Folikulitida u psa: příznaky a léčba

Přehled

Povrchová bakteriální folikulitida je omezena na povrchovou část folikulu. Je nejčastější formou povrchové pyodermie u psů. Pyodermie je širší označení pro hnisavé onemocnění kůže. Ne všechny kožní pustuly jsou však bakteriální.

Při furunkulóze folikul praskl a jeho obsah způsobuje zánět hlouběji v kůži. Tato hluboká forma se od povrchové folikulitidy liší. Hluboká infekce nese vyšší riziko průniku bakterií do krve.

Při impetigu vznikají pustuly odděleně od folikulů, často na lysé kůži. U štěňat se často nazývá štěněcí pyodermie.

Příčiny

Množí se normální kožní bakterie

Nejčastější příčinou je Staphylococcus pseudintermedius. Tato bakterie patří i k normální kožní a slizniční mikroflóře mnoha zdravých psů. Způsobuje více než 90 % případů povrchové pyodermie. Samotný její nález na kůži proto neprokazuje infekci vyžadující léčbu.

Infekce se obvykle vyvine, když normální ochranu kůže naruší nějaký základní faktor. Častými predisponujícími příčinami jsou alergie, vnější parazité a místní poranění. K infekci může kůži předurčovat i abnormální rohovatění. Obranyschopnost kůže může snížit snížená činnost štítné žlázy nebo Cushingova choroba.

Parazité, houby a poškození folikulu

Podobné folikulární příznaky mohou způsobit roztoči Demodex. Od bakteriální formy se odlišuje i folikulitida spojená s kožní plísní. Keratin uvolněný do kůže z prasklého folikulu může udržovat reakci na cizí těleso. V takové situaci zánět nezpůsobuje jen množení bakterií na povrchu.

Folikulitidu může způsobit příliš časné trimování srsti. Po intenzivní úpravě srsti a koupání se vzácně může vyvinout hluboká folikulitida nebo furunkulóza.

Náchylnost může zčásti vysvětlovat chybějící mazová zátka v ústí psího folikulu.

Rizikové faktory

Teplá, vlhká kůže podporuje růst bakterií. Zranitelné jsou proto kožní řasy, podpaží a prostory mezi prsty. Opakovaný tlak na lokty nebo hlezna může folikuly dráždit a poškozovat.

Alergické onemocnění kůže zvyšuje riziko návratu, pokud základní stav zůstává nezvládnutý. K hluboké infekci může předurčovat i onemocnění oslabující obranyschopnost kůže. Dalším predisponujícím faktorem povrchové infekce je nedostatečná péče o srst.

K povrchové bakteriální infekci mohou předurčovat i vývojové odchylky folikulů. Psi, kteří často dostávají antibiotika, mají vyšší riziko, že nesou na antibiotika odolný MRSP.

Typické příznaky

Povrchová bakteriální folikulitida může postihnout břicho, vnitřní stranu stehen a horní část krku. Změny se mohou rozšířit i šířeji. U krátkosrstého psa může vypadávání srsti dodat srsti vzhled jako prožraný od molů.

• U kořínků chlupů se objeví malé červené skvrnky.
• Vytvoří se malé pustuly.
• Prasklá pustula může zanechat šupinatý kroužek s červeným okrajem.
• Hromadí se strupy nebo šupiny.
• Srst vypadává na mnoha malých místech.
• Pes se škrábe nebo olizuje svědivou kůži.

Hluboký zánět může způsobit hnisající kanálky nebo bolestivá oteklá místa. Kůže může silně zapáchat. Hluboká infekce po úpravě srsti typicky způsobí ložiska do 24–48 hodin. Může ji provázet horečka a malátnost.

Skvrnky, pustuly a šupinaté kroužky v různých fázích se mohou vyskytovat současně. Ve středu hojícího se šupinatého kroužku může zůstat tmavší kůže. Ze zanícených míst se mohou chlupy neobvykle snadno uvolňovat. U krátkosrstých psů se mohou folikulární skvrnky podobat kopřivkovým pupenům.

Komplikace a následky

Škrábání a olizování může lámat chlupy a způsobit vypadávání srsti. Hluboký zánět se může šířit do škáry. Dlouhotrvající hluboký zánět se může hojit jizvami. Zjizvená kůže může zůstat lysá a citlivější.

Příznaky se snadno vracejí, pokud zůstává neléčená alergie, parazité nebo jiná základní příčina. K návratu může vést i nevhodné antibiotikum nebo chybějící kontrola. Léčba se proto snaží infekci vyléčit i zvládnout predisponující onemocnění.

