Leptospiróza u psa: příznaky, nákaza a prevence

Přehled

Leptospiróza sahá od nákazy bez příznaků po život ohrožující celkové onemocnění. Častým projevem u psů je akutní poškození ledvin. Spolu s poškozením ledvin se může rozvinout onemocnění jater. U méně časté těžké formy dochází ke krvácení do plic. Onemocnění proto představuje víc než přechodnou horečku.

Leptospiróza se vyskytuje po celém světě. Častější je v teplých, vlhkých oblastech. Jedna severoevropská země zaznamenala v roce 2024 na základě hlášení veterinářů 12 případů u psů. Hlášené počty nezahrnují všechny možné nákazy bez příznaků.

Bakterie rodu Leptospira mají různé varianty podle povrchových struktur, nazývané sérovary. Jejich výskyt se zeměpisně liší. To ovlivňuje i výběr vakcíny.

Příčiny

Důležitým prostředkem šíření bakterií je moč nakaženého zvířete. V přírodě nákazu udržují hlodavci a rejsci. Mohou vylučovat bakterie močí, aniž by sami vypadali nemocně. Nákazu mohou šířit i další volně žijící a domácí zvířata.

Bakterie pronikají sliznicemi nebo porušenou kůží. K nákaze může dojít při pití kontaminované vody. Nákazu může přenést i půda, krmivo nebo podestýlka znečištěná močí. Další cestou je přímý kontakt s močí zvířete, které bakterie vylučuje.

Přežívání bakterií podporují teplé, vlhké podmínky a stojatá povrchová voda. Ve vhodných podmínkách mohou bakterie v prostředí přežít týdny až měsíce. Inkubační doba je asi 2–14 dní. Bakterie se šíří tělem a mohou narušit výstelku cév.

Bakterie mohou zůstat v ledvinných kanálcích a později se vylučovat močí. Biofilm přilnavý k povrchům jim pomáhá přetrvávat v ledvinách i v prostředí.

Rizikové faktory

Postižen může být pes jakéhokoli věku, plemene a pohlaví. Riziko se neomezuje na velké psy nebo psy žijící převážně venku. Nákaza byla diagnostikována i u malých psů žijících ve městě. Popsána byla postižená štěňata už ve věku 11 týdnů.

Brouzdání ve stojaté vodě a kontakt s hlodavci zvyšují příležitosti ke kontaktu s nákazou. Riziko nákazy mohou zvýšit vydatné deště a povodně. Onemocnění se vyskytuje například v pobaltských zemích a na severozápadě Ruska. Posouzení rizika proto ovlivňují cesty.

Špatně zabezpečený kompost nebo špatná hygiena mohou zvýšit počet hlodavců v okolí domu. Ohniska nákazy se vyskytla i ve školkách a hotelech pro psy. Chladné počasí snižuje přežívání bakterií venku. Přímý kontakt mezi zvířaty však může nákazu přenést i v nepříznivých podmínkách prostředí.

Na leptospirózu se myslí i tehdy, když se u psa s existujícím onemocněním ledvin náhle zhorší jejich funkce. Postiženi mohou být i staří psi.

Typické příznaky

Časné horečnaté onemocnění může být nejasné. Můžete si všimnout změn, jako je:

• Horečka a zřetelné zhoršení celkového stavu.
• Ztráta chuti k jídlu.
• Zvracení nebo průjem.
• Zvýšená žízeň a močení.
• Únava, slabost nebo neochota se pohybovat.
• Citlivost svalů, ztuhlost nebo třes.
• Zežloutnutí očí nebo dásní.

Se zhoršujícím se poškozením ledvin se naopak může tvorba moči snížit nebo zastavit. Zvýšené pití může předcházet zřetelnému vzestupu ledvinných hodnot v krvi. Objevit se může bolest břicha. Krvácení se může projevit jako drobné tečky na kůži nebo sliznicích. Dýchací příznaky mohou ukazovat na poškození plic.

Méně častou známkou je zánět uvnitř oka. Možná je i nízká tělesná teplota, otoky nebo výtok z očí a nosu.

Komplikace a následky

Pes zotavující se z akutního poškození ledvin se může vrátit k dřívější funkci. U některých zůstává chronické onemocnění ledvin. Možné je i dlouhodobé poškození jater. Těžké poruchy srážení krve a rozsáhlé poškození orgánů mohou způsobit úhyn.

Úmrtnost u syndromu leptospirového krvácení do plic dosáhla 70 %. Týká se tohoto těžkého syndromu, nikoli každé nákazy. Intenzivní podpůrná péče však může těžkému poškození ledvin zajistit dobrý výhled. V jedné studii 36 psů se více než 80 % zotavilo s dialýzou poté, co předchozí běžná léčba nestačila. Výsledek se týká psů vybraných k dialýze.

