Neosporóza u psa – příznaky, vyšetření a léčba

Přehled

Neosporóza se vyskytuje po celém světě. Většina nakažených dospělých psů nemá žádné známky onemocnění.

Nákaza a klinické onemocnění nejsou totéž: protilátky může mít i zdravý pes. Odhadovaný celosvětový výskyt protilátek u psů je asi 17,14 %. Neznamená to, že stejný podíl psů onemocní nervovou formou neosporózy.

Psi jsou konečnými hostiteli i hostiteli nesoucími tkáňové cysty. Ve střevě konečného hostitele vznikají oocysty, odolná stadia parazita, která odcházejí trusem do prostředí. Klinické příznaky však vznikají hlavně v nervové a svalové tkáni, ne jen jako střevní onemocnění.

Příčiny

Nákaza pochází z nakažené tkáně nebo od matky

Pes se může nakazit, když sežere syrovou tkáň nakaženého mezihostitele. Zvlášť důležité jsou hovězí placenty, plodové obaly a další nakažené tkáně. Zdrojem může být i syrové maso zvěře.

Fena může nakazit štěňata přes placentu ještě před narozením. K přenosu může dojít i později mlékem. Zdrojem může být nová nákaza matky nebo opětovná aktivace starší nákazy během březosti.

Jeden vrh v USA onemocněl krátce poté, co štěňata v osmi týdnech odešla do nových domovů. Jako možný zdroj nákazy chovných fen bylo podezřelé místní syrové zvěřinové maso.

Ve stejném případě měly dvě z pěti vyšetřených chovných fen vysoký titr protilátek 1:1600.

Nákazu mohou přenést i zralé oocysty z prostředí, které se dostanou do tlamy s vodou nebo jiným kontaminovaným materiálem. Pes tak může udržovat koloběh, když trusem kontaminuje krmivo nebo pitnou vodu skotu.

Rychle se množící paraziti ničí buňky

Stadia parazita uvolněná ze střeva se mění v rychle se množící tachyzoity a šíří se tělem. Množení uvnitř buněk může buňky ničit a vyvolat zánět tkání. Poškození nervových buněk hlavových a míšních nervů vysvětluje potíže s pohybem a funkcí svalů.

V reakci na imunitu se parazit může změnit v pomalu se množícího bradyzoita a zůstat v tkáňové cystě. Cysty se vyskytují hlavně ve svalech a v centrální nervové soustavě. Oslabená imunita může klidová stadia znovu změnit v aktivně se množící parazity.

Stěna tkáňové cysty je silná a chrání parazita před podmínkami mimo buňku. Bradyzoiti odolávají i trávicím enzymům pepsinu a trypsinu. Kromě zánětu svalů může za příznaky stát i zánět nervových kořenů, tedy polyradikulitida.

Bradyzoiti ve stadiu cysty obvykle vyvolávají jen malý místní zánět.

Parazit se pohlavně rozmnožuje ve sliznici střeva konečného hostitele. Jinde v tkáních se stadia rozmnožují nepohlavně uvnitř buněk hostitele.

Rizikové faktory

Typickými klinickými případy jsou štěňata mladší šesti měsíců. Příznaky mohou začít už ve třech týdnech. Těžké onemocnění bylo popsáno zejména ve věku asi tří až devíti týdnů.

U dospělého psa může skrytou nákazu aktivovat onemocnění nebo léky oslabující imunitu nebo březost. Psi na farmách, volně pobíhající psi a psi s přístupem k tkáním skotu se se zdroji nákazy setkávají. Při krmení syrovou stravou závisí riziko na tom, zda maso nebo jiná tkáň obsahuje živé parazity.

Nálezy protilátek byly častější u boxerů, zlatých retrívrů a labradorských retrívrů. Fena s protilátkami může být zcela bez příznaků, i když její štěňata onemocní.

Typické příznaky

První změnou může být větší únava nebo neochota se hýbat. Zadní nohy bývají postiženy jako první a výrazněji než přední. Příznaky se později mohou rozšířit i jinam v těle.

• Chůze je nejistá, zadní nohy slábnou nebo je ovládání končetin obtížné.

• Končetiny ztuhnou a mohou zůstat natažené, i když se pes snaží sednout.

• Svaly mohou být bolestivé, oteklé nebo zřetelně ochablé.

• Svaly krku slábnou a polykání je obtížné.

