Kvasinková infekce kůže u psa

Přehled

Malassezia je kvasinka, která se vyskytuje na kůži, sliznicích a ve zvukovodech zdravých psů. Zánět může postihnout jednu kožní řasu nebo několik oblastí těla. Malasseziová dermatitida je povrchová: kvasinka žije hlavně v nejsvrchnější, zrohovatělé vrstvě kůže. Po zvládnutí zánětu může kvasinka zůstat součástí normální kožní mikroflóry.

U stejného psa se mohou vyskytovat kvasinkové infekce kůže i zvukovodu. Závažnost příznaků vždy neodpovídá počtu kvasinek viditelných mikroskopem. Někteří zdraví baseti mají počty kvasinek na kůži stejně vysoké jako psi téhož plemene s mastným kožním onemocněním.

Příčiny

Změny podmínek na kůži

Poškození kožní bariéry může usnadnit přemnožení kvasinek. Změny povrchových lipidů mohou růst podporovat, protože Malassezia k růstu využívá tuky. Vlhkost zadržená v řasách vytváří příznivé podmínky pro množení. Neustálé olizování zvyšuje vlhkost kůže a může růst podporovat. Škrábání může narušit bariéru a vytvořit příznivější podmínky. Nadměrná tvorba mazu může souviset s vyšším počtem malassezií na povrchu.

Zánět a senzibilizace na kvasinky

Kvasinky mohou zhoršit atopickou dermatitidu tím, že zvyšují tvorbu zánětlivých mediátorů v kožních buňkách. U některých atopických psů působí kvasinka jako alergen a vyvolává imunitní přecitlivělost. U senzibilizovaných psů mohou svědění a zánět udržovat i poměrně malé počty. U některých psů vyšetření žádné predisponující onemocnění nenajdou.

Rizikové faktory

U atopických psů se kožní zánět a přemnožení kvasinek často vyskytují společně. Kvasinková infekce byla popsána i u psů s mastnou kůží spojenou se sníženou funkcí štítné žlázy. Souběžnou kvasinkovou infekci a mastnou kůži mohou mít i psi s Cushingovou chorobou. Poruchy rohovatění mohou povrch kůže změnit tak, že růst podporují. U psů s mnoha řasami se zánět může rozvinout zejména tam, kde se řasy třou.

Zvýšené riziko mají West Highland white teriéři a baseti. Zvýšené riziko kvasinkové infekce kůže bylo zjištěno i u amerických kokršpanělů. Postižení West Highland white teriéři mohou mít rozsáhlé ztluštění a ztmavnutí kůže a silné svědění. Soustavný rozdíl v riziku podle věku nebo pohlaví nebyl zjištěn. Nadváha může také vytvářet kožní řasy, ve kterých se rozvíjí místní zánět.

Typické příznaky

Příznaky často postihují meziprstí, okolí pysků, podpaží, třísla nebo řasy na krku.

• Psi si mohou opakovaně olizovat tlapky nebo škrábat svědící kůži.
• Kůže může být zarudlá a srst mastná.
• Mohou se hromadit nažloutlé, hnědé nebo šedé šupinky.
• Kůže nebo srst může silně a nepříjemně zapáchat.
• Chronicky zanícená kůže může ztmavnout nebo ztluštět.
• Při zánětu drápového valu mohou kořeny drápů zčervenat a otéct.
• Na drápech se může hromadit červenohnědé zbarvení.

Přemnožení kvasinek ve zvukovodu může způsobit svědění a hnědý výtok. Zánět uší může vést k častějšímu třepání hlavou. Zánět pyskové řasy může vypadat jen mírně zarudle, i když si pes čenich usilovně škrábe.

