Nemoci psů · Celková onemocnění

Lymeská borelióza u psa: příznaky, protilátky a léčba

Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění přenášené klíšťaty. Většina psů, kteří přijdou do styku s borreliemi, neonemocní. Nemocný pes může mít horečku a kulhání, které přeskakuje z nohy na nohu. Pozitivní test protilátek ukazuje na kontakt s bakterií, ale nedokazuje, že příznaky způsobují borrelie. O léčbě se rozhoduje podle vyšetření a celkového posouzení.

Zkontrolováno 3. listopadu 2026 · redakce Zvířinky

Lymeská borelióza u psa: příznaky, protilátky a léčba

Kdy ihned k veterináři

Vyhledejte veterináře co nejdříve, pokud se pes zdá zjevně nemocný. Ledvinový syndrom spojovaný s borreliemi může mít závažné celkové příznaky. Vyšetření ještě týž den vyžadují zejména tyto příznaky:

  • Horečka s kulháním a bolestivými klouby.
  • Zvracení, odmítání potravy a výrazná únava.
  • Zjevně zvýšené pití nebo močení spolu s celkovou nemocí.
  • Otok břicha nebo končetin.
  • Náhlá ztráta zraku nebo jiná vážná změna celkového stavu.

Ošetření vám pomůže zajistit, když si najdete veterináře ve svém okolí.

Přehled

Borrelia burgdorferi sensu lato je skupina několika blízce příbuzných bakteriálních druhů. Hlavním druhem spojovaným s lymeskou boreliózou u zvířat je Borrelia burgdorferi sensu stricto. Význam ostatních členů skupiny při vzniku onemocnění s příznaky u zvířat je méně jasný. Známý průběh u lidí proto nelze na psy přímo přenášet.

V severoevropské studii zdravých psů zveřejněné v roce 2014 mělo protilátky necelých 2 % psů z pevninské skupiny. V ostrovní populaci činil podíl 20 %. Ze vzorků psů zaslaných v letech 2000–2019 do úřední laboratoře ve stejném regionu bylo pozitivních na protilátky téměř 6 %. Tato čísla popisují kontakt s bakterií a vybrané testované psy, nikoli současné klinické onemocnění v celé populaci psů.

Severoevropská studie zveřejněná v roce 2023 zjistila borrelie také v klíšťatech odstraněných z domácích zvířat. Vyšetřeno bylo 342 klíšťat sebraných ze psů a koček. Z nich 36, tedy 10,5 %, neslo B. burgdorferi sensu lato. To popisuje testovaná klíšťata a nelze z toho přímo odhadnout riziko nákazy pro každého psa venčeného venku.

Příčiny

Klíště získá bakterii, když saje na nakaženém zvířeti. V přírodě udržují borrelie zejména drobní hlodavci. V Evropě jsou důležitými přenašeči klíště obecné, Ixodes ricinus, a klíště tajgové, Ixodes persulcatus. Bakterie se dostává do místa přisátí se slinami klíštěte.

Přenos může začít po 16–24 hodinách přisátí. Často k němu dochází po 36–48 hodinách sání. Jiný často uváděný odhad je nejméně 24–48 hodin. Tyto časy nejsou bezpečnou lhůtou k čekání; nalezené klíště odstraňte hned. Včasné odstranění snižuje pravděpodobnost nákazy.

Bakterie může nejprve zůstat v kůži a později se rozšířit do dalších tkání. Příznaky mohou zahrnovat zánět kloubů. U závažného ledvinového syndromu se předpokládá podíl imunokomplexů usazených v ledvinných filtrech. Přímá příčinná souvislost mezi borreliemi a tímto poškozením ledvin však nebyla přesvědčivě prokázána.

Borrelie se na psa nepřenášejí bodnutím hmyzu, slinami ani kousnutím od jiného psa.

Rizikové faktory

Riziko závisí hlavně na kontaktu s nakaženými klíšťaty. Vysoká tráva, okraje lesů a spadané listí zvyšují příležitosti ke kontaktu s klíšťaty. Samotné místo riziko neurčuje, protože množství borrelií v klíšťatech se v čase i mezi lokalitami liší.

Klíšťata mohou být aktivní i v zimě, pokud teplota vystoupí nad zhruba 4 °C. K posouzení potřeby ochrany proto samotný kalendářní měsíc nestačí. Ledvinový syndrom spojovaný s borreliemi byl považován za častější u mladých a středně starých retrívrů. Neznamená to, že každé onemocnění ledvin u retrívra souvisí s borreliemi. Opakovaná nákaza je možná i po dřívějším kontaktu.

