Dysplazie loketního kloubu u psa

Přehled

Loket tvoří tři kosti: kost pažní, vřetenní a loketní, jejichž kloubní plochy musí do sebe zapadat.

Vývojová porucha může rozložit zatížení kloubu nerovnoměrně a způsobit bolest a kulhání.

Je nejčastější příčinou bolesti kloubů hrudních končetin a kulhání u velkých a obřích psů.

Změny byly zjištěny na obou loktech až u 80 % postižených psů.

Oboustranné onemocnění může zůstat nepovšimnuto, protože pes nemusí zjevně kulhat jen na jednu končetinu.

Poškozený kloub nelze vrátit do úplného zdraví, zvládání bolesti a funkce však může zajistit dobrý dlouhodobý výsledek.

U téhož psa se může současně vyskytovat více než jedna forma dysplazie lokte.

Příčiny

Vývojové odchylky kloubních struktur

Inkongruence znamená, že protilehlé plochy loketního kloubu do sebe normálně nezapadají.

Rozdíl v délce kosti vřetenní a loketní může vytvořit schod v kloubní ploše a změnit rozložení zatížení.

V přetížené vnitřní části kloubu se může rozvinout opotřebení chrupavky a poškození kosti.

Onemocnění mediálního korunového výběžku může zahrnovat uvolněný úlomek, trhliny, poškození chrupavky nebo abnormální tvar kosti.

Při osteochondróze je narušena normální přeměna kloubní chrupavky v kost v oblasti kondylu kosti pažní.

Může se vytvořit chlopeň nebo uvolněný úlomek chrupavky, který vyvolává zánět v kloubu.

U nesrostlého výběžku loketního (UAP) se kostní výběžek normálně nespojí s kostí loketní.

Srůst výběžku by měl být dokončen ve věku 5–6 měsíců.

Výběžek, který zůstává pohyblivý, způsobuje nestabilitu kloubu a předurčuje ho k osteoartróze.

Místo kostního srůstu zůstává mezi nesrostlým výběžkem a kostí loketní vazivové spojení.

K inkongruenci kloubních ploch může přispívat i abnormální tvar kloubního zářezu kosti loketní.

Rizikové faktory

Dysplazii lokte ovlivňuje několik genů, nedědí se tedy prostou vadou jednoho genu.

Genetika hraje velkou roli, na vývoj onemocnění však působí i vnější faktory.

Stav je častější u psů než u fen.

Mezi plemena s dispozicí patří labradorští retrívři, zlatí retrívři, bernští salašničtí psi a rotvajleři, u kterých se může rozvinout onemocnění mediálního korunového výběžku.

Nesrostlý výběžek loketní se vyskytuje u německých ovčáků, bernardýnů a basetů.

Velká postava není podmínkou, protože dysplazie lokte může postihnout psa kteréhokoli plemene.

Potíže s lokty se mohou rozvinout i u potomků zdánlivě zdravých rodičů.

U krátkonohých plemen může předčasné uzavření růstové ploténky kosti loketní způsobit zvláštní typ inkongruence.

Osteochondróza lokte se typicky diagnostikuje u rychle rostoucího psa ve věku 5–10 měsíců.

Různé formy dysplazie lokte jsou častější u různých plemen, což ukazuje na odlišné dědičné faktory.

Dědičný základ nesrostlého výběžku loketního se předpokládá, nebyl však potvrzen.

Typické příznaky

Příznaky běžně začínají ve věku 4–7 měsíců.

Mírné onemocnění se nemusí projevit dřív, než se ve věku 7–8 let rozvine osteoartróza.

• Kulhání na hrudní končetinu se zhoršuje pohybem nebo je zřetelnější při rozcházení po odpočinku.
• Pes dělá kratší kroky a pohybuje lokty v menším rozsahu než dříve.
• Pes drží loket do strany a může tlapku vytáčet dovnitř, aby odlehčil bolestivé místo.
• Klesá chuť k pohybu a pes nechce pokračovat v dříve oblíbené procházce.
• Kloub vypadá oteklý nebo je na dotek teplejší než obvykle.
• Pes kvůli bolesti natahuje a pokrčuje hrudní končetinu.

Trvalá bolest může snížit svalovou hmotu postižené končetiny.

Ztuhlost hrudních končetin může být v chladném nebo vlhkém počasí nápadnější.

Pes, který odlehčuje bolavou končetinu, může zvedat hlavu, když se tato tlapka dotkne země, a sklánět ji při došlapu na zdravou končetinu.

Ne každý nesrostlý výběžek loketní způsobuje u mladého psa viditelné příznaky.

Kulhání samotným klidem obvykle úplně nezmizí, i když se občas může zlepšit.