Zvýšený bilirubin a zhoršené srážení krve jsou nepříznivými prognostickými faktory. Oprava ledvinné tkáně může pokračovat týdny až měsíce. Zotavení proto vždy nekončí propuštěním z nemocnice.

Akutní onemocnění jater se může objevit i bez souběžného poškození ledvin. Bolest svalů může souviset se zánětem cév, svalů nebo ledvin.

Vyšetření u veterináře

Veterinář se ptá na začátek onemocnění, možný kontakt s vodou a zvířaty, cesty a očkování. Výsledky se vykládají spolu s příznaky, záznamy o očkování a dalšími nálezy. Krevní testy a vyšetření moči posuzují poškození orgánů. Ledvinné hodnoty, jako je močovina a kreatinin, mohou stoupnout. Onemocnění jater může zvýšit bilirubin a jaterní enzymy.

Moč může obsahovat bílkovinu, krev nebo zánětlivé buňky. Glukóza se může dostat do moči i při normální glukóze v krvi. Krevní obraz může ukázat snížený počet krevních destiček. K vyšetření krvácení mohou být potřeba testy srážení krve.

PCR hledá genetický materiál bakterie v krvi nebo moči. Vzorky se pokud možno odebírají před podáním antibiotik. Během akutního onemocnění se přednostně vyšetřuje krev i moč. Negativní PCR onemocnění nevylučuje. Vylučování bakterií močí může být přerušované.

Test MAT měří protilátky proti bakteriím Leptospira. Časné výsledky mohou být negativní. Nedávnou nákazu podporuje alespoň čtyřnásobný vzestup protilátek. Doporučují se párové vzorky s odstupem 7–14 dní. Jeden postup odběru používá interval 1–3 týdny.

Pozitivní protilátky může vysvětlit očkování nebo dřívější nákaza bez příznaků. Pozitivní PCR z moči může souviset i s nosičstvím bez příznaků. Zobrazení hrudníku může odhalit změny odpovídající krvácení.

Schopnost koncentrovat moč může klesnout. Draslík v krvi může být příliš nízký nebo vysoký. Zjistit se může i zvýšená kyselost krve. Zobrazení břicha může ukázat zvětšené ledviny. Zvětšená mohou být i játra. Protilátky vyvolané očkováním samy o sobě PCR pozitivní neučiní.

Léčba

Léčbu a léky předepisuje veterinář. Leptospiróza se léčí antibiotiky a podporou postižených orgánů. Při silném podezření se léčba neodkládá kvůli čekání na potvrzení. Doxycyklin se používá i k odstranění nosičství bakterií v ledvinách. Zvracející pes může zpočátku dostávat nitrožilní lék ze skupiny penicilinů.

Zpočátku je často potřeba nemocniční péče a nitrožilní tekutiny. Rovnováha tekutin, elektrolytů a acidobazická rovnováha se upravují individuálně. Podle potřeby se zvládá nevolnost, bolest a výživa. Krevní tlak se sleduje a léčí. Selhání dýchání může vyžadovat kyslík nebo umělou plicní ventilaci.

Nadměrné množství tekutin může poškození orgánů zhoršit, zejména u psa s plicními příznaky. Proto se pečlivě sleduje tvorba moči, hmotnost a dýchání. Těžké poškození ledvin může vyžadovat dialýzu. Podpora dialýzou obvykle není potřeba déle než 1–2 týdny.

V nemocnici se ledvinné a jaterní hodnoty a rovnováha elektrolytů mohou kontrolovat každých 24 hodin. Po propuštění se doporučuje kontrolní vyšetření nejpozději do 1 týdne. Kontroly zahrnují krevní testy a vyšetření moči. Při léčbě se ledvinné hodnoty často vrátí do referenčního rozmezí asi za 10–14 dní. Někteří psi mají trvalé poškození.

Transfuze plazmy může nahradit chybějící srážecí faktory. Krevní obraz se v nemocnici může sledovat každých 48 hodin. Podíl objemu červených krvinek se může kontrolovat každých 24 hodin. Měření tvorby moči usnadňuje systém pro sběr moči. Jakmile se ledvinné hodnoty stabilizují a rovnováha tekutin se udrží, nitrožilní tekutiny se postupně vysazují.

