Nemoci psů · Nervová soustava

Onemocnění periferních nervů u psa – neuropatie a slabost

Onemocnění periferních nervů mohou zhoršit pohyb psa nebo ochromit jednotlivou končetinu. Periferní nervy vedou mimo mozek a míchu. Při polyneuropatii je současně poškozeno několik periferních nervů. Podobná slabost může být i důsledkem onemocnění svalů nebo nervosvalového spojení.

Zkontrolováno 7. listopadu 2026 · redakce Zvířinky

Onemocnění periferních nervů u psa – neuropatie a slabost

Kdy ihned k veterináři

Rychle postupující slabost se může rozšířit na svaly, které podporují dýchání. Pohotovostní péči vyhledejte, když:

  • Pes už nedokáže stát nebo se jeho celkový stav rychle zhoršuje.
  • Dýchání se ztěžuje nebo jazyk a dásně namodrávají.
  • Slabost se během krátké doby rozšíří ze zadních končetin na přední.
  • Pes nedokáže polykat nebo při jídle opakovaně kašle.
  • Končetina po úrazu ochrne a pes tlapku vleče.

Dýchací potíže způsobené obrnou hrtanu se mohou zhoršit v horku nebo při rozrušení. Pro naléhavou pomoc si můžete najít veterináře ve svém okolí.

Přehled

Místo poškození určuje příznaky

Neuropatie může postihnout například nerv vedoucí do končetiny nebo do obličeje. Degenerace několika nervů může způsobit slabost a úbytek svalů na všech končetinách. Když se přeruší komunikace nervu, přestane správně fungovat i sval, který řídí.

Centrální nervovou soustavu naopak tvoří mozek a mícha. Neurologické vyšetření nejprve určí, která část nervové soustavy příznakům odpovídá. Samotné potíže s chůzí proto neurčí, zda je problém v míše, periferním nervu, nebo svalu.

Akutní zánět nervových kořenů může rychle přejít v ochrnutí všech končetin. Zotavení je přesto možné. Některé chronické degenerativní neuropatie se naopak zhoršují postupně. Pro všechna tato onemocnění nelze použít jednu dobu zotavení.

Příčiny

Zánět a degenerace nervů

Periferní nerv může poškodit infekce nebo abnormální imunitní reakce. Při akutní polyradikuloneuritidě postihuje zánět zejména ventrální nervové kořeny vystupující z míchy a periferní nervy. Název polyradikuloneuritida znamená zánět mnoha nervových kořenů.

Rizikovým faktorem spojovaným s tímto akutním onemocněním je syrové kuřecí maso. Možným vysvětlením je imunitní reakce vyvolaná bakterií Campylobacter v kontaminovaném mase. Byly popsány jednotlivé případy po očkování, příčinná souvislost však nebyla prokázána.

Při chronické zánětlivé demyelinizační polyneuropatii se poškozuje myelinová izolace nervu. Chronická axonální degenerace u staršího psa naopak způsobuje rozsáhlé poškození nervových vláken.

Zranění, základní onemocnění nebo nádor

Při úrazu může být nerv natažen, pohmožděn nebo přerušen. Vytržení brachiálního plexu může být důsledkem poranění v oblasti krku a ramene. Sedací nerv se může poškodit při zlomenině v oblasti kyčle. Poškození může souviset i s operací zlomeniny. S neuropatií může souviset snížená činnost štítné žlázy. Místní poškození nervu může způsobit i nádor nervové pochvy.

Při opožděné otravě organofosfáty nervy degenerují. Nádor mimo nervovou soustavu může někdy vyvolat paraneoplastickou neuropatii.

Rizikové faktory

Onemocnění periferních nervů se vyskytují v různém věku, náchylnost však závisí na formě onemocnění. Chronická axonální degenerace a s ní spojená obrna hrtanu typicky postihují psy středního nebo vyššího věku. Obrna hrtanu se vyskytuje zejména u velkých psů, jako je labradorský a zlatý retrívr.

