Nemoci psů · Oči, uši a dutina ústní
Dystrofie rohovky u psa – příznaky a léčba
Dystrofie rohovky postihuje průhledný přední povrch oka a může způsobit bílé usazeniny nebo zakalení. Mírná povrchová změna může mít na každodenní život psa jen malý vliv. Onemocnění nejvnitřnější vrstvy, endotelu, může způsobit otok a zhoršení zraku.

Kdy ihned k veterináři
Bolestivá nebo rychle se měnící rohovka se může rozvředovat a vyžaduje naléhavé veterinární posouzení.
- Pes mžourá nebo drží oko zavřené.
- Povrch se rychle zakaluje a oko se zdá bolestivé.
- Pes si začne oko opakovaně třít nebo škrábat.
- Pes začne narážet do předmětů nebo se zdá, že spolu s potížemi oka ztrácí zrak.
Pokud se tyto známky objeví, obraťte se ihned na veterináře. Pomoc vám pomůže najít přehled veterinářů.
Přehled
Rohovka chrání vnitřní struktury oka a propouští světlo k zadní části oka. Dystrofie je změna rohovky, která je obvykle považována za dědičnou a zpočátku se vyvíjí bez zánětu.
Existují tři hlavní skupiny: epiteliální, stromální a endoteliální dystrofie. Názvy udávají, která část rohovky je převážně postižena.
Epiteliální forma postihuje povrchovou vrstvu buněk, stromální forma podpůrnou tkáň a endoteliální forma vnitřní vrstvu buněk. Pod povrchovými buňkami leží bazální membrána, ke které se epitel upíná.
Endotel je tenká vrstva buněk, před kterou leží Descemetova membrána. Změny obvykle postihují obě oči, nevyvíjejí se však vždy stejně rychle.
Podobně může vypadat degenerace rohovky, i když je následkem jiného onemocnění oka nebo celého těla. Bílá skvrna proto může být dystrofií, nebo druhotnou usazeninou tuků vyžadující jiná vyšetření.
Příčiny
Povrchové buňky a usazeniny tuků
Při epiteliální dystrofii se buňky mohou k podkladové bazální membráně upínat špatně. Špatně upnutý povrch se může opakovaně rozpadat a pomalu hojit.
Při stromální formě se mohou v podpůrné tkáni rohovky hromadit tuky a další látky. Usazeniny tuků často obsahují triglyceridy a cholesterol.
Tyto usazeniny mohou ležet v různých hloubkách rohovky. Makulární dystrofie zahrnuje několik světlých, skvrnitých změn stromatu a rozsáhlejší zakalení.
U makulární formy labradorských retrívrů tvoří usazeniny glykosaminoglykany, dlouhé cukerné řetězce v tkáni. Ty leží mezi kolagenovými vlákny podpůrné tkáně.
Tato forma u labradorských retrívrů souvisí se změnou genu CHST6 zjištěnou v roce 2016. Dědičnost je recesivní: postižený pes potřebuje příslušnou variantu od obou rodičů.
Narušená regulace tekutin endotelem
Endotelové buňky řídí tekutinu v rohovce aktivním transportem iontů. Endotelové buňky psů mají jen omezenou schopnost regenerace.
Když se ztratí příliš mnoho buněk, začne se v rohovce hromadit tekutina a vzniká otok. Poškození endotelu může souviset s dystrofií nebo s degenerací související s věkem.
Těžký otok může na povrchu rohovky vytvořit puchýřky naplněné tekutinou. Prasknutí těchto puchýřků způsobuje bolestivé povrchové vředy.
Kdy je příčinou jiný stav?
Druhotné usazeniny v rohovce mohou souviset se zánětem nebo například s poruchou metabolismu tuků v krvi. Druhotné usazeniny tuků se mohou rozvinout při suchém oku, zánětu rohovky nebo zánětu bělimy.
Zvýšené tuky v krvi mohou být následkem hypotyreózy, cukrovky nebo Cushingovy choroby. Druhotné poškození endotelu může způsobit glaukom, operace uvnitř oka nebo nestabilita čočky.
