Wobblerův syndrom u psa: onemocnění krku a slabost

Přehled

Odborný název je cervikální spondylomyelopatie, CSM, onemocnění krčních obratlů a míchy. Nazývá se také nestabilita krčních obratlů. Název Wobbler odkazuje na kymácivou chůzi psa.

Zúžení narušuje přenos zpráv mezi mozkem a končetinami. Slabost zadních nohou proto může vycházet z krku, nikoli z kloubů zadních nohou. Syndrom vzniká v důsledku několika různých stavebních změn. Příznaky se mohou rozvíjet postupně nebo začít náhle.

Forma spojená s ploténkami se zkracuje také jako DAWS. Forma způsobená změnami kostí je známá pod zkratkou BACS. Obě patří ke stejnému syndromu, liší se však struktura, která útlak způsobuje.

Příčiny

Forma spojená s ploténkami a kostní forma

U formy spojené s ploténkami se ploténka v dolní části krku vyklenuje proti míše zespodu. Útlak může způsobovat několik plotének. K tomuto útlaku může přispívat vrozené zúžení páteřního kanálu. Zhoršit ho může i ztluštění žlutého vazu mezi obratli.

U kostní formy se zvětšují kloubní výběžky obratlů a části oblouku, čímž se zmenšuje prostor v páteřním kanálu. Tyto změny obvykle postihují obratle C4–C7. Zúžení v dolní části krku může stlačovat i nervové kořeny vystupující z míchy. Útlak nervových kořenů může způsobit značnou bolest.

Pohyb krku může měnit míru útlaku

K onemocnění může přispívat nestabilita obratlů. U některých psů se útlak ploténkou zmenší, když se obratle během vyšetření roztáhnou. Dlouhodobé zúžení může vést k degeneraci samotné míchy. Přesná základní příčina není zcela objasněna.

Ploténky fungují jako tlumiče nárazů mezi obratli. Prasknutí ploténky může náhle zvýšit útlak míchy a způsobit ochrnutí.

Rizikové faktory

Mezi nejčastěji postižená plemena patří dobrman a německá doga. Syndrom se může vyvinout i u jiných velkých a obřích plemen. U malých psů je vzácný: ve studii 104 psů bylo malých jen 5.

Změny spojené s kostní formou se u mladých psů mohou vyvinout již ve věku 4–12 měsíců. Kostní forma se může projevit i později, od několika měsíců až do 4 let. Příznaky formy spojené s ploténkami obvykle začínají ve 4–9 letech. Za typický věk nástupu u dobrmanů se považuje asi 7 let.

V databázi veterinárních pacientů bylo onemocnění zaznamenáno u 4,2 % německých dog. Odpovídající podíl u dobrmanů byl 5,5 %. Tato procenta se týkají psů zaznamenaných v této databázi a neurčují riziko onemocnění v širší populaci psů.

Předpokládá se dědičný podíl, přesný mechanismus dědičnosti však není jasný. Ke zkoumání genetické náchylnosti se psí DNA stále studuje.

U dobrmanů byl popsán průměrný věk nástupu 6 let. U německých dog byl průměr 3 roky.

Typické příznaky

Časná vratkost může být vidět jen při pomalé chůzi nebo na kluzké podlaze. Příznaky zadních nohou bývají často zřetelnější než příznaky předních nohou.

• Zadní část těla se kymácí, kroky bloudí a pes klopýtá.
• Kroky zadních nohou jsou dlouhé a vratké, kroky předních nohou krátké a trhané.
• Tlapy se šoupou a drápy škrábou o zem.
• Drápy se obrušují nerovnoměrně nebo více než obvykle.
• Pes nese hlavu nízko nebo drží krk ztuhle.
• Sklonit hlavu k misce na zemi je obtížné.
• Vstávání je těžší a přední nohy se mohou podlomit.

Kolem lopatek se může objevit i úbytek svalů. Přední nohy mohou být ztuhlé a silně natažené. Třepání hlavou může psa přimět k bolestivému vyjeknutí.

Bolest krku se může pohybovat od mírné po zřetelně patrnou. Příznaky často postupují během měsíců. Výjimečně se u psa, který se zdál normální, rozvinou obtíže s chůzí během pouhých několika dnů.

Komplikace a následky

Trvalé poškození nervů a ztráta schopnosti chůze

Dlouho stlačovaná mícha se může trvale poškodit. Slabost a špatná koordinace mohou po léčbě přetrvávat. Těžké onemocnění může způsobit ztrátu schopnosti chůze. Může být ovlivněna kontrola nad močením nebo vyprazdňováním.

