Chránit zvířata bude moci každý a ke střelbě postačí „zjevné riziko“: Švédsko navrhuje zjednodušit odstřel vlků a dalších šelem u domácích zvířat

Co se stalo

Dne 12. listopadu 2026 byly ve Švédsku představeny výsledky vládního šetření o ochraně domácích zvířat před šelmami. Navrhuje změnit paragraf 28 mysliveckého nařízení — pravidlo, podle něhož člověk smí bez zvláštního povolení zabít šelmu, která napadá domácí zvířata. Změny mají takový odstřel zjednodušit a zpřehlednit.

Co je paragraf 28

Paragraf 28 švédského mysliveckého nařízení dovoluje chránit domácí zvířata před vlkem, medvědem, rysem a rosomákem, aniž by se čekalo na rozhodnutí úřadů. Nyní je to možné, pokud útok už probíhá nebo právě začíná. Každý takový výstřel je nutné nahlásit krajskému úřadu (länsstyrelsen), který okolnosti prověří.

Slova ministra

Ministr pro venkov Peter Kullgren uvedl, že mnoho myslivců a chovatelů považuje současná pravidla za složitá a nejasná. Nejistota v tom, kdy je možné zasáhnout, podle něj v nejhorším případě vede k vážným následkům. Proto ukončení šetření vítá.

Chránit bude moci každý

První návrh dává právo chránit domácí zvířata komukoli, nejen majiteli nebo tomu, kdo se o ně stará. Například soused, který uvidí vlka u cizího stáda, bude moci také zasáhnout. Nyní toto právo formálně nemají všichni, a to po každém případu vyvolává spory.

Postačí „zjevné riziko“

Druhý návrh se týká okamžiku výstřelu. Nyní lze střílet při „bezprostředně hrozícím nebezpečí“ útoku. Šetření navrhuje povolit to už při „zjevném riziku útoku“. To výrazně rozšiřuje okruh situací, kdy lze šelmu legálně zabít.

Po útoku

Třetí změna: pokud šelma už domácí zvířata napadla a hrozí, že se útok zopakuje, bude ji možné zabít i ne hned po prvním útoku. Nyní pravidlo vyžaduje vazbu na konkrétní okamžik útoku. Farmáři si dlouho stěžují, že se vlk ke stádu vrací a nedá se nic dělat.

Pozemky bez oplocení

Čtvrtý návrh se týká místa. Šelmu bude možné zabít na pozemcích nebo v blízkosti jakýchkoli pozemků, kde se chovají domácí zvířata, i když nejsou oplocené. Hranici mohou tvořit příkopy, potoky nebo virtuální ohradníky — systémy, které drží dobytek na místě pomocí obojků a signálů.

Postoj WWF

Světový fond na ochranu přírody návrhy kritizuje. Odbornice WWF na šelmy Annika Forsbergová připouští, že útoky vlků na lovecké psy a dobytek jsou pro soužití klíčovou otázkou. Možnost chránit zvířata ale podle ní už existuje a obranný odstřel by měl zůstat krajním prostředkem.

Co navrhuje WWF

WWF navrhuje soustředit se na opatření, která snižují riziko útoků: ochranné vesty a obojky pro psy, elektrické ohradníky pro ovce, technické pomůcky, díky nimž je vidět vlky během lovu, informace a poradenství a změny ve způsobu lovu. To podle fondu snižuje konflikty dlouhodobě.

Nárůst odstřelu

Kolik vlků se zabíjí podle paragrafu 28, ukazuje statistika. V letech 2005–2012 to bylo v průměru 3–4 vlci ročně. Od roku 2013, kdy se takové případy začaly hlásit krajskému úřadu místo policii, to bylo 2 až 8 ročně až do roku 2022 včetně. Od nástupu současné vlády počet výrazně vzrostl.

Proč odstřel vzrostl

Forsbergová označuje nárůst za „zajímavý“: takové úrovně nejsou historicky ojedinělé, ale tři roky po sobě s vysokým počtem výstřelů vybočují. Důvody nejsou jasné. Vlci se posunuli do hustěji osídlených oblastí a častěji se setkávají s domácími zvířaty a vláda změnila politiku vůči vlkům. Přímou souvislost je těžké prokázat.

Lovečtí psi a vlci

Ve Švédsku vlci nejčastěji napadají lovecké psy, kteří volně pracují v lese, zejména honiče a lajky. Majitelé psů takové ztráty těžce nesou a požadují právo psa chránit. Právě případy se psy často vyvolávají spory o paragraf 28.

Ovce a pastviny

Druhým velkým zdrojem konfliktů jsou ovce. Vlk dokáže za jedinou noc zabít nebo zranit několik ovcí. Stát ztráty kompenzuje a částečně hradí ochranné ohradníky, farmáři ale říkají, že ohrady ne vždy pomáhají a pást ovce na velkých plochách je čím dál těžší.

Jak chránit psa na lovu

Majitelům loveckých psů ve vlčích oblastech se doporučuje:

1. Používat ochrannou vestu a GPS obojek.
2. Před lovem zjišťovat čerstvé vlčí stopy.
3. Nelovit se psem poblíž známého doupěte.
4. Za soumraku mít psa blíž u sebe.
5. Po útoku ihned vézt psa k veterináři.

