Nádory varlat u psa – příznaky a léčba

Přehled

Nádor varlete je výrůstek způsobený nekontrolovaným množením buněk ve varleti. Nejčastějšími typy jsou nádory z Leydigových buněk, nádory ze Sertoliho buněk a seminomy.

Odhaduje se, že nádory varlat tvoří 16–27 % všech nádorů u psů. Uváděn byl i podíl 4–7 %, údaje o četnosti se tedy liší.

Tyto podíly popisují rozložení nádorů, nikoli podíl všech psů, u kterých nádor vznikne. Nádory z Leydigových buněk tvoří v některých sledovaných skupinách psů nejméně 50 % nádorů varlat.

Nádory ze Sertoliho buněk podle zpráv tvoří 7,4–8 %. Škoda, kterou nádor způsobí, může souviset spíše s vylučováním hormonů než se zhoubným růstem.

Příčiny

Z jakých buněk nádor vzniká?

Seminom se vyvíjí z buněk linie tvořící spermie. Leydigovy buňky leží mezi semenotvornými kanálky a normálně tvoří samčí pohlavní hormony.

Sertoliho buňky podporují vývoj spermií uvnitř semenotvorných kanálků. V témže varleti se může současně vyskytovat více než jeden typ nádoru.

Smíšený nádor může obsahovat nádorové buňky z linie tvořící spermie i z podpůrné tkáně. Jiné typy nádorů vznikající ve varleti jsou vzácné.

Růst nádoru ze Sertoliho buněk může stlačit a zničit okolní normální tkáň varlete.

Proč vznikají hormonální příznaky?

Více než 50 % nádorů ze Sertoliho buněk tvoří estrogeny, tedy samičí pohlavní hormony. Asi 70 % nádorů ze Sertoliho buněk v dutině břišní je hormonálně aktivních.

Nádory z Leydigových buněk tvoří hormony vyvolávající příznaky mnohem méně často. Přesná příčina nádoru často zůstává nejasná a přispívat může několik genetických a vnějších faktorů.

Estrogen z nádoru může potlačit normální hormonální řízení mozkem a hypofýzou.

Rizikové faktory

Nádory varlat se diagnostikují zejména u psů starších deseti let. Postiženi mohou být i mladší psi, zejména pokud mají zadržené varle.

Riziko nádoru je zvlášť významné u kryptorchidních psů starších šesti let. Zadržené varle je varle, které zůstalo v dutině břišní nebo v tříslech místo v šourku.

Riziko nádoru v zadrženém varleti se odhaduje přibližně na 13násobek rizika v normálně sestouplém varleti. Kryptorchismus předurčuje psy zejména k nádorům ze Sertoliho buněk a seminomům, obdobná souvislost s nádory z Leydigových buněk však zjištěna nebyla.

Souvislosti s plemenem byly popsány například u boxerů, německých ovčáků a afghánských chrtů. Nádor se může vyvinout i ve varleti, které zcela normálně sestoupilo do šourku.

Oboustranné postižení bylo popsáno u 43 % nádorů z Leydigových buněk, 11 % nádorů ze Sertoliho buněk a 18 % seminomů. Proto se vyšetřují obě varlata, i když viditelná změna postihuje jen jednu stranu.

Typické příznaky

Mnoho nádorů se najde náhodně bez viditelných známek onemocnění.

• Ve varleti lze nahmatat novou bulku nebo nerovnoměrné ztluštění.
• Varlata jsou nestejně velká nebo šourek otéká.
• Psovi se zvětšují bradavky nebo mléčná žláza.
• Srst vypadává symetricky z obou stran těla.
• Kůže v místech bez srsti tmavne.
• Předkožka visí níže než obvykle.
• Jiní psi projevují o psa větší zájem než obvykle.
• Pohlavní zájem klesá nebo pes začne při močení dřepět.

Kvůli hormonálním změnám se může zmenšit i druhé varle.

Rozšířené onemocnění může způsobit úbytek hmotnosti, špatnou chuť k jídlu nebo zvracení.

Potíže s močením nebo vyprazdňováním mohou být následkem metastáz v blízkosti močových cest nebo prostaty.

Hormonální příznaky nádoru ze Sertoliho buněk mohou zahrnovat i tvorbu mléka v mléčné žláze psa.

Místa bez srsti související s hormony se mohou objevit kolem pohlavních orgánů, na vnitřní straně stehen, na břiše, hrudníku a lopatkách.

Komplikace a následky

Poškození kostní dřeně a šíření

Nadbytek estrogenu může snížit tvorbu krvinek v kostní dřeni. Pokles červených krvinek způsobuje chudokrevnost, která se může projevit bledostí a únavou.

Snížený počet krevních destiček může způsobit krvácení. Ubýt mohou i bílé krvinky bojující proti infekci.

