Kampylobakter u psa – příznaky, vyšetření a léčba

Přehled

Kampylobaktery jsou bakterie, z nichž jen některé způsobují onemocnění zvířat nebo lidí. Když kampylobakter způsobí u psa zánět střev, nazývá se onemocnění kampylobakterióza.

Campylobacter jejuni je u zvířat v zájmovém chovu častým původcem kampylobakteriózy s příznaky. Psům přizpůsobený C. upsaliensis se naopak často nachází i jako součást normální střevní mikroflóry.

Pes může bakterii nést a vylučovat výkaly, aniž by vypadal nemocně. V jedné severoevropské studii 36 psů mělo 56 % alespoň jeden pozitivní vzorek výkalů.

Šlo o stafordšírské bulteriéry z 30 domácností, takže číslo nepopisuje výskyt onemocnění u všech psů. U psů lze najít i C. coli a C. helveticus.

U psů byly popsány jednotlivé případy i shluky kampylobakteriózy.

Příčiny

Nákaza se šíří výkaly, potravou nebo vodou

Psi se nakazí ústy kontaminovanou potravou, vodou nebo kontaktem s výkaly. Nákazu může psovi přenést syrová nebo nedostatečně tepelně upravená drůbež a nepasterizované mléko.

Zdrojem může být i kontaminovaná pitná voda, i když je potrava tepelně upravená. Expozici mezi zvířaty může udržovat prostředí kontaminované výkaly.

Bakterie dokáže přežívat zvlášť dobře v chladu blízko 4 °C. Kampylobaktery mohou zůstat naživu ve vodě jezer a řek týdny i měsíce.

Střevní onemocnění ovlivňuje druh bakterie a imunita psa

Kyselost žaludku je součástí obrany těla dříve, než se bakterie dostanou do střev. K množení a rozvoji střevního onemocnění může dojít v tenkém i tlustém střevě.

K onemocnění způsobenému C. jejuni přispívají i toxiny, které bakterie tvoří. Patogenní C. jejuni dokáže projít vrstvou hlenu, přichytit se k povrchovým buňkám střeva a pronikat do nich.

Závažnost onemocnění ovlivňuje obranyschopnost psa i vlastnosti kmene bakterie. U jednoho psa se může vyskytovat víc než jeden druh kampylobakteru.

Rizikové faktory

Nákaza a vylučování bakterií se zjišťují častěji u zvířat mladších 6 měsíců než u starších. Infekční tlak může zvýšit vysoká hustota psů, například v útulku.

S vyšším rizikem kampylobakteru může souviset jiné střevní onemocnění nebo souběžná parazitární nákaza. K tomu, zda se u psa rozvinou příznaky, může přispět stres a další souběžné infekce.

Pes s oslabenou imunitou může potřebovat pečlivější léčbu, když nákaza způsobuje příznaky. Syrové krmivo nese větší mikrobiologické riziko než tepelně ošetřené.

Malá severoevropská studie krmení však nezjistila statisticky významnou souvislost mezi typem krmiva a nosičstvím kampylobakteru. Z 33 psů, kteří dodržovali plán krmení, byl C. upsaliensis zjištěn zpočátku u 39,4 % a po období krmení u 30,3 %.

Období krmení trvalo 4–5 měsíců. Tři psi, u kterých nebylo dohodnuté krmivo dodrženo, byli ze srovnání krmení vyřazeni.

Typické příznaky

Kampylobakterióza s příznaky se u psů nejčastěji projevuje jako akutní střevní potíže.

• Stolice je řídká nebo zřetelně vodnatá, průjem často začíná rychle.

• Průjem může obsahovat hlen, krev nebo obojí smíchané s výkaly.

• Během střevních příznaků může mít pes horečku.

• Pes se během onemocnění zdá unavenější než obvykle a je méně aktivní.

• Zánětlivý průjem může provázet bolest břicha.

• Občas se může objevit zvracení, i když není hlavním příznakem.

Akutní průjem byl popsán jako trvající 5–15 dní. Někdy se vrací nebo přechází do chronické podoby.

Někteří psi nesoucí C. jejuni však mají zcela normálně vypadající stolici.

Komplikace a následky

Mírná nekomplikovaná kampylobakterióza často odezní sama. Ztráty tekutin spojené s průjmem však mohou celkový stav a krevní oběh výrazně zhoršit.

