Ichtyóza u psa – dědičné šupinatění a péče o kůži

Přehled

Ichtyóza je skupina stavů, při kterých se nejsvrchnější ochranná vrstva kůže, rohová vrstva, netvoří nebo neobnovuje normálně. Ve zdravé kůži se odumřelé povrchové buňky nepozorovaně odlupují a nahrazují je nové buňky postupující zespodu.

Rohová vrstva normálně obsahuje asi 20–30 vrstev buněk, jejichž těsně uspořádaná stavba pomáhá chránit psa před prostředím. Název onemocnění odkazuje na rybí šupiny, protože šupinky mohou vypadat jako šupinatý povrch.

Ne každé šupinatění je však ichtyóza: podobné změny mohou způsobit alergie, vnější parazité, hormonální stavy a metabolická onemocnění. U zlatého retrívra mohou kožní příznaky občas výrazně zeslábnout a později v životě téhož psa se znovu zhoršit.

Spoje mezi povrchovými kožními buňkami drží rohovou vrstvu pohromadě, než se buňky normálně odloupnou.

Podle mikroskopických změn se ichtyózy dělí na epidermolytické a neepidermolytické formy: na ty, které poškozují buňky, a ty, které ne.

Příčiny

Lipidy bariéry a odlupování buněk jsou narušeny

Funkce rohové vrstvy závisí jak na stavbě jejích povrchových buněk, tak na lipidových vrstvách, které se mezi nimi tvoří. Genetická vada může postihnout stavební bílkovinu, enzym nebo tvorbu lipidů, takže různé ichtyózy nemají stejný mechanismus.

Běžný typ u zlatých retrívrů je důsledkem změny v genu PNPLA1, která narušuje metabolismus lipidů v povrchové vrstvě. Abnormální lipidová vrstva zhoršuje tvorbu bariéry mezi buňkami a mění normální odlupování odumřelých kožních buněk.

U jiné formy u zlatých retrívrů postihuje změna gen ABHD5, jehož produkt také pomáhá tvořit ochranné lipidy kůže. Tyto formy u zlatých retrívrů se nazývají typ 1 a 2 a test na první typ automaticky nezahrnuje druhý.

Obě formy u zlatých retrívrů se dědí recesivně: změnu způsobující onemocnění pes zdědil od každého z rodičů. Stejný způsob dědičnosti však nemůže popisovat všechny psí ichtyózy, protože u německých ovčáků byla zjištěna i dominantně dědičná forma.

Narušení rohové vrstvy může vyvolat opravnou reakci, při které povrchová vrstva buněk zesílí a změní se tvorba lipidů.

U epidermolytické formy může poškození uvnitř buněk vést k drobným puchýřkům v povrchové vrstvě kůže.

Rizikové faktory

Zlatý retrívr je uznávaným predisponovaným plemenem, kožní porucha však byla popsána například i u amerických buldoků, jack russell teriérů, norfolk teriérů a německých dog. Příznaky u zlatých retrívrů se často zjistí před 1. rokem věku, mohou se však projevit až v dospělosti.

U amerických buldoků mohou být první šupinky v srsti vidět už ve věku 1–2 týdnů. Původní rodinná studie typu 2 zahrnovala postižené samce i postižené feny.

Šupinatění u zlatých retrívrů může začít ve věku několika týdnů nebo později, obvykle však začíná před 18. měsícem věku. Mezi 463 dobrovolně testovanými zlatými retrívry v Itálii zjistil test PNPLA1, že 42 % bylo bez změny, 37 % byli přenašeči a 21 % bylo geneticky postižených.

Tato čísla popisují testovanou skupinu, nikoli podíl všech psů v Itálii nebo v jiných populacích s klinickým onemocněním.

Ve stejné italské studii bylo všech 45 psů testovaných na ABHD5 bez změny, takže nebyl zjištěn žádný pes geneticky postižený typem 2.

Typické příznaky

Příznaky závisí na plemeni a dědičné formě, takže postižení psi nemají všichni stejný vzhled kůže.

• V srsti se hromadí jemné šupinky nebo velké šupiny přilnuté ke kůži.
• Zpočátku světlé šupiny mohou časem zešednout, zhnědnout nebo zčernat.
• Řídce osrstěná kůže na břiše může být na omak drsná, někdy jako smirkový papír.
• U zlatých retrívrů se šupinatění může objevit souměrně v podpaží, na hrudníku a bocích a v tříslech.
• U zlatých retrívrů s typem 2 mohou na vnitřní straně ušního boltce lpět silné bílé šupiny.
• U těžké formy u německých dog může být kůže od narození neobvykle zřasená a později suchá a nepružná.

