83 kilometrů pod proudem: Finsko staví plot, aby udrželo africký mor prasat u divočáků na jihovýchodě země

Co se stalo

Dne 12. listopadu 2026 oznámil finský úřad pro potraviny Ruokavirasto, že připravuje stavbu dočasného elektrického plotu v jihovýchodním Finsku. Plot povede kolem jádra zóny, kde byl u divokých prasat zjištěn africký mor prasat. Má usměrňovat pohyb divočáků a bránit dalšímu šíření viru. Informovala o tom finská veřejnoprávní stanice Yle.

Kudy plot povede

Linie plotu povede územím obcí Miehikkälä, Virolahti a Lappeenranta a bude kopírovat hranice jádra zóny nákazy. Jde o zalesněnou oblast u východní hranice země, kde se divočáci volně pohybují mezi jednotlivými lokalitami. Plánovaná délka plotu je 83 kilometrů.

Jaký plot bude

Plot bude elektrický, vysoký 120 centimetrů a v provozu celý rok. Taková výška stačí, aby ho divočáci nepřeskočili ani neprorazili, a elektrický proud je odrazuje od pokusů projít. Plot je dočasný: odstraní se, jakmile se podaří nemoc zastavit.

K čemu slouží

Plot má plnit dva úkoly zároveň. Nedovolí nakaženým divočákům opustit jádro zóny a roznášet virus po zemi. A brání zdravým zvířatům v tom, aby vstupovala do oblasti, kde už virus je. Ohnisko se tak postupně izoluje a počet divočáků uvnitř lze snižovat.

Termín a náklady

Stavba začne v prosinci a podle odhadu úřadu potrvá asi tři měsíce. Rozpočet přesahuje milion eur, veškeré náklady nese Ruokavirasto. Zima byla zvolena i proto, že divočáky je třeba odříznout do jara, kdy se rodí selata a zvířata se začínají víc pohybovat.

Lidem plot vadit nebude

Úřad zdůrazňuje, že plot neomezí pohyb lidí. Na silnicích budou průchody nebo brány a obyvatelé, turisté, myslivci i houbaři budou moci chodit a jezdit jako dosud. Hlavní je zavírat za sebou brány, pokud tam jsou, aby divočákům nezůstala skulina.

Jak se AMP dostal do Finska

Podle odhadu Ruokavirasto se první nemocní divočáci dostali do Finska pravděpodobně na přelomu května a června 2026. Východní hranice země vede lesy a divoká zvířata ji překračují bez omezení. Pro Finsko, kde tato nemoc dosud nebyla, je to vážná rána pro chov prasat.

Co je africký mor prasat

Africký mor prasat je těžké virové onemocnění domácích i divokých prasat. Většinou končí smrtí a v Evropě proti němu neexistuje vakcína. Na člověka ani na jiná zvířata než prasata se virus nepřenáší. Maso nemocných zvířat lidem neškodí, může se ale stát zdrojem nákazy pro prasata.

Proč je virus tak odolný

Virus AMP je ve vnějším prostředí velmi odolný. Dlouho přežívá v kadáverech uhynulých divočáků, v půdě, na oblečení a obuvi a v některých masných výrobcích vydrží měsíce. Proto nemoc někdy přeskočí stovky kilometrů: virus přenášejí lidé a doprava, nejen divočáci.

Riziko pro chovy prasat

Největším nebezpečím je nákaza domácích prasat. Pokud se virus dostane do chovu, všechna prasata v hospodářství se musí utratit a v okolí se zavedou obchodní omezení. Už případy u divokých prasat komplikují vývoz vepřového. Proto se finské úřady snaží udržet virus v jedné oblasti.

Zkušenosti jiných zemí

Ruokavirasto připomíná, že podobné ploty se už osvědčily jinde. Česko a Belgie dokázaly AMP u divočáků zcela vymýtit díky kombinaci oplocení, intenzivního lovu a hledání uhynulých zvířat. Švédsko zlikvidovalo ohnisko u divočáků v okolí Fagersty. Německo postavilo oplocení podél hranice s Polskem.

Co se v zóně dělá dál

Plot je jen jedním z opatření. V zamořené oblasti se hledají kadávery divočáků, odebírají se vzorky, omezuje se lov a přesuny prasat. Nalezené kadávery se odvážejí a likvidují, aby se virus nepřenesl na další zvířata. Bez této práce by plot nepřinesl výsledek.

Co mají dělat myslivci

Myslivci v zóně a v jejím okolí hrají klíčovou roli. Doporučuje se jim:

1. Hlásit každý nalezený kadáver divočáka.
2. Zpracovávat úlovek jen na vyhrazených místech.
3. Mýt a dezinfikovat obuv, oblečení, nože i auto.
4. Nevyvážet maso a trofeje ze zóny bez povolení.
5. Po lovu nejméně 48 hodin nenavštěvovat chov prasat.

Lovečtí psi

Psi africkým morem prasat neonemocní, mohou ale virus přenášet na srsti, tlapkách a výstroji. Po lovu v zóně nákazy je dobré psy umýt a obojky, vodítka i přepravky vyčistit. Lovecké psy nepouštějte k prasatům ani do areálů chovů.