Rizikové faktory
Předpokládané dědičné dystrofie rohovky jsou uznávány asi u 20 plemen. Dědičnost byla prokázána například u bíglů, kavalír king charles španělů a sibiřských husky.
Stromální dystrofie se vyskytuje i u airedale teriérů, kokršpanělů, bearded kolií, samojedů a výmarských ohařů. Stromální forma se často zjišťuje u mladých psů.
Endoteliální dystrofie postihuje hlavně psy středního a vyššího věku. Uznávanými rizikovými skupinami jsou bostonští teriéři, čivavy a jezevčíci.
Feny bostonských teriérů onemocní endoteliální dystrofií častěji než psi. Postižené feny mají průměrný věk asi 7,5 roku.
Těžká stromální dystrofie zhoršující zrak a působící bolest se vyskytuje i u šeltií. Ve studii publikované v roce 2019 byly známky makulární dystrofie labradorských retrívrů zjištěny ve věku 4,5–6 let.
Typické příznaky
Příznaky sahají od téměř nepostřehnutelné bílé usazeniny po rozsáhlé zakalení a bolestivé vředy.
- Na povrchu oka je vidět bílá nebo šedá skvrna.
- Ve středu rohovky leží stříbrošedá nebo bílá usazenina.
- Zakalení tvoří prstenec blízko okraje rohovky.
- Namodralé zakalení se šíří od zevního okraje ke středu.
- Pes mžourá nebo se vyhýbá jasnému světlu.
- Oko slzí nebo tvoří hlen.
- Bělmo oka zčervená, pokud se objeví podráždění související s vředem.
- Zrak se zhoršuje, pokud zakalení pokrývá velkou část rohovky.
Časné onemocnění endotelu může být zvenku obtížně viditelné. Otok endotelu může zpočátku postupovat bez bolesti.
Komplikace a následky
Výhled závisí na postižené vrstvě rohovky
Většina psů s dystrofií kvůli ní neutrpí výraznou ztrátu zraku. Povrchové a mnohé stromální nálezy obvykle mají na každodenní život jen malý vliv.
Makulární skvrny se však mohou během celého života psa zvětšovat a houstnout. Tato makulární forma může zrak výrazně zhoršit.
S postupem může makulární dystrofie způsobit i vrůstání cév do rohovky, i když dystrofické nálezy obvykle cévy nemají. Těžká endoteliální dystrofie může zakalit celou rohovku.
Rozvředovaná rohovka je náchylná k bakteriální infekci. Hluboký vřed může rohovku proděravět.
Jizvení rohovky může po zhojení zanechat trvalé zakalení.
Vyšetření u veterináře
Umístění zakalení a další onemocnění oka
Veterinář posoudí, ve které vrstvě a oblasti rohovky zakalení leží. Štěrbinová lampa umožňuje vyšetřit stavbu rohovky a přední část oka.
Při šedém zákalu leží zakalení v čočce uvnitř oka, nikoli v rohovce. Měření tvorby slz pomáhá posoudit hydrataci povrchu.
Měří se nitrooční tlak, aby se nepřehlédlo druhotné poškození, například spojené s glaukomem. Barvení fluoresceinem odhalí povrchový vřed rohovky.
Barvivo ulpívá tam, kde chybějí ochranné povrchové buňky. Typická dystrofická usazenina nemá nové cévy, zatímco degenerace často zahrnuje vrůstání cév.
Vyšetření kontroluje i polohu víček a možná cizí tělesa. Při podezření na poruchu metabolismu tuků lze v krvi nalačno změřit cholesterol, triglyceridy a glukózu.
Podrobná vyšetření a dědičnost
Tloušťku rohovky lze k posouzení otoku změřit ultrazvukem. Zobrazení OCT ukazuje různé vrstvy rohovky a pomáhá měřit jejich tloušťku.
