Ataxie u psa – příčiny vrávorání a ztráty koordinace

Přehled

Ztráta koordinace je nález, jehož příčinu je nutné vyšetřit

Při ataxii je narušené řízení pohybu, nejde tedy jen o nedostatek svalové síly nebo kulhání. Pes však může mít ataxii i slabost současně, zejména když jsou poškozeny dráhy přenášející informace o poloze těla. Paréza znamená částečné snížení schopnosti pohybu. Při ochrnutí volní pohyb zcela chybí. Zhoršená koordinace se obvykle dělí na tři hlavní formy: proprioceptivní, mozečkovou a vestibulární ataxii.

Propriocepce je informace, kterou nervová soustava přenáší o poloze končetin a těla. Mozeček pomáhá pohyb jemně ladit. Porucha vestibulárního, tedy rovnovážného, ústrojí může být ve vnitřním uchu nebo v mozkovém kmeni. Vyšetření navenek podobného vrávorání se proto snaží lokalizovat problém v nervové soustavě.

Příčiny

Narušení informací o poloze těla

Proprioceptivní ataxie může vzniknout poškozením periferního nervu, míchy nebo nervové dráhy vedoucí do mozku. Postižení psi se mohou při chůzi kymácet a stavět nohy dál od sebe než obvykle. Míchu může poškodit například výhřez ploténky, nádor, zánět nebo úraz. Příznaky může způsobit i porucha prokrvení míchy, například fibrokartilaginózní embolie.

Onemocnění rovnovážného ústrojí nebo mozkového kmene

Se zánětem vnitřního nebo středního ucha může souviset vestibulární vrávorání. K dalším možným příčinám patří poranění hlavy, nádor nebo léky poškozující vnitřní ucho. U náhlého idiopatického vestibulárního syndromu staršího psa může přesná příčina zůstat neznámá. Zánět nebo infekce mozkového kmene může způsobit centrální vestibulární poruchu.

Onemocnění mozečku a jiné poruchy v těle

Přesnost kroků může změnit atrofie mozečku, vývojová porucha, nádor nebo zánět. Dědičná mozečková ataxie finského honiče souvisí se změnou genu SEL1L. Jde o postupující degeneraci mozečku začínající ve štěněcím věku.

S vrávoráním může souviset i nízká hladina glukózy, draslíku nebo vápníku v krvi. Metronidazol může jako nežádoucí účinek nebo při toxicitě způsobit vestibulární nebo mozečkové příznaky. Jako abnormální koordinace se mohou projevit i těžká onemocnění krevního oběhu nebo dýchání.

Rizikové faktory

Rizikové faktory ataxie se liší podle onemocnění, které narušuje funkci nervové soustavy. U mladých zvířat jsou výraznější vrozená a vývojová neurologická onemocnění, u starších jsou častější nádory a degenerativní onemocnění. Idiopatický vestibulární syndrom se vyskytuje zejména u starých psů. Onemocnění plotének však může způsobit příznaky i u mladého dospělého psa.

U finského honiče je známa samostatná recesivně dědičná mozečková ataxie. Ve studii se u postižených štěňat první příznaky objevily v průměrném věku devíti týdnů, v rozmezí 4–12 týdnů. Postižena byla štěňata obou pohlaví. Toto věkové rozložení se týká tohoto konkrétního dědičného onemocnění, ne všech vrávorajících štěňat. Mezi 241 psy bez příznaků v genetické studii plemene bylo 24, tedy asi 10 %, přenašečů. Jde o výsledek ze starší studijní skupiny, ne o aktuální odhad četnosti přenašečů u všech finských honičů.

Typické příznaky

Nejčastějším pozorováním je nejistá chůze, při které pes nedokáže normálně ovládat kroky. Příznaky mohou zahrnovat:

• Kymácení těla a širší postoj než obvykle.
• Vlečení tlapek, takže drápy škrábou o zem.
• Příliš vysoké nebo příliš dlouhé kroky.
• Naklánění, padání nebo převalování na jednu stranu.
• Naklonění hlavy a mimovolní škubavé pohyby očí, tzv. nystagmus.
• Třes hlavy na začátku pohybu nebo při cíleném pohybu.

Pes s mozečkovými příznaky může v klidu vypadat téměř normálně, i když začátek pohybu odhalí zřetelnou odchylku. Při naklonění hlavy je jedno ucho níž než druhé. Při samotném otočení hlavy zůstávají uši ve stejné výšce, zatímco čenich míří do strany. Trvalé otáčení hlavy a kroužení stejným směrem může souviset i s ložiskem v předním mozku. Porucha rovnováhy může způsobit nevolnost, zvracení a sníženou chuť k jídlu. Při oboustranné vestibulární poruše může pes chodit přikrčeně u země a kývat hlavou ze strany na stranu.