Běžná forma ichtyózy u zlatých retrívrů obvykle nezpůsobuje silné svědění, i když je šupinatění zřetelně viditelné. Nos, polštářky tlapek a zvukovody zůstávají u této běžné formy u zlatých retrívrů obvykle nepostižené.

Holá kůže na břiše může také ztmavnout kvůli zvýšené pigmentaci.

Komplikace a následky

Poškozená bariéra může předurčovat kůži k přemnožení bakterií nebo kvasinek a k infekci. Druhotná infekce může jinak nesvědivé kožní onemocnění zlatého retrívra doplnit o svědění a nepohodlí.

U amerických buldoků svědění často souvisí zejména se zvýšeným množstvím kvasinek Malassezia na kůži. Poškození bariéry také zvyšuje ztráty vody kůží, což je samostatný problém vedle samotného viditelného šupinatění.

U zlatých retrívrů s typem 2 mohou šupiny lpět pevněji a povrchová vrstva kůže může být silnější než u běžné formy. Těžká vrozená forma u německých dog má špatnou prognózu, takže výhled mírně postiženého retrívra na ni nelze vztahovat.

Těžká bakteriální infekce se může rozšířit do škáry a zvýšit riziko šíření bakterií do krve.

Možné účinky typu 2 u zlatých retrívrů na jiné orgány zatím nejsou dostatečně známy.

Vyšetření u veterináře

Příčina šupinatění se prověřuje před dědičnou diagnózou

Při návštěvě veterinář projde věk, kdy se příznaky poprvé objevily, prostředí, dřívější místní léčbu a případné svědění. Vyšetření k jiným příčinám šupinatění usměrní i únava, zvýšené pití nebo neobvyklé zrychlené dýchání.

Vyšetření kůže posoudí kvalitu a hustotu srsti a to, zda šupinatění provází vypadávání srsti, strupy nebo jiné změny. Kožní seškraby a vyčesávání pomáhají pátrat po vnějších parazitech, kteří by mohli příznaky vysvětlit nebo být přítomni současně.

Mikroskopické vyšetření povrchového vzorku může odhalit kožní kvasinky a bakterie dřív, než se zvolí léčba infekce. Biopsie může posoudit stavbu rohové vrstvy a odlišit stavy, jako je zánět mazových žláz, od jiných příčin šupinatění.

U typu 2 zlatých retrívrů ukazují vzorky tkáně zvlášť výrazné, plátovité zesílení rohové vrstvy. Zánět může být v biopsii mírný nebo chybět, přestože je povrchová vrstva zřetelně abnormální.

Pokud příznaky naznačují onemocnění štítné žlázy nebo nadledvin, prověřuje se jejich funkce cílenými hormonálními testy. Krevní testy a vyšetření moči mohou ukázat změny, které podporují vyšetření základního hormonálního onemocnění vedle šupinatění.

Genetický test odpovídá na konkrétní otázku

Známou genetickou změnu lze testovat ze vzorku krve nebo stěru z vnitřní strany tváře. Výsledky se dělí na bez změny, přenašeč a geneticky postižený podle toho, zda je změna přítomna v žádné, jedné nebo obou kopiích genu.

Přenašeč jedné kopie recesivní varianty onemocnění je klinicky zdravý, změnu však může předat potomkům. Výsledek PNPLA1 spolehlivě nepředpovídá, jak závažné budou příznaky ani zda viditelné šupinatění zůstane v dospělosti stejně výrazné.

Čtrnáct postižených zlatých retrívrů ve studii typu 2 nebylo homozygotních pro běžnou variantu PNPLA1. Negativní výsledek pro běžný typ proto nevylučuje jinou ichtyózu spojenou s jiným genem u stejného plemene.

Léčba

Léčba podporuje i kožní bariéru

Veterinář předepíše léčbu a případné léky podle kožních změn psa, formy onemocnění a zjištěných dalších problémů. Pravidelné šetrné kartáčování pomáhá odstraňovat volné šupiny jako součást plánu péče o kůži přizpůsobeného psovi.

Volí se vhodný jemný, změkčující šampon, který šupinatění omezí, aniž by kůži zbytečně dráždil. Změkčující kožní přípravky podporují bariéru a pomáhají omezit nadměrné ztráty vody.

Místní přípravky podporující bariéru existují i jako krémy, emulze a přípravky, které se nesmývají. Udržuje se kvalitní výživa a veterinář může posoudit, zda by součástí péče o kůži měl být doplněk esenciálních mastných kyselin.