Ztráta srsti, chudokrevnost nebo poškození kostní dřeně byly popsány až u 15 % psů s nádorem ze Sertoliho buněk vylučujícím estrogen. Uváděné riziko šíření nádorů ze Sertoliho buněk a seminomů je pod 15 %.

Konkrétnější odhady jsou 0,6–9,0 % u nádorů ze Sertoliho buněk a pod 10 % u seminomů. Nádory z Leydigových buněk metastazují jen vzácně.

Metastázy mohou postihnout břišní mízní uzliny a orgány, jako jsou plíce. Výhled je obecně dobrý, pokud se nádor odstraní a pes nemá metastázy ani poškození kostní dřeně.

Hormonální účinky mohou způsobit změny výstelkových buněk prostaty a její cystické zvětšení. Větší nádor ze Sertoliho buněk může mít vyšší riziko šíření.

Vyšetření u veterináře

Vyšetření a zobrazovací metody

Veterinář prohmatá obě varlata a posoudí jejich velikost a stavbu. Varle chybějící v šourku vzbuzuje podezření na kryptorchismus.

K hledání zadrženého varlete nebo nádoru v dutině břišní se používá ultrazvuk břicha. Ultrazvuk může posoudit i změny vnitřní stavby varlete způsobené nádorem.

Vyšetření k posouzení šíření mohou zahrnovat krevní testy, vyšetření moči a rentgen hrudníku. Vyšetření pánevní oblasti doplňuje vyšetření přes konečník.

U kryptorchidního psa může být k posouzení břišních mízních uzlin a orgánů potřeba CT. Ze zvětšené nebo neobvykle hmatné mízní uzliny lze odebrat vzorek k vyšetření metastáz.

Hormony a vzorky tkáně

Vyšetření hormonálních příznaků může zahrnovat měření testosteronu a estradiolu a posouzení jejich poměru. Vzorek buněk z předkožky může ukázat účinky estrogenu na tkáň.

Konečný typ nádoru se obvykle potvrzuje mikroskopickým vyšetřením odstraněného varlete, nazývaným histopatologie. Patolog posuzuje i vlastnosti tkáně související s chováním nádoru.

Za určitých okolností může vzorek tenkou jehlou zjistit, zda jde o nádor, nebo například o cystu. Vzorek jehlou nebo biopsie však mohou poškodit ochrannou hematotestikulární bariéru a snížit plodnost.

Buňky seminomu mohou pod mikroskopem vypadat zhoubně, i když se nádor chová nezhoubně.

Proč je potřeba vyšetření tkáně?

Desetiletý přehled biopsií ve Spojených státech zkoumal 156 varlat od 107 psů. Nádor byl nalezen v 92 varlatech, tedy v 59 %.

Nenádorové ložisko bylo nalezeno ve 46 varlatech, tedy u 29 % vyšetřených. Mezi tyto jiné nálezy patřil zánět, porucha prokrvení a zmenšení varlete.

Ve 13 varlatech, tedy u 8 %, nebyla nalezena žádná významná mikroskopická odchylka. Více než 15 % obsahovalo v témže varleti více nádorů.

Šlo o biopsie zaslané k vyšetření, proto podíly nepopisují riziko onemocnění všech psů. V případě potřeby pomáhají patologické laboratoři upřesnit klasifikaci nádoru imunohistochemická barvení.

Do varlete mohou metastazovat i nádory vzniklé jinde v močovém nebo pohlavním ústrojí. Rozsáhlá pojivová tkáň v nádoru ze Sertoliho buněk ho může udělat zvlášť pevným.

Nádor z Leydigových buněk se může při vyšetření tkáně jevit jako měkký, žlutý uzlík obsahující krvácení. Seminom může být natolik rozsáhlý, že zvětší celé varle nebo výrazně změní jeho tvar.

Léčba

Operace a volba další léčby

Nejčastější léčbou je chirurgické odstranění varlat, tedy kastrace. Odstranění zadrženého varlete a nádoru vylučujícího hormony je zvlášť důležité k předcházení komplikacím.

Zadržené varle v tříslech lze obvykle odstranit řezem v kůži nad ním. Varle z dutiny břišní se odstraňuje operací s přístupem do dutiny břišní.

Odstranění jen postiženého varlete lze zvážit, pokud se druhé při vyšetření a na ultrazvuku jeví normální a má se zachovat plodnost. Po hormonálně aktivním nádoru je nutné sledovat výsledky krve a hormonální funkci.

U rozšířeného onemocnění lze zvážit chemoterapii nebo radioterapii. Pooperační tlumení bolesti předepisuje veterinář a jeho potřebu během zotavení přehodnocuje.

Zotavení doma

Zabraňte olizování operačního místa límcem nebo jinou vhodnou ochranou doporučenou veterinářem. Udržujte ránu v suchu a do zhojení nedovolte plavání.