Konfokální mikroskopie může posoudit tvar a hustotu endotelových buněk. Otok však může buňky učinit obtížně viditelnými.
K měření plochy pokryté otokem lze použít fotografie rohovky. Zprávy z očního vyšetření zaznamenávají podtyp zvlášť, aby se odlišila stromální, makulární a endoteliální forma.
U některých plemen je k dispozici test DNA na makulární dystrofii. Test DNA nenahrazuje vyšetření oka na jiné změny a různé formy dystrofie.
Některé oficiální screeningové programy očí před vyšetřením ověřují totožnost psa. Vyšetření posuzuje kromě rohovky i struktury, jako jsou víčka, čočka, sklivec a zadní část oka.
Léčba
Usazeniny bez příznaků a povrchové vředy
Léky a případné zákroky předepisuje veterinář podle očního vyšetření. Stromální usazenina, která nezpůsobuje příznaky ani zhoršení zraku, obvykle léčbu nepotřebuje.
Povrchový vřed může vyžadovat místní antibakteriální léky. Veterinář může v případě potřeby předepsat tlumení bolesti.
Ochranný límec zabrání dalšímu poškození třením. Nekomplikovaný vřed rohovky se často zahojí během 3–5 dní, pokud hojení nezpomaluje přetrvávající podráždění nebo infekce.
Opakované odlučování povrchových buněk spojené s dystrofií však může hojení prodloužit. Pokud vřed udržuje abnormální poloha víček nebo cizí těleso, je k zhojení nutné napravit i je.
Opakující se nebo hluboký vřed může potřebovat léčbu veterinářem se zkušenostmi s onemocněními očí. U druhotných usazenin tuků se léčí základní zánět oka nebo stav zvyšující cholesterol v krvi.
Léčba otoku u endoteliální formy
Časný otok lze léčit hyperosmotickým očním přípravkem zvoleným veterinářem. Cílem je zmírnit hromadění tekutiny a příznaky, které způsobuje.
U těžkých případů lze zvážit tepelné ošetření rohovky nebo operaci se spojivkovým lalokem. Povrchová keratektomie odstraňuje povrchovou tkáň rohovky a lze ji kombinovat se spojivkovým lalokem.
Přínos těchto operací zmírňujících příznaky může být dočasný. Ve vybraných případech lze zvážit transplantaci celé rohovky nebo její endotelové vrstvy.
Transplantace rohovky jsou u psů neobvyklé, mimo jiné kvůli dostupnosti dárcovské tkáně a riziku komplikací.
Co je známo o nových lécích?
Jako možná léčba onemocnění endotelu u psů byly zkoumány inhibitory ROCK. Randomizovaná studie netarsudilu publikovaná v roce 2024 zahrnovala 21 psů.
Třináct mělo endoteliální dystrofii a osm degeneraci endotelu související s věkem. První čtyři měsíce nevěděli o přidělení léčby majitelé ani výzkumníci.
Netarsudil neprokázal oproti placebu zřetelný přínos v tloušťce rohovky, hustotě buněk ani otoku. Zahrnuty byly jen oči s otokem postihujícím méně než 40 % rohovky.
U všech psů dostávajících netarsudil se alespoň jednou objevilo zarudnutí spojivky. Nevyžadovalo však vysazení léku ani samostatnou léčbu.
Navíc dva psi měli během léčby trvale sníženou tvorbu slz a potřebovali místní léčbu ovlivňující imunitní odpověď.
Prevence
Pro předcházení dědičné dystrofii je zásadní výběr do chovu a oční vyšetření. Chovatelský význam mírného povrchového nebo stromálního nálezu se posuzuje podle formy a plemene.
Pes s těžkým onemocněním zhoršujícím zrak nebo působícím bolest by se neměl používat k chovu. Endoteliální dystrofie je důvodem z psa nechovat.
Z chovu se vyřazuje i pes s makulární dystrofií. Samotné odstranění usazeniny nebo zklidnění příznaků nezmění původní dědičnou diagnózu na nepostiženou.