Komplikace a následky

Příčina určuje výhled

Některá onemocnění způsobující ataxii jsou léčitelná, jiná postupují i přes léčbu. Rychle postupující dědičnou degeneraci mozečku finského honiče nelze stavět na roveň přechodné poruše rovnováhy. Všech deset postižených štěňat finského honiče ve studii bylo kvůli rychle postupujícím příznakům a špatné prognóze utraceno.

Těžké poškození míchy spojené s ploténkou může způsobit i potíže s vyprazdňováním močového měchýře.

Zotavení z vestibulárních příznaků

U idiopatického vestibulárního syndromu starších psů často začíná zřetelné zlepšení během dvou až tří dnů. Úplné zotavení může nastat během jednoho až dvou týdnů. Jiný odhad doby zotavení je asi dva až tři týdny. Někteří psi si ponechají trvalé naklonění hlavy nebo mírnou nejistotu. Zhoršování příznaků nebo to, že se zlepšení nedostavuje, může ukazovat na závažnější základní onemocnění.

Vyšetření u veterináře

Začátek příznaků a neurologické vyšetření

Veterinář zjistí, kdy příznaky začaly a zda jsou trvalé, epizodické nebo se postupně zhoršují. Součástí anamnézy jsou i léky, možná expozice jedu a předchozí úraz. Chůze se pozoruje ze strany, zepředu i zezadu na povrchu s dobrou přilnavostí. Mírná ztráta koordinace může být zvlášť patrná při otáčení, i když chůze rovně je snazší.

Vyšetření odlišuje zhoršenou koordinaci od svalové slabosti, kulhání a abnormálních mimovolních pohybů. Testování posturálních reakcí pomáhá lokalizovat výpadky v nervových drahách a odlišit neurologický problém od ortopedického. Odtažení končetiny po doteku nebo štípnutí může být míšní reflex. Samo o sobě neukazuje, že pes podnět vědomě cítí. U onemocnění mozečku mohou být testy propriocepce normální, přestože délka kroku je zřetelně nepřesná. Veterinář může například posoudit, zda pes normálně opraví tlapku položenou v nesprávné poloze. Takové testy se nevynucují u poraněného psa, který nemůže chodit a jehož páteř může být nestabilní.

Krevní testy a další vyšetření

Krevní testy mohou prověřit, zda k příznakům přispívá nízká hladina glukózy, draslíku nebo vápníku. Vyšetření vestibulárních příznaků může zahrnovat vyšetření uší, měření krevního tlaku a odběr vzorků krve. Magnetická rezonance může ukázat strukturální změny mozku nebo míchy. Některé situace vyžadují rozbor mozkomíšního moku nebo cílené testy na infekce.

Genetický test SEL1L u finského honiče určí genovou změnu spojenou s tímto konkrétním dědičným onemocněním. Nenahrazuje neurologické vyšetření, pokud by vrávorání mohlo způsobovat jiné onemocnění. Ve studii byly běžné krevní testy a počty buněk v mozkomíšním moku u dědičně postižených štěňat honičů převážně normální. Magnetická rezonance ukázala zmenšený mozeček u devíti z deseti postižených štěňat honičů. Normální běžný vzorek krve proto nevylučuje každé neurologické onemocnění.

Léčba

Léčba se volí podle základní příčiny

Neexistuje jediná léčba vhodná pro každou ataxii: plán závisí na její příčině. Mírnější případy poškození míchy spojeného s ploténkou lze léčit klidem a tlumením bolesti předepsaným veterinářem. Závažnější útlak míchy může vyžadovat operaci.

Infekci středního nebo vnitřního ucha lze léčit antimikrobiálními léky zaměřenými na příčinu. Ke zmírnění zvracení a pocitů závratě nebo nevolnosti mohou být předepsány léky. Kortikosteroidy se jako běžná léčba idiopatického vestibulárního syndromu obecně nedoporučují. Volba léčby patří veterináři, který zvažuje i to, zda ke ztrátě koordinace nemohly přispět léky.

Nemocniční péče a bezpečný pohyb

Pes s těžkými vestibulárními příznaky může potřebovat nitrožilní tekutiny a nemocniční péči, dokud nedokáže jíst a pohybovat se. V mírnějších případech může po veterinárním vyšetření stačit domácí péče. Pes může potřebovat pomoc se vstáváním, venčením, jedením a udržováním čistoty.

