Lumbosakrální přechodový obratel u psa: vysvětlení LTV

Přehled

LTV leží na rozhraní bederní páteře a křížové kosti. Psi mají normálně 7 bederních obratlů. Křížová kost se obvykle skládá ze 3 srostlých obratlů. Její kloubní plochy ji spojují s kyčelními kostmi pánve.

Před křížovou kostí má páteř psa normálně celkem 27 obratlů rozdělených mezi krční, hrudní a bederní oblast.

LTV může vypadat na pravé a levé straně stejně. U nesouměrné formy se obě strany liší. Abnormální obratel nemusí vždy způsobovat znatelné potíže. Nejmírnější změna, označovaná v níže popsaném systému hodnocení jako LTV1, se v současnosti nepovažuje za příčinu příznaků.

Tentýž pes může mít přechodový obratel i na rozhraní hrudní a bederní páteře. Odchylka v tomto místě může zahrnovat neúplně vyvinutá žebra.

Příčiny

LTV vzniká během vývoje páteře ještě před narozením štěněte. Změna je dědičná, přesný mechanismus dědičnosti však není znám. Při sakralizaci získá poslední bederní obratel, L7, znaky křížového obratle. Při lumbalizaci se naopak první křížový obratel, S1, podobá bedernímu obratli.

Úplná lumbalizace se může projevit jako 8 bederních obratlů. Při úplné sakralizaci jich může být 6. Tvar příčných výběžků abnormálního obratle a jejich spojení s kyčelní kostí se mohou lišit.

Normálně se osifikační centrum těla prvního křížového obratle objeví 40. den březosti. Vyvíjející se struktury všech 3 křížových obratlů jsou viditelné do 43. dne. Normální srůst těl křížových obratlů se dokončí přibližně v 6 měsících věku.

Před srůstem leží mezi obratli normálně vazivově chrupavčitá tkáň.

Rizikové faktory

LTV se vyskytuje u mnoha plemen. Četnost se mezi plemeny liší a u mnoha z nich chybějí úplné informace. Dříve uváděné podíly u německých ovčáků se pohybovaly od 4,3 do 29,0 %.

V severoevropské skupině 228 německých ovčáků byl LTV zjištěn u 92 psů, tedy u 40 %. Skupina zahrnovala vyšetřované psy, psy vyřazené ze služby a psy snímkované při návštěvách veterináře z různých důvodů. Vysoký podíl částečně odrážel to, že se za odchylku počítalo i mírné rozestoupení středního křížového hřebene.

Toto rozestoupení hřebene bylo zjištěno u 62 psů, tedy u 27 % celé skupiny. U 6 psů byl jediným abnormálním nálezem krátký nadpočetný bederní obratel uložený více vzadu než obvykle.

Klinický význam LTV může ovlivnit pracovní nebo sportovní využití. Příznaky degenerativní lumbosakrální stenózy obvykle začínají ve věku 3–7 let. Toto později se rozvíjející zúžení je časté zejména u velkých psů.

Typické příznaky

Mezi možné známky lumbosakrální bolesti nebo útlaku nervů patří:

• Pes pomalu vstává nebo vypadá při rozcházení ztuhle.
• Pes začne neochotně skákat, chodit po schodech nebo do prudkého svahu.
• Dolní část zad bolí a pes může vykřiknout nebo se vyhýbat doteku.
• Pes začne kulhat na zadní nohu nebo se zdá, že ztrácí sílu v zadní části těla.
• Při dlouhodobějším problému může ubývat svaloviny zadních nohou.
• Ocas se pohybuje méně než dříve nebo se zdá slabý.
• Pokud je funkce nervů výrazně narušena, může unikat moč nebo trus.

Samotný nález LTV1 by v současnosti tyto příznaky vysvětlovat neměl. I pes se stupněm LTV2–LTV4 může být zcela bez příznaků.

Komplikace a následky

LTV může předurčovat lumbosakrální spojení k předčasné degeneraci. Abnormální spojení obratlů mohou v této oblasti změnit krouticí síly. Zúžení páteřního kanálu nebo kanálků nervových kořenů může místní nervové kořeny stlačovat.

Ploténka v lumbosakrálním spojení může degenerovat a vyklenovat se k nervovým kořenům. Prostor pro nervy může zmenšit i ztluštění vazu v páteřním kanálu. Částečné vykloubení lumbosakrálního spojení je méně častou změnou spojenou se zúžením.

Cauda equina je název svazku nervových kořenů v dolní části zad. Útlak může způsobit bolest a někdy i neurologickou poruchu. V nejtěžších případech se může vyvinout ochrnutí zadních nohou.