Náhlé ochrnutí všech končetin bylo popsáno asi u 5 % postižených psů. Pes, který nemůže vstát, může mít proleženiny. Onemocnění se může vrátit i po operaci, pokud stavební slabost páteře přetrvává.

Přežití a úspěch léčby jsou různé výsledky

U sledovaných psů s Wobblerovým syndromem bylo popsáno průměrné přežití asi 4 roky. Přežití se v tomto srovnání nelišilo mezi psy léčenými léky a chirurgicky. Individuální výhled závisí na závažnosti příznaků, míře útlaku a délce trvání příznaků.

Výhled bývá často nejlepší, když útlak pochází z jedné vyklenuté ploténky, která reaguje na tah. Mírně postižený pes má obecně lepší šanci na uzdravení než těžce postižený.

Vyšetření u veterináře

Vyšetření určí zdroj vratkosti

Veterinář provede celkové a neurologické vyšetření, aby lokalizoval příznaky do krční části páteře. Chůze a funkce předních a zadních nohou se posuzují zvlášť. Vyšetření zahrnuje i funkci hlavových nervů a ocasu. Krevní testy a vyšetření moči mohou prověřit jiné příčiny podobných příznaků.

Mezi alternativy patří úrazy, vrozené vady a nádory. Podobné známky může způsobit i zánět míchy a bakteriální infekce obratle a ploténky. K prověření zánětlivých onemocnění může v případě potřeby pomoci odběr mozkomíšního moku.

Celkové vyšetření kontroluje i hmotnost, tělesnou teplotu, srdeční a dechovou frekvenci. Rozsahy pohybu kloubů se posuzují kvůli jiným příčinám potíží s pohyblivostí. Možná laboratorní vyšetření zahrnují úplný krevní obraz a biochemii krve.

Magnetická rezonance a CT ukazují různé tkáně

Běžný rentgen Wobblerův syndrom nepotvrdí. Může však ukázat abnormální stavbu obratlů nebo nádor kosti. Magnetická rezonance ukáže ploténky, měkké tkáně a povahu poškození míchy. CT ukáže kostní struktury podrobněji.

Magnetická rezonance a CT se mohou při plánování operace vzájemně doplňovat. Psi podstupují zobrazovací vyšetření v celkové anestezii. Při CT myelografii se kolem míchy podá kontrastní látka a na snímcích se posoudí její rozložení. Zobrazení může také zjistit, zda kontrolovaný tah krku útlak zmenšuje.

Klasické kontrastní rentgenové vyšetření, myelografie, se používá méně často než dříve. Po myelografii se může objevit mírné, přechodné zhoršení neurologických příznaků.

Zobrazení určí počet míst útlaku a závažnost každé změny. Obratle mohou být snímkovány z různých směrů a někdy s hlavou v různých polohách.

Léčba

Léčba léky a omezení zátěže

Veterinář volí léčbu podle závažnosti příznaků, míst útlaku a dalších onemocnění. U mírně postiženého psa nebo psa nevhodného k operaci lze zvolit léčbu léky. Kombinuje tlumení bolesti, zmírnění zánětu a omezený pohyb. Pes s nadváhou může potřebovat i zhubnout.

Klid se snaží omezit dopady pohybu mezi nestabilními obratli a opakovaného útlaku míchy.

Možnostmi léků jsou kortikosteroid nebo nesteroidní protizánětlivý lék. Používanými účinnými látkami mohou být prednison nebo karprofen. Léky zmírňují tlak související se zánětem, neodstraňují však stlačující kost nebo materiál ploténky.

Volbu operace může ovlivnit současná dilatační kardiomyopatie.

Během zotavení se vyhýbejte volné hře, skákání a lezení. Na krátké vycházky se používá hrudní postroj místo obojku. Během omezeného pohybu může vycházka znamenat například pětiminutovou procházku na vodítku.

Operace vytváří prostor nebo stabilizuje obratle

Operace se zvažuje při výrazných neurologických deficitech nebo nedostatečné odpovědi na léčbu léky. Přímá dekomprese odstraní tkáň vedle míchy, která na ni tlačí. Materiál ploténky lze odstranit otvorem ventral slot ze spodní strany krku. Další možností je dorzální laminektomie, odstranění části obratlového oblouku shora.