Prevence

Omezte kontakt se stojatou vodou, mokřady a zvířaty šířícími bakterie. Hubení hlodavců v okolí domů a ustájení zvířat snižuje riziko. Postiženého psa držte mimo jiné psy a psí louky. Běžná hygiena platí i při zacházení se zvířaty bez příznaků.

Některé veterinární úřady doporučují očkování psů cestujících do oblastí, kde je nákaza častá. Mezinárodní doporučení podporují i očkování všech psů bez ohledu na způsob života nebo plemeno. Individuální potřeba se posuzuje podle místního rizika a cestovních plánů. Nezapomeňte ani na další očkování psů.

Vakcíny chrání alespoň 12 měsíců. Ochrana se zaměřuje hlavně na séroskupiny obsažené ve vakcíně. Očkování snižuje riziko klinického onemocnění i vylučování bakterií. Úplnou ochranu před nosičstvím nezaručuje. Potřeba očkování se posuzuje i po prodělaném onemocnění, protože celoživotní ochrana je nejistá.

Vážné nežádoucí reakce na vakcíny proti leptospiróze nebyly častější než u jiných běžných vakcín pro psy. Riziko reakce může bez ohledu na antigen vakcíny ovlivnit plemeno a velikost.

V experimentálních studiích přesáhla souhrnná ochrana 21 vakcinačních přípravků proti klinickému onemocnění 80 %. Šlo o experimentální infekci, proto procento přímo nepopisuje ochranu každého domácího psa v přirozených podmínkách.

Důležité pro majitele psů

Řekněte v ordinaci o podezření na kontakt s nákazou, cestovních destinacích a příznacích u dalších zvířat. Přineste záznamy o očkování a poznamenejte si pití, močení, zvracení a začátek obtíží. Dodržujte pokyny ke sledování a hygieně při propuštění. Nově snížené močení, dýchací potíže nebo výrazné zhoršení vyžadují kontakt s veterinárním týmem.

Při úklidu moči noste ochranné rukavice a po manipulaci se psem si umyjte ruce. Možné stříkance vyžadují i ochranu očí. Vhodná léčba doxycyklinem rychle sníží vylučování bakterií močí, asi do 48 hodin. Opatření však dodržujte po celou dobu, kterou určí ordinace.

Riziko přenosu ze psa na člověka je při základních opatřeních nízké. Lidé mohou být vystaveni nákaze i prostřednictvím stejného prostředí jako pes. Pokud onemocníte nebo se obáváte kontaktu s močí, obraťte se na svého lékaře a zmiňte onemocnění psa. V některých zemích musí veterináři a laboratoře podezření na leptospirózu hlásit příslušnému úřadu.

Časté otázky

Může leptospirózu dostat pes žijící v bytě?

Ano. Onemocnění se neomezuje na velké psy žijící venku. Nákazy byly popsány i u malých psů žijících ve městě. Posouzení zohledňuje trasy procházek, kontakt s vodou a hlodavci a cesty; malá velikost onemocnění nevylučuje.

Může se leptospiróza přenést na lidi?

Ano. Jde o zoonózu, tedy onemocnění přenosné ze zvířat na lidi. Důležitou cestou kontaktu je moč nakaženého zvířete. Lidé se mohou setkat i se stejným prostředím znečištěným močí jako pes. Při úklidu moči noste rukavice a pečlivě si myjte ruce.

Vylučuje negativní test leptospirózu?

Ne vždy. Na začátku akutního onemocnění ještě nemusí být protilátky měřitelné. Ani negativní PCR ji nevylučuje. Vylučování bakterií močí může být přerušované. Veterinář testy spojí s klinickým obrazem a rozhodne o opakovaných vzorcích.

Může onemocnět očkovaný pes?

Ano, i když očkování riziko snižuje. Nákazy se vyskytly i u řádně očkovaných psů. Očkování nezabrání každému možnému nosičství. Pes s příznaky se proto vyšetřuje bez ohledu na očkování a historie očkování pomáhá vykládat protilátky. Samotné očkování PCR pozitivní neučiní.

Uzdraví se můj pes úplně?

Úplné uzdravení je možné. U některých psů však zůstává chronické onemocnění ledvin nebo jater. Oprava ledvinné tkáně může trvat týdny až měsíce. Výhled ovlivňuje závažnost poškození orgánů a odpověď na léčbu. Kontroly po propuštění pomáhají rozpoznat potřebu další péče.

Potřebují vyšetření i další psi v domácnosti?

Psi ve stejné domácnosti mohli mít společný kontakt s nákazou. Veterinář posoudí vyšetření a případnou preventivní léčbu dalších psů. Nezačínejte sami podávat léky nemocného psa ani humánní antibiotika bez individuálního rozhodnutí veterináře.