Erlichióza u psa: příznaky, vyšetření a léčba

Přehled

V Evropě postihuje hlavní forma erlichiózy psů monocyty, druh bílých krvinek. Onemocnění může být akutní, mít málo příznaků nebo přejít do chronické fáze. Akutní příznaky se mohou rozvinout během 1–3 týdnů od nákazy. Uvádí se i inkubační doba 8–20 dní.

Akutní fáze s příznaky obvykle trvá asi 1–3 týdny. Fáze, kdy se pes zdá bez příznaků, může trvat týdny nebo měsíce. U některých psů se rozvine chronické onemocnění i poté, co počáteční příznaky ustoupily. Těžké chronické onemocnění má špatný výhled, zejména když jsou sníženy všechny krevní řady.

Příčiny

Bakterie přechází z klíštěte na psa

Zvlášť důležitým přenašečem je klíště psí, Rhipicephalus sanguineus. Bakterie je nitrobuněčná: k množení potřebuje živé hostitelské buňky. U psů se množí v bílých krvinkách a tvoří malé bakteriální shluky zvané moruly. S buňkami imunitního systému se pak šíří do jater, sleziny a mízních uzlin.

Larvy, nymfy i dospělci klíštěte psího mohou bakterii získat při sání na nakažené psovité šelmě. Bakterie může v klíštěti zůstat při jeho vývoji z jednoho stadia do dalšího. Nákaza může v nakažených klíšťatech i přezimovat. Přenos krevní transfuzí je možný, pokud darovaná krev bakterii obsahuje.

Hlavním hostitelem jsou psi, nákazu však mohou ve volné přírodě udržovat i jiné psovité šelmy.

Ke krvácení přispívá několik faktorů

Bakterie může zhoršit funkci krevních destiček a zvýšit jejich ničení a odstraňování z oběhu. Krevní destičky jsou buněčné úlomky, které pomáhají srážení krve. Ke krvácení proto může dojít, i když je počet destiček psa snížen jen mírně. U chronického onemocnění se může zhoršit funkce kostní dřeně a klesnout tvorba krvinek.

U chronického onemocnění se mohou v různých orgánech hromadit imunokomplexy, tedy útvary tvořené protilátkami a jejich cíli.

Rizikové faktory

Klíčovým rizikovým faktorem nákazy je kontakt s klíšťaty psími. V Evropě byly nákazy psů popsány mimo jiné ve Francii, Itálii, Portugalsku, Řecku a Španělsku. Případy byly zjištěny i v Německu, Švýcarsku a Británii. Součástí posouzení rizika nákazy psa jsou proto cesty do zahraničí a dřívější pobyt v rizikových oblastech.

Psi vracející se z cest nebo dovážení mohou mít klíšťata psí v srsti. Klíšťata psí dokážou přežívat v interiéru i v chladném podnebí. Chronickou erlichiózu může dostat kterýkoli pes. Dlouhotrvající onemocnění není vázáno na určité roční období tak jako nedávný kontakt s klíšťaty.

Závažnost onemocnění ovlivňuje kmen bakterie a vlastní imunitní odpověď psa.

Typické příznaky

U akutního onemocnění jsou doma zvlášť patrné změny celkové pohody a chuti k jídlu.

• Pes s horečkou je tichý, unavený a slabší než obvykle.

• Pes ztrácí chuť k jídlu nebo začne hubnout.

• Pes zvrací nebo je celkově nemocný bez zjevného místního problému.

• Objevuje se krvácení z nosu nebo drobné tečkovité krvácení na kůži a sliznicích.

• Dásně vypadají bledé nebo se snadněji než obvykle tvoří modřiny.

• Pes je ztuhlý, kulhá nebo nechce jít na procházku.

Jak onemocnění přetrvává, může se objevit hnisavý výtok z očí nebo nosních dírek. Zadní končetiny a šourek psa mohou otéct. Když je postižena nervová soustava, může být pes bolestivý na dotek a hůře ovládat své pohyby. Během fáze s malými příznaky se však může zdát zcela zdravý, i když má odchylky v krvi.

Zánět nervové soustavy může způsobit i bolest krku. Oči mohou dělat mimovolní trhavé pohyby, takzvaný nystagmus.

