Třes u psa – příčiny, vyšetření a léčba

Přehled

Třes popisuje pohyb, nikoli diagnózu

Skutečný třes znamená mimovolní, rytmický pohyb části těla sem a tam. Může být omezen například na hlavu nebo končetinu, nebo zahrnovat celé tělo. Rytmičnost odlišuje třes od mnoha jiných mimovolních svalových pohybů. Ne každé škubnutí, které majitel popisuje jako třes, proto patří ke stejné poruše hybnosti.

Celkový třes může být způsoben otravou, zánětlivým onemocněním nebo metabolickou poruchou. IGTS znamená idiopatický generalizovaný třesový syndrom, nazývaný také syndrom třesoucího se psa. Jeho přesná příčina zůstává neznámá.

Třes může vzniknout střídavými stahy svalů působících opačnými směry. Generalizovaný třes postihuje přední i zadní končetiny.

Příčiny

Chlad, bolest a stresová situace

Chvění v chladu ukazuje, že pes už podmínky dobře nesnáší. I úzkost může zahrnovat třes spolu s dalšími známkami v chování. Třes způsobený bolestí se může objevit s napětím těla nebo vyhýbáním se doteku. Vysvětlení se proto posuzuje podle okolností a dalších příznaků.

Otravy a vnitřní poruchy

Mezi 198 psy vyšetřovanými kvůli generalizovanému třesu ve specializované péči byla u 91, tedy u 46 %, diagnostikována otrava. IGTS byl diagnostikován u 49 psů, tedy u 24,7 %. Nízký vápník v krvi byl příčinou u 13 psů, tedy u 6,6 %. Nízká hladina glukózy v krvi vysvětlovala příznaky u 6 psů, tedy u 3 %. Mezi příčiny otrav patřily plísňové toxiny a metaldehyd.

Třes může způsobit i vysoký vápník v krvi: byl diagnostikován u 5 ze 198 psů, tedy u 2,5 %. Zánět mozku a mozkových blan neznámého původu byl příčinou u 9 psů, tedy u 4,5 %. Mezi další zjištěné příčiny patřila porucha funkce mozku spojená s portosystémovým zkratem a dědičná degenerativní onemocnění.

IGTS a imunitní systém

Předpokládá se, že IGTS zahrnuje abnormální činnost imunitního systému. Protilátky zaměřené na struktury nervové soustavy byly ve studii zjištěny u 5 ze 30 vyšetřených psů. Imunitní reakce může podle předpokladu způsobit mírný zánět mozečku. Mozeček pomáhá koordinovat pohyby, tedy zajišťuje, aby pohyby různých částí těla spolupracovaly.

Rizikové faktory

IGTS obvykle začíná u mladého dospělého psa, často ve věku 1–2 let. Původně byl popsán mimo jiné u maltézských psíků, west highland white teriérů a bišonků. Syndrom však může postihnout psy jakéhokoli zbarvení nebo velikosti. Malý bílý pes proto není podmínkou diagnózy.

U všech příčin generalizovaného třesu je věkové rozmezí mnohem širší: medián věku nástupu ve studii 198 psů byl 3,2 roku. Nejmladší pes měl 3 měsíce a nejstarší 14,3 roku. Zvláště citliví na chlad jsou malí, krátkosrstí, staří a podvyživení psi.

IGTS není omezen na nejmladší psy: v jedné skupině s IGTS se věk nástupu pohyboval od 0,3 do 10,0 roku. Malé množství tělesného tuku a nezralá termoregulace štěňat zvyšují škodlivé účinky chladu.

Typické příznaky

Vyšetření pomáhá nasměrovat vzhled třesu a doprovodné příznaky. Doma si můžete všimnout:

• Hlava, končetiny nebo celé tělo se rytmicky pohybují bez účelného pohybu.
• Třes se zesiluje při pohybu nebo vzrušení, jako u mnoha psů s IGTS.
• Třes ztěžuje jídlo nebo běžnou chůzi.
• Pes se potácí nebo drží hlavu nakloněnou.
• Oči vykazují mimovolní pohyby sem a tam, tzv. nystagmus.
• Otrava může zahrnovat neobvyklé slinění nebo změněné vědomí.

Ze 198 sledovaných psů mělo 173, tedy 87,4 %, trvalý třes a 25, tedy 12,6 %, epizodický třes. Příznaky IGTS mohou v klidu zeslábnout nebo ve spánku zmizet. Konec epizody však neurčuje její příčinu.

