Dermatitida kožních řas u psa – příznaky a léčba

Přehled

Dermatitida kožních řas postihuje hlavně povrch a může se nazývat i pyodermie kožních řas. Bakterie a kvasinky se na kůži běžně vyskytují, podmínky v řase však mohou podporovat jejich nadměrný růst.

Častými místy jsou nosní a pyskové řasy a okolí ocasu a vulvy. Roční výskyt v britské primární veterinární péči byl v roce 2016 0,37 %.

Anglickí buldoci měli mezi pacienty toho roku výskyt 6,05 %. U francouzských buldočků to bylo 2,69 %.

U mopsů to bylo 2,11 %. Skupina případů z roku 2016 zahrnovala 974 psů, zánět pyskové řasy mělo 36,76 %.

Ve stejné skupině mělo 96,41 % dermatitidu jen na jednom místě. Tato čísla popisují britské veterinární pacienty ve studii, nikoli všechny psy jinde ani riziko každého jednotlivce.

Příčiny

Tření a vlhkost narušují rovnováhu kůže

Plochy kůže, které na sebe tlačí, se třou a snižují větrání, takže vzniká teplý, vlhký prostor. Látky tvořené mikroby dráždí kůži a mohou změkčit její povrch, takže zánět může proniknout hlouběji.

V obličejových řasách mohou zůstávat slzy a sliny, zatímco kolem vulvy zhoršuje poškození vlhkostí zejména moč. Na dně řasy se může hromadit i vlastní kožní maz a sekrety a udržovat růst mikrobů.

Častým bakteriálním nálezem je Staphylococcus pseudintermedius. Vedle bakterií se mohou vyskytovat kvasinky Malassezia.

Výrazné řasy u ocasu mohou souviset se šroubovitým ocasem spojeným s DVL2, jehož stavba péči o kůži ztěžuje. Krátkolebý pes si nemusí dokázat zadní část těla olízat do čista, takže výtok z ocasní řasy může uniknout i pozornosti majitele.

Za řasou může stát stavba těla nebo jiné onemocnění

Výrazné řasy mohou být výsledkem šlechtění, jako u mnoha krátkolebých psů. U šarpejů může zvrásnění zvětšovat dědičné hromadění mucinu v kůži.

Obezita může vytvářet nové řasy nebo prohlubovat stávající. Vnímavost k zánětu může zvýšit alergické kožní onemocnění, i když ne každý pes s řasami dermatitidu dostane.

Rizikové faktory

V britské studii byla krátkolebá stavba těla spojena s poměrem šancí 4,51 ve srovnání se středolebými plemeny. Anglickí buldoci měli ve srovnání s kříženci poměr šancí 49,07.

U francouzských buldočků byl odpovídající poměr šancí 25,92. U mopsů činil 16,27.

Dalšími typickými rizikovými rysy jsou hojná kůže na krku u basetů a převislé pyskové řasy u španělů. Medián věku diagnostikovaných psů v britské skupině případů byl 5,10 roku, což neznamená průměrný věk při začátku příznaků.

K místnímu zánětu může fenu předurčovat i malá nebo zapadlá vulva. Starší věkové skupiny byly diagnostikovány častěji než psi mladší jednoho roku.

Potíže s řasami může udržovat existující atopie, onemocnění parodontu nebo infekce močových cest.

Typické příznaky

Časné potíže se mohou projevit hlavně zarudnutím a zápachem z řasy.

• Vnitřní plocha je zarudlá a vypadá vlhká nebo rozměklá.

• Řasa neobvykle silně a nepříjemně zapáchá.

• Mezi plochami kůže se hromadí nažloutlý nebo bílý výtok.

• Pes zanícené místo olizuje, otírá, kouše nebo škrábe.

• Rozevření nebo čištění řasy bolí.

• Srst se může uvolňovat a na povrchu se mohou tvořit strupy nebo vředy.

• Bolest ocasní řasy může vést k otírání zadní části těla o podlahu nebo nábytek.

Zanítit se mohou i protilehlé plochy kůže mezi mléčnými lištami nebo kolem šourku, proto je užitečné prohlédnout celou kůži. Při přetrvávání může řasa ztmavnout, ztluštět a zřetelně zhrubnout.