Nesouměrný LTV3 může souviset s vrozeným naklopením pánve. Se stejnou změnou se může vyskytovat jednostranná dysplazie kyčlí. Postižený pes může jako společník fungovat poměrně dobře. Návrat k náročné práci nebo sportu je méně jistý.

Vyšetření u veterináře

Určení LTV vyžaduje boční rentgenové snímky hrudní a bederní páteře. Pořizuje se i snímek křížové kosti v poloze psa na zádech, který může být součástí snímkování kyčlí. Různé projekce se při posuzování stavby obratlů vzájemně doplňují.

Boční snímek pomáhá odhalit nadpočetný bederní obratel. Rozestoupení středního hřebene může být patrné jen na snímku pořízeném v poloze na zádech. Podle některých oficiálních programů vyšetření lze hodnocení LTV vydat od 12 měsíců věku. Oficiální hodnocení této vrozené změny se podle takového programu vydává jen jednou.

Cílem vyšetření je odhalit skryté dědičné odchylky i u psů bez příznaků. Výsledky se vždy udávají jako stupeň na předem stanovené stupnici. V některých programech se v chovatelské databázi objevují jen stupně hodnocení. Další podrobnosti lze ověřit v hodnoticí zprávě majitele ve formátu PDF.

Co znamenají stupně LTV?

V tomto systému hodnocení znamená LTV0, že nejsou zjištěny žádné hodnotitelné změny.

LTV1 je nejmírnější stavební odchylka. Zahrnuje například rozestoupení středního křížového hřebene. Přes rozestoupení hřebene může být tělo křížové kosti normálně srostlé.

LTV1 může zahrnovat i L7, který je kratší a uložený více vzadu než normálně. Další formou LTV1 je křížová kost složená ze 4 obratlů, ke které je připojen první ocasní obratel.

K LTV1 může vést i neúplný vývoj první části středního křížového hřebene. U vzácné mírné formy zůstává mezera mezi druhým a třetím křížovým obratlem.

LTV2 je souměrná forma se stejnými stranami. Mezi těly prvního a druhého křížového obratle zůstává mezera. U LTV3 se jedna strana více podobá bedernímu obratli a druhá křížovému.

LTV4 se stavbou nejvíce liší od normálu. Zahrnuje 6 nebo 8 bederních obratlů. Podle tohoto programu se velmi mírný hraniční případ objevuje v chovatelské databázi jako normální výsledek LTV0.

Pokud není znám celkový počet obratlů, může být odlišení lumbalizace od sakralizace obtížné. Pánevní kosti mohou na rentgenu příčné výběžky abnormálního obratle zakrývat.

Zjišťování příčiny příznaků

Při vyšetřování bolesti zad je ústřední anamnéza a klinické vyšetření. Bolest dolní části zad a kyčlí může být obtížné odlišit. Degenerativní změny na rentgenu mohou být i nálezy bez příznaků.

Za útlakem nervů může stát i infekce ploténky. Nervy v této oblasti může podobně stlačovat i nádor páteře.

Při podezření na útlak nervů ukáže magnetická rezonance nervy a okolní měkké tkáně. CT podrobně ukáže místní kostní struktury. O klinickém významu rozhoduje vztah mezi nálezy zobrazení a příznaky tohoto konkrétního psa.

Léčba

Léčba cílí na zjištěné příznaky a jejich příčinu. Příznaky zad spojené s LTV lze zvládat klidem a tlumením bolesti předepsaným veterinářem. Nejtěžší příznaky mohou vyžadovat operaci.

Zvládání bolesti a úprava aktivity

Při degenerativní lumbosakrální stenóze může samotná mírná bolest zeslábnout po 4–6 týdnech klidu. Po úvodním klidu lze znovu zavést kontrolovaný pohyb na vodítku. Aktivity zahrnující skoky a silné krouticí pohyby se upravují.

Hubnutí psa s nadváhou je součástí konzervativní péče o záda. Léky proti bolesti mohou příznaky dočasně zmírnit. Fyzioterapie může pomoci zejména při dlouhodobém zvládání.

Součástí konzervativní péče o degenerativní zúžení může být posilování podpůrných svalů dolní části zad.

Asi 50 % psů s degenerativní lumbosakrální stenózou lze úspěšně léčit bez operace. Opakované příznaky mohou vyžadovat další období klidu a tlumení bolesti. I po zklidnění příznaků mohou být potřeba trvalé změny každodenní aktivity.

Operace při útlaku nervů

Operace se zvažuje, když bolest nereaguje na jinou léčbu. Indikací může být i neurologická porucha. Běžný dekompresní zákrok odstraní část obratlového oblouku a v případě potřeby materiál ploténky. Průchod nervového kořene lze v některých případech rozšířit zvlášť. Lumbosakrální spojení mohou stabilizovat i fixační implantáty.

