Kontaktní dermatitida a kontaktní alergie u psa

Přehled

Při kontaktní dermatitidě se zánět soustřeďuje tam, kde se látka dostane na kůži, takže jeho umístění může prozradit, jak k expozici došlo. Například pes, který leží na břiše na ošetřeném trávníku nebo koberci, může mít vyrážku na spodní straně břicha.

Přímo dráždivá kožní reakce nevyžaduje, aby se pes na látku předem stal alergickým. Alergická forma naopak závisí na tom, že se imunitní systém na látku dříve senzibilizoval.

Obě formy mohou vypadat podobně, takže je pohledem na kůži nelze vždy odlišit. Pokud se příčina zjistí a kontaktu lze zabránit, výhled je často dobrý.

Příčiny

Podráždění a alergický zánět vznikají odlišně

U dráždivé formy látka přímo poškozuje povrch kůže a může vyvolat změny už při prvním kontaktu. U kontaktní alergie se malá chemická sloučenina může navázat na některou z vlastních bílkovin kůže a učinit z ní cíl rozpoznávaný imunitním systémem.

Zánět pak vzniká zejména buňkami zprostředkovanou imunitní odpovědí, ne jen proto, že je látka leptavá. Na této reakci se podílejí T-lymfocyty, typ imunitních buněk, a spouštějí děje, které udržují místní zánět.

Fáze senzibilizace může trvat přibližně šest měsíců až dva roky, než se rozvine viditelná kontaktní alergie. Přípravek používaný dlouho bez potíží proto může později začít způsobovat alergický zánět kůže.

K možným expozicím patří chemické sloučeniny v čisticích prostředcích, plastových doplňcích nebo lécích nanášených na kůži. Uznávaným možným kontaktním alergenem je i nikl, takže někdy může být nutné prověřit kovový doplněk.

Na boltci může reakci způsobit ušní lék nebo neúčinná složka přípravku nanášeného na kůži.

Rizikové faktory

Řídce osrstěná místa jsou látkám z prostředí vystavena přímeji než kůže chráněná hustou srstí. Častými místy jsou proto podle typu kontaktu prostory mezi prsty, podpaží, třísla a spodní strana břicha.

Pro anamnézu alergické formy je důležitější opakovaný kontakt se stejnou chemickou látkou než to, zda je přípravek nový. Pokud se po ošetření stejnou látkou objeví příznaky u několika zvířat v domácnosti, společným vysvětlením může být přímé podráždění.

U psů s atopickým onemocněním se předpokládala vyšší náchylnost ke kontaktní alergii, nemělo by se to však používat jako diagnóza. Spolehlivě potvrzený obecný seznam predisponovaných plemen neexistuje, i když jednotlivé zprávy zmiňují různá plemena.

Vnitřní strana boltce je ke kontaktním reakcím náchylná, protože má obvykle málo srsti.

Typické příznaky

Příznaky mohou kolísat podle toho, kde a kdy se pes dotkne příslušné látky.

• Kůže v místě kontaktu zčervená a vypadá zaníceně.

• Objeví se malé červené pupínky nebo pevnější vyvýšená místa.

• Pes si postižené místo opakovaně škrábe, olizuje, tře nebo okusuje.

• Srst řídne nebo se objeví lysá místa.

• Hromadí se šupiny a strupy a dlouhodobě postižené místo může vypadat tmavší než dřív.

• Dráždivá reakce může způsobit puchýře nebo vředy, které jsou zvlášť bolestivé.

Reakce na vnitřní straně boltce může způsobit i otok s různou mírou svědění nebo bolesti. Zánět kůže spojený se zahájením léčby ucha se může objevit během jednoho až sedmi dnů od začátku léčby.

U dráždivé reakce může být bolest výraznější než svědění.

Komplikace a následky

Škrábání a místní zánět mohou kůži předurčit k druhotné bakteriální infekci. Při přetrvávající kontaktní dermatitidě může kůže zesílit a pigmentovat, což mění vzhled postiženého místa.

Otevřená kožní ložiska se mohou infikovat a neustálé svědění snižuje pohodlí psa i bez hluboké infekce. Hluboká bakteriální infekce může zasáhnout do škáry a zvýšit riziko šíření bakterií do krve.

Nová ložiska se mohou objevovat, pokud příslušná látka zůstává součástí každodenního prostředí psa a kontaktu se nelze vyhnout.

Současná infekce může snížit odpověď na léky proti svědění a ztížit hodnocení výsledků léčby.

