Blechy, klíšťata a další vnější parazité u psa

Přehled

Blechy a klíšťata

Blechy jsou bezkřídlý hmyz dlouhý 2–6 mm, který se pohybuje srstí a skáče pomocí silných zadních nohou. Dospělci se živí krví zvířat. Na psech může žít i blecha kočičí, Ctenocephalides felis.

Dospělá klíšťata mají osm nohou a většinu času tráví v prostředí. Nasátá samice může být dlouhá asi 1 cm. Klíště obecné, Ixodes ricinus, a klíště tajgové, Ixodes persulcatus, mohou sdílet stejná stanoviště.

Další vnější parazité

Psí veš saje krev přes kůži. Psí všenka se živí kožními zbytky. Celý čtyř- až šestitýdenní vývojový cyklus vši probíhá na psovi. Zákožky svrabové žijí v povrchové vrstvě kůže a měří asi 0,2–0,5 mm.

Příčiny

Bleší vajíčka padají ze srsti

Samice blechy kočičí kladou na zvířeti v průměru 20 vajíček denně, nejvýše 40–50. Vajíčka velká asi 0,5 mm padají na pelech a jinam po domácnosti. Jiný odhad zjistil průměrně 27 vajíček denně po dobu 50 dnů. Larvy se živí kožními šupinkami a trusem dospělých blech, který obsahuje krev. Vyhýbají se světlu a mohou se skrývat ve vlasu koberce nebo pod nábytkem. Vývojový cyklus blechy kočičí trvá v interiéru obvykle tři až osm týdnů. V závislosti na teplotě a vlhkosti může trvat jen 12–14 dní, nebo až 350 dní. Jiný odhad vývoje od vajíčka po dospělce uvádí 14–140 dní.

Výstup dospělců z kokonů mohou spustit pohyb, teplo a oxid uhličitý. Bez těchto podnětů se výstup může opozdit o šest měsíců i déle.

Samice blechy kočičí začínají klást vajíčka do 24–48 hodin od prvního sání krve. Blechy procházejí před zakuklením třemi larválními stadii. Alergie na blechy vzniká, když imunitní systém reaguje na sliny vpravené při kousnutí.

Sání krve klíštěte

Larvy klíštěte obecného sají asi dva až tři dny a pak se vracejí do prostředí, kde se vyvinou v nymfy. Nymfy sají čtyři až šest dní. Dospělé samice sají na psech nebo jiných velkých savcích asi pět až 14 dní.

Vývoj zákožky v kůži

Samice zákožky svrabové se zavrtávají do povrchové vrstvy kůže a kladou vajíčka do chodbiček. Vývoj od vajíčka po dospělce trvá dva až tři týdny.

Rizikové faktory

Riziko blech se zvyšuje v domácnostech s více zvířaty nebo v prostorách, kde se blechy mohou množit. Ve vytápěných domech může vývoj pokračovat i přes zimu. Dovezení psi nebo psi vracející se z cest mohou přenášet blechy nebo klíšťata psí. Klíště psí může přežívat v interiéru.

Vši a všenky se mohou šířit těsným kontaktem psů nebo sdílenými kartáči a pelechy. Psi se mohou nakazit svrabem od lišek nebo psíků mývalovitých, a to i v místech, kde odpočívají.

Ušní roztoči se vyskytují v jakémkoli věku, častější jsou však u štěňat. Mohou přecházet mezi psy a kočkami i těsným kontaktem.

Roztoči Demodex obvykle přecházejí z matky na novorozence kožním kontaktem během kojení. Přemnožení u dospělých může souviset s onemocněním nebo léky oslabujícími imunitu. Zákožky svrabové mohou mimo psa přežívat při 10–25 °C a dostatečné vlhkosti.

Typické příznaky

Příznaky se liší podle parazita a kožní reakce psa.

• Blechy mohou způsobovat občasné škrábání i bez alergie na blechy.
• Při alergii na blechy se svědění a ložiska často soustřeďují na spodní část zad a kořen ocasu.
• Na vši mohou ukazovat vajíčka přichycená k chlupům a slepená nebo neupravená srst.
• Svrab může začít silným svěděním a strupy kolem uší, čenichu, loktů nebo hlezen.
• Ušní roztoči mohou způsobit hnědý, voskovitý výtok z jednoho nebo obou uší.
• Roztoči Cheyletiella mohou způsobit výrazné šupinatění podél zad s malým svěděním.