• Dospělý pes může mít třes, ochrnutí nebo záchvaty podobné epilepsii.

• Spolu s dalšími příznaky se mohou objevit kožní uzlíky nebo vředy.

Celý vrh nemusí onemocnět, ani když nákaza pochází od matky. Příznaky u postižených štěňat mohou také začít v různou dobu.

Komplikace a následky

Pokročilý zánět svalů může způsobit kontraktury, trvalé zkrácení svalů a ztuhlé končetiny. Klouby pak mohou zůstat zdeformované nebo v nesprávném postavení. Vzniklé poškození nervové tkáně může být trvalé, i když je aktivita nákazy potlačena.

Onemocnění může způsobit i zápal plic nebo zánět srdečního svalu. K poruchám reprodukce může patřit neplodnost a úhyn novorozených štěňat. Těžké poškození polykacích nebo dýchacích svalů může být smrtelné.

Nákaza může způsobit i ztrátu březosti nebo narození nakažených štěňat. Onemocnění dospělých může zahrnovat ničivý zánět mozečku a jeho atrofii. Poškození parazitem může postihnout i střevo, játra a ledviny.

U dospělých může zánět poškodit kromě mozku i mozkové pleny a míchu.

Mezi psy s nervovými příznaky vyšetřenými v britských specializovaných centrech se úplně neurologicky normálních vrátilo jen 5,6 %. Častějším výsledkem bylo částečné zotavení a návrat onemocnění. Medián doby do návratu byl popsán jako 251 dní.

Někteří těžce postižení psi i přes léčbu uhynou.

Vyšetření u veterináře

Příznaky, expozice a testy se posuzují společně

Veterinář zjišťuje zejména krmení syrovou stravou, přístup k placentám a zdravotní historii matky a sourozenců z vrhu. Toxoplazmóza, která způsobuje podobné příznaky, se v případě potřeby vyšetřuje zvlášť. Neosporóza a toxoplazmóza se mohou vyskytovat současně.

Protilátky v krvi lze hledat metodou IFA nebo IFAT, případně testem ELISA. Pozitivní výsledek neprokazuje klinickou neosporózu, protože protilátky mohou mít i zdraví psi. Někteří nemocní psi netvoří zjistitelné protilátky, proto negativní výsledek onemocnění spolehlivě nevylučuje.

Titr IFA alespoň 1:50 ukazuje na kontakt s parazitem. U psů s příznaky bývají titry často alespoň 1:200, existují však výjimky. ELISA může místo toho uvádět výsledek pozitivní, negativní nebo hraniční.

PCR a biopsie doplňují vyšetření protilátek

Spolu s IFAT a klinickými nálezy lze použít PCR z mozkomíšního moku. Mezi psy s vysokými titry protilátek mělo negativní výsledek PCR 58,1 %.

Ve vzorku svalu z biopsie lze hledat parazity a poškození tkáně, které způsobují. Imunobarvení pomáhá vedle běžné mikroskopie potvrdit druh parazita. I vzorek tkáně může být negativní, přestože nákaza je přítomna.

Oocysty v trusu je nutné odlišit od podobně vypadajících stadií rodu Hammondia. V trusu přirozeně nakažených psů se oocysty nacházejí jen vzácně.

Oocysty lze hledat i mikroskopicky po centrifugační flotaci trusu.

PCR zjišťuje DNA parazita, tedy jeho genetický materiál, ne protilátky psa. Některé diagnostické laboratoře nabízejí PCR z trusu i z mozkomíšního moku. Parazita viděného mikroskopicky v tkáni je nutné odlišit i od stavbou podobného Toxoplasma gondii.

Léčba

Léky se nasazují co nejdříve

Aktivní nákazu může veterinář léčit klindamycinem nebo vhodnou kombinací antimikrobiálních léků. Možnosti zahrnují i kombinace trimethoprimu se sulfonamidem a pyrimethamin. Tyto léky působí na rychle se množící tachyzoity.

Bradyzoity uvnitř tkáňových cyst tyto léky neodstraní. I dlouhá léčba proto může zanechat psa nosičem nákazy. Cílem může být kontrola příznaků, ne úplné vymýcení parazita.

Nejlepší vyhlídky na odpověď jsou u kožní formy a u časného nervosvalového onemocnění, než vzniknou kontraktury. Dospělí psi mají obecně lepší výsledky než malá štěňata. U těžké neosporózy mohou léky selhat nebo pomoci jen částečně a dočasně.