Komplikace a následky

Následky třesu a jeho příčin

Silný třes může znemožnit normální chůzi a jídlo. Pokud chvění v chladu pokračuje, může expozice vést k život ohrožujícímu podchlazení. Určení základní příčiny je proto nezbytné, i když samotný pohyb vypadá podobně.

Přetrvávající bolest může omezit pohyb a oslabit svalovou kondici. Neuromyotonie, dlouhodobá svalová ztuhlost spojená s nadměrnou dráždivostí periferních nervů, může způsobit ztuhlost tak silnou, že pes zkolabuje.

Expozice chladu může způsobit i omrzliny, zejména uší, tlap a špičky ocasu. Plný rozsah omrzlin není vždy vidět hned a může se projevit až během několika dnů.

Návrat u IGTS

Sledování 33 psů s IGTS nezjistilo návrat u 18, tedy u 55 %. Zvládnuté návraty se objevily u 8 psů, tedy u 24 %. Výsledek zůstal neznámý u 7 psů, tedy u 21 %. Medián sledování byl 5 měsíců.

Vyšetření u veterináře

Popis pohybu a úvodní vyšetření

Veterinář zjistí, zda se třes objevuje v klidu, při stání, nebo při účelném pohybu. Při klidovém třesu postižená část těla aktivně neudržuje polohu proti gravitaci. Ortostatický třes se objevuje v končetinách při stání a mizí při pohybu nebo vleže. Akční třes souvisí s volním pohybem. Tato pozorování pomáhají určit možnou poruchu hybnosti.

Pokud pes při konzultaci nemá příznaky, pomůže k posouzení pohybu video. Krevní testy a vyšetření moči prověřují onemocnění, jako je onemocnění ledvin nebo jater. K odhalení možných metabolických příčin jsou důležité glukóza a vápník v krvi. Podezření na infekci může vést například k testu na psinku.

Neurologické vyšetření mimo jiné posoudí bdělost, pohyb, propriocepci, reflexy a vnímání bolesti.

Další neurologická vyšetření

Neurologické vyšetření pomáhá určit místo onemocnění v nervové soustavě. Magnetická rezonance mozku posoudí stavbu mozkové tkáně. Vzorek mozkomíšního moku se odebírá v anestezii. Lze ho vyšetřit na zánětlivé buňky a známky infekce.

Normální mozkomíšní mok IGTS nevylučuje: 20 z 33 postižených psů, tedy 61 %, mělo normální vzorek. Ne každý třesoucí se pes potřebuje magnetickou rezonanci a odběr mozkomíšního moku. IGTS je diagnózou vyloučení, která vyžaduje posouzení jiných zdravotních příčin třesu.

Pohyby připomínající třes

Myoklonus znamená krátké záškuby připomínající elektrický šok, které se mohou objevovat v sérii. Jsou prudší než plynulý pohyb sem a tam při třesu. Myoklonus se může objevit i ve spánku. K zařazení může pomoci elektroencefalogram, EEG, zaznamenaný během epizody.

Fascikulace je krátký stah malé skupiny svalových vláken, viditelný jako místní záškuby pod kůží. Při myokymii se kůže nad svalem může vlnit jako červ. Elektromyografie, EMG, dokáže odlišit myokymii od neuromyotonie. Neuromyotonie zahrnuje trvalou svalovou ztuhlost a opožděné uvolnění.

Svalové záškuby spojené s nadměrnou dráždivostí periferních nervů mohou být místní nebo celkové. Jejich frekvence se může měnit, zatímco skutečný třes má pravidelný rytmus.

Léčba

Léčba se řídí zjištěnou příčinou

Otrava může vyžadovat veterinární léčbu tekutinami a opatření řešící expozici. Při třesu způsobeném bolestí cílí léčba na příčinu bolesti. Pes, který se třese zimou, se přemístí na teplé, suché místo. Podezření na podchlazení vyžaduje okamžité posouzení veterinářem.

Léčba IGTS a kontroly

IGTS se léčí kortikosteroidem, který potlačuje činnost imunitního systému. V případě potřeby může třes zmírnit i lék uvolňující svaly. Pokud je odpověď neúplná nebo jsou nežádoucí účinky problematické, může veterinář zvážit jiné imunosupresivní léky. Léky vybírá veterinář podle diagnózy.