Při těžkém zánětu střev se jako závažné možnosti posuzuje průnik bakterií do krve a sepse. Vzácné případy u psů zahrnovaly i zánět jater a žlučových cest nebo ztrátu březosti.

Vylučování bakterií může pokračovat, i když průjem už není vidět. Zlepšení příznaků a úplný konec rizika přenosu jsou proto různé věci.

Vylučování psům přizpůsobeného C. upsaliensis může trvat déle a být pravidelnější než vylučování C. jejuni.

Vyšetření u veterináře

Výsledky se posuzují spolu s příznaky a druhem bakterie

Než veterinář výsledek vyloží jako příčinu onemocnění, posoudí celkový stav, dehydrataci a možnou celkovou infekci. Při těžkém zánětu střev může posouzení celkových příznaků podpořit krevní obraz a zánětlivý ukazatel CRP.

Výkaly lze na kampylobakter vyšetřit kultivací nebo PCR. Kultivace vyžaduje zvláštní růstové prostředí s nízkým obsahem kyslíku, a je proto náročnější než běžná bakteriologická kultivace.

PCR hledá genetický materiál bakterie přímo ve vzorku výkalů. Při určování C. jejuni může být PCR citlivější než kultivace.

Kultivace potřebuje živé bakterie, proto její úspěch ovlivňují podmínky přepravy. Čerstvý vzorek by měl dorazit do laboratoře nejlépe týž den a nejpozději do 2 dnů.

Pokud se přeprava zdrží, zlepšuje přežití bakterií vhodné transportní médium a uchovávání asi při 4 °C. Životaschopnost bakterií ve vzorku může snížit vysychání, kyslík, sluneční záření a teplo.

Během dlouhé přepravy mohou jiné mikroby ve vzorku kampylobakter přerůst a ztížit jeho izolaci. Výtěrový vzorek potřebuje transportní zkumavku a vhodné médium, které podporují přežití bakterií.

U vykultivovaného kmene lze vyšetřit citlivost, což pomáhá vybrat vhodné antibiotikum. Druhově specifické vyšetření odliší například C. jejuni od jiných kampylobakterů, jejichž význam se může lišit.

Výsledek jediného vzorku ovlivňuje i přerušované nebo přechodné vylučování bakterií. V určité situaci s rizikem přenosu mohou kontrolní vzorky posoudit, zda pes po léčbě stále vylučuje.

Rutinní screening zdravých zvířat na kampylobakter se nedoporučuje.

Léčba

Základem je podpůrná péče a sledování celkového stavu

Léčbu předepisuje veterinář podle závažnosti příznaků, imunity psa a nálezů vyšetření. U nekomplikované nákazy může být potřeba podpůrná péče, i když se antibiotikum nepoužije.

Tekutinová terapie upravuje dehydrataci a snížený objem kolující krve spojený s průjmem. Psovi v dobrém celkovém stavu s mírným akutním průjmem zahájení antibiotika obvykle neprospěje.

Ani krev ve výkalech automaticky nevyžaduje antibiotikum, pokud je onemocnění jinak mírné. Středně těžký akutní průjem, který dobře reaguje na tekutinovou terapii, také obvykle antibiotikum nevyžaduje.

Pozitivní výsledek PCR tuto zásadu léčby nemění, pokud nález neodpovídá klinickému onemocnění.

Těžká nákaza může vyžadovat cílený antimikrobiální lék

Antibiotika se zvažují zejména u psů s těžkými příznaky nebo oslabenou imunitou. Na těžké celkové onemocnění se myslí, pokud špatný stav přetrvává i přes dostatečnou léčbu tekutinami.

Lék se pokud možno volí podle vyšetření citlivosti. Při kampylobakterióze lze v případě potřeby použít makrolidy, například erytromycin nebo tylosin.

Vyskytují se kmeny kampylobakteru odolné vůči antibiotikům, proto volbu léku ovlivňuje dřívější léčba. Citlivost na peniciliny a trimetoprim se mezi druhy kampylobakteru může lišit.

U štěňat se kvůli riziku poškození chrupavek vyhýbá enrofloxacinu, u některých dospělých psů ho však lze zvážit.

V nemocnici veterinář denně přehodnocuje potřebu antibiotické léčby podle odpovědi psa. V antimikrobiální léčbě se po odeznění klinických příznaků zbytečně nepokračuje.

Léky vylučování bakterií nutně neodstraní, proto se prevence přenosu nespoléhá jen na antibiotika. Použití probiotik se posuzuje individuálně, protože pro jejich použití u akutního průjmu ani proti němu neexistuje jasné doporučení.