Klíšťata se často nacházejí na obličeji, uších, v podpaží, tříslech nebo mezi prsty. V místě přisátí může zůstat malá zanícená bulka. Bez alergie na blechy se ložiska po kousnutí mohou soustřeďovat na spodní stranu těla a třísla. Alergie na blechy může způsobit hrbolky se strupy na zadní straně stehen a spodní části zad. Svrab může vyvolat škrábání ještě před objevením viditelných ložisek.

Malá lysá místa na hlavě nebo předních tlapách mladého psa mohou ukazovat na přemnožení roztočů Demodex. Lokalizovaná demodikóza obvykle způsobuje jen malé svědění, pokud není přítomna i bakteriální infekce. Psi podráždění ušními roztoči se mohou škrábat, až se kůže poraní.

Komplikace a následky

Silné zablešení může způsobit chudokrevnost z nedostatku železa, zejména u štěňat. V rozškrábané kůži se může rozvinout bakteriální infekce. Dlouhodobá alergie na blechy může kůži ztlustit.

Spolknutí nakažené blechy může přenést tasemnici psí. Klíšťata mohou během sání přenášet původce nemocí slinami. Anaplasmóza může způsobit náhlou malátnost a horečku s kulháním nebo tečkovitými krváceninami.

Nálezy ze studie klíšťat

Studie publikovaná v roce 2023 shromáždila 342 klíšťat ze psů a koček v 10 veterinárních klinikách v severní Evropě. Z nich bylo 289, tedy 84,5 %, klíště obecné. Klíšťat tajgových bylo 51, tedy 14,9 %. Alespoň jeden zkoumaný původce byl zjištěn u 59 klíšťat, tedy u 17 % všech vzorků. Bakterie skupiny Borrelia burgdorferi se vyskytly u 36 klíšťat, tedy u 10,5 %. Bakterie způsobující anaplasmózu se vyskytla u 12, tedy u 3,5 %. Borrelia miyamotoi se vyskytla u pěti, tedy u 1,5 %. Babesia venatorum se vyskytla u čtyř, tedy u 1,2 %. Tato čísla se týkají nálezů PCR v klíšťatech.

Vyšetření u veterináře

Vyšetření srsti, kůže a uší

Veterinář hledá jemným hřebínkem dospělé blechy a bleší trus. Vyšetření alergie na blechy posuzuje rozložení ložisek a dřívější ochranu proti blechám. Alergii může být obtížné prokázat, pokud si psi blechy ze srsti vylízali nebo vykousali. Podezření na alergii může podpořit zlepšení po léčbě proti blechám.

Přisátá klíšťata jsou často vidět, malé larvy a nymfy se však hledají obtížněji. Parazita uloženého v nádobce lze určit v laboratoři. Na zákožky svrabové se vyšetřuje několik povrchových kožních seškrabů. Citlivost seškrabu pro tyto roztoče může být jen 20 %. Roztoči Demodex žijící ve folikulech se obvykle hledají hlubokými kožními seškraby. Ušní roztoči se hledají otoskopem nebo mikroskopickým vyšetřením výtoku.

Při hnisavém zánětu uší může být obtížné ušní roztoče zjistit. Protilátky proti zákožkám svrabovým lze v krvi poprvé zjistit pět týdnů po nákaze. Při určování vší dokáže veterinář odlišit vši s úzkou hlavou od všenek se širokou hlavou.

Příznaky po přisátí klíštěte

Při podezření na anaplasmózu veterinář zohlední společně kontakt s klíšťaty, příznaky a krevní nálezy. Protilátky proti boreliím se obvykle objeví tři až pět týdnů po nákaze. Pozitivní výsledek protilátek ukazuje na expozici a hodnotí se spolu s příznaky. Při podezření na anaplasmózu lze porovnat dva vzorky protilátek odebrané s odstupem tří až čtyř týdnů. Genetický materiál Anaplasma může hledat i druhově cílená PCR.