Komplikace a následky

Při erlichióze se může objevit anémie, nedostatek červených krvinek. Dlouhotrvající nákaza může snížit červené krvinky, bílé krvinky i krevní destičky současně a způsobit pancytopenii. Těžké krevní odchylky spojené s poškozením kostní dřeně zhoršují výhled. Silné krvácení může způsobit anémii vyžadující krevní transfuzi.

Chronická erlichióza může způsobit uveitidu, zánět uvnitř přední části oka. Krvácení do sítnice nebo její odchlípení může vést ke ztrátě zraku. Filtrační struktury ledvin se mohou zanítit a propouštět bílkovinu do moči. Objevit se může i zánět svalů, kloubů a cév.

Vyšetření u veterináře

Krevní obraz a funkce orgánů

Veterinář nejprve zjistí anamnézu kontaktu s klíšťaty a posoudí příznaky spolu s krevním obrazem a výsledky biochemie. Krevní obraz často ukáže nízký počet krevních destiček a mírnou anémii, při které kostní dřeň chybějící buňky dostatečně nenahrazuje. Krevní testy mohou odhalit i zvýšené jaterní enzymy a globuliny. Součástí širšího obrazu laboratorních nálezů může být bílkovina v moči a nízký albumin v krvi.

Bakteriální shluky, moruly, lze někdy vidět uvnitř buněk v krevním nátěru. Běžný krevní nátěr má však nízkou citlivost, takže negativní výsledek nákazu vyloučit nemůže. Vyšetření vrstvy bílých krvinek nebo vzorku z mízní uzliny může citlivost záchytu zvýšit asi na 60–66 %. Změny krvinek se vyskytují i u jiných nemocí přenášených vektory, proto příčinu určují samostatné testy.

Někteří postižení psi mají zvýšený celkový počet bílých krvinek, i když jsou nízké počty krvinek u tohoto onemocnění časté. Moruly v krevním nátěru neodliší nákazu Ehrlichia canis od nákazy Ehrlichia chaffeensis. Nálezy podobné akutní erlichióze může způsobit i leptospiróza, zánět vnitřní výstelky srdce a imunitně podmíněná ztráta krevních destiček. Mezi další vysvětlení chronických krevních odchylek patří onemocnění postihující kostní dřeň a některé otravy léky.

Vyšetření protilátek a PCR se doplňují

Protilátky jsou obvykle zjistitelné 1–4 týdny po nákaze. Velmi čerstvá nákaza proto může dát negativní výsledek protilátek. Naopak protilátky mohou přetrvávat měsíce nebo roky, takže pozitivní výsledek už nemusí ukazovat na současné onemocnění. Protilátky proti různým druhům rodu Ehrlichia a Anaplasma mohou v testech zkříženě reagovat.

V nejasném akutním případě lze kvantitativní test protilátek zopakovat po 2–4 týdnech. Diagnózu podporuje alespoň čtyřnásobný vzestup hladiny protilátek. Samotný kvalitativní rychlotest tuto změnu koncentrace změřit nedokáže. PCR hledá DNA bakterie a může nákazu odhalit ještě před vytvořením protilátek.

PCR může být negativní, pokud je ve vzorku málo bakterií nebo pes už dostal antimikrobiální lék. Vzorkem může být krev nebo podle případu tkáň, například vzorek z mízní uzliny nebo kostní dřeně. PCR dokáže také rozlišit druhy bakterií. Negativní výsledek PCR proto nákazu nevylučuje v každé situaci.

Léčba

Antibiotika a v případě potřeby podpůrná péče

Antibiotikem první volby u erlichiózy je doxycyklin.

Jedním z důvodů jeho použití je schopnost pronikat do buněk, ve kterých bakterie žije. Pokud lék první volby není dostupný, může veterinář použít minocyklin. Při silném podezření na nákazu lze léčbu zahájit ještě před výsledky testů. Úvodní negativní test protilátek není důvodem léčbu ukončit, protože na začátku onemocnění mohou protilátky ještě chybět.

U správně léčené akutní erlichiózy se očekává, že horečka ustoupí do 24–48 hodin od zahájení léčby. Krevní odchylky u chronického onemocnění však mohou přetrvávat 3–6 měsíců. Pes s horečkou, krvácením nebo výrazným hubnutím může vedle antibiotik potřebovat podpůrnou péči. Silné krvácení může vyžadovat transfuzi plné krve nebo krevních destiček.