Změny zpočátku obvykle zůstávají uvnitř řasy a nešíří se široko mimo ni.

Komplikace a následky

Povrchový zánět se může rozpadnout do vředů a vracet se

Těžká dermatitida může místo běžného zarudnutí způsobit hluboké, bolestivé vředy. Výtok zadržený v řase může udržovat zánět, i když zvenku vypadá poměrně normálně.

Tuhý, zarostlý ocas může bránit péči o kůži a někdy překážet při kálení. Zánět se může vracet, pokud původní stavba řasy nebo jiný predisponující stav zůstává.

Někteří psi potřebují k udržení problému pod kontrolou celoživotní péči o řasy. Opakovaná potřeba celkových antibiotik může zvětšovat problémy spojené s odolností vůči antimikrobiálním látkám.

Vyšetření u veterináře

Prohlídka každé řasy až ke kůži

Veterinář posoudí, zda umístění a hranice kožních změn odpovídají stavbě řasy. Kontrolují se i pysky, ocas a oblast vulvy, protože zánět se u každého psa neomezuje na obličej.

V jedné severoevropské studii ocasních řas měřila nejhlubší řasa čtyři centimetry, což ukazuje, kolik kůže může být skryto. Velmi úzká řasa může zůstat nedostatečně vyčištěná, pokud se do ní nevejde ani prst.

Vzorek lze odebrat převalením vatové tyčinky po kůži řasy nebo lepicí páskou. Vyšetření buněk hledá koky, tyčinkovité bakterie, kvasinky nebo jejich kombinace, aby řídilo léčbu.

Pokud infekce vypadá hluboká, jsou před celkovými antibiotiky důležité bakteriologická kultivace a vyšetření citlivosti. Podobné změny mohou být také následkem roztočů Demodex, mukokutánní pyodermie nebo lupusu.

Kožní biopsie je u běžné dermatitidy řas potřeba jen vzácně, pomáhá však při podezření na jiné základní onemocnění. Pokud místní péče selže, diagnóza a možné příčiny se přehodnotí a odběr buněk se může zopakovat.

Léčba

Místní péče je obvykle léčbou první volby

Léčbu a případné léky předepisuje veterinář podle hloubky ložisek, mikrobiálních nálezů a dalších zdravotních potíží. Před specifickou místní léčbou se z řasy vyčistí výtok, nečistota a mikrobiální biofilm.

Jako péče první volby se upřednostňují místní antiseptika před místními antibiotiky. Doporučení pro místní povrchové infekce zdůrazňují i zastřihávání srsti a antiseptickou místní péči bez rutinních antibiotik.

Pečlivé osušení snižuje vlhkost, protože mokrá řasa udržuje prostředí vhodné pro mikroby. Ubrousky nebo gely se mohou dostat hluboko do řasy, zatímco u rozsáhlejších ložisek může vyhovovat jiná forma místního přípravku.

Pokud ve vzorku buněk převažují tyčinkovité bakterie, může veterinář přidat místní přípravek účinný proti gramnegativním bakteriím. Přípravky používané v blízkosti očí musí být pro tuto oblast bezpečné, proto se péče o obličejové řasy volí zvlášť.

U porušené kůže může veterinář zvolit přípravek vhodný na otevřenou ránu místo běžného čisticího prostředku. Aby bylo možné místní péči provádět bez nadměrného stresu, může být potřeba tlumení bolesti.

Výrazné zarudnutí, otok a bolest mohou vyžadovat i místní protizánětlivé léky. Přemnožení kvasinek může vyžadovat místní antimykotickou léčbu, kterou běžná antibiotika neposkytnou.

U povrchové dermatitidy řas se celkovým antibiotikům obecně vyhýbá, protože místní léčba se k mikrobům dostane. Hluboká infekce vyžaduje jiný přístup, plánovaný podle nálezů kultivace.

U povrchového zánětu lze klinické zlepšení i zlepšení vzorků buněk často očekávat během 7–14 dnů. Ochranný límec může zabránit olizování a škrábání, aby se kůže mezi ošetřeními mohla hojit.

