Nemoci psů · Celková onemocnění

Anaplazmóza u psa: příznaky, vyšetření a léčba

Anaplazmóza je bakteriální onemocnění přenášené klíšťaty. Může způsobit horečku, ztrátu chuti k jídlu a kulhání. Mnoho nakažených psů však zůstává bez příznaků. Pozitivní test na protilátky ukazuje kontakt s bakterií, automaticky však neznamená onemocnění vyžadující léčbu. Psa s příznaky vyšetří veterinář, který posoudí, zda jsou potřeba léky.

Zkontrolováno 3. listopadu 2026 · redakce Zvířinky

Anaplazmóza u psa: příznaky, vyšetření a léčba

Kdy ihned k veterináři

Vyhledejte rychle léčbu, pokud se celkový stav psa zhoršuje nebo se objeví krvácení. Anaplazmóza může způsobit sklon ke krvácení. Mezi známky vyžadující vyšetření ještě týž den patří zejména:

  • Horečka a zřetelně neobvyklá únava.
  • Krvácení z nosu nebo nevysvětlená drobná krvácení.
  • Zjevné kulhání nebo silná bolest po kontaktu s klíšťaty.
  • Opakované zvracení nebo průjem se zhoršujícím se stavem.
  • Záchvaty nebo výrazná bolest krku.

Péči domluvíte snadno, když si najdete veterináře ve svém okolí.

Přehled

Bakterie rodu Anaplasma žijí uvnitř buněk psa. Anaplasma phagocytophilum napadá neutrofily, typ bílých krvinek. Onemocnění, které způsobuje, se nazývá granulocytární anaplazmóza. Jiný druh, Anaplasma platys, napadá krevní destičky. Způsobuje opakované poklesy jejich počtu. Oba druhy mohou vyvolat zčásti podobné celkové příznaky, přestože napadají různé buňky.

Studie ze severní Evropy publikovaná v roce 2023 hledala bakterie v klíšťatech odstraněných z domácích psů a koček. Anaplasma phagocytophilum byla nalezena ve 12 klíšťatech, tedy v 3,5 % vyšetřených. Celkem šlo o 342 klíšťat. Tyto nálezy se týkají bakterií v klíšťatech, nikoli procenta psů, kteří onemocní. Zdrojem kontaktu s nákazou proto může být i klíště přisáté na zdravém psovi.

Severoevropská studie klíšťat sbírala vzorky v 10 veterinárních ordinacích. Ze všech testovaných původců neslo alespoň jeden 17 % klíšťat. Nejčastějším sebraným druhem bylo klíště obecné. Tvořilo 84,5 % vyšetřených klíšťat. Klíšťata tajgová tvořila 14,9 %.

Příčiny

Nákaza se na psa přenáší sajícím klíštětem. K přenosu bakterie je obvykle potřeba asi 24–48 hodin přisátí. Příznaky obecně začínají během 1–2 týdnů po přisátí. Klíště přesto odstraňte, jakmile ho najdete; odhadovaná doba přenosu není důvodem čekat.

Nákaza bakteriemi Anaplasma v krvi se může přenést i transfuzí. S přenosem A. platys je spojováno klíště psí, Rhipicephalus sanguineus. V částech severní Evropy představují riziko pro domácí zvířata klíště obecné, Ixodes ricinus, a klíště tajgové, Ixodes persulcatus. Druh klíštěte a historie cestování proto ovlivňují, na které původce veterinář pomýšlí.

Zánět vyvolaný nákazou může snížit počet krevních destiček jak jejich ničením, tak sníženou tvorbou. Nízký počet destiček předurčuje k drobným krvácením a jinému krvácení. Onemocnění proto zahrnuje víc než místní podráždění v místě přisátí.

Buňky nakažené bakteriemi Anaplasma se vyskytují v krevním oběhu a v místech, jako je slezina, játra a kostní dřeň. V Evropě přenáší A. phagocytophilum klíště obecné.

Rizikové faktory

Riziko závisí hlavně na tom, jak často se pes setkává s nakaženými klíšťaty. Vysoká tráva, lesní podrost a spadané listí zvyšují příležitosti ke kontaktu s klíšťaty. Příležitosti ke kontaktu zvyšuje i nedostatečná ochrana proti klíšťatům.

V částech severní Evropy se zvýšil počet klíšťat i jejich výskyt, a to i ve městech a na předměstích. Život ve městě proto riziko neodstraňuje. Cestující pes se může v různých oblastech setkat s klíšťaty v různých ročních obdobích. Zde uvedené důkazy neprokazují spolehlivou predispozici podle plemene nebo pohlaví.

Držení psa na cestách omezuje kontakt s hustou vegetací, kterou klíšťata vyhledávají.

V Evropě se nákazy A. platys vyskytují zejména v zemích se středomořským podnebím. V chladnějších zemích se případy diagnostikují hlavně u zvířat dovezených z této oblasti.