Obratle lze roztáhnout a zafixovat ke srůstu. Nepřímá dekomprese je vhodná tam, kde útlak způsobuje měkká tkáň, kterou lze natáhnout. V některých případech je možností umělá ploténka. Žádná jednotlivá chirurgická technika se neprokázala jako jednoznačně nejlepší pro každého psa.

Výsledky a následná péče

Asi 50 % psů se při léčbě léky zlepší. Nezměněný stav byl popsán asi u 25 %. Při posouzení výsledků u 104 psů zůstalo asi 30 % stabilních. Ve stejném srovnání se asi 20 % psů léčených léky zhoršilo.

Odhady podílu psů, kterým léčba léky prospěje, se pohybují i mezi 40 a 54 %. Asi 80 % chirurgicky léčených psů má z léčby prospěch. Někteří si i přes úspěšnou operaci příznaky ponechají.

Hospitalizace po operaci často trvá několik dní. Pes může doma potřebovat pomoc při chůzi. Pohyb se po operaci omezuje alespoň na 2–3 měsíce, aby se tkáně zahojily. Rehabilitace může zahrnovat fyzioterapii pod dohledem.

Během časné péče doma po operaci psi nesmějí chodit po schodech ani schůdcích.

Prevence

Vyšetření běžným rentgenem není vhodné ke kontrole Wobblerova syndromu v chovu stejným způsobem jako u dysplazie kyčlí. Některé chovatelské kluby nedoporučují chov s postiženým dobrmanem, i když své příznaky v každodenním životě zvládá. Byl předpokládán možný podíl výživy, přesný mechanismus onemocnění však zůstává nejasný.

U psa s diagnostikovaným onemocněním hrudní postroj snižuje zátěž krku. Omezení skákání a lezení pomáhá během léčby předejít zhoršení. Měkká podložka a změny polohy pomáhají u nepohyblivého psa předcházet proleženinám.

Důležité pro majitele psů

Poznamenejte si, kdy vratkost začala a zda se mění ze dne na den. Pokud pes může bezpečně chodit, natočte krátké video chůze na známém povrchu. Zaznamenávejte i obrušování drápů, obtíže při vstávání, jídlo a chování související s bolestí. Na návštěvu přineste údaje o všech současných lécích.

Pes, který nemůže chodit, může potřebovat i pomoc s vyprázdněním močového měchýře a střev. Těžká slabost se může rozvinout postupně nebo náhle.

Nezkoušejte doma tah krku popsaný v části o zobrazovacím vyšetření. Před propuštěním si vyžádejte praktické pokyny ke zvedání, podpoře a vyprazdňování. Domluvte se, jaký pohyb je pro vašeho psa dovolen a kdy proběhne kontrola. Hlaste nové příznaky předních nohou a změny bolesti a porovnávejte každodenní funkci s výchozím stavem.

Časté otázky

Proč jsou zadní nohy vratké, když je onemocnění v krku?

Mícha v krku přenáší zprávy mezi mozkem a končetinami. Útlak narušuje informace řídící pohyb a funkci končetin. Příznaky zadních nohou bývají často výraznější než příznaky předních nohou a přední nohy mohou zpočátku vypadat normálně.

Může se Wobblerův syndrom vyvinout u malého psa?

Ano, i když postihuje hlavně velké a obří psy. Například v jedné studii bylo malých jen 5 ze 104 postižených psů. Bolest krku a vratkost u malého psa také vyžadují vyšetření, protože podobné příznaky mohou způsobit jiná onemocnění krku.

Ukáže onemocnění běžný rentgen?

Rentgen může odhalit odchylky obratlů, Wobblerův syndrom však nepotvrdí. Útlak míchy podrobněji prověří magnetická rezonance nebo CT. Magnetická rezonance ukáže měkké tkáně, zatímco CT ukáže kostní stavbu obratlů, takže se jejich nálezy při plánování operace mohou doplňovat.

Potřebuje každý pes s Wobblerovým syndromem operaci?

Ne: u mírně postiženého psa lze zvolit léčbu léky a omezený pohyb. Operace se zvažuje při závažnějších příznacích nebo když jiná léčba nestačí. Konkrétní technika se volí podle útlaku a stavebních změn viditelných na snímcích.

Může se pes vrátit k úplně normální chůzi?

Někteří psi se dobře zlepší, slabost a špatná koordinace však mohou po léčbě přetrvávat. Dlouhodobý útlak může míchu trvale poškodit. Výhled částečně závisí na závažnosti příznaků a na tom, jak dlouho příznaky trvají.