Pro leonbergery jsou k dispozici genetické testy LPN1, LPN2 a LPPN3. Distální polyneuropatie u rotvajlerů byla diagnostikována u obou pohlaví ve věku 1–4 let. Tato forma nepředstavuje všechna onemocnění nervové soustavy u rotvajlerů.

Zánět nervových kořenů vyvolaný prvoky může být u štěněte důsledkem infekce Neospora nebo Toxoplasma. Příznaky mohou začít ve věku 3–8 týdnů.

Senzorická ganglioneuritida, zánět senzitivních nervových ganglií, se může vyskytnout u různých plemen. Zvýšené riziko má sibiřský husky. Postižení psi jsou typicky ve věku 1–6 let.

Typické příznaky

Příznaky mohou být místní nebo se mohou rozšířit na několik končetin. Doma si můžete všimnout:

  • Chůze krátkými kroky a slabosti zadních končetin.
  • Pes neudrží stoj nebo neunese své tělo.
  • Tlapka se vleče po zemi a končetina se nezatěžuje normálně.
  • Viditelného úbytku svalů.
  • Chraplavého štěkotu nebo hlučného dýchání.
  • Obtíží při polykání, vracení potravy nebo kašle.
  • Asymetrie obličeje nebo obtíží s mrkáním.

Akutní zánět nervových kořenů může během 1–2 dnů postoupit od příznaků na zadních končetinách až k chabé obrně všech končetin. Úbytek svalů může být už během 10–14 dnů výrazný. Čilost a chuť k jídlu přesto mohou zůstat normální. Vnímání bolesti je při této formě také zachováno. Pohyb ocasu, močení a vyprazdňování obvykle zůstávají normální.

Neuropatie spojená se sníženou činností štítné žlázy se může objevit spolu s obezitou a vypadáváním srsti. Někdy jsou však neurologické příznaky jejími jedinými viditelnými projevy. Bolest a slabost jedné končetiny způsobené nádorem nervové pochvy se mohou podobat poranění kosti nebo svalu.

Při senzorické ganglioneuritidě může být chůze nekoordinovaná bez skutečné slabosti končetin. Vnímání bolesti může být na končetinách a v obličeji snížené nebo chybět. Někteří psi také projevují abnormální citlivost na dotek a sebepoškozování.

Komplikace a následky

Ohroženo může být dýchání a polykání

Těžký akutní zánět nervových kořenů může způsobit ochrnutí dýchacích svalů. Obrna hrtanu může být u staršího psa součástí širší polyneuropatie, tzv. GOLPP. Porucha funkce jícnu zvyšuje riziko vdechnutí potravy nebo vody. Následovat může aspirační zápal plic.

Vlečená končetina se sníženým čitím se může poranit nebo ji pes může okusovat. Amputace těžce poškozené končetiny může být někdy nezbytná. Šířící se nádor nervové pochvy může také stlačit míchu.

Zotavení se liší podle poškození

Při akutním zánětu nervových kořenů se stav psa může během prvních 10 dnů dál zhoršovat. Pokud dýchání zůstává stabilní, funkce se obvykle během následujících 1–2 měsíců pomalu zlepšuje.

Zlepšení při akutní polyradikuloneuritidě často začíná do 3 týdnů od začátku příznaků. Úplné zotavení může trvat 2–6 měsíců. Těžce postižený pes se značným úbytkem svalů si může ponechat trvalé deficity.

Pohmožděný nerv má lepší prognózu než úplné vytržení nervového kořene. Při chronické axonální degeneraci se neurologické příznaky obecně pomalu zhoršují. Doba zotavení v řádu měsíců u akutního zánětu se proto nepoužívá jako prognóza degenerativního onemocnění.

Vyšetření u veterináře

Nejprve určit místo poškození nervové soustavy

Veterinář posoudí čilost, pohyb, posturální reakce, reflexy a vnímání bolesti. Vyšetření hlavových nervů posuzuje mimo jiné pohyb obličeje a polykání. Při akutní polyradikuloneuritidě jsou míšní reflexy slabé nebo chybějí.

