvápenatění.

V případě potřeby mohou místo poranění pomoci určit i CT nebo magnetická rezonance. Podezření na poranění svalu může podpořit vzestup svalového enzymu kreatinkinázy v krvi.

Akutní poranění iliopsoatu se na ultrazvuku často jeví jako tmavší oblast. Chronické jizvení se může jevit jako světlejší změna s větší odrazivostí.

Mírné poranění svalu a šlachy stupně I zahrnuje místní otok nebo krvácení. Stupeň II zahrnuje mírná natržení vláken a větší otok.

Při stupni III může poškození zahrnovat rozsáhlé nebo úplné přerušení vláken. Jizvení také pomáhá odlišit chronické poranění od akutního.

Nálezy ultrazvuku se vždy vykládají spolu s klinickými příznaky, protože změna na opačné končetině může být bezpříznakovým nálezem souvisejícím s kompenzací. Součástí těžkého poranění může být natržení okolní svalové fascie.

Ve stejném souboru psů z agility mělo 54,2 % poranění iliopsoatu stupně I. Poranění stupně II se vyskytlo u 22,2 %.

Poranění stupně III se vyskytlo u 5,6 %. Chronické změny byly zjištěny u 18,1 %.

Oboustranné ultrazvukové změny iliopsoatu byly v tomto souboru pozorovány u 72,2 % psů. Bolest v lumbosakrální oblasti může vést i k magnetické rezonanci páteře k vyšetření jejího původu.

Léčba

Úvodní péče

Zpočátku se omezuje aktivita, léčí se bolest a na místo lze přikládat chlad. Veterinář podle potřeby předepíše nesteroidní protizánětlivý lék nebo jiné tlumení bolesti.

U některých poranění lze podle umístění svalu použít lehký kompresní obvaz. Úvodní péče se může asi dva dny zaměřovat na zmírnění otoku a zánětu.

Těžké přetržení může vyžadovat chirurgickou opravu. Plánovaná oprava může proběhnout 2–3 dny po poranění, až otok ustoupí.

Kontrakturu podhřebenového svalu lze léčit chirurgickým uvolněním zjizveného úseku svalu a šlachy. Výhled návratu normální funkce končetiny po tomto zákroku je obecně výborný.

Klid, řízený pohyb a rehabilitace

U některých poranění může řízená pasivní fyzioterapie začít po dvou dnech. Při mírném poranění svalu se lehký řízený pohyb může obnovit po 7–14 dnech.

Zpočátku je pohyb řízený, bez běhání a skákání. Těžší natažení může před aktivnější rehabilitací vyžadovat asi tři týdny klidu.

Izolované poranění úponu šlachy iliopsoatu vyžaduje alespoň čtyři týdny úvodního klidu. Zatížení operovaného svalu se během hojení pečlivě řídí.

Rehabilitační plán omezuje škody nadměrného znehybnění. Hojící se sval potřebuje přiměřené, pečlivě řízené množství zatížení.

Fyzioterapie může kvůli riziku opětovného poranění pokračovat i po úvodní léčbě. Rehabilitace může využívat i laser nebo ultrazvukovou terapii.

Prevence

Postupné zahřátí před pohybem snižuje riziko opětovného poranění. Trénink se navrhuje tak, aby odpovídal nárokům sportu nebo práce daného psa.

Program zahrnuje dostatek zotavení a odpočinku. U rostoucího štěněte se vyhýbejte opakovanému, jednostrannému těžkému tréninku.

Před náročnou aktivitou dejte poranění svalu dostatek času na zhojení. Riziko opětovného poranění mohou snížit individuální cvičení a omezení určitých zátěží.

Kromě zahřátí zahrnuje trénink psa i jemné zklidnění po aktivitě. Péče o svaly by měla pokračovat i po skončení aktivní kariéry psa.

Důležité pro majitele psů

Video kulhání natočené doma může veterináři pomoci, pokud se pes v ordinaci pohybuje normálněji. Vzrušení nebo adrenalin při návštěvě mohou kulhání dočasně zakrýt.

Sledování zohledňuje kromě chůze i změny výkonu a ochoty k tréninku. Kulhání trvající dva dny vyžaduje nejpozději tehdy veterinární vyšetření; silná nebo zhoršující se bolest vyžaduje posouzení okamžitě.

Zapište si, kdy příznaky začaly, co pes předtím dělal a jak odpočinek ovlivňuje chůzi. Požádejte o písemné pokyny k povoleným pohybům, chlazení, případnému obvazu a rehabilitačním cvičením. Nezkoušejte doma bolestivé protahování k diagnostice poranění. Před návštěvou si poznamenejte, zda se příznaky zlepšují, zhoršují, nebo přecházejí mezi končetinami.

Problém pomáhají popsat i potíže na schodech, při skocích a při vstávání po odpočinku. Důležitou součástí anamnézy může být nedávná nehoda, trénink nebo změna režimu.

Časté otázky

Jaký je rozdíl mezi natažením a přetržením svalu?

Sval může být přetažený a částečně poškozený, nebo úplně přetržený. Známky mírného poranění mohou být velmi nenápadné. Těžké přetržení může vyžadovat operaci. Léčba se proto volí podle rozsahu zjištěného při vyšetření. Poškození svalových vláken pomáhá posoudit ultrazvuk.

Je natažení svalu vidět na rentgenu psa?

Chronické poranění úponu šlachy se může projevit jako zvápenatění. Poškození svalových vláken však přímočařeji ukazuje ultrazvuk. K určení místa poranění se v případě potřeby používá i magnetická rezonance nebo CT. Metoda se volí podle příznaků a vyšetřovaného svalu. Podezření na poranění může podpořit i měření svalového enzymu v krvi.

Kdy může pes po natažení znovu sportovat?

Při mírném poranění svalu může lehký řízený pohyb začít po 7–14 dnech. Izolované poranění úponu šlachy iliopsoatu vyžaduje alespoň čtyři týdny úvodního klidu. Jde o různá poranění, proto si pohybový program svého psa ověřte v léčebném plánu.

Může se natažení svalu vrátit?

Ano. Poraněný sval je zranitelnější vůči dalšímu poranění. Riziko mohou snížit postupné zahřátí a individuální cvičení. Pomoci může i pokračující fyzioterapie. Samotné obnovené nadšení pro trénink neurčuje připravenost na plnou aktivitu. Před náročným pohybem dejte poranění dostatek času na zhojení.

Může mít pes kromě poranění svalu i problém s kolenem nebo kyčlí?

Ano. Poranění iliopsoatu se může vyskytovat například spolu s poraněním zkříženého vazu nebo dysplazií kyčlí. Vyšetření proto hledá i jiné zdroje bolesti. Souběžná onemocnění mohou ztížit posouzení doby zotavení. Vyšetření celého psa pomáhá naplánovat rehabilitaci. V souboru psů z agility odeslaných na specializované pracoviště mělo 73,6 % jiné souběžné ortopedické nálezy.