Péče o vrh a podpora funkce

Když se nákaza zjistí u štěněte, vyšetřuje se i matka a ostatní sourozenci z vrhu. Léčbu sourozenců lze zvážit i dřív, než se u nich objeví příznaky. Některým psům mohou pomoci individuálně naplánovaná pasivní pohybová cvičení a masáže.

Neexistují jasné důkazy o dalším přínosu kortikosteroidů a potlačení imunity může skrytou nákazu znovu aktivovat.

Prevence

Prevence spočívá v zamezení přístupu k syrovému, potenciálně nakaženému masu, placentám a tkáním plodů. Zvláštní opatrnost je nutná u psů, kteří navštěvují farmy nebo jedí syrovou zvěřinu. Vakcína proti neosporóze není k dispozici.

Udržujte psí trus mimo krmivo a pitnou vodu skotu. Oocysty se v prostředí stávají infekčními přibližně za jeden až tři dny, proto rychlý úklid trusu snižuje kontaminaci. Encystovaná tkáňová stadia mohou přežívat i při nízkých teplotách.

Další chov feny, která prodělala neosporózu nebo měla postižená štěňata, se nedoporučuje. Nedoporučuje se ani další chov psa s protilátkami, protože nákaza se může v další březosti znovu aktivovat.

Tkáňové cysty v neupravené tkáni mohou zůstat infekční pro psy přibližně sedm až deset dní. Při pokusných nákazách začalo vylučování trusem nejdříve asi pět dní po pozření nakažené tkáně. Vylučování často trvá jen dny, může však pokračovat i měsíce.

Důležité pro majitele psů

Zaznamenávejte denně změny v pohybu štěněte a pokud je to bezpečné, natočte krátké video chůze pro veterinární sledování. Přineste údaje o matce, sourozencích z vrhu, krmení syrovou stravou a možných návštěvách farem. Zeptejte se konkrétně na cíle léčby: zda lze zastavit postup, zmírnit bolest a udržet bezpečné jedení. Spolu s domluvou kontrol si ujasněte, kdy zhoršení polykání, dýchání nebo pohybu vyžaduje jednat. Povzbuďte ostatní majitele štěňat z vrhu, aby kontaktovali svého veterináře.

Neospora se nepovažuje za zoonózu, která by způsobovala klinické onemocnění u lidí. Trus přesto sbírejte v rukavicích nebo do sáčku a poté si umyjte ruce.

Časté otázky

Může zdravá fena nakazit svá štěňata?

Ano: dlouhodobý nosič nemusí mít žádné příznaky. Změny imunity spojené s březostí mohou parazita znovu aktivovat a umožnit přenos na štěňata. Ne všichni sourozenci z vrhu musí onemocnět nebo začít projevovat příznaky současně.

Vylučuje negativní výsledek protilátek nebo PCR neosporózu?

Ne s jistotou: někteří nemocní psi netvoří měřitelné protilátky. PCR může zůstat negativní i přes vysoký titr protilátek. Diagnóza proto spojuje zdravotní historii, příznaky a několik vyšetřovacích metod. K potvrzení může být nutná biopsie svalu.

Uvolní léky ztuhlé zadní nohy?

Zotavení z trvalého zkrácení svalů a poškození nervů je nejisté i při léčbě aktivní nákazy. Léčba je proto nejúčinnější dřív, než vzniknou kontraktury. Pro podporu funkce lze u některých psů naplánovat pasivní pohybová cvičení a masáže. Výsledky u dospělých jsou obecně lepší než u štěňat.

Může neosporózou onemocnět dospělý pes?

Ano, i když klinické onemocnění je nejčastější u malých štěňat. Příznaky u dospělých mohou souviset s novou nákazou nebo s aktivací skryté nákazy. U dospělých se onemocnění může projevit například potížemi s pohybem a polykáním způsobenými zánětem mozku a svalů.

Je neosporóza totéž co toxoplazmóza?

Ne, i když paraziti mají podobnou stavbu a nemoci mohou způsobovat podobné příznaky. Neosporózu způsobuje Neospora caninum. Vyšetření na toxoplazmózu může být nutné, protože obě nákazy mohou postihnout téhož psa. Při určení parazita v tkáni může pomoci imunobarvení.