MRSP znamená Staphylococcus pseudintermedius odolný vůči meticilinu. Mnoho běžných antibiotik na tyto infekce nepůsobí. V jednom severoevropském souboru sledování klinických izolátů S. pseudintermedius v roce 2024 bylo 5 % MRSP. Toto číslo se týká testovaných izolátů, nikoli rizika infekce u psů obecně.

Vyšetření u veterináře

Cytologie potvrdí bakteriální infekci

Veterinář projde anamnézu a vyšetří celou kůži. Cytologie pátrá po zánětlivých buňkách a bakteriích. Bakterie uvnitř bílých krvinek podporují infekci. Mohou se najít i kvasinky Malassezia.

Vzorek lze odebrat z otevřené pustuly nebo zpod strupu přitisknutím sklíčka na kůži. Otisk lepicí páskou se hodí pro suchá, mastná nebo těžko přístupná místa. Antibakteriální léčba se volí až po potvrzení bakteriální příčiny.

Další stavy folikulů a základní příčiny

Hluboký seškrab nebo vzorek chlupů pomáhá pátrat po roztočích Demodex. Kožní plíseň lze prověřit mikroskopií chlupů, kultivací na houby nebo PCR. Chlupy ukazující na kožní plíseň může pomoci najít Woodova lampa. Folikulitidě se může podobat imunitně zprostředkovaný pemfigus.

Pokud se ložiska nezlepšují podle očekávání, může být k upřesnění diagnózy potřeba biopsie. Neobvyklé uzlíky může být nutné odlišit od nádoru nebo reakce na cizí těleso. Při podezření na vnitřní onemocnění se používají krevní, močové a hormonální testy. Podezření na potravinovou alergii může vyžadovat eliminační dietu naplánovanou veterinářem.

Eliminační dieta prověřující potravinovou alergii obvykle trvá 4–12 týdnů. Pokud se příznaky zlepší, diagnózu potvrdí provokační test s krmivem vedený veterinářem.

Kultivace a test citlivosti

Kultivace a test citlivosti pomáhají vybrat systémové antibiotikum, tedy takové, které působí v celém těle. Vzorky jsou potřeba zejména u opakovaných nebo hlubokých infekcí a při podezření na odolnost. Kultivace se vykládá spolu s cytologií ze stejného místa. I zdravá kůže může dát pozitivní kultivaci, takže sama folikulitidu nepotvrzuje. Opakovaná dřívější léčba antibiotiky zvyšuje podezření na odolnost.

Vzorek z hluboké infekce se odebírá tak, aby reprezentoval skutečné infikované ložisko. Samotný povrchový stěr může původce hlubšího onemocnění přehlédnout. Odběr z hlubokého nebo bolestivého ložiska může vyžadovat tlumení bolesti nebo celkovou anestezii.

Léčba

Místní péče u povrchové infekce

Veterinář plánuje léčbu podle hloubky a potvrzené příčiny. Léčbou první volby u povrchové bakteriální folikulitidy je místní antimikrobiální přípravek. Místní antiseptika se obecně upřednostňují před místními antibiotiky. Antiseptikum snižuje množství bakterií na povrchu.

Velkou plochu lze ošetřit léčebným šamponem nebo sprejem. Pro malé, místní ložisko se může hodit léčebný ubrousek nebo krém. K dispozici jsou i pěny a gely. Výběr přípravku závisí na rozsahu ložisek, srsti a praktické proveditelnosti.

Jako místní antibakteriální antiseptikum se používá například chlorhexidin. Dlouhou nebo hustou srst lze nad postiženou oblastí v případě potřeby zkrátit. Olizování může zabránit límec. Svědivá alergická kůže může potřebovat i léky proti svědění.

Chlorhexidin narušuje buněčné membrány bakterií a poškozuje bílkoviny. Šampon může také odstranit strupy, šupiny a nepříjemný zápach. Přípravek může omezit biofilm, vrstvu bakterií přichycenou k povrchu. Místní péče snižuje potřebu systémových antibiotik. Vyhnutí se systémovým antibiotikům také omezuje vliv léčby na střevní mikroby. Místní přípravek může kůži také dráždit nebo vyvolat kontaktní alergii.