Prevence

Kampylobakter se může šířit ze psů na lidi. K nákaze dochází, když se bakterie dostanou do úst, například rukama nebo předměty kontaminovanými výkaly.

Po manipulaci se zvířetem, jeho výkaly, pelíškem nebo krmivem si umyjte ruce. Výkaly rychle odstraňujte, aby nekontaminovaly zahrady a cesty.

Misky na krmení a vodu i kontaktní povrchy pravidelně čistěte. Vyhnutí se syrovému krmení omezuje související expozici potravou i výkaly psa.

Pokud doma manipulujete se syrovým krmivem pro zvířata, používejte náčiní a prkénka oddělená od těch na lidské jídlo. Kovové nebo keramické nádobí použité na syrové krmivo hned umyjte ve vodě teplejší než 70 °C.

Syrové krmivo pro zvířata uchovávejte v obalu nebo zakryté nádobě, aby se nedotýkalo lidského jídla. Rozmražené syrové krmivo spotřebujte co nejdříve po rozmrazení.

Již rozmražené syrové krmivo znovu nezamrazujte na později. Při manipulaci se syrovým krmivem se vyhněte dřevěnému náčiní, protože se obtížně důkladně čistí.

Malé děti držte mimo krmivo a výkaly psa, i venku. Těhotná osoba by se měla vyhnout manipulaci se syrovým krmivem a výkaly zvířete s průjmem.

Během těhotenství by měl výkaly pokud možno uklízet jiný člen domácnosti. V chovatelských stanicích nebo útulcích se zvířata s infekčním průjmem oddělují od ostatních.

Důležité pro majitele psů

Zapište si, kdy průjem začal, jak je stolice vodnatá, zda obsahuje krev a hlen, a jak pes pije, zvrací a jakou má energii. Řekněte veterináři o syrovém krmení, možném pití z přírodních vodních zdrojů a podobných příznacích u dalších zvířat nebo lidí v domácnosti.

Řiďte se pokyny laboratoře k odběru a přepravě. Při probírání výsledků se zeptejte, jaký druh bakterie se hledal a jak nález odpovídá konkrétním příznakům psa. Nezačínejte s antibiotikem předepsaným jinému zvířeti a současnou léčbu sami neměňte.

Úklidové pomůcky a misky na krmení mějte odděleně od přípravy lidského jídla. Pokud člen rodiny dostane průjem, řekněte jeho lékaři i o příznacích a laboratorním nálezu psa. Pokud průjem neustoupí, vrátí se nebo se celkový stav psa zhorší, domluvte si s veterinářem nové posouzení.

Časté otázky

Znamená pozitivní vzorek výkalů, že je pes nemocný?

Ne nutně: kampylobaktery se nacházejí i u psů s normálně vypadající stolicí a bez známek onemocnění. Výsledky se vykládají podle druhu bakterie a příznaků. Rutinní screening zdravých psů na kampylobakter se obecně považuje za zbytečný.

Potřebuje každý pes antibiotikum?

Nekomplikovaná kampylobakterióza bývá často mírná a odezní sama, takže antibiotika obvykle nejsou nutná. Potřebu léčby mohou změnit těžké celkové příznaky nebo oslabená imunita. Případný potřebný antimikrobiální lék volí veterinář pokud možno podle výsledku citlivosti zjištěného kmene.

Jak dlouho může průjem trvat?

Akutní průjem způsobený kampylobakterem byl popsán jako trvající 5–15 dní. Někteří psi však mohou bakterii nést bez jakýchkoli příznaků. Průjem se může také vracet nebo se protáhnout. Naléhavost určuje zhoršení celkového stavu a dehydratace, nikoli jen počet dní.

Může se kampylobakter přenést ze psa na člověka?

Přenos výkaly je možný i od psa bez příznaků. Po manipulaci se psem, výkaly a krmivem si umyjte ruce. Lidi může přímo vystavit nákaze i kontaminované syrové krmivo, takže nákaza v domácnosti vždy neurčuje psa jako původní zdroj.

Mohou se psi nakazit jen ze syrového krmiva?

Bakterie se může šířit i kontaminovanou vodou a kontaktem s výkaly. Syrové krmivo je jednou z expozic, kterou je třeba zvážit, zdroj u konkrétního psa však může zůstat neznámý. V chladné vodě jezer a řek mohou kampylobaktery přežít několik týdnů, nebo dokonce měsíců.