Krevní testy mohou pátrat po základních onemocněních, která slabost vysvětlují. Podle potřeby se vyšetřuje funkce štítné žlázy nebo možná infekce. Podobné příznaky mohou způsobit i myasthenia gravis, botulismus, onemocnění svalů a otravy.

Elektrická vyšetření a vzorky

Elektromyografie neboli EMG může odhalit změny svalů odpovídající ztrátě nervového zásobení. Vyšetření rychlosti nervového vedení zkoumá přenos signálu podél periferního nervu. Při chronické demyelinizační polyneuropatii se vedení může zpomalit, i když je EMG normální. Vyšetření se proto navzájem doplňují.

Jedno šetření z roku 2024 zahrnovalo 71 psů s podezřením na akutní polyradikuloneuritidu. Elektrická vyšetření zjistila odchylky již 1–6 dní po začátku příznaků. Vyšetření proto není vždy nutné odkládat jen proto, že příznaky začaly nedávno.

Při akutním zánětu nervových kořenů může mít mozkomíšní mok zvýšenou bílkovinu, ale normální počet buněk. Biopsie nervu nebo svalu může pomoci určit typ poškození. Zobrazovací vyšetření může být potřeba například při podezření na problém v okolí páteře. Obrna hrtanu se diagnostikuje vyšetřením pohybu hrtanu u sedovaného psa.

Vyšetření převážně senzitivního onemocnění nervů může cíleně měřit vedení senzitivních nervů. Biopsie senzitivního nervu může ukázat úbytek myelinizovaných nervových vláken a zjizvení. Tím se zkoumá jiný mechanismus poškození než u onemocnění, které snižuje pouze svalovou sílu.

Léčba

Léčba se řídí diagnózou

Veterinář plánuje léčbu podle toho, zda jde o zánět, zranění, nebo základní onemocnění. Základem léčby akutní idiopatické polyradikuloneuritidy je podpůrná péče. Kortikosteroidy této formě neprospívají. Příznaky chronické zánětlivé demyelinizační polyneuropatie se však mohou s kortikosteroidem zlepšit. U chronické formy se příznaky mohou po ukončení léčby vrátit.

Neuropatie spojená se sníženou činností štítné žlázy se léčí úpravou nedostatku hormonu. Neuropatie spojená s nádorem se může zlepšit, pokud se léčba základního nádoru podaří. Přerušený nerv může vyžadovat rychlou operaci. Pro přínos samotných protizánětlivých léků při úrazovém poranění nervu je málo důkazů.

Ochrana dýchání, výživy a kůže

Psovi s akutně se zhoršující slabostí se v nemocnici sleduje dýchání. Ochrnutí dýchacích svalů může vyžadovat ventilátor. Obrnu hrtanu lze léčit operací, která rozšíří dýchací cesty. Operace však neupraví rozsáhlou degeneraci nervů.

Pes, který se nemůže hýbat, dostane měkké, čisté a suché lůžko. Pokud se sám neotočí, mění se mu poloha. Může potřebovat pomoc s jídlem, pitím a vyprazdňováním. Při zvýšeném riziku vdechnutí se samostatně posuzuje polykání a poloha při krmení.

Rehabilitace udržuje funkci

Fyzioterapie pod vedením může zahrnovat pasivní pohyby kloubů a podporovaný stoj a chůzi. Dlouhodobá péče o poranění nervu se snaží omezit úbytek svalů a udržet pohyblivost kloubů. Poškozenou končetinu lze chránit obvazem nebo dlahou. Funkce nervu se může vrátit teprve tehdy, když nervové vlákno doroste z místa poranění ke svalu. Hojení může zabránit jizevnatá tkáň nebo daleko od sebe vzdálené konce přerušeného nervu.

Prevence

Příčina každé neuropatie není známa, takže pro všechny neexistuje jediné preventivní opatření. Vyhnutí se riziku spojenému se syrovým kuřecím masem snižuje vystavení faktoru spojovanému s akutním zánětem nervových kořenů. To neznamená, že každé onemocnění periferních nervů souvisí s krmivem.