Jak chránit ovce

U ovcí nejlépe fungují dostatečně vysoké elektrické ohradníky, noční košáry a pastevečtí psi. Ohradník je důležité pravidelně kontrolovat, zvlášť v zimě a po sněžení. Ve Švédsku lze na ochranné ohradníky získat podporu od krajského úřadu.

Ochrana vlka v EU

Vlk je v EU chráněný, i když jeho status byl v posledních letech snížen z „přísně chráněného“ na „chráněný“. Státy jsou povinny udržovat jeho populaci v dobrém stavu. Proto se jakékoli změny pravidel odstřelu ve Švédsku budou posuzovat z hlediska souladu s evropským právem.

Spory ve Švédsku

Vlk je jedním z nejvyhrocenějších témat švédské politiky. Obyvatelé venkova a myslivci chtějí méně vlků a víc volnosti při ochraně zvířat. Ochránci přírody tvrdí, že populace je i tak malá. Vláda už snížila cílový počet vlků, což vyvolalo protesty a soudní spory.

Co bude dál

Návrhy šetření nyní půjdou do připomínkového řízení k úřadům, organizacím a regionům. Poté vláda rozhodne, jaké změny v mysliveckém nařízení provede. Samotné šetření připouští, že nová pravidla mohou vést k tomu, že šelem bude zabíjeno víc.

Rizika pro lidi

Rozšíření práva na výstřel vyžaduje jasná bezpečnostní pravidla. Střílet na šelmu v blízkosti lidí, domů a silnic je nebezpečné a omyly při určení zvířete jsou možné. Odborníci proto zdůrazňují, že i při zjednodušení pravidel musí výstřel zůstat odpovědným rozhodnutím.

Rys a rosomák

Paragraf 28 se netýká jen vlků. Rysi napadají ovce a někdy kočky, rosomáci soby a ovce. Zjednodušení pravidel se dotkne i těchto druhů. Zároveň je ve Švédsku povolen licenční lov rysů, jehož kvóty se letos v několika krajích měnily.

Soužití

Zkušenosti různých zemí ukazují, že soužití se šelmami je možné, pokud se kombinuje ochrana zvířat, kompenzace a omezený odstřel problémových jedinců. Jde o rovnováhu. Švédsko ji nyní posouvá směrem k volnějšímu odstřelu a důsledky tohoto rozhodnutí se ukážou za několik let.

Kompenzace majitelům

Ve Švédsku stát majitelům hradí škody způsobené šelmami: uhynulé ovce, psy a soby. K tomu je potřeba prohlídka odborníkem krajského úřadu, který potvrdí, že útočila šelma. Kompenzace zmírňují ránu, ale milovaného psa nevrátí, proto majitelé požadují právo jednat ještě před útokem.

Proč jsou důležitá jasná pravidla

Nyní po každém výstřelu podle paragrafu 28 krajský úřad prověřuje, zda byly splněny podmínky, a někdy se případ dostane až k policii. Člověk, který ochránil psa nebo ovce, se může ocitnout pod vyšetřováním. Šetření se proto snaží pravidla zpřehlednit, aby lidé předem věděli, co smějí.

Vlci ve Švédsku

Ve Švédsku žije několik set vlků, převážně ve střední části země. Populace je propojena s vlky v Norsku a Finsku. Vědci se dlouho přou, kolik vlků je s ohledem na příbuzenské křížení potřeba k zachování druhu, a politici o tom, kolik vlků je venkov ochoten snést.

Názor myslivců

Švédské myslivecké organizace zjednodušení pravidel vítají. Dlouho tvrdí, že majitelé psů a farmáři jsou v nerovném postavení: šelma je chráněna zákonem, zatímco ochrana vlastních zvířat je složitá a riskantní. Myslivci věří, že jasná pravidla sníží napětí kolem vlků.

Virtuální ohradníky

Virtuální ohradník je systém, při němž zvířata nosí obojky s GPS a hranice pastviny se nastavuje v aplikaci. Když se zvíře hranici přiblíží, uslyší zvuk a poté dostane slabý impulz. Takové systémy se ve Skandinávii rozšiřují a šetření navrhuje považovat pozemky s nimi za stejné pastviny jako oplocené.

Co to znamená pro Evropu

Podobné spory probíhají po celé Evropě: Valonsko připravuje nový plán pro vlky, v Nizozemsku a Německu se diskutuje o odstřelu problémových jedinců. I v Česku se vede debata o škodách vlků na ovcích. Švédské návrhy jsou příkladem toho, jak se země snaží reagovat na růst počtu šelem. Pro majitele psů a dobytka je nejdůležitější prevence: ohradníky, vesty a pozornost.

Kdy jít k veterináři

Okamžitě vezte psa k veterináři, pokud ho napadl vlk, rys nebo jiné divoké zvíře, i když se rány zdají malé: kousnutí bývají hlubší, než je vidět, a rychle se zanítí. Po útoku zavolejte veterináře ke zraněným ovcím a dalším zvířatům, zvlášť při krvácení a zlomeninách.