Odpověď a kontroly

Ložiska povrchové folikulitidy se při místní péči obvykle začnou zlepšovat do 1–2 týdnů. U většiny psů ložiska odezní po 3–4 týdnech léčby. Odpověď se obvykle kontroluje po 2–3 týdnech. Místní péče pokračuje, dokud se ložiska nezhojí a nezačne se léčit základní příčina.

Místní léčba byla účinná ve 12 ze 13 klinických studií povrchové folikulitidy. Jedna studie povrchové pyodermie porovnávala 31 místně léčených psů s 20 psy, kteří dostávali antibiotika ústy. Během 4týdenní studie se výsledky skupin kromě výchozího rozdílu podstatně nelišily. I kožní příznaky infekce MRSP mohou při místní péči odeznít.

Kdy jsou potřeba jiné léky?

Systémová antibiotika se zvažují, když místní péče selže nebo ji nelze provádět. Pokud se kůže po 2 týdnech místní péče nezlepší, přehodnotí se provádění léčby a možné základní onemocnění. Hluboká bakteriální infekce obvykle potřebuje systémové antibiotikum. Místní péče může vedle něj podporovat hojení.

Při vhodné systémové léčbě by se povrchová ložiska měla začít zlepšovat do 5–7 dnů. Selhání vyžaduje další vzorek nebo přehodnocení plánu. Bolestivý hluboký zánět může potřebovat i tlumení bolesti. Kožní plíseň může vyžadovat místní i systémová antimykotika.

Prevence

Ústředním bodem předcházení návratu je zjištění a léčba predisponujícího onemocnění. Ochrana proti parazitům by měla odpovídat potřebám psa. Pokud se plánuje časté koupání v léčebném šamponu, přehodnotí se i účinnost antiparazitárních spot-on přípravků.

Srst trimujte, až když se uvolňuje snadno a psa to nebolí. Kartáčujte až ke kůži a zacuchané chlupy rozčesávejte šetrně. Po mytí psa důkladně vysušte. Vyhněte se příliš horkému vzduchu při sušení.

Veterinář může v případě potřeby naplánovat preventivní místní antiseptickou péči, aby předešel opakovaným infekcím.

Důležité pro majitele psů

Všímejte si nových skvrnek, pustul a šupinatých kroužků. Zaznamenávejte, zda svědění ubývá a jak se mění bolest nebo výtok. Řekněte veterináři o koupání, úpravě srsti a dřívějších antibiotikách.

Před koupelí v léčebném šamponu vyčešte volné chlupy a podsadu. Zbývající zarudnutí nemusí vždy znamenat aktivní bakteriální infekci. Vypadaná srst může chybět až asi 6 týdnů poté, co se ostatní ložiska zhojí.

Při objednání uveďte známé nosičství MRSP. MRSP se může šířit kontaktem zvířat, pomůckami a rukama. Navyknutí psa na manipulaci usnadňuje péči během nemoci.

Časté otázky

Vyžaduje folikulitida vždy kúru antibiotik?

Péčí první volby u povrchové bakteriální folikulitidy je obvykle místní antimikrobiální léčba. Systémové antibiotikum se zvažuje, pokud místní péče nestačí nebo je neproveditelná. Hluboký zánět se posuzuje zvlášť a výběr řídí kultivace a test citlivosti.

Může se folikulitida přenést na jiné psy nebo lidi?

Riziko přenosu závisí na základní příčině. MRSP se může mezi psy šířit i rukama a pomůckami. Infekce MRSP u lidí je vzácná. Kožní plíseň se však na jiná zvířata a lidi šířit může.

Jak rychle se kůže při místní léčbě hojí?

Povrchová bakteriální ložiska by se obecně měla začít zlepšovat do 1–2 týdnů. Většina odezní po 3–4 týdnech léčby. Obnova srsti může trvat déle: ložiskové vypadávání srsti může zůstat asi 6 týdnů po zmizení skvrnek a pustul.

Proč se infekce po léčbě vrací?

Častým důvodem je, že predisponující onemocnění zůstává nezjištěné nebo nezvládnuté. Může jít například o alergii, vnější parazity nebo hormonální onemocnění. Přispět může i nevhodné antibiotikum nebo chybějící kontrola, proto je místo prostého opakování stejné péče potřeba nové posouzení.

Může folikulitida začít po úpravě srsti?

Příliš časné trimování může poškodit folikuly a způsobit zánět. Hluboká furunkulóza spojená s koupáním a intenzivní úpravou srsti se typicky objeví do 24–48 hodin. Současná horečka, malátnost nebo výrazná bolest vyžadují naléhavé vyšetření.