Komplikace a následky

Častým následkem neléčené dysplazie lokte je postupující osteoartróza, která může výrazně ovlivnit každodenní život psa.

Asi 60 % hmotnosti psa nese přední část těla, proto mohou bolavé lokty pohyb výrazně omezit.

Osteoartróza může postupovat i přes operaci, i když se kulhání a bolest zlepší.

V průměru se u 85 % léčených psů alespoň trochu zlepší kulhání nebo nepohodlí.

To neznamená, že se kloub uzdraví: léčba má co nejdéle zachovat funkci lokte.

Dlouhodobý výhled závisí mimo jiné na formě dysplazie a na tom, jak velké poškození už vzniklo.

Pokud už má kloub zjevnou osteoartrózu, je dodatečný přínos operace méně jistý.

Vyšetření u veterináře

Někteří psi jsou diagnostikováni až ve věku 4–6 let.

Vyšetření kulhání

Veterinář posoudí psa v chůzi a v klusu a zkontroluje bolest při ohýbání a natahování lokte.

Vyšetřují se oba lokty, i když se doma zdá, že kulhání postihuje jen jednu hrudní končetinu.

Rentgen může odhalit osteoartrózu, uvolněné úlomky nebo nesrostlý výběžek loketní.

Počítačová tomografie, tedy CT, pomáhá odhalit i drobná poškození korunového výběžku.

Artroskopii lze použít k odhalení i k léčbě poškození uvnitř kloubu.

Závažnost změn na rentgenu vždy neodpovídá míře bolesti ani stupni viditelného kulhání.

Dysplazie lokte se často diagnostikuje při vyšetřování kulhání už ve věku 4–12 měsíců.

Nesrostlý výběžek loketní pomáhá zobrazit boční rentgenový snímek s plně ohnutým loktem.

Při osteochondróze může zobrazovací vyšetření odhalit defekty kosti pod chrupavkou, uvolněné úlomky nebo oploštění kloubní plochy.

Veterinář může při pohybu kloubem zachytit drhnutí, nazývané krepitace.

Chovatelské screeningové programy

Některé screeningové programy chovatelských klubů vyžadují, aby byl pes starý alespoň 12 měsíců.

Minimální věk u některých plemen může být 18 nebo 24 měsíců.

Některé programy vyžadují k oficiálním rentgenovým snímkům sedaci.

V těchto programech určuje celkový výsledek horší loket.

Stupeň 0 znamená normální loket bez zjistitelných změn.

Stupeň 1 znamená mírné změny; osteoartrotické změny mohou měřit až dva milimetry.

Stupeň 2 znamená středně těžké změny: kostní změny mohou měřit až pět milimetrů nebo kloub může vykazovat nálezy naznačující dysplazii.

Stupeň 3 se uděluje za těžké změny nebo zřetelně prokazatelnou dysplazii lokte.

Některé programy přijímají CT ve schváleném pracovišti jako úvodní hodnocení nebo k upřesnění výsledku rentgenu.

Hodnocení CT může v takovém programu změnit dřívější oficiální výsledek rentgenu.

Léčba

Volba léčby

Veterinář plánuje léčbu podle typu poškození, věku psa a závažnosti klinických příznaků.

U psa s mírnými příznaky mohou možnosti zahrnovat kontrolu hmotnosti, upravený pohyb, fyzioterapii a tlumení bolesti předepsané veterinářem.

Operace může být nutná, když jsou změny výrazné nebo jiná léčba příznaky nezmírní.

Artroskopií lze odstranit uvolněné úlomky kosti a chrupavky.

Umožňuje také posoudit rozsah poškození chrupavky, což pomáhá odhadnout výhled.

Odstranění úlomku korunového výběžku však neodstraní veškeré přetížení vnitřní části kloubu.

V případě potřeby může chirurgické protnutí kosti přesunout zatížení z poškozené části kloubu.

Nesrostlý výběžek loketní lze podle situace chirurgicky upevnit nebo odstranit.

U velmi těžce poškozeného kloubu lze jako poslední chirurgickou možnost zvážit náhradu kloubu.

Náhrady lokte však mohou mít vážné komplikace.

Konzervativní léčba může být vhodná i u těžce poškozeného kloubu, pokud se od běžné operace neočekává pomoc.

Otevřená operace je alternativou, když se zvolená korekce neprovádí artroskopicky.

Při osteochondróze lze po odstranění uvolněné chlopně chrupavky poškozené místo ošetřit tak, aby se podpořila tvorba náhradní chrupavky.

U některých typů inkongruence lze u psa mladšího šesti měsíců zvážit zákrok na kosti loketní, který usměrní růst.