U mnoha psů třes při IGTS zcela odezní do 1–2 týdnů od zahájení léčby. Jde o ústup příznaků, nikoli o to, kdy léky vysadit. Někteří psi se později obejdou bez léků, jiní potřebují dlouhodobou léčbu. Kortikosteroid může zvýšit chuť k jídlu, žízeň a močení. Dlouhodobé užívání může způsobit i nežádoucí účinky týkající se kůže, hormonální funkce nebo imunitního systému.

Léčba bolesti a úzkosti

Vedle léků proti bolesti může péče zahrnovat rehabilitaci, fyzioterapii, kontrolu hmotnosti a úpravu nároků každodenní aktivity. Úprava chování při úzkosti se plánuje podle základního problému. Někteří psi potřebují i léky proti úzkosti vybrané veterinářem. Předvídatelný režim je součástí péče, i když se léky používají.

Prevence

Ne každé příčině třesu lze předejít: spolehlivý způsob prevence IGTS není znám. Expozici chladu lze omezit zkrácením pobytu venku podle snášenlivosti psa. Malému, staršímu nebo řídce osrstěnému psovi může pomoci udržet teplo oblečení.

Předvídatelný denní režim může u úzkostného psa snížit stres. Výcvik odměňuje žádoucí chování, místo aby používal tvrdé tresty. Přetrvávající bolest vyžaduje léčbu, protože chronická bolest obvykle sama neodezní.

Důležité pro majitele psů

Zaznamenávání pozorování

Třes bezpečně natočte a poznamenejte si, v jaké situaci začal. Zvlášť zaznamenejte, zda ho pohyb zhoršuje a zda se v klidu zklidní. Všímejte si i toho, zda pes může normálně jíst a chodit. To pomáhá, aby sledování odráželo dopad na každodenní život.

Možný kontakt s jedem zmiňte hned při kontaktu s klinikou. Během léčby IGTS sledujte zvýšené pití a močení. Kontroly u ošetřujícího veterináře si domluvte ke sledování účinků a nežádoucích účinků léků. Ochota hrát si bolest nevylučuje: někteří psi si hrají i přes ni.

Dalšími známkami toho, že je psovi zima, je zvedání tlap a neochota pokračovat v chůzi. U psa citlivého na hluk může úzkost spojená s třesem pokračovat i po skončení náhlého zvuku. Zaznamenejte i to, kdy situace skončila a jak se pes zotavil.

Časté otázky

Proč se pes třese, když mu není zima?

Třes může souviset s bolestí nebo úzkostí. Mezi zdravotní příčiny patří otrava a nízká hladina glukózy v krvi. Třes celého těla může způsobit i IGTS. Nový nevysvětlený příznak vyšetří veterinář, protože podobně vypadající pohyby mohou mít různé základní příčiny.

Postihuje syndrom třesoucího se psa jen malé bílé psy?

Ne. IGTS může postihnout psa jakékoli velikosti nebo zbarvení. Starší anglický název souvisí s tím, že syndrom byl původně popsán u malých bílých plemen. Diagnóza se opírá o vyloučení jiných zdravotních příčin. Barva srsti proto vyšetření nenahrazuje.

Je třes vždy epileptický záchvat?

Třes může způsobit mnoho jiných onemocnění, například nízký vápník nebo otrava. Pro skutečný třes je zásadní pravidelný rytmus. Povahu příznaků pomůže veterináři určit video. Použití slova třes doma ještě neurčuje, o jakou poruchu hybnosti nebo onemocnění jde.

Jak rychle pomáhá léčba IGTS?

U mnoha psů třes zmizí do 1–2 týdnů od zahájení léčby. Léky však mohou být potřeba déle a někteří psi potřebují dlouhodobou léčbu. Příznaky se mohou po vysazení léků i vrátit. Nepřítomnost příznaků a konec léčby jsou proto různé věci.

Vylučuje normální vyšetření krve nebo moku IGTS?

Krevní testy a vyšetření moči hledají jiná onemocnění vysvětlující třes. Mozkomíšní mok může být při IGTS také normální: 20 z 33 postižených psů mělo normální výsledek. Potřebu dalších vyšetření posoudí veterinář podle obrazu příznaků a dalších nálezů.