Prevence dědičných onemocnění využívá genetické testy relevantní pro plemeno. Některé chovatelské směrnice pro leonbergery vyžadují před krytím výsledky genetických testů na polyneuropatii. Vhodnost genetického testu pro plemeno je důležitá, protože význam každého testu nebyl zkoumán u každého plemene. Výsledek pro jednu testovanou změnu genu proto není obecným potvrzením zdravé nervové soustavy.

Důležité pro majitele psů

Zaznamenejte, zda slabost začala náhle, nebo postupně a která končetina byla postižena jako první. Pokud se pes může pohybovat, natočte krátké video chůze na bezpečném povrchu s dobrou přilnavostí. Sledujte také štěkot, dýchání, polykání, kůži tlapek a hmotnost. Prvním příznakem rozsáhlé neuropatie může být porucha funkce hrtanu.

Dodržujte individuální plán otáčení, krmení a rehabilitace. Vnímání bolesti v končetinách sami netestujte mačkáním prstů. Při akutním zánětu nervových kořenů může vnímání bolesti zůstat zachováno i přes těžké ochrnutí. Zachovaná chuť k jídlu také neodstraňuje potřebu sledovat dýchání.

Nový kašel, obtíže s polykáním nebo změněné dýchání hlaste okamžitě. Aspirační zápal plic spojený s obrnou hrtanu je možný i bez operace. Uschovejte výsledky vyšetření a přesnou diagnózu, aby pozdější posouzení mohla určit, o jaký typ neuropatie šlo.

Časté otázky

Znamená neuropatie vždy trvalé ochrnutí?

Ne. Různá onemocnění nervů mají různý průběh. Akutní polyradikuloneuritida může do 2–6 měsíců zcela odeznít. Při úrazovém poranění nervu ztěžuje zotavení oddálení konců nervu nebo jizevnatá tkáň, která brání hojení. Prognóza proto vyžaduje znát příčinu a rozsah poškození.

Může být pes čilý, i když nemůže chodit?

Při akutním zánětu nervových kořenů mohou čilost a chuť k jídlu zůstat normální. Zachováno může být i vnímání bolesti. V nejtěžší formě však onemocnění může ochromit dýchací svaly. Neschopnost pohybu a rychle postupující slabost proto vyžadují posouzení, i když pes sleduje okolí a ochotně jí.

Proč se při podezření na onemocnění nervů používá elektrické vyšetření svalů?

EMG může ukázat změny ve svalu způsobené ztrátou nervového zásobení. Vyšetření rychlosti nervového vedení poskytuje o funkci nervu jiné informace. Při chronické demyelinizační polyneuropatii může být vedení pomalé, i když je EMG normální. Diagnóza se proto nespoléhá na jedno měření, ale spojuje příznaky, nálezy vyšetření a případné potřebné další vzorky.

Pomáhají kortikosteroidy u každé zánětlivé neuropatie?

U akutní idiopatické polyradikuloneuritidy kortikosteroidy přínos neprokázaly. Její léčba se soustředí na podpůrnou péči a rehabilitaci. Příznaky chronické zánětlivé demyelinizační polyneuropatie se však s kortikosteroidem často zlepšují. O léčbě se proto nerozhoduje jen podle slova zánět: veterinář tyto formy rozliší vyšetřením.

Může chraplavý štěkot souviset se slabými končetinami?

Obrna hrtanu může být u staršího psa prvním příznakem rozsáhlé polyneuropatie. Stejný syndrom může později způsobit slabost končetin a zhoršenou koordinaci pohybu. Operace hrtanu může ulehčit dýchání, ale neobnoví vlastní funkci hrtanu.

Zdroje

Informace nenahrazují návštěvu veterináře. V naléhavém případě kontaktujte nejbližší veterinární pohotovost: Komora veterinárních lékařů ČR.

Další články o nemocech psů