Samotné odstranění části obratlového oblouku nemusí dostatečně dosáhnout zúžení v boční části kanálku nervového kořene. Stabilizační šrouby se mohou ohnout nebo uvolnit. Fixaci mohou zhoršit i zlomené šrouby. Odstranění kosti v místě fixace může oslabit kloubní výběžek obratle a předurčit ho ke zlomenině.

Příznaky se zlepší asi u 70–95 % psů operovaných kvůli degenerativnímu zúžení. Již existující inkontinence moči však vždy neodezní. I přes úspěšnou dekompresi může zůstat trvalé poškození nervů.

Klid a tlumení bolesti pokračují i po operaci. Rehabilitace se plánuje podle zákroku a zbývajících příznaků. U některých psů se příznaky mohou i přes operaci později vrátit.

Prevence

Snímkování páteře chovných psů pomáhá omezit dědičný LTV. Některá doporučení chovatelských klubů radí vyřadit z chovu psy s příznaky. Podle takových doporučení výsledek LTV1–LTV4 u psa bez příznaků automaticky nebrání chovu.

Psa bez příznaků se stupněm LTV1–LTV4 se doporučuje spojovat jen se psem se stupněm LTV0. U potomků z takových spojení se doporučuje snímkování páteře. Vyšetřování potomků rozšiřuje informace o dědičnosti a významu změn.

Podle takových oficiálních programů vyšetření se výsledky hodnocení páteře objevují v chovatelské databázi. Jednotné stupnice hodnocení umožňují při shromažďování chovatelských informací srovnávat výsledky mezi psy.

Důležité pro majitele psů

Uchovávejte oficiální zprávu o LTV a původní snímky. Zaznamenávejte, kdy pes pomalu vstává, vyhýbá se schodům nebo kulhá. Všímejte si, zda se změny objevují po odpočinku, nebo při aktivitě. Ukažte veterináři i dřívější zprávy o hodnocení kyčlí a páteře.

Nález LTV může být bez příznaků. Nová bolest může vycházet i z kyčelního kloubu.

Omezení aktivity a návrat k výcviku postiženého psa si domluvte podle nálezů vyšetření a odpovědi na léčbu. Zvlášť sledujte sílu zadních nohou, funkci ocasu a kontinenci. Před krytím si vyžádejte i výsledek LTV navrhovaného partnera a výsledky vyšetření u narozených štěňat zaznamenávejte.

Časté otázky

Znamená LTV1, že má pes bolestivá záda?

Změny LTV1 se v současnosti nepovažují za příčinu příznaků. Rozestoupení středního hřebene se může vyskytovat u jinak normálně srostlé křížové kosti. Příčinu bolesti zad prověří klinické vyšetření. Bolest dolní části zad může připomínat i bolest kyčlí. K vyšetření příznaků lze v případě potřeby použít magnetickou rezonanci nebo CT.

Je LTV4 vždy vážné onemocnění?

LTV4 popisuje stavbu obratlů, která se nejvíce liší od obvyklého lumbosakrálního spojení. Pes má 6 nebo 8 bederních obratlů. Změny LTV2–LTV4 mohou předurčovat k degenerativnímu onemocnění. Mnoho těchto psů však nemá žádné příznaky. Klinický význam nálezu může ovlivnit pracovní nebo sportovní využití.

Jaká chovatelská doporučení platí pro psa s LTV?

Některá doporučení chovatelských klubů radí vyřadit z chovu psy s příznaky. Pro psa bez příznaků se stupněm LTV1–LTV4 doporučují partnera se stupněm LTV0. Doporučuje se snímkování potomků. To shromažďuje informace o dědičnosti a významu pro budoucí chovatelská rozhodnutí. Podle takových programů se oficiální výsledky objevují v chovatelské databázi, aby podpořily i chovatelská rozhodnutí ostatních.

Může běžný snímek kyčlí ukázat LTV?

Snímek kyčlí pořízený v poloze psa na zádech může být součástí vyšetření LTV. Potřebné jsou i boční snímky hrudní a bederní páteře. Boční snímek pomáhá odhalit nadpočetný bederní obratel. Různé projekce pomáhají posoudit abnormální oblast jako celek. Pánevní kosti mohou z některých směrů příčné výběžky zakrývat.

Potřebuje LTV vždy operaci?

Pes může být bez příznaků i při nálezu LTV2–LTV4. Příznaky zad lze léčit klidem a tlumením bolesti. Při degenerativním zúžení se operace zvažuje, pokud bolest nereaguje na jinou péči. K operaci mohou vést i neurologické deficity. Postup se volí podle místa a povahy zjištěného útlaku nervů.