Komplikace a následky

Přetrvávající zánět a jiné mikroby

Olizování a škrábání může lámat chlupy a vytvářet lysiny. Zanícené řasy mohou být při rozevírání nebo čištění citlivé. Přetrvávající zánět uší spojený s kvasinkami může ztluštit kůži na vnitřní straně ušního boltce. Přemnožení kvasinek může provázet bakteriální kožní infekce. Bulharská nemocniční studie z let 2019–2023 zjistila kvasinky ve 12 kožních ložiscích, ze kterých všech vyrostly i bakterie. Kvasinky se objevily ve 4,11 % z 292 kožních vzorků s mikrobiálním růstem. Kvasinky v kožních vzorcích nejčastěji provázely stafylokoky. Pokud základní kožní onemocnění zůstává aktivní, může se infekce po léčbě vrátit.

Vyšetření u veterináře

Cytologie kůže

Cytologie je mikroskopické vyšetření vzorku buněk z povrchu kůže. Lepicí páska může sebrat materiál z olupujících se nebo mastných míst. Buňky z vlhkých, mokvajících ložisek lze odebrat přitisknutím podložního sklíčka. Vzorky se přednostně odebírají z postižených míst, například mastných řas. Buňky malassezií mohou pod mikroskopem vypadat jako podrážky bot. Malý připojený pupen ukazuje na množení buňky. Ve stejném vzorku lze hledat i bakterie. Pokud se i přes odpovídající příznaky kvasinky nenajdou, může veterinář vzorkovat několik míst. V případě potřeby je další možností kultivace, standardní půdy však nevyhovují každému druhu malassezií. Kde se odběr páskou nehodí, může buňky a kvasinky sebrat povrchový kožní seškrab. U neobvyklých nebo na léčbu nereagujících ložisek může biopsie pomoci vyšetřit základní onemocnění.

Jedna studie zjistila kvasinky u všech 50 vyšetřených zdravých zlatých retrívrů a 50 zdravých bernských salašnických psů. Počty se lišily podle místa a plemene. Zlatí retrívři měli víc kvasinek na každém vyšetřeném místě kůže. U 98 % zlatých retrívrů přesáhly průměrné kožní počty jednu kvasinkovou buňku na zorné pole imerzního objektivu. Stejnou hranici překročilo 74 % bernských salašnických psů, jejichž kožní vzorky bylo možné vyhodnotit. Počty ve zvukovodech se mezi plemeny významně nelišily. Vzorky z uší se odebíraly vatovými tyčinkami, zatímco kožní vzorky páskou. Výsledky se vykládají vzhledem k místu odběru, příznakům a kožním změnám.

Vyšetření predisponujícího onemocnění

Opakovaná infekce může vést k vyšetření alergie. Veterinář může hledat i vnější parazity, kteří způsobují podobná svědivá ložiska. Podezření na potravinovou alergii lze vyšetřit dietní zkouškou. Dietní zkouška u psů může trvat čtyři až 12 týdnů, než se odpověď posoudí provokačním testem krmivem. Psi dostávají jen vybrané zkušební krmivo, aby bylo možné změny spolehlivě posoudit. Pokud se kožní příznaky zlepší, lze potravinovou alergii potvrdit opětovným podáním dřívějšího krmiva podle plánu veterináře. Bakteriální a kvasinkové nálezy určují, kterou skupinu mikrobů je třeba léčit.

Léčba

Místní léčba a v případě potřeby antimykotika

Veterinář předepisuje léčbu podle umístění, rozsahu a závažnosti. Možností podpořenou výzkumem je léčebný šampon s mikonazolem a chlorhexidinem. Šamponování může také odstranit mastný výtok a šupinky. U malé oblasti může veterinář místo mytí celého těla zvolit místní ubrousek. Těžká nebo rozsáhlá infekce může vyžadovat i antimykotikum podávané ústy, například itrakonazol. Antimykotika podávaná ústy mohou ovlivnit funkci jater, proto může veterinář sledovat jaterní hodnoty krevními testy. U souběžné povrchové bakteriální infekce může místní léčba často snížit i bakterie. Silné svědění může zmírnit samostatná protizánětlivá léčba, než antimykotikum začne působit.

V randomizovaném srovnání dosáhlo 91 % z 32 psů léčených mikonazolem a chlorhexidinem alespoň 50% klinické odpovědi. Účinný může být i samotný šampon s chlorhexidinem. Čtyři psi léčení šamponem s chlorhexidinem měli mírné přechodné nežádoucí účinky. Svědění se může zlepšit během prvního týdne léčby.