Důležité pro majitele psů
Některé oficiální screeningové programy očí vyžadují, aby byla před návštěvou zajištěna žádost o vyšetření.
Zapište si, které oko se zakalilo jako první a zda se změna šíří, protože oči se mohou lišit.
Uschovejte si zprávu z očního vyšetření a informaci, která vrstva je postižena. Podobně bíle vypadající oko neznamená u každého psa stejnou léčbu ani výhled.
Nová bolest nebo mžourání mohou ukazovat na povrchový vřed v oku, které dříve nebolelo.
Hojení léčeného vředu sleduje veterinář při vyšetřeních.
Při kontrole se zeptejte, zda je cílem sledovat usazeninu, zmírnit otok, nebo léčit vřed. Vysvětlete také, zda je podávání léků doma zvládnutelné a zda se změnil pohyb psa nebo jeho schopnost nacházet předměty.
Časté otázky
Je dystrofie rohovky vždy bolestivá?
Mírná stromální usazenina je často bez zánětu a bolesti, proto samotná bílá skvrna neznamená, že oko bolí. Rozpad povrchu rohovky nebo prasknutí puchýřků při otoku u endoteliální formy však může způsobit silnou bolest vyžadující léčbu.
Oslepne pes kvůli dystrofii rohovky?
Většina psů si zrak zachová, výhled však závisí na postižené vrstvě rohovky. Těžká endoteliální dystrofie může zakalit celou rohovku a způsobit bolestivé vředy, proto se sleduje jinak než mírná povrchová usazenina.
Potřebuje bílá usazenina v rohovce léky?
Stromální usazenina obvykle léčbu nepotřebuje, pokud oko nedráždí ani nezhoršuje zrak. Bolestivý vřed rohovky naopak potřebuje léčbu předepsanou veterinářem, která může zahrnovat místní antibakteriální léky a tlumení bolesti.
Může při zakalení rohovky pomoci strava?
Změny stravy mohou ovlivnit některé degenerativní usazeniny tuků v rohovce spojené s metabolismem tuků v krvi. Tato druhotná degenerace se při očním vyšetření odlišuje od skutečné dystrofie, proto se léčba podobně vypadajícího zakalení nevolí jen podle vzhledu. V případě potřeby se měří cholesterol a triglyceridy v krvi.
Existuje test DNA na dystrofii rohovky?
Testy DNA existují pro některé plemenně specifické formy makulární dystrofie, různé změny rohovky však nejsou stejným onemocněním. Test DNA nenahrazuje klinické oční vyšetření posuzující postiženou vrstvu, zrak a možné další stavy. Makulární forma u labradorských retrívrů se dědí recesivně.
Zdroje
- ECVO Manual: Chapter 6 – Guidelines (2024), European College of Veterinary Ophthalmologists, citováno 3. listopadu 2026.
- Corneal Ulcers, American College of Veterinary Ophthalmologists, citováno 3. listopadu 2026.
- Corneal Dystrophy in Dogs, VCA Animal Hospitals, citováno 3. listopadu 2026.
- The Cornea in Animals, MSD Veterinary Manual, citováno 3. listopadu 2026.
- ECVO Manual: Chapter 5 – Definitions (2023), European College of Veterinary Ophthalmologists, citováno 3. listopadu 2026.
- Topical netarsudil for the treatment of primary corneal endothelial degeneration in dogs (2024), Scientific Reports, citováno 3. listopadu 2026.
- ECVO Manual: Chapter 8 – The Veterinary Ophthalmologists’ Advice (2024), European College of Veterinary Ophthalmologists, citováno 3. listopadu 2026.
- Macular corneal dystrophy, dog, University of Sydney OMIA, citováno 3. listopadu 2026.
- Corneal Lipidosis, VCA Animal Hospitals, citováno 3. listopadu 2026.
Informace nenahrazují návštěvu veterináře. V naléhavém případě kontaktujte nejbližší veterinární pohotovost: Komora veterinárních lékařů ČR.