70 000 kachen v Nizozemsku, zákaz volného chovu v celém Skotsku a virus usazený na Špicberkách: ptačí chřipka v Evropě nabírá na síle

Co se stalo

Ve dnech 9. a 10. listopadu 2026 byla ptačí chřipka H5N1 potvrzena hned v několika evropských zemích. V Nizozemsku se virus našel na velké kachní farmě, v Anglii na komerční drůbeží farmě v Norfolku a v Německu na malém hospodářství v Braniborsku. Skotsko zavedlo povinná ochranná opatření pro ptáky v celé zemi. Norští vědci zároveň oznámili, že se virus na Špicberkách dlouhodobě usadil.

70 000 kachen v Hierdenu

Největší ohnisko těchto dnů je ve vesnici Hierden v nizozemské provincii Gelderland. Na farmě, která chová kachny na maso, byla potvrzena vysoce patogenní ptačí chřipka. Asi 70 000 ptáků utrácí pod dohledem nizozemského Úřadu pro bezpečnost potravin a spotřebního zboží NVWA. Podle úřadu tuto farmu zasáhla ptačí chřipka už dvakrát v roce 2022.

Zákaz přepravy

Kolem farmy v Hierdenu platí zákaz přepravy v okruhu 10 kilometrů. V tomto pásmu se nesmějí převážet ptáci, vejce, hnůj ani použitá podestýlka. Uvnitř pásma je dalších 13 drůbežích chovů. NVWA zjišťuje, zda krátce před odhalením nákazy nebyla z farmy nebo na ni převezena zvířata či produkty. Pokud ano, přijdou další opatření.

Drůbež pod střechou

Od 28. října platí v Nizozemsku celostátní povinnost držet komerční drůbež v uzavřených prostorách. Zavedli ji po třech ohniscích v krátké době. I drobní chovatelé s několika slepicemi musí ptáky chránit před kontaktem s divokými ptáky. Do komerčních drůbežáren se smí jen tehdy, je-li to nutné pro zdraví či pohodu lidí nebo zvířat.

Očkování nosnic

Předchozí celostátní zákaz volného chovu v Nizozemsku zrušili až v červnu 2026, kdy počet nákaz výrazně klesl. Už tehdy ministerstvo označilo virus za nepředvídatelný. Teď vláda pracuje na plánu povinného očkování nosnic. Nizozemsko patří k zemím EU, které vážně zvažují očkování drůbeže jako trvalou ochranu před ptačí chřipkou.

Celé Skotsko je ochranné pásmo

Od 12 hodin 10. listopadu vyhlásil hlavní veterinární lékař Skotska ochranné pásmo proti ptačí chřipce na celém území země. Všichni chovatelé ptáků teď musí ze zákona dodržovat přísná opatření biologické bezpečnosti. Důvodem byl růst počtu nálezů u divokých i chovaných ptáků. Riziko pro drůbež ve Skotsku je hodnoceno jako velmi vysoké.

Co našli v Británii

První ohnisko letošní zimy potvrdilo Skotsko asi před šesti týdny na Vnějších Hebridách. V době vyhlášení pásma evidovala Velká Británie za sezonu šest případů u chovaných ptáků: dva ve Skotsku — domácí chov na ostrově Lewis a producent vajec ve Scottish Borders — a čtyři v Anglii. Od 21. října byl virus zjištěn u 9 z 65 vyšetřených mrtvých divokých ptáků.

Nové ohnisko v Norfolku

Dne 9. listopadu byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1 potvrzena na komerční drůbeží farmě u Dersinghamu v obvodu King's Lynn and West Norfolk. Kolem farmy zřídili ochranné a sledované pásmo. Chovatelé v nich mají omezené přesuny: drůbež, vejce, vedlejší produkty a dokonce i jiná zvířata lze přemisťovat jen se zvláštním povolením.

Braniborsko: první ohnisko podzimu

V Německu našli virus v malém hospodářství v obci Milower Land v okrese Havelland. Žilo tam asi 50 slepic, 80 kachen a 35 hus. Jde o první případ ptačí chřipky v chovu v Braniborsku letošní podzim, uvedlo zemské ministerstvo zemědělství. Virus H5N1 zjistila zemská laboratoř Berlína a Braniborska a úředně ho potvrdil Institut Friedricha Loefflera.

Opatření v Havellandu

Všechny ptáky v hospodářství utratí. Okres vydal obecné nařízení: v okruhu 10 kilometrů musí chovatelé držet drůbež pod střechou a chránit ji před divokými ptáky. V okruhu tří kilometrů platí ochranné pásmo, v němž veterináři obejdou všechny chovy drůbeže. Vyšetřují se také dvě mrtvé labutě nalezené v okolí.

Virus usazený na Špicberkách

Nejznepokojivější zpráva těchto dnů přišla z Arktidy. Výzkumy Norského veterinárního institutu ukazují, že se ptačí chřipka usadila v ekosystému Špicberků a přenáší se mezi různými druhy zvířat. Dříve se tam virus objevoval jen ojediněle. Teď je podle vědců stálou součástí místní přírody.

Od racka k lednímu medvědovi

Poprvé byla vysoce patogenní ptačí chřipka na Špicberkách zjištěna v létě 2022 u racka šedého, velkého arktického racka. Pak začal virus napadat i savce. Na podzim 2025 ho našli u čtyř mláďat polární lišky. V květnu 2026 byl zjištěn u ledního medvěda — to byl první takový případ v Evropě.