Typické příznaky

Většina psů, kteří s bakterií přijdou do styku, zůstává bez příznaků. Typický nástup se odhaduje buď na 2–5 týdnů, nebo na 2–5 měsíců po přisátí. Dlouhá prodleva může souvislost zakrýt. Mezi časté příznaky patří:

  • Přerušované kulhání přeskakující z nohy na nohu.
  • Horečka a větší únava než obvykle.
  • Snížená chuť k jídlu.
  • Oteklé nebo zřetelně bolestivé klouby.
  • Zvětšené mízní uzliny.

Mezi epizodami mohou příznaky zeslábnout nebo vymizet. Zanícených může být několik kloubů najednou. Psům se obvykle netvoří rozšiřující se prstencová vyrážka typická pro lidi.

Kulhání může postihovat jeden nebo několik kloubů. Objevit se může i bolest svalů. V měkkých tkáních končetiny lze najít otok.

Komplikace a následky

Vzácný ledvinový syndrom zahrnuje ztrátu bílkoviny do moči. Poškození ledvin může být akutní nebo chronické. Závažné onemocnění může způsobit otoky a krevní sraženiny. Může stoupnout i krevní tlak. Prognóza je špatná a mnoho postižených psů uhyne. Liší se to od průběhu běžného kloubního onemocnění, které na léčbu reaguje.

Mezi příznaky poškození ledvin viditelné doma patří zvracení, odmítání potravy a zvýšené pití. Může se objevit i hubnutí a výrazná únava. Pozitivní test na borrelie však k určení příčiny poškození ledvin nestačí. Antibiotika bakterii vždy zcela neodstraní. Za návratem příznaků může být i opakovaná nákaza nebo úplně jiné onemocnění.

Vyšetření u veterináře

Veterinář posoudí kontakt s klíšťaty, příznaky a další zdravotní potíže. Diagnostika vylučuje i jiné příčiny kulhání a horečky. Podobné příznaky mohou vyvolat anaplasmy a další patogeny přenášené klíšťaty. Možná je i souběžná nákaza.

Běžné krevní testy mohou být v normě, pokud se změny omezují na klouby. Základní vyšetření může zahrnovat krevní obraz a biochemii. Nízký počet krevních destiček nebo bílých krvinek může ukazovat spíše na jinou infekci přenášenou klíšťaty než na samotnou boreliózu. Celý krevní obraz proto ovlivňuje další vyšetřování.

Pozitivní výsledek protilátek dokládá kontakt s bakterií. Neukazuje, že tato bakterie vysvětluje současné kulhání. Záleží na době odběru: běžný test protilátek lze použít asi 4–8 týdnů po přisátí. Nákaza mladší než 1 měsíc může být sérologicky ještě negativní.

Protilátky proti peptidu C6 ukazují na přirozený kontakt s bakterií. Očkování obvykle pozitivní výsledek C6 nezpůsobuje. Ne každý test protilátek však odlišuje odpověď na očkování a na nákazu stejným způsobem. Při výkladu se proto bere v úvahu typ testu a dřívější očkování.

Vyšetření moči pomáhá hledat ztrátu bílkoviny ukazující na poškození ledvin. Ztrátu bílkoviny lze posoudit poměrem bílkoviny a kreatininu v moči. Vzorek kloubní tekutiny může ukázat zánětlivé buňky. V případě potřeby se mohou klouby i rentgenovat. Prokázat genetický materiál bakterie v krvi je často obtížné, protože borrelie žijí hlavně v tkáních. PCR lze provést ze vzorků kloubu, kůže nebo jiné postižené tkáně.

Kultivace borrelií je pomalá a může trvat až 6 týdnů. Kultivace nebo přímý průkaz bakterie bývají často negativní. Metoda a místo odběru proto ovlivňují, co může negativní výsledek prokázat.

Léčba

Léčbu a léky předepisuje veterinář. Lymeská borelióza s příznaky se léčí antibiotiky. Nejčastější volbou je doxycyklin. Alternativou může být amoxicilin, například u rostoucího psa nebo tam, kde doxycyklin není vhodný. Výběr léku ovlivňují i případné souběžné nemoci přenášené klíšťaty.

Bolest kloubů lze tlumit léky proti bolesti předepsanými veterinářem. U mnoha psů se příznaky zlepší do 1–2 dnů od zahájení léčby. Popisuje se i rozmezí odpovědi 1–3 dny. Rychlé zlepšení není pokynem k vysazení předepsaného léku. Přetrvávající příznaky vedou k hledání jiné nemoci a možné opakované nákazy.

Pes pozitivní na protilátky bez příznaků obecně potřebuje spíše sledování než automaticky antibiotika. Sledování může zahrnovat pravidelné vyšetření moči. Léčba zdravého pozitivního psa nese i riziko nežádoucích účinků léků. Ústřední roli při rozhodování o léčbě proto hrají příznaky a ledvinové nálezy.

Závažné onemocnění ledvin může vyžadovat hospitalizaci. Léčba může zahrnovat nitrožilní tekutiny. Krevní tlak se v případě potřeby upravuje léky. Ztrátu bílkoviny a nevolnost lze léčit samostatně. Často je nutná i nutriční podpora. U závažného postupujícího imunitně podmíněného onemocnění lze zvážit léky tlumící imunitní odpověď.