Typické příznaky

Nákaza bez příznaků je častá, proto ne každý pes, který přišel do kontaktu s nákazou, vypadá nemocně. Pokud se příznaky objeví, mohou být nejasné a podobat se mnoha jiným onemocněním. Mezi změny, kterých si můžete všimnout doma, patří:

  • Horečka a větší únava než obvykle.
  • Snížená chuť k jídlu nebo odmítání potravy.
  • Kulhání a ztuhlý pohyb.
  • Bolest svalů a neochota normálně se pohybovat.
  • Zvracení nebo průjem.
  • Vzácně krvácení z nosu.

Někteří psi také dehydratují. Bolest krku a záchvaty jsou neobvyklé příznaky. Vyšetření může zjistit zvětšené mízní uzliny nebo zvětšenou slezinu.

Mezi méně časté příznaky může patřit kašel nebo namáhavé dýchání. Další možnou známkou nákazy bakteriemi Anaplasma u psů je bolest kloubů.

Komplikace a následky

Nízký počet krevních destiček, tedy trombocytopenie, je nejčastější změnou krevního obrazu. Často se objevuje 1–2 týdny po nákaze. Při nákaze A. platys mohou destičky bez léčby klesat a stoupat v cyklech 1–2 týdnů. To může ztížit posouzení podle jediného vzorku krve.

U těžce nemocného psa je třeba vyšetřit i souběžné nákazy přenášené klíšťaty. Výhled u léčeného psa s příznaky je obvykle dobrý. Léčba neposkytuje spolehlivou ochranu před opětovnou nákazou. Po novém kontaktu s klíšťaty se příznaky mohou vrátit.

Anaplazmóza se často podobá lymské borelióze a pes může mít obě nákazy současně. Vyskytují se ve stejných oblastech, protože je přenášejí stejné druhy klíšťat. Nález protilátek proti bakteriím Anaplasma proto nevylučuje jinou příčinu kulhání nebo horečky.

Vyšetření u veterináře

Diagnóza spojuje příznaky, výsledky krve a testy na nákazu. Krevní obraz posuzuje zejména počet krevních destiček. Test na protilátky měří odpověď těla na bakterii. Pozitivní výsledek může odrážet dřívější kontakt s nákazou, nikoli aktivní onemocnění. Protilátky mohou v krvi přetrvávat měsíce po nákaze.

Test na protilátky může být během prvního 1 týdne po nákaze ještě negativní. V případě potřeby se protilátky kontrolují v dalším vzorku po 2–4 týdnech. Test na protilátky také nerozliší různé druhy bakterií Anaplasma.

PCR hledá genetický materiál bakterie například ve vzorku krve. Genetický materiál lze zjistit během prvního týdne po nákaze. PCR také umožňuje určit, který druh bakterie Anaplasma je odpovědný. Cílem je odebrat vzorek co nejdříve a před zahájením léčby antibiotiky.

Již zahájená antibiotika mohou snížit množství bakterií v krvi a způsobit negativní výsledek PCR. Přirozeně nízký počet bakterií může také klesnout pod hranici detekce testu. Negativní výsledek se proto vykládá podle doby odběru a širší situace. Krevní nátěr může ukázat shluky bakterií, nazývané moruly, v neutrofilech nebo krevních destičkách. I během akutního onemocnění je však často obtížné je najít.

Morula v neutrofilu spolehlivě neodliší nákazu bakteriemi Anaplasma od nákazy Ehrlichia ewingii. Volba laboratorní metody je proto zvlášť důležitá, když je u cestujícího psa podezření na více bakterií napadajících krvinky.

Vytvoření zjistitelných protilátek může po kontaktu s nákazou trvat 1–4 týdny. V praxi se často odebírají párové vzorky s odstupem 3–4 týdnů. Testy na protilátky mohou zkříženě reagovat s jinými bakteriemi, například A. platys. Nátěr z vrstvy bílých krvinek ve vzorku může zlepšit nalezení morul. Pozitivní mikroskopický nález se doporučuje potvrdit pomocí PCR.

Léčba

Léčbu a léky předepisuje veterinář. Anaplazmóza vyvolávající příznaky se obvykle léčí antibiotikem doxycyklinem. Psi se často začnou zlepšovat během 1–2 dnů od zahájení léčby. U většiny příznaky odezní během prvního 1 týdne po zahájení antibiotik. Pokračujte v léčbě podle veterinárního plánu; rychlé zlepšení není pokynem k vysazení léků.

Samotný pozitivní test na protilátky bez příznaků nebo změn krevního obrazu antibiotika nevyžaduje. Při posuzování potřeby léčby se proto kontrolují i další výsledky krve. Sledování může zahrnovat další testy k potvrzení diagnózy. Pokud podezření vzniklo jen při screeningu, výsledek automaticky neznamená, že má pes právě horečnaté onemocnění.