Posouzení odpovědi na léčbu

Odpověď na místní léčbu se obvykle posuzuje po třech až čtyřech týdnech vyšetřením kůže a opakovaným odběrem. Odpověď na antimykotikum podávané ústy lze posoudit dva až čtyři týdny po zahájení. Pokud kvasinkové nálezy vymizí, ale příznaky přetrvávají, hledá veterinář jiné kožní onemocnění, které zánět udržuje. Zlepšení příznaků spolu se snížením počtu kvasinek podporuje roli kvasinek v dermatitidě. Pokud se počty a ložiska nemění, zvažuje veterinář například to, zda se místní léčba dostala na všechna postižená místa. Pokud správně prováděná léčba kvasinky nesníží, lze zvážit i změněnou citlivost na lék. Zanícené uši potřebují léčbu vhodnou přímo pro zvukovod, zvolenou podle vzorků a nálezů vyšetření.

Prevence

Prevence návratu zahrnuje léčbu základního onemocnění. Dlouhodobá péče o atopické psy může k omezení vzplanutí zahrnovat podporu kožní bariéry. Například vyhýbání se alergenům lze přizpůsobit příznakům a zjištěným zhoršujícím faktorům. Řasy udržujte čisté a suché, aby v jejich hloubce nezůstávala vlhkost podporující růst kvasinek a bakterií. Pokud predisponující příčinu nelze zvládnout, může veterinář zvážit místní udržovací léčbu. Výzkumné důkazy o pravidelném šamponování jako prevenci návratu jsou omezené.

Důležité pro majitele psů

Řekněte veterináři, kde svědění je a kdy olizování nebo škrábání začalo. Poznamenejte si i otírání a okusování tlapek, které mohou ukazovat na svědění. Popište dřívější léčbu kůže a odpověď na ni. Po manipulaci s kůží nebo tělními sekrety si umyjte ruce, protože kvasinky se mohou přenést na ruce. Přijďte na domluvenou kontrolu, aby bylo možné porovnat zotavení kůže s počty kvasinek v novém vzorku. Předepsaný léčebný šampon důkladně opláchněte, aby nezůstaly zbytky mycího prostředku. Při nanášení začněte nejvíce postiženými místy. Po umytí kůži a srst osušte ručníkem.

Časté otázky

Může se kvasinková infekce kůže přenést na jiného psa?

Obvykle vzniká, když se vlastní kožní kvasinky psa za příznivých podmínek namnoží. Není známo, že by se malasseziová dermatitida šířila mezi psy. Kvasinky se mohou přenést na lidi, například na ruce, onemocnění jimi způsobené je však vzácné.

Poznám kvasinkovou infekci podle zápachu?

Zanícená kůže může silně zapáchat, zejména při mastném výtoku. Podobné změny mohou způsobit i jiná kožní onemocnění. Podíl kvasinek posoudí veterinář vyšetřením povrchového vzorku a porovnáním nálezů s příznaky.

Proč se kvasinky nacházejí u zdravých psů?

Malassezia přirozeně žije na kůži a sliznicích psů. Počty se liší podle plemene a místa odběru. Posouzení zohledňuje například zarudnutí, svědění a změny stavu psa během antimykotické léčby.

Proč se kvasinková infekce vrací?

Kvasinky se mohou znovu namnožit, pokud základní příčina zánětu, například atopie, zůstává aktivní. Léčba opakované infekce řeší kvasinky i diagnostikované základní kožní onemocnění. Vlhkost zadržená ve stejných řasách může podpořit nový zánět.

Léčí se kůže a uši stejně?

Léčba kůže může u omezených oblastí využívat léčebný šampon nebo ubrousky. Vzorek ze zvukovodu pomůže veterináři samostatně rozhodnout, zda je potřeba čištění nebo místní léky. Zotavení se kontroluje při kontrole, zejména po opakovaném zánětu uší.