Protilátky u mnoha zvířat

Na Špicberkách na virus uhynuli mroži, polární lišky i lední medvědi, převážně mladí. Ve vzorcích odebraných po roce 2022 ale vědci našli protilátky u velké části vyšetřených zvířat. „Ukazuje to, že mnoho zvířat bylo nakaženo a infekci přežilo,“ říká vedoucí výzkumná pracovnice Veterinárního institutu Ingebjørg Nymová. Před rokem 2022 protilátky ve vzorcích nebyly.

Proč je to důležité

Podle Nymové je přechod viru z ptáků na savce pro něj důležitým krokem: přibližuje se tak schopnosti nakazit člověka. Obyvatelé Špicberků se ale bát nemusejí, pokud se vyhnou blízkému kontaktu s nemocnými či mrtvými zvířaty. Veterinární institut zkoumá možnost dlouhodobě sledovat zdraví volně žijících zvířat na souostroví.

Riziko pro lidi

Skotské zdravotnické úřady hodnotí riziko ptačí chřipky pro obyvatelstvo jako velmi nízké. Správně tepelně upravené drůbeží maso a vejce jsou bezpečné. Největší riziko mají lidé v blízkém kontaktu s nemocnými ptáky: farmáři, veterináři a týmy, které utrácejí chovy. Doporučuje se jim ochranný oděv, rukavice a roušky.

Proč ohnisek přibývá

Na podzim táhne vodní ptactvo ze severu do západní Evropy a přináší s sebou virus. Ptačí chřipka se šíří trusem, peřím, vodou a krmivem, ke kterým mají přístup divocí ptáci. Proto počet ohnisek na farmách v listopadu a prosinci obvykle roste. Zákazy volného chovu mají zabránit setkání domácí drůbeže s divokými ptáky.

Co mají dělat drobní chovatelé

I když chováte jen pár slepic, biologická bezpečnost je důležitá:

1. Při zákazu volného chovu držte ptáky pod střechou nebo v uzavřeném výběhu.
2. Nedávejte krmivo a vodu tam, kam mohou divocí ptáci.
3. Před vstupem do kurníku si vyměňte obuv a oděv.
4. Nepouštějte do kurníku cizí lidi.
5. Pokud ptáci hynou nebo prudce klesne snáška, hned volejte veterináře.

Příznaky nemoci u ptáků

U slepic a krůt probíhá ptačí chřipka často bleskově: ptáci náhle hynou bez zjevných příznaků. Předtím lze pozorovat malátnost, nechutenství, načepýřené peří, otoky hlavy, modrý hřebínek a laloky, průjem a pokles snášky. Kachny a husy mohou onemocnět mírněji, a proto jsou nebezpečnými skrytými přenašeči.

Nebezpečí pro kočky

Kočky se mohou ptačí chřipkou nakazit, když uloví nemocného ptáka nebo snědí syrové maso nakaženého ptáka. U nich nemoc často probíhá těžce: vysoká horečka, neurologické potíže, slepota, křeče. V oblastech s ohnisky je lepší kočky nepouštět volně ven a syrové drůbeží maso z jejich jídelníčku vyřadit.

Psi a procházky

Psi se nakazí zřídka, ale riziko existuje, když se dotknou mrtvých divokých ptáků. Na procházkách u vody mějte psa na vodítku a nedovolte mu sbírat a okusovat ptáky. Pokud pes přesto přinese mrtvého ptáka, nesahejte na něj holýma rukama, umyjte psovi tlamu a tlapky a nález nahlaste.

Když najdete mrtvého ptáka

Mrtvých divokých ptáků se nedotýkejte holýma rukama. V Česku se nálezy, zvlášť labutí, hus, kachen a dravců, hlásí krajské veterinární správě. V Norsku je příslušný Úřad pro bezpečnost potravin Mattilsynet, na Špicberkách guvernér souostroví. Jiné země mají své vlastní linky.

Kdo za co odpovídá

V Evropě bojují s ptačí chřipkou národní veterinární služby: v Nizozemsku NVWA, v Německu zemské a okresní veterinární úřady s podporou Institutu Friedricha Loefflera, ve Velké Británii Agentura pro zdraví zvířat a rostlin APHA, v Česku Státní veterinární správa. Zřizují pásma, organizují utrácení a kontrolují sousední chovy.

Cena ohniska

Každé ohnisko na velké farmě znamená víc než ztrátu ptáků. Okolní chovy se ocitnou v pásmech s omezeními, nemohou prodávat drůbež ani vejce a farmáři přicházejí o příjmy. Státní náhrady obvykle pokryjí hodnotu utracených zvířat, ale ne všechny související ztráty. Pro chovatele se proto prevence vyplatí víc než jakékoli odškodnění.

Co to znamená pro Evropu

Listopadová ohniska ukazují, že sezona ptačí chřipky v Evropě teprve nabírá na síle. Virus současně koluje mezi divokými ptáky od Arktidy po jih kontinentu. Nové zákazy volného chovu jsou pravděpodobné i v dalších zemích. Pro chovatele drůbeže je klíčové připravit přístřešek včas, pro majitele psů a koček držet zvířata dál od divokých ptáků.

Kdy jít k veterináři

Okamžitě volejte veterináře, pokud vaše slepice, kachny nebo husy náhle hynou, jsou malátné, nežerou nebo mají otoky hlavy či modrý hřebínek. S kočkou nebo psem jděte k veterináři, pokud se po kontaktu s divokým ptákem objeví horečka, malátnost, kašel, poruchy koordinace nebo křeče.