Vyšetření u veterináře

Údaje o expozici se posuzují spolu s vyšetřením kůže

Vyšetření prochází všechny léky, šampony a další chemické látky, které se dostaly na kůži psa. Zásadní informace o expozici mohou poskytnout i čištění koberců, deodorační přípravky a ošetření používaná uvnitř nebo venku.

Zaznamená se původní umístění kožních změn a jejich další šíření, aby je bylo možné porovnat s kontaktem psa s různými povrchy. Nejdřív se vyšetřují častější příčiny svědění, například parazité, kožní bakterie a kvasinky.

Cytologický vzorek z kůže a v případě potřeby z ucha ukáže pod mikroskopem zánětlivé buňky a případné mikroby. Kožní seškraby hledají parazity, například roztoče Demodex nebo zákožky, jejichž svědění může připomínat alergii.

Možnou dermatofytózu lze vyšetřit kultivací na houby nebo jiným testem na houby zvoleným veterinářem. K vyloučení onemocnění, jako je pemfigus nebo rakovina kůže, může být nutná biopsie.

Kůže a uši svědícího psa se vyšetřují po celém těle, i když jste si všimli jen jednoho červeného místa. Pes, který je velmi bolestivý nebo se vyšetření brání, může k dostatečně důkladnému vyšetření kůže potřebovat sedaci.

Vylučovací zkouška a v případě potřeby epikutánní test

Podezření na kontaktní dermatitidu je pravděpodobnější, pokud se kůže po odstranění podezřelé látky zklidní a při novém kontaktu znovu reaguje. Záměrná opakovaná expozice se vždy nezkouší, protože může vrátit bolest a další příznaky.

Při epikutánním testu se podezřelá látka pod veterinárním dohledem udržuje v těsném kontaktu s neporušenou kůží. Jedním z možných míst testu je bok hrudníku, kde se srst ostříhá asi 24 hodin před plánovaným testem.

První kožní reakce při uzavřeném epikutánním testu se obvykle hodnotí po 48 hodinách kontaktu. Výklad se snaží pokud možno odlišit alergickou reakci od přímého podráždění látkou.

Zarudnutí, malé pupínky a puchýřky v místě testu mohou ukazovat na pozitivní reakci, která se porovnává s ostatními nálezy. V malé studii byl epikutánní test pozitivní u devíti z 22 psů s alergickými příznaky, tedy u 41 %.

Klinický přínos z vyhýbání se podezřelému alergenu mělo jen čtyři psi s pozitivním výsledkem. Pozitivní reakce proto musí odpovídat skutečné expozici a průběhu příznaků, než může zánět kůže vysvětlit.

Negativní výsledek testu ani kontaktní alergii s jistotou nevylučuje.

Léčba

Expozice se odstraní a zanícená kůže se zklidní

Veterinář předepíše péči o kůži a případné léky a posoudí, jak lze podezřelou expozici bezpečně odstranit. Nejdůležitější léčbou je zastavit kontakt se zjištěným dráždidlem nebo alergenem.

Zbytky v srsti mohou příznaky udržovat, proto může být nutné psa před vylučovací zkouškou umýt podle pokynů veterináře. Při podezření na kontakt s rostlinou může omezit expozici ochrana kůže vhodným tričkem nebo botičkami.

K tlumení silného zánětu lze použít místní nebo celkový kortikosteroid zvolený veterinářem. Pes reagující na ušní lék může potřebovat náhradu s jinými účinnými i neúčinnými složkami, aby bylo možné léčbu zánětu ucha dokončit.

Současnou povrchovou bakteriální infekci lze obvykle léčit místně bez běžného předepisování antibiotika ústy. Hluboká kožní infekce obvykle vyžaduje celkové antibiotikum, jehož výběr se řídí kultivací a testem citlivosti.

Kvasinková infekce se léčí zvlášť, pokud její význam podporuje cytologie a klinické příznaky. Opakované používání antiseptického kožního přípravku může samo vzácně způsobit kontaktní dermatitidu, proto se nové zhoršení během léčby vyšetřuje.

Zarudnutí nebo svědění, které začne hned po nanesení antiseptika, může být přechodnou místní dráždivou reakcí. Kortikosteroidní léky mohou zvýšit chuť k jídlu, pití a močení, proto tyto změny hlaste ošetřujícímu veterináři.