V malé studii nosních řas dostalo 19 psů medicinální med a 16 srovnávací přípravek, takže zjištění pochází z malé studie. Během 21denního srovnání med nezlepšil nálezy na kůži a ve vzorcích buněk víc než srovnávací přípravek.

Majitelé psů ve skupině s medem přesto hlásili větší zlepšení svědění, takže samotné svědění nepopisovalo všechny výsledky léčby.

Úprava predisponující příčiny a operace

Součástí péče může být podle umístění řasy a základních faktorů hubnutí, péče o zuby a léčba močových potíží. Zvládnutí atopie nebo jiného alergického kožního onemocnění může omezit opakované záněty.

Pokud místní péče nestačí nebo ji nelze provádět, lze nadbytečné řasy chirurgicky upravit. Operace může řešit hlubokou pyskovou řasu, nadbytečnou kůži kolem vulvy nebo zarostlý ocas.

Operace hluboké ocasní řasy může být náročná, proto patří posouzení stavby těla a bolesti veterináři.

Prevence

Řasy pravidelně čistěte a osušujte, aby v nich nezůstával zadržený výtok a vlhkost. Přípravek používejte podle pokynů veterináře, protože nevhodná místní léčba může kůži dráždit.

Dosažení zdravé hmotnosti může omezit řasy spojené s obezitou i podmínky podporující zánět. Pokud stavbu řasy nelze odstranit, může být k omezení návratů potřeba celoživotní udržovací péče.

Před pořízením psa se informujte o kožních potížích plemene spojených s řasami, abyste počítali s dlouhodobými nároky na péči.

Důležité pro majitele psů

Při čištění zkontrolujte i nejhlubší část, pokud to jde bez bolesti pro psa. Zapište si, kde zápach nebo zarudnutí začalo a co dříve pomohlo. Pokud se změny snadno skryjí, vyfoťte je před léčbou.

Řekněte v ordinaci o olizování, škrábání, změnách hmotnosti, onemocnění zubů a potížích s močením. Požádejte o ukázku vhodného čištění a osušení, včetně bezpečného ošetření řasy u očí.

Domluvte si kontrolu, pokud se kůže nezklidní nebo se stejné místo opakovaně zanítí. Uchovávejte záznamy o dřívějších kultivacích a lécích. Nepřidávejte do léčby zbylé léky jiného psa; změněné příznaky raději nahlaste v ordinaci.

Časté otázky

Je zápach z kožní řasy normální?

Zápach může být vedle zarudnutí časnou známkou zánětu. Ve vlhké řase se mohou přemnožit bakterie a kvasinky. Prohlédněte i místa pod srstí a v řase, i když zvenku vše vypadá normálně.

Vyžaduje dermatitida kožních řas vždy antibiotika?

U povrchového zánětu je obvykle první volbou místní antiseptická péče. U běžného zánětu omezeného na povrch se celkovým antibiotikům vyhýbá. Známky hluboké infekce vyžadují jiný přístup k léčbě a případné antimikrobiální léky se obvykle volí podle kultivace.

Proč se zánět i přes čištění vrací?

Plochy kůže tlačící na sebe mohou udržovat vlhkost a tření i po zklidnění prvního zánětu. Riziko návratu může udržovat i alergie nebo jiná základní příčina. Bez úpravy stavby řasy může být udržovací péče potřeba dlouhodobě nebo celoživotně.

Lze zanícenou řasu chirurgicky odstranit?

Operace se zvažuje, když místní léčba nestačí nebo není proveditelná. K oblastem, které lze upravit, patří pyskové řasy, kůže kolem vulvy a zarostlý ocas. Zejména úprava ocasní řasy může být náročná, proto se plánování opírá o stavbu těla psa.

Může se dermatitida řas objevit i jinde než na obličeji?

Vyskytuje se i v pyskových řasách, pod ocasem a kolem vulvy. Zanítit se může i volná kůže na krku a tělesné řasy spojené s obezitou. U psa s opakovanými příznaky se proto kontrolují i další řasy, místo aby se léčilo jen nejnápadnější místo.