Úspěch léčby se posuzuje hlavně podle zlepšení příznaků psa. Protilátky poté nemusí zmizet. Nový vzestup hladiny protilátek může souviset s návratem nákazy nebo novou nákazou. Kontrolní testy se proto přizpůsobují příznakům, zdraví ledvin a novému kontaktu s klíšťaty.

Prevence

Nejdůležitější součástí prevence lymeské boreliózy je ochrana proti klíšťatům. Vhodný přípravek se volí podle životního stylu a míry kontaktu s klíšťaty. Ochranu doplňuje prohlížení srsti a rychlé odstranění klíšťat. Malá klíšťata se v husté srsti hledají obtížně.

Pinzetou s jemnými hroty uchopte klíště co nejblíže kůži. Táhněte pomalu přímo vzhůru bez otáčení. Samostatný nástroj na klíšťata používejte podle jeho konstrukce. Nepoužívejte olej ani jinou látku, která má klíště udusit. Udržujte trávník na zahradě a odklízejte hromady listí.

Potřeba očkování se posuzuje podle regionu, životního stylu psa a rizika kontaktu s klíšťaty. V Evropě přínos závisí na tom, které druhy borrelií má vakcína pokrýt. Očkování nenahrazuje přípravky proti klíšťatům. Prodělaná nákaza neposkytuje spolehlivou přirozenou ochranu před opakovanou nákazou.

Na nákazu, která se už v těle usadila, má očkování jen malý léčebný účinek. Ochrana po očkování se popisuje přibližně na 1 rok. Individuální plán očkování se sestavuje v ordinaci podle přípravku a rizik psa.

Důležité pro majitele psů

Zapisujte si nálezy klíšťat, cesty a data kulhání. Pokud se kulhání den ode dne mění, natočte krátké video psa při chůzi. Poznamenejte si, která noha bolí, jak pes jí a zda se změnilo pití nebo močení. Řekněte veterináři o ochraně proti klíšťatům, dřívějších testech na boreliózu a očkování. Uchovávejte zprávy z testů, aby bylo možné dřívější pozitivní nález protilátek porovnat s pozdějšími příznaky bez předpokladu nového onemocnění.

Lidé se lymeskou boreliózou od psů přímo nenakazí; nákaza se přenáší klíšťaty. Psi však mohou domů přinést nepřisátá nakažená klíšťata. Po procházkách si prohlédněte i vlastní kůži a oblečení. Choďte na domluvené kontroly moči a další vyšetření a nové celkové příznaky hlaste hned.

Časté otázky

Znamená pozitivní test na boreliózu, že pes potřebuje antibiotika?

Ne automaticky. Pozitivní test protilátek dokládá kontakt s bakterií, nikoli příčinu příznaků. Psi bez příznaků obecně potřebují sledování. Zdraví ledvin lze sledovat vyšetřením moči. Potřebu léků posoudí veterinář podle výsledků, příznaků a celkového zdraví psa.

Objeví se psovi kolem přisátí klíštěte červený kruh?

Psům se obvykle netvoří rozšiřující se prstencová vyrážka typická pro lymeskou boreliózu u lidí. V místě přisátí se přesto může objevit mírné zarudnutí. Vzhled kůže proto o kontaktu s bakterií nerozhoduje. Pes s horečkou nebo kulháním potřebuje vyšetření i bez viditelných kožních změn.

Kdy je vhodné test na boreliózu udělat?

Běžný test protilátek lze naplánovat asi 4–8 týdnů po přisátí, aby se protilátky stihly vytvořit. Velmi čerstvá nákaza může dát negativní výsledek. Pes s příznaky však do té doby nečeká; veterinář potřebná vyšetření naplánuje hned.

Jak rychle léčba pomůže na kulhání?

Mnoho nemocných psů reaguje na antibiotika do 1–2 dnů. Častá je i o něco pomalejší odpověď do 1–3 dnů. V léčbě pokračujte podle předepsaného plánu. Pokud se příznaky nezlepší nebo se vrátí, veterinář posoudí jiná onemocnění a možnou opakovanou nákazu.

Chrání prodělaná borelióza před opakovanou nákazou?

Spolehlivě ne. Dřívější nákaza borreliemi neposkytuje jistou přirozenou imunitu. Ochrana proti klíšťatům proto musí po léčbě pokračovat. Ochranu proti klíšťatům potřebují i očkovaní psi. Ochrana se plánuje podle procházek, cest a místního výskytu klíšťat.

Zdroje

Informace nenahrazují návštěvu veterináře. V naléhavém případě kontaktujte nejbližší veterinární pohotovost: Komora veterinárních lékařů ČR.

Další články o nemocech psů