Omezte běhání, skákání, divokou hru a chození po schodech podle pokynů při propuštění. Zpočátku chodí pes ven na vodítku jen na venčení.

Během prvních 24 hodin po anestezii může být snížená chuť k jídlu. Mírná modřina nebo zarudnutí mohou být během prvních dnů součástí normálního hojení rány.

Přetrvávající výtok, hnis nebo zápach vyžadují nové posouzení.

Nenanášejte na ránu krémy, spreje ani jiné místní přípravky bez výslovných pokynů ošetřujícího veterináře. Během zotavení, kdy je pohyb omezen, mohou pomoci klidné činnosti, například hlavolamy s krmivem.

Během zotavení neměňte náhle stravu bez konkrétní rady veterináře. Vyprazdňování se může po operaci o 1–2 dny opozdit, zčásti kvůli sníženému příjmu potravy.

Před návratem k normálním procházkám zvyšujte aktivitu postupně podle hojení rány a nálezů při kontrole.

Mějte k dispozici čerstvou vodu, pokud veterinář nedal pro danou situaci konkrétní pokyny.

Prevence

Odstranění varlat zabrání pozdějšímu vzniku nádorů v nich. Při posuzování celkových přínosů kastrace myslete na to, že délku života kromě pohlavních hormonů ovlivňuje mnoho dalších faktorů.

U kryptorchidního psa se kvůli riziku nádoru a torze doporučuje odstranění obou varlat. Z kryptorchidního psa by se nemělo chovat, protože nesestoupení varlat je dědičné.

Pokud se při odstranění nádoru zachová druhé varle, může v něm později vzniknout podobný nádor. Zdravotní prohlídka nekastrovaného psa může odhalit změnu dřív, než se objeví zjevné příznaky.

Důležité pro majitele psů

Zapište si, kdy jste si poprvé všimli bulky nebo rozdílu ve velikosti a případných změn srsti, bradavek a chování. Řekněte v ordinaci, zda byla obě varlata dříve v šourku. Přineste záznamy z dřívějších vyšetření a operací.

Zvětšené varle může být i následkem zánětu nebo jiné nenádorové změny.

Po operaci požádejte o výsledek histopatologie a písemný plán dalšího sledování. Ujasněte si, zda byla odstraněna obě varlata, zda jsou potřeba krevní testy a které nálezy vyžadují další návštěvu. Pokud se změny rány obtížně popisují, pořizujte během hojení fotografie.

Viditelné vnější kožní stehy nebo svorky odstraňuje veterinární pracovník v ordinaci.

Vstřebatelné stehy pod kůží obvykle není nutné odstraňovat.

Pokud se bolest nebo slabost zhoršují, obraťte se na ordinaci ještě před plánovanou kontrolou.

Časté otázky

Jsou nádory varlat u psů vždy zhoubné?

Ne. Většina nádorů varlat je nezhoubná. I nezhoubný nádor však může uvolňovat hormony a narušovat tvorbu krvinek. Typ se obvykle potvrzuje vyšetřením tkáně po chirurgickém odstranění. Nádory z Leydigových buněk se do mízních uzlin nebo jiných orgánů šíří jen vzácně.

Může mít pes nádor, i když obě varlata sestoupila?

Ano. Nádory ze Sertoliho buněk byly nalezeny i ve varlatech v šourku. Kryptorchismus riziko zvyšuje, sestouplé varle však před nádorem chráněno není. Nový rozdíl ve velikosti varlat nebo bulka jsou proto důvodem k vyšetření. Mnoho psů nemá vůbec žádné zjevné známky onemocnění.

Proč se mému psovi zvětšují bradavky a vypadává srst?

Nádor ze Sertoliho buněk vylučující estrogen může způsobit zvětšení mléčné žlázy a ztrátu srsti. O psa se mohou začít zajímat i jiní psi. Nadbytek estrogenu může ovlivnit i kostní dřeň, proto tyto známky vyžadují vyšetření. Chudokrevnost může způsobit bledé dásně a slabost.

Musí se odstranit obě varlata?

Obvyklou léčbou je odstranění obou varlat. Ve vybraných případech lze druhé varle zachovat, pokud se při vyšetření a na ultrazvuku jeví normální a má se zachovat plodnost. Později v něm však může vzniknout nádor. Po hormonálně aktivním nádoru se sledují i výsledky krve.

Může se nádor varlete šířit jinam v těle?

Ano, většina však má nízké riziko šíření. Uváděné riziko u nádorů ze Sertoliho buněk a seminomů je pod 15 %. Z podezřelé mízní uzliny lze odebrat vzorek, aby se další léčba naplánovala podle nálezů. Šíření nádorů z Leydigových buněk je zvlášť vzácné.