Ne každé antibiotikum, které zlepší laboratorní nálezy, nutně odstraní bakterii z těla. Například rifampicin při pokusných nákazách zlepšil krevní nálezy, nákazu Ehrlichia canis však neodstranil.

Ověření odpovědi na léčbu

U psa s chronickým onemocněním lze k posouzení úspěchu léčby po 6 měsících zkontrolovat hladinu protilátek a PCR z plné krve. Pokud je hladina protilátek tehdy stále slabě pozitivní, lze ji zkontrolovat znovu po dalších 6 měsících. Pozitivní PCR hned po léčbě může někdy odrážet zbytkovou DNA mrtvých bakterií. Výklad proto ovlivňuje načasování kontrolních testů.

Prevence

Prevence nákazy stojí především na ochraně psa proti klíšťatům. Pes cestující do zahraničí potřebuje ochranu odpovídající rizikům hmyzu a klíšťat v cílové oblasti. Ochrana proti klíšťatům se zahajuje podle návodu k přípravku ještě před příjezdem do oblasti s rizikem klíšťat. Klíšťata mohou v srsti zůstat nepovšimnuta i po pečlivé prohlídce.

Po procházkách psovi prohlédněte srst a nalezená klíšťata opatrně odstraňte. V oblastech s rizikem klíšťat se vyhýbejte travnatému porostu a spadanému listí mimo cesty. Vyšetření psích dárců krve na nákazu snižuje riziko spojené s transfuzí. I tak může být velmi čerstvá nákaza při prvním vyšetření dárce přehlédnuta.

Přisáté klíště lze odstranit tak, že ho uchopíte pinzetou s jemnými hroty blízko kůže a vytáhnete přímo ven. Kontrola psa po cestě je důležitá i proto, že klíšťata psí zavlečená do interiéru se mohou obtížně vymýtit.

Důležité pro majitele psů

Zapište si dřívější země pobytu psa, cíle cest a data cestování. Přineste údaje o ochraně proti klíšťatům a dřívějších krevních testech. Pokud pes dostal antibiotika před odběrem vzorků, řekněte to veterináři, protože to ovlivňuje výklad výsledků.

Dřívější antimikrobiální léčba může snížit citlivost PCR.

Sledujte a zaznamenávejte chuť k jídlu, změny hmotnosti, energii a případné krvácení. Pokud to jde bez stresu pro psa, vyfoťte krvácivé skvrny na kůži nebo dásních. Domluvené krevní testy a kontroly mějte v kalendáři, i když se pes zdá v lepším stavu.

Pes s chronickým onemocněním se může klinicky zlepšit dříve, než se upraví jeho krevní obraz.

Časté otázky

Může být pes nakažený bez příznaků?

Ano: fáze s malými příznaky může trvat týdny nebo měsíce a pes může po celou dobu vypadat zdravě. Krevní testy přesto mohou ukázat anémii, nízký počet krevních destiček nebo zvýšené globuliny. U některých psů se později rozvine chronické onemocnění.

Znamená pozitivní test protilátek vždy současné onemocnění?

Ne: protilátky mohou po dřívějším kontaktu zůstat v krvi měsíce nebo roky. Zkřížené reakce se objevují i mezi různými druhy rodu Ehrlichia a Anaplasma. Veterinář vykládá výsledek spolu s příznaky, krevním obrazem a v případě potřeby PCR.

Může být první test i přes nákazu negativní?

Ano: protilátky se tvoří 1–4 týdny, takže čerstvá nákaza může být ještě séronegativní. Citlivost PCR také klesá, pokud je bakterií málo nebo pes už dostal antibiotika. Silné podezření proto může vyžadovat opakované vyšetření.

Jak rychle by se měl pes cítit lépe?

Horečka u akutní erlichiózy obvykle ustoupí do 24–48 hodin od zahájení vhodné léčby. Úprava odchylek krevního obrazu u chronického onemocnění může trvat 3–6 měsíců. Celková pohoda se často zlepší dříve, proto úspěch léčby pomáhají sledovat i laboratorní testy.

Může se erlichióza přenést přímo ze psa na člověka?

Ehrlichia canis se nepovažuje za prokázaného původce zoonotického onemocnění. Některé jiné druhy rodu Ehrlichia mohou nakazit lidi, k přenosu však obvykle potřebují klíště. Nákaza u psa může naznačovat riziko kontaktu lidí s klíšťaty ve stejném prostředí.