Každá další zjištěná příčina šupinatění potřebuje vlastní léčbu, takže dědičná diagnóza nenahrazuje vyšetření současného kožního problému. Povrchová druhotná bakteriální infekce se obvykle léčí místně, bez automatického předepisování antibiotika ústy.

Hluboká kožní infekce je jiná situace a obvykle vyžaduje systémovou léčbu podle bakteriologické kultivace a testu citlivosti. Při sledování odpovědi jsou nové svědění nebo nové kožní změny důvodem k dalšímu vyšetření psa.

Zlepšení vzhledu kůže znamená, že jsou příznaky zvládány: symptomatická léčba dědičnou poruchu neodstraní.

Prevence

Mytí ani změna stravy již narozeného psa nemohou dědičné genetické vadě zabránit, genetické testy však pomáhají při chovatelských rozhodnutích. Při spojení dvou přenašečů recesivní varianty má každé štěně 25% pravděpodobnost, že bude geneticky postižené.

Testovaného přenašeče lze spojit se psem bez stejné varianty, což umožňuje vyvážit prevenci onemocnění se zachováním genetické rozmanitosti plemene. Některé programy chovatelských klubů vyžadují, aby vzorek odebral veterinář nebo pověřený odběratel DNA a ověřil identifikaci psa, než může být výsledek genetického testu zlatého retrívra zveřejněn.

Klinicky normální vzhled neodhalí všechny přenašeče ani geneticky postižené psy.

Příliš přísná omezení zaměřená na odstranění rozšířené varianty mohou zúžit chovnou populaci zlatých retrívrů.

Důležité pro majitele psů

Zaznamenejte věk, kdy se šupinatění poprvé objevilo, a během kontrol fotografujte stejná místa na kůži. Vedle kontroly břicha, podpaží a boků si poznamenejte, zda kůže na dotek bolí nebo začala zapáchat. Zaznamenávejte svědění, olizování, hnisavá ložiska a změny celkového stavu psa.

Uschovejte kompletní výsledek genetického testu, aby testovaná varianta i zařazení výsledku zůstaly k dispozici. Sdělte veterináři všechny použité šampony, kožní přípravky a léky včetně toho, zda některý kůži podráždil. Nezačínejte u psa používat kožní lék na předpis určený pro lidi.

Požádejte o vhodný plán péče o kůži a praktické rady k zacházení se srstí a kůží. Sledujte, jak léčba ovlivňuje pohodlí, svědění a opakované infekce, nejen to, jak upraveně srst vypadá. Při plánování chovu ověřte, kterou formu onemocnění testy rodičů zahrnují.

Časté otázky

Je ichtyóza jen obyčejné lupy?

Lupy jsou příznak, který může být důsledkem například alergie, napadení parazity nebo hormonálního onemocnění. U ichtyózy je příčinou dědičná porucha tvorby rohové vrstvy. Opakované silné šupinatění je proto vhodné vyšetřit dřív, než se začne léčit jen jako suchá kůže.

Může geneticky postižený pes vypadat zdravě?

U zlatých retrívrů neznamená genetický výsledek spojený s onemocněním vždy trvalé, zjevné kožní příznaky. Příznaky mohou také v různých obdobích zeslábnout nebo se zhoršit. Přenašeč recesivního stavu je naopak klinicky zdravý, má však genetickou změnu, kterou může předat potomkům.

Proč pes s ichtyózou začne mít svědění?

Typické šupinatění u zlatých retrívrů často nesvědí. Svědění kůže může způsobit současný problém s bakteriemi nebo kvasinkami. Nové svědění se vyšetřuje, protože může souviset i s alergickým onemocněním kůže nebo vnějšími parazity. Povrchový vzorek pomáhá při hledání příčiny svědění pátrat po kvasinkách a bakteriích na kůži.

Vylučuje negativní genetický test všechny ichtyózy?

Ne, protože test cílí na pojmenovanou genetickou variantu. U zlatých retrívrů jsou známy formy spojené s PNPLA1 i ABHD5. U jiných plemen může onemocnění podmiňovat jiný gen, proto se test volí podle plemene a příznaků psa.

Končí léčba, když srst opět vypadá upraveně?

Symptomatická léčba může viditelné šupinatění omezit, dědičnou poruchu rohovatění však neupraví. Závažnost příznaků se může během života měnit. Průběžná péče se přizpůsobuje kůži psa a případným infekcím. Pokud se kůže podráždí nebo se příznaky vrátí, proberte plán s ošetřujícím veterinářem.