Co mají dělat houbaři a turisté

I běžní návštěvníci lesa by měli dodržovat jednoduchá pravidla. Nenechávejte v lese ani na odpočívadlech zbytky jídla, zvlášť masné výrobky: mohou je sežrat divočáci. Uhynulých divočáků se nedotýkejte, zapamatujte si místo a nález nahlaste úřadům. Po procházce v zóně nákazy si umyjte obuv.

Jak nahlásit uhynulého divočáka

Ve Finsku se nálezy uhynulých divočáků hlásí úřadu Ruokavirasto nebo místnímu veterináři. Důležité je uvést přesné místo a pokud možno pořídit fotografii se souřadnicemi. Kadávery se testují na virus a každý nález pomáhá určit, kde vede hranice šíření nemoci.

Pro chovatele prasat

Kdo chová prasata, i jen pár kusů na dvoře, musí dodržovat přísnou biologickou bezpečnost. Prasata se chovají v uzavřených prostorách bez kontaktu s divočáky, nekrmí se kuchyňskými zbytky, cizí lidé do vepřína nesmějí a obuv i oblečení na práci s prasaty se uchovávají odděleně.

Kuchyňské zbytky

Krmení prasat kuchyňskými zbytky s masem je v EU zakázáno právě kvůli riziku AMP. Virus může přežívat v klobásách, šunce a dalších výrobcích, zejména dovezených z oblastí, kde je nemoc rozšířená. Jediný chleba se salámem vyhozený u silnice může nakazit divočáka a přes něj celou oblast.

Proč přibývá divočáků

Počet divočáků ve Finsku v posledních desetiletích roste: zimy jsou mírnější a divočáci se šíří z východu a jihu. Čím víc divočáků, tím snáz se virus šíří. Úřady proto zároveň podporují lov divočáků, aby snížily jejich hustotu, zejména u hranice.

Ekonomika

Ohnisko AMP už Finsko stojí hodně: plot přes milion eur, k tomu hledání kadáverů, laboratorní rozbory a kompenzace. Následky nákazy domácích prasat by ale byly mnohem dražší: utracená stáda, omezení vývozu a pokles cen vepřového.

Jak dlouho potrvá boj

Zkušenosti jiných zemí ukazují, že AMP u divočáků lze vymýtit, ale trvá to roky. Belgie potřebovala asi dva roky, Česko přes rok. Aby byla země znovu uznána za prostou nákazy, musí v zóně uplynout dost času bez nových případů.

Příznaky nemoci u prasat

U domácích prasat začíná AMP obvykle vysokou horečkou, apatií a odmítáním krmiva. Pak se objevuje zarudnutí nebo zmodrání kůže na uších, břiše a nohou, krvácení, zvracení, průjem někdy s krví a ztížené dýchání. Mnoho prasat uhyne během několika dní. Někdy je prvním příznakem náhlý úhyn bez viditelných projevů.

Jak poznat nemocného divočáka

Nemocní divočáci často ztrácejí plachost před lidmi, jsou malátní, zdržují se u vody a mohou ležet na otevřeném prostranství. Nejčastěji ale myslivci a turisté najdou už uhynulá zvířata. Každý kadáver divočáka v zóně nákazy se považuje za podezřelý, dokud test neprokáže opak, proto se ho nedotýkejte.

Jak probíhá lov v zóně

V jádru zóny se lov obvykle omezuje, aby se divočáci neplašili a virus se neroznášel. Mimo jádro se naopak odstřel podporuje, aby klesla hustota zvěře. Úlovky se testují na virus a maso lze použít až po negativním výsledku. Každá část zóny má svá pravidla a před lovem je třeba si je ověřit.

Co říkají chovatelé prasat

Finští chovatelé prasat se příchodu AMP z východu obávali dlouho a léta investovali do biologické bezpečnosti farem. Hlavní je pro ně, aby se virus nedostal z lesa do vepřínů. Plot a opatření v zóně berou jako nutné, i když vědí, že boj s nemocí u divočáků potrvá dlouho.

Co to znamená pro Evropu

Africký mor prasat zůstává jednou z hlavních hrozeb pro chov prasat v Evropě: virus se vyskytuje u divočáků v Německu, Polsku, Pobaltí, Itálii a dalších zemích. Finský plot je dalším pokusem udržet nemoc na místě. Úspěch velmi závisí na lidech: myslivcích, farmářích a turistech, kteří virus nepřenesou. Česká zkušenost ze Zlínska ukazuje, že důsledná práce může přinést výsledek.

Kdy jít k veterináři

Okamžitě informujte veterináře, pokud mají vaše prasata vysokou horečku, jsou apatická, odmítají krmivo, mají zarudlou nebo zmodralou kůži, krvácení, krvavý průjem nebo náhle hynou. V Česku se podezření hlásí krajské veterinární správě (KVS). Nalezeného uhynulého divočáka nahlaste veterinární službě. Psa po lovu v zóně nákazy umyjte a prohlédněte, zda nemá zranění.