Léčba

Léčba blech na psovi a v domácnosti

Veterinář v případě potřeby předepíše vhodný přípravek proti vnějším parazitům. Ochrana proti blechám se plánuje současně pro všechna zvířata v domácnosti. Některé přípravky zabíjejí dospělce, jiné brání vývoji vajíček nebo larev. Úklid se zaměřuje na místa odpočinku, kde je vajíček a larev nejvíce. Zvládnutí rozvinutého zablešení obvykle trvá dva až tři měsíce, protože vyvíjející se stadia zůstávají v prostředí.

Praní dek omezuje vyvíjející se stadia blech v interiéru. Při vysávání pohovek se zaměřte na škvíry a místa pod volnými polštáři, abyste odstranili vajíčka. Silné zablešení může vedle léčby zvířete vyžadovat i přípravek proti blechám do prostředí.

Odstranění klíšťat a léčba jiných parazitů

Přisátá klíšťata odstraňte ihned, aby přestalo pokračující sání krve a uvolňování slin. Pokud je přítomno více klíšťat, může veterinář doporučit přípravek, který zabije přehlédnuté jedince. Ušní roztoče lze léčit ušním přípravkem nebo jiným přípravkem proti vnějším parazitům schváleným k tomuto použití.

Psi sdílející domácnost se kvůli svrabu obvykle léčí současně, aby se přerušil přenos. Deky postižených psů perte při 60 °C, aby roztoči zůstávající v pelechu nezpůsobili opětovnou nákazu. Lokalizované přemnožení roztočů Demodex u štěňat může samovolně odeznít během šesti až osmi týdnů.

Prevence

Ochranu proti klíšťatům načasujte podle aktivity klíšťat v místech, kde pes chodí. Srst po procházkách kontrolujte, i když je ochrana použita. Některé přípravky klíšťata odpuzují ještě před přisátím, jiné je zabíjejí až poté. Časté plavání nebo koupání v šamponu může ochranu některých místních přípravků zkrátit. Ochrana na cesty se volí podle klíšťat a nemocí přenášených klíšťaty v cílové oblasti. Dlouhodobá ochrana proti blechám omezuje u alergických psů expozici slinám vyvolávajícím svědění.

Důležité pro majitele psů

Odstranění klíštěte doma

Pinzetou s jemnými hroty uchopte klíště co nejblíže u kůže. Táhněte plynule přímo nahoru. Nemačkejte ho prsty. Pokud je potřeba určení, uložte ho do malé, pevně uzavřené nádobky, kde se nerozmačká. Nepokoušejte se ho odstranit olejem nebo alkoholem. Poté si umyjte ruce a místo přisátí mýdlem a vodou.

Bezpečná ochrana doma

Místní přípravky pro psy obsahující permethrin mohou otrávit kočky. Před volbou přípravku z izoxazolinové skupiny řekněte veterináři o dřívějších záchvatech. Izoxazoliny byly spojovány se vzácnými záchvaty.

Časté otázky

Jak odlišit bleší trus od obyčejné nečistoty?

Pročešte srst jemným hřebínkem a černé tečky otřete na vlhký bílý papír. Bleší trus vytvoří načervenalý okraj, protože obsahuje nestrávenou krev. Může být přítomen i bez viditelných živých blech.

Co když v kůži zůstane hlavička klíštěte?

Pokud nejde snadno vytáhnout čistou pinzetou, nechte kůži zahojit. Ústní ústrojí může způsobit drobný místní zánět. Kroucení klíštětem v pinzetě může ústní ústrojí ulomit a nechat ho v kůži.

Proč po léčbě stále nacházím blechy?

Z kokonů v domácnosti mohou vylézat nové blechy a skákat na léčeného psa. Jednotlivé blechy mohou být vidět až osm týdnů od zahájení léčby, někdy i déle. Bleším hřebínkem sledujte, zda jejich počet během léčby klesá.

Mohou psí vnější parazité způsobit svědění u lidí?

Psí vši jsou vázané na hostitele a lidi nenapadají. Blechy mohou kousat lidi, zejména když jich v interiéru vylíhne mnoho a poblíž nejsou jiní hostitelé. Přechodnou svědivou vyrážku u lidí mohou způsobit i roztoči Cheyletiella.

Může mít můj svědivý pes vši místo blech?

Vši lze najít rozhrnutím často husté srsti za ušima. Jejich vajíčka neboli hnidy jsou pevně přichycená k jednotlivým chlupům. Pokud se najde malý bledý hmyz, mikroskopie dokáže odlišit všenky od jiných nálezů.