Dlouhodobé místní používání kortikosteroidů může kůži ztenčit, proto se délka a potřeba léčby přehodnocují při kontrolách. Mírný zánět kůže se může viditelně začít zlepšovat během tří až sedmi dnů po zahájení vhodné léčby.

Středně těžká reakce může potřebovat asi jeden až dva týdny na zklidnění, zejména pokud jsou nutné léky. Popsáno bylo i vymizení po vyhnutí se příčině asi za 10–14 dní.

Přetrvávající onemocnění a bakteriální komplikace mohou zotavení zpomalit, proto se očekávaná doba přehodnocuje podle skutečné odpovědi kůže.

Roztoky chlorhexidinu nesmí přijít do očí a v jejich blízkosti zabraňte postříkání, protože mohou poškodit rohovku.

Pokud je odpověď neúplná nebo chybí, může se před volbou další léčby zopakovat cytologie.

Prevence

Jakmile je příčina známa, návratu se předchází jejím odstraněním z prostředí, se kterým pes přichází do kontaktu. Pokud za potížemi stojí ošetřený koberec nebo určitá rostlina, může to znamenat přemístit koberec nebo rostlinu mimo dosah psa.

Expozicí může být chemická látka v plastové misce nebo obojku, v takovém případě je součástí individuálního plánu vyhýbání výměna tohoto předmětu. Ochranné oblečení může během procházek omezit kontakt kůže s podezřelou rostlinou.

Při prověřování expozic je vhodné zvážit i hračky, protože materiály psích hraček mohou obsahovat nikl.

Důležité pro majitele psů

Sestavte časovou osu prvních příznaků a změn doma: mytí podlah, praní textilií, ošetření zahrady, nové i známé přípravky na kůži a navštívená místa. Přineste obal nebo seznam složek podezřelého přípravku. Sdělte veterináři i to, zda se příznaky objevily u dalších zvířat v domácnosti.

Před čištěním vyfoťte umístění vyrážky a sledujte, co se děje během domluvené vylučovací zkoušky. Zaznamenávejte míru svědění a bolesti, olizování a to, jak pes spí. Neprovádějte domácí test s leptavou látkou ani znovu nenanášejte podezřelý přípravek na bolestivou kůži.

Veďte si seznam léků a přípravků na péči o kůži. Pokud se kůže po zahájení nového ušního nebo kožního léku zhorší, kontaktujte rychle veterinární ordinaci kvůli náhradnímu plánu. Vysvětlete, pokud podávání léku nebo vyhýbání se kontaktu není v praxi proveditelné.

Časté otázky

Je každá kontaktní dermatitida alergie?

Ne: dráždivá reakce vzniká bez alergické fáze senzibilizace. U alergické formy se imunitní systém senzibilizoval během dřívějšího kontaktu s látkou. Viditelné kožní změny však mohou vypadat podobně, proto jsou k jejich odlišení zásadní anamnéza a další vyšetření.

Může známý šampon začít způsobovat příznaky?

Přípravek používaný dlouhou dobu může vyvolat alergickou reakci poté, co se později rozvine senzibilizace. Přípravek nanášený na kůži může kůži i sám dráždit nebo senzibilizovat. Pokud se kůže po nanesení opakovaně zhoršuje, neposuzujte vhodnost jen podle dřívějšího používání.

Potvrzuje pozitivní epikutánní test diagnózu?

Výsledek musí odpovídat skutečné expozici psa a průběhu příznaků. V malé studii psů mělo z vyhýbání se podezřelé látce prospěch jen několik psů s pozitivním testem. Výsledky epikutánního testu se proto posuzují spolu s kožním deníkem, používanými přípravky a odpovědí na vylučovací zkoušku.

Potřebuje zánět kůže vždy antibiotikum?

Hlavní léčbou kontaktní dermatitidy je vyhýbání se příčině a v případě potřeby tlumení zánětu. Bakteriální infekce se vyšetřuje zvlášť a povrchovou infekci lze obvykle léčit místně. Samotná červená kůže není důvodem začít podávat zbylé antibiotikum jiného psa.

Jak rychle by se měla kůže zklidnit?

V mírném případě může být zlepšení vidět během tří až sedmi dnů od zahájení léčby. Středně těžká reakce může na zklidnění potřebovat asi jeden až dva týdny. Přetrvávající kožní onemocnění nebo současná bakteriální infekce mohou odpověď zpomalit. Pokud se kůže zhoršuje nebo pes trpí bolestí, je nutné posouzení ještě před plánovanou kontrolou.