Vrávorajícímu psovi se zabraňuje v přístupu ke schodům, aby se omezily pády a další poranění. Podlaha s dobrou přilnavostí nebo rovná protiskluzová podložka pomáhá psovi s vestibulárními příznaky stát a chodit. Psa s poruchou rovnováhy lze podpírat pod břichem ručníkem nebo podpůrným postrojem. Při poškození míchy spojeném s ploténkou se však omezení aktivity a rehabilitace přizpůsobují diagnóze.

Sledování a kvalita života

Domluvená opakovaná posouzení pomáhají zjistit, zda zotavení postupuje podle očekávání, nebo je nutné léčbu změnit. Zhoršující se vestibulární příznaky nebo chybějící zlepšení mohou vést k rozsáhlejším vyšetřením. U postupujícího nevyléčitelného onemocnění posouzení zohledňuje pohodu a utrpení psa, ne jen to, jak vypadá chůze.

Prevence

Genetické testy pomáhají řídit chovatelské kombinace tak, aby se předešlo dědičné mozečkové ataxii. U finských honičů se dva přenašeči této konkrétní genové změny nepáří spolu, aby se nenarodila štěňata postižená tímto onemocněním. Tato prevence se týká známé genetické formy, ne každé možné poruchy koordinace.

Udržování psa s onemocněním plotének ve zdravé hmotnosti a omezení skákání může snížit zátěž zad. Podle potřeby se používají rampy, aby pes nemusel skákat vysoko. Přesná příčina idiopatického vestibulárního syndromu u starších psů není známa, takže nebyla zjištěna žádná jednotlivá expozice, kterou by šlo odstranit. Dodržujte předpisy léků a nové potíže s pohybem hlaste ošetřujícímu veterináři.

Důležité pro majitele psů

Zaznamenejte, zda příznaky začaly náhle nebo postupně, zda jsou postiženy všechny nohy a zda pes dokáže stát. Popište i případná období bez příznaků, naklonění hlavy, zvracení a bolest. Krátké video natočené bezpečně může pomoci ukázat, jak chůze vypadá doma. Vyšetření doplňuje domácí pozorování tím, že lokalizuje poruchu v nervové soustavě.

Přineste seznam všech léků a možných expozic chemickým látkám. Při podezření na poranění přesuňte psa na pevnou podložku a minimalizujte pohyb hlavy, krku a zad. Necitlivost tlapek netestujte mačkáním a nenuťte psa chodit po schodech.

Doma může jedení, pití, venčení a udržování čistoty vyžadovat pomoc. Praktické pokyny k péči si domluvte podle diagnózy a sledujte, které činnosti vyžadují víc pomoci než dřív. Rychlé zhoršení nebo neschopnost zůstat stát vyžaduje pohotovostní posouzení.

Časté otázky

Je ataxie totéž co ochrnutí?

Ne. Ataxie znamená zhoršenou koordinaci pohybu, kdežto ochrnutí znamená úplnou ztrátu schopnosti pohybu. Pes však může být současně nekoordinovaný i slabý. K odlišení těchto situací veterinář posuzuje chůzi, posturální reakce a další neurologické nálezy.

Může ataxie odeznít sama?

Některé idiopatické vestibulární příznaky se zlepší rychle, tento výhled však neplatí pro každou příčinu ataxie. Některá onemocnění jsou postupující a nevyléčitelná. Náhlé vrávorání se proto vyšetřuje, zejména pokud pes nedokáže stát nebo se jeho celkový stav zhoršuje.

Znamená vrávorání staršího psa nádor mozku?

Ne nutně. Starší pes může mít i idiopatický vestibulární syndrom, u kterého se přesná příčina nenajde. Nádor je však jednou z možných příčin poruchy rovnováhy. Průběh příznaků, neurologické vyšetření a v případě potřeby zobrazení pomáhají určit příčinu vrávorání právě tohoto psa.

Může pes nést gen ataxie, aniž by byl nemocný?

Dědičná mozečková ataxie finského honiče se dědí recesivně a genetický test dokáže odlišit přenašeče změny spojené s onemocněním od psů s normálním genem. Přenašeč nemusí mít žádné klinické příznaky. Páření přenašečů spolu se vyhýbá, aby se nenarodila postižená štěňata. Výsledek se týká tohoto konkrétního dědičného onemocnění, proto se u psa s příznaky vyšetřují i jiné možné příčiny.

Má vrávorající pes trénovat chůzi po schodech?

Přístupu ke schodům se zpočátku zabraňuje, protože nejistý pes může spadnout a zranit se. Rovný povrch s dobrou přilnavostí a v případě potřeby podpora těla usnadňují každodenní život psa s poruchou rovnováhy. Rehabilitace se přizpůsobuje onemocnění diagnostikovanému veterinářem, protože poškození míchy spojené s ploténkou vyžaduje i omezení aktivity.