V případě potřeby může veterinář předepsat tlumení bolesti. Dehydratovaný nebo jinak nemocný pacient může potřebovat i tekutiny. Některé případy zahrnují imunitně podmíněnou zánětlivou odpověď. Pak může být nutný kortikosteroid a další podpůrná péče. Většina mírných případů rozsáhlou podpůrnou péči nepotřebuje.

Pokud doxycyklin není dostupný, může veterinář zvolit místo něj minocyklin. V některých případech mohou bakterie i přes léčbu přetrvávat. Když se příznaky vrátí, posuzuje se jak znovuaktivace staré nákazy, tak nová nákaza. U psa s pozitivním testem se přehodnocuje i ochrana proti klíšťatům.

Doxycyklin patří mezi tetracyklinová antibiotika používaná při anaplazmóze. Zbytečné kúry antibiotik mohou podporovat odolnost bakterií a snížit účinnost pozdější léčby. Klinicky uzdravený pes může mít stále pozitivní test na protilátky. Další kúra se obvykle nepodává jen proto, aby test vyšel negativně.

Prevence

Pro psy neexistuje vakcína proti anaplazmóze. Prevence spoléhá na omezení kontaktu s klíšťaty a vhodné přípravky proti klíšťatům. Vyberte přípravek vhodný pro vašeho psa a používejte ho podle návodu. Samotné prohlížení srsti neposkytuje úplnou ochranu, protože v praxi se ne každé klíště najde.

Po procházkách psovi prohlédněte srst a klíšťata rychle odstraňte. Krátce sekaná tráva a keře na zahradě omezují prostředí, které klíšťata vyhledávají. Dalším preventivním opatřením je odstraňování hromad listí. V oblastech s klíšťaty se vyhýbejte hustému podrostu a vysoké trávě.

Klíště odstraňte pinzetou nebo k tomu určeným nástrojem. Vyhněte se kontaktu s jeho obsahem, v případě potřeby použijte rukavice. Poté si umyjte ruce. Nepoužívejte přípravek proti klíšťatům určený jen pro psy u kočky. Česnek přisátí klíšťat nezabrání. U psů může navíc způsobit chudokrevnost.

Důležité pro majitele psů

Zapište si datum nalezení klíštěte, případné cesty a kdy se poprvé objevily příznaky. Přineste k návštěvě údaje o ochraně proti klíšťatům a o všech lécích. Zmiňte antibiotika zahájená před odběrem krve, protože mohou ovlivnit výsledky PCR. Doma sledujte chuť k jídlu, čilost, pohyb a případné krvácení. S veterinářem dohodněte, které krevní hodnoty je třeba zkontrolovat a kdy znovu nahlásit stav psa.

Anaplazmóza může onemocnět i člověk. Ze psa na člověka se však přímo nepřenáší. Pes však může klíšťata v srsti donést domů. Po procházkách si prohlédněte i vlastní kůži a oblečení. Zapamatování kontaktu s klíšťaty pomáhá vyložit pozdější příznaky, diagnóza však vyžaduje vyšetření psa.

Časté otázky

Znamená pozitivní test, že je pes nemocný?

Ne nutně. Protilátky mohou v krvi zůstat měsíce po dřívější nákaze. Pes bez příznaků s normálním krevním obrazem nepotřebuje antibiotika jen kvůli výsledku protilátek. O dalších vyšetřeních rozhodne veterinář podle výsledku a celkových okolností.

Může být test zpočátku negativní?

Ano. Test na protilátky může být během prvního 1 týdne po nákaze negativní. Další vzorek po 2–4 týdnech pak může pomoci posouzení. PCR dokáže zjistit genetický materiál bakterie v krvi velmi časně po nákaze.

Jak rychle antibiotika pomohou?

Mnoho psů s příznaky začne být čilejších během 1–2 dnů od začátku léčby. U většiny příznaky zmizí během prvního 1 týdne. Předepsanou léčbu přesto dokončete. Pokud zlepšení nenastane podle očekávání, obraťte se znovu na veterináře.

Může pes onemocnět znovu?

Ano. Nová nákaza je možná, když se přisaje nakažené klíště. Dřívější onemocnění zřejmě neposkytuje ochrannou imunitu. Po úspěšné léčbě pokračujte v ochraně proti klíšťatům. Pozitivní výsledek je také příležitostí přehodnotit, jak dobře současná ochrana funguje.

Mohu dostat anaplazmózu od svého psa?

Přímý přenos ze psa na člověka nenastává; je potřeba klíště. Pes však může klíšťata donést domů. Po procházkách kontrolujte srst psa i vlastní kůži. Dobrá ochrana psa proti klíšťatům snižuje společný kontakt s nákazou.

Zdroje

Informace nenahrazují návštěvu veterináře. V naléhavém případě kontaktujte nejbližší veterinární pohotovost: Komora veterinárních lékařů ČR.

Další články o nemocech psů