Zotavení a dlouhodobá péče o osteoartrózu

Po operaci obvykle pokračuje klidný, omezený pohyb 2–6 týdnů nebo déle, podle zákroku.

Léčba osteoartrózy spojené s mediálním korunovým výběžkem obvykle pokračuje po celý život psa.

Pokud má pes nadváhu, může zhubnutí výrazně snížit bolest kloubů.

Rehabilitace může zahrnovat masáže a cvičení ve vodě, i když operace není možná.

Vhodný přiměřený pohyb udržuje funkci kloubu jako součást zvládání bolesti.

Doplňky stravy na trhu nemají všechny stejnou účinnost, proto je výběr přípravku součástí celkového léčebného plánu.

Prevence

Krmení rostoucího štěněte má udržovat štíhlou tělesnou kondici bez omezování nezbytných živin.

Hrudní končetiny může zatěžovat například opakované seskakování z auta nebo pohovky.

Systematické vyšetřování chovných psů a otevřenost ohledně výsledků pomáhají snížit výskyt dysplazie lokte.

Chov z postižených psů se nedoporučuje.

U některých krátkonohých plemen vydávají některé screeningové programy místo obvyklého hodnocení dysplazie lokte hodnocení inkongruence.

Vhodně přiměřený pohyb během růstu může omezit rozvoj klinického onemocnění lokte.

Při výběru do chovu pomáhají i výsledky lokte dalších psů z vrhu, protože samotné vyšetření rodičů nepopisuje celé dědičné riziko.

Důležité pro majitele psů

Při sledování příznaků myslete i na ochotu k pohybu, protože onemocnění obou loktů se může projevit vyhýbáním se procházkám.

Pes se může občas pohybovat normálněji, protože kulhání může přicházet a odcházet.

Podpůrná bandáž nebo ortéza neodstraní uvolněné úlomky kosti nebo chrupavky uvnitř kloubu.

Některé oficiální screeningové programy vyžadují, aby byla dřívější operace kvůli dysplazii lokte nahlášena při snímkování.

V takových programech se operovaný kloub zapisuje do oficiálního hodnocení jako operovaný.

Pro chovatelské účely může být výsledek „operováno“ posuzován stejně jako nejhorší stupeň.

Před návštěvou si zapište, v jakém věku příznaky začaly a zda jsou nejzřetelnější při procházkách, nebo po odpočinku. S ošetřujícím veterinářem dohodněte rehabilitaci, cílovou hmotnost a sledování bolesti.

Vhodným zahřátím může být asi deset minut klidné chůze před dalším plánovaným pohybem.

Pokud se zkouší podpůrná bandáž nebo ortéza, je pro její účinek zásadní správné nasazení.

Časté otázky

Kdy začne dysplazie lokte u štěněte působit příznaky?

Příznaky často začínají ve věku 4–7 měsíců. Kulhání může zpočátku přicházet a odcházet. Některé mírné případy se projeví až ve věku 7–8 let, kdy začne příznaky působit osteoartróza. Štěně s příznaky potřebuje klinické vyšetření ještě předtím, než dosáhne věku pro oficiální chovatelský screening.

Mají se snímkovat oba lokty, i když kulhá jen jedna končetina?

Ano. Změny mohou postihovat oba klouby, i když viditelné kulhání postihuje hlavně jednu končetinu. Onemocnění bylo oboustranné až u 80 % pacientů. Některé oficiální screeningové programy také snímkují oba lokty při stejné návštěvě. V těchto programech určuje celkový výsledek horší kloub.

Znamená mírný stupeň dysplazie lokte, že pes nemůže mít bolesti?

Ne. Hodnocení na rentgenu a závažnost bolesti si vždy neodpovídají. Pes se změnami stupně 1 může mít velké bolesti, zatímco pes hodnocený stupněm 3 může kulhat jen málo. Léčba se proto plánuje podle příznaků a celkového posouzení.

Vyléčí odstranění uvolněného úlomku loket úplně?

Ne. Odstranění úlomku korunového výběžku řeší jen část problému kloubu. Osteoartróza, která už začala, obvykle i přes léčbu postupuje. Zvládání bolesti, kontrola hmotnosti a vhodná rehabilitace však mohou zajistit dobrý dlouhodobý výsledek. Výsledná osteoartróza často vyžaduje celoživotní péči.

Lze dysplazii lokte léčit bez operace?

U mírných nebo časných případů mohou příznaky zmírnit kontrola hmotnosti, vhodný pohyb, tlumení bolesti a fyzioterapie. Pokud onemocnění pokročilo nebo příznaky jinou léčbou neodezní, je operace často nutná. Možnosti posoudí veterinář podle nálezů vyšetření.